Od rozsudku v r.2005 k nepovolení obnovy v r. 2012
V tomto procesu byli 24.3.2005 u Okresního soudu ve Znojmě senátem JUDr. Jaromíra Kapinuse odsouzeni na základě policií vynuceného doznání Tomáš Čepura a Jaroslav Schindler za loupežné přepadení dvou poštovních doručovatelek. Odvolání proti rozsudku zamítl rozsudkem Krajský soud v Brně – senát JUDr. Aleše Flídra . Spravedlnosti se dočkali až 3.5.2017. Lví podíl na odsouzení a následných průtazích má státní zástupkyně JUDr. Jarmila Goldová, která trpí utkvělou představou, že pachová stopa je důkaz nad důkazy.
Od nepovolení obnovy k rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 19.11.2013
Ods. Jaroslav Schindler, nespokojený se zamítnutím žádosti o povolení obnovy procesu, hledal pomoc kdekoli a dne 24..2.2013 poslal e-mail na společnou adresu členů spolku Šalamoun. Z dochované dokumentace je zřejmé, že odpověď dostal od předsedy spolku Johna Boka a ode mne (viz přílohy 01a a 01). John Bok v komunikaci nepokračoval, proto se ods. Jaroslav Schindler dne 7.3.2013 vrátil ke mně a jsme ve spojení dosud.
Od rozsudku Nejvyššího soudu ČR k povolení obnovy
Bez ohledu na hrůznost důsledků rozsudku z r.2005 a odepření nápravy nepovolením obnovy v r.2012 předseda senátu JUDr. Jaromír Kapinus nepociťoval potřebu rychlé reakce na nelichotivé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Konstatovala to po přezkumu spisu i předsedkyně Nejvyššího soudu ČR JUDr. Iva Brožová, která ale na druhé straně nepovažovala nepovolení obnovy procesu za tak závažné provinění, aby bylo důvodem pro podání kárné žaloby.
Od povolení obnovy k pravomocnému zproštění
Hlavní líčení v obnoveném procesu bylo zahájeno 17.12.2015. Po čtyřech jednáních dospělo k vydání zprošťujícího rozsudku až 11.11.2016. Zdlouhavost nezavinil soud, ale svědci, kteří se nedostavovali.
Dne 22.7.2015 potěšil Okresní soud ve Znojmě Jaroslava Schindlera vyrozuměním dle § 88 odst.8 tr.ř. o tom, že v období 5.2. 2015 – 5.6.2015 policie odposlouchávala jeho telefonní číslo.
Jinak v r.2015 a 2016 probíhaly marné pokusy o vyvolání trestního stíhání proti recidivistovi Karlu Peerovi. Byly zcela neúspěšné bez ohledu na to, že za komplikace, které do procesu vnesl, stát zaplatil nemalé peníze, nemluvě o psychické újmě a finančních nákladech, které způsobil obžalovaným.
Moralita na závěr
Stejně jako Ezopovy bajky i toto vyprávění v sobě skrývá poučení. V tomto případě není jednoznačné. Vynucení nepravdivé výpovědi nezákonným vedením výslechu je zcela jistě zločin. Z této kauzy lze vyvodit poučení, že s pravděpodobností vysoké výhry ve sportce se někdy lze domoci nápravy následků zločinného jednání. O možný postih pachatelů se ovšem nikdo nezajímá, ostatně jejich zločin je již možná promlčený.