Zdeněk Jemelík, Fotovoltaické farizejství státu

V rámci opatření k překonání následků energetické krize se součástí obchodní politiky státu stala podpora budování obnovitelných zdrojů energie. Pozornost se mimo jiné obrací k výstavbě fotovoltaických elektráren a četní investoři vycházejí vládě vstříc, vrhajíce se do jejich zřizování.

To vše zde již jednou bylo v letech 2009-2010 a někteří důvěřivci dodnes hořce litují, že podlehli vábení státu, lákajícímu nastavením výhodných pravidel finanční podpory. Noví investoři by se měli poučit z minulosti a zachovávat opatrnost

02.02.2023 | Zdeněk Jemelík

Koncem roku 2010 stát zatáhl za brzdu cenovým výměrem, jímž snížil výkupní cenu za vyrobenou elektřinu z 12.150 Kč/MWhod. na 5.500 Kč/MWhod. s platností od 1.ledna 2011. Na investory, kteří financovali výstavbu z bankovního úvěru, se přivalila hrozba nezpůsobilosti splácet a následného krachu.

Vypukl závod s časem o získání licence Energetického regulačního úřadu do 31. prosince 2010. Souběžně se zvedla vlna medii rozdmýchávané nenávisti k „solárním baronům“, kterou provázel zvýšený zájem policie o chování investorů v licenčním řízení. Řada podnikatelů a jejich pomocníků se dostala do vězení, některé elektrárny přišly dodatečně o licenci. Pokud přesto dodávaly elektřinu do sítě, nikdo ji neplatil. Některé trestní procesy ještě stále běží. Pro posuzování správnosti prvků licenčního řízení se zčásti používají pravidla, v r.2010 neznámá, vytvořená správními soudy až v r.2015. Když jde o fotovoltaické elektrárny, zákaz retroaktivního působení práva naplatí.

Mezitím se změnila právní úprava, takže zřizovatelé fotovoltaických elektráren již nepotřebují licenci Energetického regulačního úřadu. Některým trestním řízením, zahajovaným v minulosti, se tak dostává povahy absurdity, ale přesto běží dál.

Krátce po vydání výše zmíněného cenového výměru se ale na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu objevilo „výkladové stanovisko“, jež bylo návodem k získání zvýhodněné ceny elektrárnami, jež nestihly dokončení výstavby do 31. prosince 2010. Některé pak za ni prodávaly vyrobenou elektřinu až do poloviny r. 2013, kdy do hry vstoupila státní společnost OTE a.s., a zastavila to.

Pohroma snížení výkupní ceny dopadla plnou vahou na holding Z-Group rodinného klanu Zemků, kteří postavili dvě pozemní a jednu střešní elektrárnu v Chomutově. Již v r. 2011 se dostali do ohniska zájmu policie budovatelé pozemních elektráren Saša-Sun a Zdenek-Sun, v r. 2013 se přidali budovatelé střešní elektrárny VT-SUN.

V případě pozemních elektráren podnětem k zahájení trestního řízení bylo nalezení v licenčním spisu revizních zpráv, potvrzujících bezpečnost nízkonapěťových sítí, které policie vyhodnotila jako padělky. Za správnost revizní zprávy odpovídal revizní technik. K provádění kontroly revizních zpráv měla oprávnění pouze Česká energetická inspekce nebo soudní znalci, nikoli Energetický regulační úřad, natož investor. Proti případným pochybením revizních techniků byli investoři bezbranní : zprávy sice museli přiložit k žádosti o licenci, ale jejich správnost nemohli prověřit. Přesto orgány činné v trestním řízení vinou za jejich předložení zatížily jednatele investujících společností.

Podle žalobce Radka Mezlíka licenční řízení všech tří elektráren skončilo 20. prosince 2020, kdy komise pracovníků Energetického regulačního úřadu zjistila, že elektrárny nejsou úplně dokončeny a rozhodla nevydat licence. Při té příležitosti se současně ukázalo, že jednatelé investujících společností převzali protokolárně od dodavatele do majetku svých firem celé projektované zařízení, i když na něm ještě byly nějaké nedodělky. Žalobce Radek Mezlík to vyhodnotil jako pokus o podvod.

Energetický regulační úřad se ale nepovažoval za oběť pokusu o podvod. Došlo k dohodě mezi ním a holdingem, že investoři zajistí dokončení výstavby do 31.prosince 2010 a proběhne ještě další kontrola způsobilosti elektráren. Nedodělky zřejmě nebyly významné, protože již 22.prosince 2010 odborníci z distribuční firmy připojili elektrárny na síť a spustili výrobu. Dne 31. prosince 2010 skutečně proběhla nová kontrola pracovníky Energetického regulačního úřadu za přítomnosti dalších odborníků včetně experta úvěrující banky. Rozpory mezi obsahem protokolů o převzetí zařízení a skutečností již byly zahlazeny a kontroloři nechali vystavit licence. Bylo-li rozhodnutí o vydání licence nesprávné a vznikla-li tím škoda, měli by nést odpovědnost.

