Novinky
Zdeněk Jemelík, Odstrkované vězeňství
V r. 2020 se Česká republika zavázala vyhovět požadavku Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání na rozšíření ubytovacího prostoru pro vězně tak, že k 1. lednu 2024 již věznice měly požadavkům vyhovovat. Pro vyhovění závazku se ale prakticky nic neudělalo a ministerstvo spravedlnosti se nyní rozhodlo odsunout jeho naplnění na 1.leden 2027.
Zdeněk Jemelík, Je-li v justici zle, může být i hůř
Předlistopadový režim prokazoval svou demokratičnost i tím, že přiznával „pracujícím“ různá práva na působení v trestním řízení, jako právo na společenskou obhajobu a další.
Samozřejmě se mlčelo o nedemokratičnosti zákonem neupravené zvyklosti zasahování orgánů „vedoucí strany“ do rozhodování soudů, která někdy šla až do nadřazenosti rozhodnutí stranických orgánů nad mínění soudců.
V polistopadovém vývoji většina „demokratických“ práv „pracujících“ v trestním řízení zanikla. Ale skončilo zasahování politických orgánů do rozhodování soudů.
KOMU POSLOUŽILA KRÁLOVÉHRADECKÁ EXPOZITURA ÚOKFK SKPV ?
Uvědomění vyčerpatelnosti zdrojů fosilních paliv a potřeba ochrany ovzduší vyvolaly již dávno úvahy o nutnosti nalezení nových zdrojů energie, nezávislých na fosilních palivech a nezamořujících ovzduší oxidy uhlíku a dusíku. Požadavkům by mohla vyhovovat jaderná energie, kdyby její vhodnost nezpochybňovaly obavy z následků havarií jaderných elektráren. Do popředí zájmu se nakonec dostaly obnovitelné zdroje energie (dále jen OZE) a zájem o ně postupně rostl bez ohledu na jejich závislost na vnějších podmínkách, pro kterou se o nich někdy mluví jako o občasných zdrojích.
Zdeněk Jemelík, Povstání na vsi kvůli Čapímu hnízdu
Část novinářské obce se chopila zprávy o zrušení prvoinstančního rozsudku v kauze Čapí hnízdo Vrchním soudem v Praze jako podnětu k vyvolání dojmu, že se stalo cosi senzačního. Česká justice pohotově uveřejnila zprávu o obsahu usnesení Vrchního soudu v Praze. Usnesení získala bůhvíjak, zřejmě nikoli od soudu, tedy nejspíš bez právního důvodu. Text článku proložila obsáhlými citacemi z usnesení, které propojila poznámkami tak, aby čtenáři museli pochopit, že soudce Jan Šott odvedl pochybné dílo. Autorka článku se cítila dost odborně vyspělá, aby směla výkon soudce Šotta oznámkovat nedostatečnou. Ale aspoň je jasné, že Česká justice chce vidět Andreje Babiše v teplácích stůj co stůj.
Zdeněk Jemelík, Úděl dětí neznámých otců
Občanskému aktivistovi se může přihodit, že „vedlejším produktem“ jeho činnosti se stane nahlédnutí do soukromí chráněnců, aniž by o to stál. Zjištění mohou být nepříjemná. Například jistě by se obešel bez poznatku, že existuje sociální skupina žen-samoživitelek, které mají těžký život.
Zdeněk Jemelík, Okolky Jaroslava Kmenty
Redaktor Jaroslav Kmenta rozpitval v článku „Zločiny v IKEM“ neutěšené vztahové poměry ve zmíněné známé instituci, k jejichž ozvláštnění přispěli dva věhlasní primáři stížností orgánům činným v trestním řízení kvůli údajnému podezření na vydírání. Pitvu provedl skutečně důkladně. Pozastavil se i nad tím, že vyšetřování vede hlavně Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS), jejímž zákonným posláním je stíhání trestné činnosti příslušníků ozbrojených sborů. Nemohl to přehlédnout, protože mezi podezřelými zatím nefiguruje žádný policista.
