Zdeněk Jemelík, Alena Vitásková obětí štvavých Reportérů ČT
Ve večerním zpravodajství České televize dne 8. ledna 2018, tedy v době, kdy u Vrchního soudu v Olomouci probíhalo odvolací řízení ve věci devíti obžalovaných, mezi nimiž byla bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Alena Vitásková, Jakub Železný sdělil urbi et orbi, že paní obžalovaná „měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny“. Byla to lež, protože v době vydání licencí Alena Vitásková ještě nevěděla, že bude v ERÚ působit. Výrok ji znevažoval a mohl proti ní popudit veřejnost právě v citlivém období čekání na rozhodnutí odvolacího soudu. Alena Vitásková se jim cítila dotčena a podala na Českou televizi trestní oznámení podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
Zřejmě si dovolila víc než dle České televize směla a pomsta na sebe nedala dlouho čekat. Reportéři ČT vyjeli k hlavnímu líčení v jejím dalším trestním řízení u Okresního soudu v Jihlavě, kde v předsálí soudní síně na ni bezohledně dotírali nepřátelskými otázkami. Nedbali, že mají před sebou dámu, vystresovanou pětiletým trestním stíháním, připravující se na vstup do soudní síně k dalšímu nepříjemnému jednání, která má samozřejmý nárok na klid. Chovali se k ní drze. Alena Vitásková jim nakonec přestala odpovídat.
Získané záběry z této demonstrace bezohlednosti zužitkovala redakce pořadu Reportéři ČT ze dne 27.srpna 2018 v reportáži, pojednávající nejen o jihlavském procesu, ale hlavně nabízející veřejnosti nelichotivý obraz osobnosti Aleny Vitáskové. Štvaví Reportéři ČT se tak snažili ukázat veřejnosti a pokud možno i soudcům, jak mají vnímat obžalobu, které paní obžalovaná čelí.
Věcný obsah reportáže se neobešel bez lží, polopravd a potlačení informací. Skutečnost, že Vrchní soud v Olomouci zprostil Alenu Vitáskovou obžaloby, zůstala zatlačena do pozadí: zmínka sice padla, ale s náznakem, že dovoláním nejvyššího státního zástupce snad bude zproštění viny napraveno. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ale platí a osud dovolání nejvyššího státního zástupce je zatím ve hvězdách. To měli štvaví Reportéři ČT respektovat. Ve skutečnosti to ignorovali a nařkli ji, že chtěla pomoci miliardáři Zdeňkovi Zemkovi (skutek se nestal). Utajili ale před veřejností, že v době jejího působení v čele ERÚ její úřad odebral licence několika jiným elektrárnám téhož vlastníka a kvůli udělení licence chomutovské střešní elektrárně podal trestní oznámení. Tato věc právě spěje před soud. Štvaví Reportéři se nezamysleli nad tím, proč by se jejich oběť měla chovat jinak k dvěma chomutovským elektrárnám téhož vlastníka než k těm ostatním. Zcela přehlédli obrovské finanční úspory pro obyvatelstvo z jejích cenových opatření.
Kromě toho všeho štvaví Reportéři ČT uveřejnili bez jejího vědomí a souhlasu tajnou nahrávku z jejího autorského čtení z knihy Solární baroni. Je možné, že tím porušili její autorská práva.
Do říše polopravd patří celé vyprávění o bývalé nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké, kvůli jejímuž jmenování do funkce místopředsedkyně ERÚ se Alena Vitásková dostala před soud. Reportéři ČT tvrdili, že Renata Vesecká odebrala věc trestního stíhání Jiřího Čunka přerovskému státnímu zástupci a předala ji jeho jihlavskému kolegovi: ve skutečnosti šlo o rozhodnutí ředitele trestního odboru NSZ Stanislava Potoczka, o němž se Renata Vesecká dověděla, až kvůli němu vypukl poprask. Správnost postupu NSZ ale dodatečně potvrdil rozsudkem Nejvyšší soud ČR, což by štvaví Reportéři měli respektovat. Dodávám, že sám jsem v té době Potoczkovo rozhodnutí a na ně navazující zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka exprokurátorem Arifem Salichovem kritizoval (netvrdil jsem ale, že by Jiří Čunek byl vinen). Soukromý názor jsem nezměnil, ale na rozdíl ode mne veřejnoprávní televize by si neměla dovolit veřejně nerespektovat právní názor Nejvyššího soudu ČR.
Celá tato část zlolajnosti Reportérů ČT nevypovídá nic o úrovni práce, kterou Renata Vesecká odvedla během svého působení v ERÚ. Jde tedy pouze o její samoúčelné znevažování.
Polopravdou je i tvrzení, že Alena Vitásková dosadila Renatu Veseckou do nově vytvořené funkce. Ve skutečnosti tato funkce v ERÚ existovala i dříve. Alena Vitásková ji na přechodnou dobu zrušila, když ji po odchodu jejího bývalého držitele nemohla obsadit. Již při jejím zrušení věděla, že ji bude muset obnovit, protože právní úsek ERÚ, čítající několik desítek právníků, nemohl trvale zůstat bez odborného řízení. Jakmile našla náhradu, funkci obnovila.
Štvaví Reportéři ČT se samozřejmě nezajímali o úsilí, které Alena Vitásková vyvinula, aby našla odpovídající náhradu za dřívějšího držitele funkce. Zájemci se nehrnuli a na její žádost o pomoc k různým institucím nikdo nereagoval.
Ve svém celku zmíněná reportáž cílí k rozeštvání veřejnosti a pokud možno i soudců proti Aleně Vitáskové. Vzhledem k tomu, že se právě rozbíhá jihlavské soudní řízení proti ní, je její načasování obzvlášť zákeřné. V podání štvavých Reportérů ČT je Alena Vitásková zemský škůdce a je předem odsouzena k vysokému trestu. Zvláštností jejího postavení je veřejně vyhlášený záměr pana prezidenta udělit jí 28. října státní vyznamenání.
Hluk, který se štvaví Reportéři ČT pokoušejí vyvolat kolem nového soudu Aleny Vitáskové, je předčasný. Teprve soud po provedeném dokazování rozhodne, zda obžaloba byla důvodná. Štvaví Reportéři ČT ale touží po jejím odsouzení, předjímají, že jim soud vyhoví a chovají se k ní, jako by se to již stalo.
Reportáž štvavých Reportérů ČT z 27.srpna patří k projevům, jež dodávají České televizi ráz aktivistického média či svébytné opoziční síly, nerespektující výsledky voleb a vyžívající se v znevažování kdekoho, včetně prezidenta, předsedy vlády či nového ministra spravedlnosti. Drzost některých jejích pracovníků při jednání s oslovenými veřejnými činiteli působí dojmem, že se cítí povzneseni nad ně, ač je k tomu nic neopravňuje.