Zdeněk Jemelík, Jak rozpoutat požár v justici

Podle České justice z 27. března 2019 Česká advokátní komora se připojí jako vedlejší účastník k ústavní stížnosti, podané vazebně stíhaným Shahramem Zadehem (dále jen SAZ) prostřednictvím advokáta Zdeňka Koudelky kvůli zásahu soudce Městského soudu v Brně Michala Kabelíka do jeho práva na obhajobu a do soukromí. Soudce nechal přenést data z paměti jeho iPadu a iPhonu na datové nosiče, které rozdal obhájcům a státnímu zástupci. Zpřístupnil jim tak asi 20 tis. stran záznamů o komunikaci pana obžalovaného s obhájci, různých podkladů pro obhajobu a v neposlední řadě galerii rodinných fotografii, některých z nich velmi choulostivých. Posledně zmíněný prvek jeho akce je hrubě ponižující pro pana obžalovaného a jeho rodinu.

Česká advokátní komora hodlá stěžovat si v této věci Radě evropských advokátních komor (CCBE), a rovněž Agentuře pro základní práva při Evropské unii (FRA). V její historii to je první případ, kdy hledá podporu mezinárodních stavovských organizací. Tímto způsobem získá případ Shahrama Zadeha, nebo spíš svérázného způsobu vedení jeho trestního stíhání, nadnárodní proslulost. Stručněji: české justici hrozí mezinárodní ostuda.

K události došlo při hlavním líčení dne 28. února. 2018. Vyvolala nevoli v zasvěcené části laické i odborné veřejnosti a začal se rozhořívat požár odporu proti soustavnému nedbání práv obhajoby SAZ a jeho osobní důstojnosti. Nemusel se rozhořet do výše popsaných projevů, kdyby jej nerozdmýchávaly projevy nemravné stavovské solidarity.

Jako přímý svědek nepřístojnosti jsem bezprostředně po události podal předsedovi Městského soudu v Brně Zdeňkovi Sýsovi návrh na zahájení kárného řízení se soudcem Michalem Kabelíkem. V přístupu k nemravnému jednání pana soudce na rozdíl od právníků napadám především neoprávněný zásah do soukromí pana obžalovaného, který považuji přímo za sprostý. Domnívaje se, že pan soudce se poklesku dopustil z nedbalosti, jsem pro něj žádal pouze důtku a stažení rozdaných nosičů dat. Kdyby předseda soudu návrhu vyhověl, věc by byla uzavřená, požár by se nerozhořel.

Jenže Zdeněk Sýs zareagoval, teprve až jsem jej napadl kárným návrhem pro průtahy, a pak soudce hájil. Tím spustil řetěz dalších akcí, což mimo jiné rozlítilo místopředsedu Krajského soudu v Brně Aleše Flídra a vedlo jej později k útoku na mne dopisem, za který se mi omluvil předseda soudu (oba dokumenty „visí“ na webu Chamurappi z.s. v sekci „korespondence s úřady“). Ale hlavně zůstala otevřená cesta pro pozdější předkladatele přísnějších kárných návrhů, jimiž byli postižený SAZ, zastoupený advokátem, a Česká advokátní komora, kteří se obrátili přímo na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka.

Ale ani tito stěžovatelé nepochodili: ministr jim nevyhověl. Jan Kněžínek v odůvodnění zamítavého rozhodnutí obhajoval sofistikovanými formálněprávními úvahami právo soudu a státního zástupce svévolně narušit práva obhajoby. K námitkám proti nešetrnému vpádu do soukromí se vůbec nevyjádřil. Vzkázal tím orgánům činným v trestím řízení, že obvinění a jejich rodinní příslušníci jsou podlidé, kteří nemají nárok na respektování jejich osobní důstojnosti.

Pan ministr tak propásl možnost předejít dalším útokům na soudce Michala Kabelíka. Patrně podcenil sílu České advokátní komory, jejíž připojení a zejména záměr přenést spor SAZ se státem dodává ústavní stížnosti pana obžalovaného mimořádnou razanci. Ministrovo rozhodnutí tak bylo nejmocnějším impulzem k rozpoutání požáru.

Nepodezírám pana ministra, že jeho postoj k nešetrnému jednání soudce Michala Kabelíka je vyjádřením podjatosti proti panu obžalovanému. Nicméně není to první jednání v jeho neprospěch, ale vyloučíme-li podezření na podjatost, je v každém případě obecným projevem necitlivosti k osobní důstojnosti osob, zasažených ponižujícím jednáním soudu. Necitlivost projevil i v přístupu k týrání obž. SAZ vazbou. Díky úvahám, které pronesl soudce Michal Kabelík při ústním vyhlášení rozsudku dne 5. března 2019, máme důvod se domnívat, že obž. SAZ již nejméně rok ve vazbě „přesluhuje“, že se tedy stal obětí neoprávněného zbavení osobní svobody. Ministr Jan Kněžínek si je vědom absurdnosti situace, v které stát drží na účtě 150 milionů Kč jako kauci za propuštění z vazby, ale beneficient kauce je dále za mřížemi. Měl možnost pokusit se o zastavení pokračujícího týrání SAZ a jeho rodiny vazbou podáním stížností pro porušení zákona Nejvyššímu soudu ČR. Obdržel postupně tři podněty k podání stížnosti, nevyhověl žádnému.