Zdeněk Jemelík, Recenze dílčí části nezakázané knihy
Z internetové adresy, jež se tvářila jako nástroj spolku Šalamoun, mi na osobní adresu přišla pozvánka na spolkovou akci „Černé pondělky české justice“ večer 9.října 2023. Pozvání jsem odmítl. Obecně nechci podporovat akce spolku, z něhož jsem byl v r.2017 vyloučen a speciálně jsem se nechtěl zúčastnit akce, na které se dle pozvánky dal očekávat projev pohrdání soudním rozhodnutím, s kterým souhlasím. Spolek Šalamoun se k tomu nevyjádřil.
Zdeněk Jemelík, Tři božstva v justici
K základním lidským vlastnostem patří omylnost. Nevyhýbá se ani činitelům řetězce trestního řízení. Je proto v pořádku, že náš právní řád obsahuje soustavu opravných prostředků moci soudní. Vedle nich ale působí jedinci, vybavení téměř božskou individuální pravomocí, proti jejichž rozhodnutí jsou námitky bezúčelné.
Zdeněk Jemelík, Škodlivý souběh nedbalosti a formalismu
Jako statutár předkladatele nabídky převzetí společenské záruky za žadatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu jsem nedávno navštívil nejmenovaný okresní soud. Byl to šestnáctý případ podpory žadatele o podmíněné propuštění, do něhož jsme se pustili od založení spolku v listopadu r.2017, když v předcházejících třinácti případech jsme byli úspěšní. Čili šlo o rutinní záležitost. Jako vždy jsem z jednání pořizoval zvukový záznam.
Jednání probíhalo v moderní budově, jejíž soudní síně jsem navštívil mnohokrát. Je dokonce možné, že se konalo v soudní síni, v které jsem se zúčastnil nějakého jednání již dříve. Vím proto, že soudní síně jsou vybaveny zařízením pro zvukový záznam.
Zdeněk Jemelík, Bezbrannost odsouzených
V období od července 2022 do ledna 2023 jsem se „na dálku“ zabýval trápením skupiny obžalovaných, jimž státní zástupce Aleš Sosík nabídl nízké tresty, přistoupí-li na dohodu o vině a trestu, ale za nesouhlas je potrestal senát Aleše Novotného u Krajského soudu Brno velmi vysokými tresty. Pohoršil mě v té souvislosti případ mladé ženy, matky dvou malých dětí, které žalobce Aleš Sosík nabídl podmíněný trest, ale odmítnutím si vysloužila trest odnětí svobody v trvání 8,5 roku, „vylepšený“ peněžitým trestem 2,5 milionu Kč. Trestem budou v tomto případě trpět malé děti, odloučené na dlouhou dobu od matky. Křiklavý nepoměr mezi nabídkami na dohodu a výslednými tresty zpochybňuje uvážlivost soudu při ukládání trestů.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených V
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázející žalobce Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
Podle již dříve zmíněného následného právnického přezkumu rozsudku ve věci „fotovoltaického podvodu“ podnikatelského klanu Zemků soudce Aleš Novotný nevěnoval odůvodnění rozsudku přiměřenou péči. Nevypořádal se s okolnostmi zásadními pro posouzení trestní odpovědnosti obžalovaných, a to:
Zdeněk Jemelík, Na okraj Otázek VM ze 17.9.2023
Václav Moravec a jeho „Otázky“ bývá často předmětem kritiky a návrhů na zrušení pořadu a popřípadě i jeho propuštění. Přesto stále zůstává na programu. Jeho sebevědomé úvodní sdělení, že Otázky otvírají témata, o nichž se po jejich odvysílání bude mluvit, je zjevně nesmyslné a oprávněně dráždilo již prezidenta Václava Klause. Mluví se v nich až na výjimky vždy o věcech již otevřených.