Později došlo ještě k dalšímu, poněkud kurioznímu potvrzení skutečnosti, že elektrárny byly k 31.prosinci 2010 způsobilé k získání licence. V r. 2013 podal spolek Šalamoun trestní oznámení na původce výše zmíněného „výkladového stanoviska“, kteří umožnili neoprávněné proplácení zvýhodněné ceny za elektřinu společnostem, které nevyhověly licenčním podmínkám k 31.prosinci 2010. Trestní oznámení se dostalo opět do rukou žalobce Radka Mezlíka, který jeho prověření zadal severočeské kriminální službě. Výsledkem jejího šetření bylo zjištění, že k 31. prosinci 2010 byly chomutovské elektrárny zcela dokončeny, získaly licenci oprávněně a následně užitím vyšší výkupní ceny nevznikla škoda. Správnost policejních zjištění potvrdil ke stížnosti stejný žalobce Radek Mezlík, který již dříve poslal zřizovatele elektráren před soud.

Krajský soud v Brně senátem předsedy Aleše Novotného nezjistil křivost obžaloby, podané státním zástupcem Radkem Mezlíkem a odsoudil obžalované k vysokým trestům s výjimkou Ilony Floriánové, referentky, oprávněné k vystavení licencí, kterou uznal za vinnou, ale neuložil jí trest. Zprostil obžaloby pouze revizního technika Vladimíra Čimperu, který záhy zemřel a unikl tak ohrožení ze strany žalobce Radka Mezlíka, jenž pro něj žádal desetiletý trest a proti zproštění se odvolal. Poškozené subjekty odkázal soud s jejich nároky do civilněprávního řízení.

Odsouzení již odpykali tresty, ale pro tři z nich záležitost neskončila. Jde o pracovníky dodavatelské firmy, kteří do licenčního spisu založili revizní zprávy, uznané policií za padělky. Čelí nyní žalobě o zaplacení škody ve výši 269 milionů Kč.

Nebrojím proti jejich odsouzení v trestním řízení. Nebýt toho, že místopředseda Energetického regulačního úřadu Antonín Panák počátkem r. 2011 našel v licenčním spisu revizní zprávy, jež se mu zdály podezřelé a šel s nimi na policii, k trestnímu řízení by nedošlo. Žalobce ale žaloval nedokončenost elektráren k 20.prosinci 2010 a protokolární převzetí nedokončeného zařízení do majetku holdingových firem. Pokud bychom tedy připustili, že vznikla škoda prodejem elektřiny za 12.150 Kč/MWh, není mi jasný příčinný vztah mezi ní a vložením vadných revizních zpráv do licenčního spisu. Předpokládám, že obhajoba se bude snažit jej popřít. Je také otázka, zda má smysl žalovaným uložit úhradu výše uložené škody, když je pro ně zřejmě nesplatitelná.

Zajímavé je i dění kolem střešní elektrárny VT-SUN. Komise pracovníků Energetického regulačního úřadu při žádné kontrole stavu elektráren nevystoupila na střechu, takže její členové neznali skutečný stav elektrárny. Tvrzení o její nedokončenosti vyplývá pouze ze spekulací policie. Nicméně za neoprávněné vyžádání licence soud odsoudil dva obžalované, z nichž jednatel společnosti Zdenek Zemek st. přistoupil na dohodu o vině a trestu, jež mu vynesla podmíněné odsouzení a peněžitý trest ve výši 8 milionů Kč. Až při vyhlášení rozsudku se pak dověděl, že nad rámec dohody soud požaduje náhradu škody ve výši 18 milionů Kč. Proti zákeřnému rozhodnutí se brání řádnými i mimořádnými opravnými prostředky. Rozhodování o tak velkých náhradách škody v prvostupňovém trestním řízení není časté. Běžnější by bylo odkázání poškozených do občanskoprávního řízení.

Chtivost orgánů činných v trestním řízením pronásledovat klan Zemků vede k dalším tvůrčím nápadům. Na řadu přišel nápad, že společnost VT-SUN jednatele Zdenka Zemka st. se dopouští pokračující trestné činnosti a lze ji proto stíhat podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, ačkoli v době, kdy měla zahájit protiprávní jednání, zákon dosud neexistoval. Řízení je teprve v počátcích a obhajoba se jistě bude bránit např. námitkou zákazu retroaktivního působení práva.

Kdyby se šéf holdingu Z-Group Zdenek Zemek st. rozhodl zavřít v době krize výrobnu lešenářských trubek, která přišla o zakázky, a propustil několik set dělníků, mohl mít v zúženém podnikatelském prostoru klidný život. Protože má z doby působení ve funkci ředitele státního podniku v předlistopadovému režimu v hlavě zakotvený paternalistický vztah k dělníkům, musel jednat jinak. Před klidem dal přednost hledání náhradního výrobního programu a začal se mimo jiné zabývat výrobou nosníků pro fotovoltaické panely a stavbou fotovoltaických elektráren. Následně musel přežít uvěznění svých synů a spolupracovníků a nakonec se sám dostal před soud. Není jisté, že jeho pronásledování skončilo, neboť invence orgánů činných v trestním řízení je nevyčerpatelná.

Je to varování pro všechny, kdo se dnes znova vrhají do budování fotovoltaických elektráren.

==================================================================================

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem nyní uveřejnil druhý díl, který brzy vyjde i v „papírové“ formě.