Ostatně toleranci vůči nepřístojnostem soudců projevil i postojem k excesu místopředsedy Krajského soudu v Brně Aleše Flídra, který s kauzou SAZ aspoň částečně souvisí. Vyhodnotil sice Flídrův dopis jako nevhodný, ale předsedovi Krajského soudu v Brně Milanovi Bořkovi i mně sdělil, že nevidí důvod k podání kárné žaloby. Tím vymezil mantinely předsedovi soudu jako oslovenému kárnému žalobci při rozhodování o mém podnětu ke kárnému stíhání Aleše Flídra: původce pohoršení vyvázl prakticky bez trestu.

Důraz na nepřijatelnost bezohlednosti soudce Michala Kabelíka v nakládání s choulostivými soukromými záznamy v paměti iPadu a iPhonu je dán neobvyklou četností ponižování osobní důstojnosti SAZ a jeho manželky v této kauze. Případů je více:

  • překročení státním zástupcem Michalem Galátem lhůty koluzní vazby, během jejíhož trvání obtěžovala manžele Zadehovy svou přítomností při návštěvách policistka (za toto byl státní zástupce potrestán kárným soudem)
  • beztrestné zneužití zdravotnické dokumentace manželky SAZ státním zástupcem Michalem Galátem
  • vynucení účasti na výslechu na úkor plánované návštěvy manželky a syna
  • přinucení nemocného SAZ k účasti na hlavním líčení prostřednictvím videokonference bez ohledu na to, že trpěl bolestmi a byl pod vlivem sedativ
  • zmíněné „vyloupení“ iPadu a iPhonu
  • zacházení se SAZ jako s nebezpečným teroristou: do soudní síně jej přivádí, zpět odvádí a během hlavního líčení „chrání“ šestice zakuklených těžkooděnců, vyzbrojených samopaly, kteří kontrolují listiny, jež nese k soudu nebo přebírá od obhájců. Vězeňská služba ČR prý takto reaguje na upozornění PČR, že SAZ hrozí nebezpečí napadení. Tím ale nelze odůvodnit kontrolu písemností. A nikdo se nezamýšlí nad tím, že přítomnost samopalníků v soudní síni představuje bezpečnostní riziko pro přítomné (mají-li nabito).

Rozdmýchávání požáru může nakonec poškodit soudce Michala Kabelíka více než vyhovění mému kárnému podnětu, který měl restorativní povahu. Případný úspěch ústavní stížnosti jej může nakonec přivést před kárný soud na základě méně smířlivého kárného návrhu. Je to nemilé, protože mezitím prokázal, že naslouchá hlasu zdravého selského rozumu lépe než uhlazený kamarád obhájců, žalobce Robert Henzel: nepravomocně propustil SAZ z vazby a vydal rozsudek, jímž velmi málo vyhověl požadavkům žalobce. Především odmítl konstrukci organizované zločinecké skupiny, čímž podstatně zmírnil právní kvalifikaci činů obžalovaných. Místo vysokých nepodmíněných trestů pro všechny mimo spolupracujícího obžalovaného Ondřeje Kučery dle přání Roberta Henzla dal přednost podmíněným trestům, z nichž nejvyšší uložil právě spolupracujícímu obžalovanému Ondřeji Kučerovi. Ponechal nepodmíněné tresty obž. Martinovi Veselému a Janovi Šebkovi, jimž ukládal souhrnné tresty kvůli odsouzení v jiných věcech. Zde neměl jinou možnost. Místo požadovaných 8-8,5 let vězení odsoudil SAZ na 3,5 roku. Kdyby přátelsky se tvářící žalobce nepodal stížnost proti propuštění z vazby, pan odsouzený mohl od 5. března 2019 čekat na výsledek odvolacího řízení na svobodě.

V souvislosti s projednáváním obsahu ústavní stížnosti a s informováním nadnárodních právnických organizací se porušování práv obžalovaného SAZ dostane do povědomí nadnárodní veřejnosti. Zpochybní to pověst České republiky jako právního státu. Vše jen proto, že stavovská solidarita zabránila hned v zárodku mírnému potrestání nevhodně jednajícího soudce a ministr spravedlnosti tento postoj k hříšníkovi posvětil svou autoritou.