Jednou za uherský rok se na pořad dostávají záležitosti resortu spravedlnosti. Poměrně řídký výskyt pořadů tohoto typu je úměrný obecnému nezájmu politické věrchušky a s ní souznícího vedení České televize o poměry v něm.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených IV
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázející žalobce Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
Zdeněk Jemelík, Nevinní loupežníci žalují
Jsem jen bezvýznamný justiční potížista a velcí šéfové, působící v oblasti trestního řízení, až na nepočetné výjimky se mi raději vyhnou. Ale když už se mi podaří s nimi pohovořit, většinou mi dávají za pravdu, že jedno naše krásné krajské město proslulo korupčním prostředím. Ovšem tvrdí to, aniž by měli důkazy. Protože se na rozdíl od nich pohybuji mezi lidem obecným, slýchám různé pověsti, k nimž chybí důkazy. Tak například se v místě vypráví, že jeden z vlivných místních vašnostů rozhodil mezi místní policisty velké peníze ve snaze povzbudit je, aby se snažili dostat za mříže jeho protivníka. Samozřejmě jde o fámu, která nemá podklad ve věcných důkazech. Nikdo ho nepřistihl při předávání úplatku, nikdo nezjistil, že by nějaký policista přijal jeho dar. Vašnosta se pouze komusi přiznal, že policistům nosil balíčky klobásek a slivovici, ale podle státního zastupitelství takové počínání není pohoršlivé. Také je o něm známo, že udržuje společenské styky s vlivnými osobami, působícími v prostoru trestního řízení.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených III
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázejících žalobců Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
Sporná je kvalita rozsudků, jimiž zmíněná trojice vyvolala úkorné pocity odsouzených. Právníci některých obětí přezkoumali prvostupňový rozsudek v kauze „solárních podvodů“ podnikatelského klanu Zemků a vyjádřili se k celému vedení řízení a k odůvodnění rozsudku kriticky.
Zdeněk Jemelík, Psychické týrání odsouzených povoleno
Obžalovaný, který se považuje za nevinného, ale dočká se odsouzení s vysokým nepodmíněným trestem, utrpí šok a upíná se s nadějemi k písemnému vyhotovení rozsudku, po jehož obdržení se může bránit odvoláním proti (skutečné nebo domnělé) křivdě. Vydání písemného vyhotovení rozsudku v den jeho vyhlášení je možné jen někdy. Většinou následuje s určitým odstupem. Trestní řád stanoví lhůtu, v které má soudce písemné vyhotovení odevzdat. Překročení lhůty je možné jen se souhlasem předsedy soudu, a to za podmínek, stanovených trestním řádem.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených II
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázejících žalobců Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
K prvnímu mému setkání s ním došlo v r.2014 v kauze, která se týkala údajného podvodu podnikatelského klanu Zemků při získání licencí k provozování dvou fotovoltaických elektráren.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ? část IV.
Jednání s příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS) bývá bezkonfliktní, příjemné. Je na nich znát, že prošli výběrem, a vyšší vzdělanost. Právě proto se zamýšlím nad tím, proč je někdy obtížné, ne-li vůbec nemožné, přimět je k pronásledování nepravostí příslušníků ozbrojených sborů. Mé pochybnosti příslušníci GIBS a státní zástupci obvykle označují za nepodložené spekulace.
Zdeněk Jemelík, Ministr u výslechu
Ministr Pavel Blažek patří k veřejným činitelům, kteří se ke spolku Chamurappi, popř. ke mně osobně, chovají přezíravě až nepřátelsky. Mám výhrady k činnosti jeho podřízených. Mohl bych mít škodolibou radost z jeho pronásledování. Ale netěší mě to, a to z více důvodů, nejen kvůli němu osobně.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených 1
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Samozřejmě v tom není sám: „vaří“ se surovin, jež mu v obžalobě připraví žalobce, ale postižení si jejich podíl na svém trápení obyčejně neuvědomují. Odsouzení prostě vnímají křivdy – ať skutečné nebo domnělé- úkorně a trápí se jimi mnohdy až do konce života a na jejich původce vzpomínají s pocitem ukřivděnosti.
Zdeněk Jemelík, Ještě naposledy kauza „Fremr“
Kauza „Fremr“ stále víří veřejným prostorem. Vynořují se stále nové a nové informace, zpochybňující způsobilost Roberta Fremra být ústavním soudcem. Udivuje mě, že dosud na něj nikdo nevytáhl výroky o USA a Israeli jako možných pachatelích válečných zločinů. V zemi se svatováclavskou tradicí odvádění tributu císaři by nebylo nic divného na námitce, že jeho jmenování soudcem Ústavního soudu by mohlo kalit skvělé vztahy s významnými spojenci. Byl to ostatně důvod, proč jej nejmenoval ústavním soudcem Miloš Zeman. Nebyl bych překvapen, kdyby právě tato záležitost byla skrytou motivací štvanice. Pozoruhodná je skutečnost, že vystoupení dvou zatvrzelých odpůrců jmenování Roberta Fremra stačilo na znehodnocení usnesení pléna Senátu.
Zdeněk Jemelík, Povinnost sebezničení
Ač nerad, vracím se k případu soudce Roberta Fremra, neboť se obávám, že po prof. Aleši Gerlochovi přijde kvůli nepříčetným fanatikům Ústavní soud o dalšího kvalitního soudce. Fanatismus nemám rád.
Zdeněk Jemelík, Klauniáda v Senátu
Uznávám důležitost úlohy Senátu v obsazování Ústavního soudu. Avšak právě proto na mne schvalování kandidátů na ústavní soudce dne 2.srpna 2023 působilo nepříjemně. Přímo bych řekl, že účastníci sporů kolem jmenování soudce Roberta Fremra neúmyslně klesli až do úlohy klaunů v řízení, jež bylo trapné až do komičnosti.
Zastávám názor, že lidé, kteří zakládali své kariéry před Listopadem 1989 s rudou knížkou v ruce, by neměli mít přístup k vysokým funkcím ve veřejné správě. Pokud jej mají, je to nespravedlivé vůči nekomunistické většině národa, neboť nekomunisté byli z přístupu k nim vyloučeni kádrovou politikou KSČ. Dokonce si myslím, že slušní lidé se špatnou předlistopadovou minulostí by se neměli o vysoké funkce ve veřejné správě ucházet.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ? část III.
Kdysi se parta ziskuchtivých „bílých límečků“ spojila s prohnaným recidivistou k nezákonnému podnikání. Byli „zazobaní“, měli dost, ale chtěli více. Bez potíží dali dohromady několik desítek milionů na pořízení potřebného zařízení a potřeb. Z počátku se jim dobře vedlo. Ilegální výrobna se chovala jako slepice, jež snáší zlatá vejce. Nakonec ale narazili na nenechavé státní orgány. Byli rádi, když se jim včasným zrušením výrobny podařilo uniknout trestnímu stíhání. Drahé zařízení za daných okolností nabylo cenu šrotu a skončilo kdesi na venkově ve stodole. Mnohamilionová investice se vypařila do nicoty. Měli jiné, nezávislé zdroje příjmů, takže hlad jim nehrozil, ale ztráta byla skutečně velká a krutě je bolela. Přemýšleli, čím ji zahladit.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ? část II
V předcházejícím článku jsem se obecně zamyslel o příčinách, které způsobují, že GIBS někdy koná v rozporu se svým zákonným předurčením. Pokusím se přiblížit čtenářům své úvahy poznatky z konkrétního případu, o němž si jako laik myslím, že v něm služba selhala.
Stalo se, že v místě vážený vašnosta s dlouhými prsty obvinil svého věřitele, že si najal bijce, kteří ho měli násilím přinutit k ochotnějšímu plnění závazků. Dostat věřitele do basy by přece byla bezva finta. Vyvolal trestní stíhání věřitele, které nakonec po osmi letech nepříjemností vyústilo ve zprošťující rozsudek. Řízení jsem bedlivě sledoval v soudní síni. Jako laik si dovoluji tvrdit, že věřitel by se nedostal před soud, kdyby policie a státní zastupitelství v předžalobní fázi řízení vašnostovi nenahrávaly. Došlo k různým větším a menším odchylkám od korektního vedení vyšetřování.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ?
Kdysi jsem se spolu s Johnem Bokem, tehdejším předsedou spolku Šalamoun, bůhvíproč dostal na nějakou poradu, na které jsme se ztráceli v davu uniformovaných vysokých policejních důstojníků. Hovořilo se tam o přípravách zrušení „policie nad policisty“ – Inspekce Policie České republiky (IPČR) a o zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Sama Inspekce, podřízená policejnímu prezidentovi, vznikla z dřívější Inspekce ministra vnitra, podřízené ministrovi vnitra. Obě „policie nad policisty“ byly pro své nadřízené přítěží, protože občas plodily nepříjemnosti, jež bylo třeba řešit. Nefungovaly prostě bezzávadově, a do polistopadový poměrů se přenesl komunistický zlozvyk řešit závadovost reorganizací bez odstranění prvotních příčin potíží.
Zdeněk Jemelík, Násilník a laskaví policisté
Nabuzen dlouholetou vynucenou sexuální abstinencí, hned po návratu z vězení počátkem ledna letošního roku se Pepa rozhodl, že musí vyhledat svou dávnou lásku. Neuvážil, že díky styku s ním se dvakrát dostala do vězení, proto měla důvod o vztahu k němu v cele přemýšlet a možná jej už nebude chtít. Díky rozvětvenému příbuzenstvu se rychle dověděl, že jeho bývalá milá nyní žije ve společné domácnosti se starším mužem a vypátral adresu. Dověděl se také, kdo je její nový partner a dokonce získal i fotografie.
Zdeněk Jemelík, Právo veřejnosti na seznamování s bludy
V říjnu r. 2014 obvinil dlužník Pavel Buráň svého věřitele Jaroslava Novotného, že jej nechal unést trojicí násilníků do své vily, kde jej pod hrozbou usmrcení přinutili podepsat listiny, jejichž obsah zhoršil jeho postavení dlužníka. Ve vile se jako čtvrtý k násilníkům připojil jejich velitel. Aby byl důvod obvinit i manželku věřitele, která s jeho obchody neměla nic společného, Pavel Buráň o ní tvrdil, že komunikovala s „velitelem“ a jeho prostřednictvím řídila jednání násilníků. „Velitele“ policie neidentifikovala, takže při hlavním líčení se jím soud nezabýval.
Zdeněk Jemelík, O zákazu „žluté knihy“.
Vracím se k semináři „(Ne) Spravedlnost v české justici a její excesy“, který pod záštitou Ústavně právního výboru uspořádal spolek Šalamoun dne 13. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně. Navazuji na svůj článek z 16.dubna 2023 „Dezinformace na semináři“ .
Podle původního záměru měla na semináři spisovatelka Marie Formáčková představit 2. díl knihy Zločiny beze zbraní („žlutou knihu“). Ale pořadatelé nakonec od záměru upustili, protože Městský soud v Brně vydal 29. března 2023 předběžné opatření, jímž distribuci knihy zakázal. Její předvádění na semináři by se dalo považovat za pohrdání soudem, a to by Ústavně právnímu výboru neslušelo.
Zdeněk Jemelík, Dezinformace na semináři
V naší zmatené době narážíme na klamné informace na každém kroku. Vyskakují na nás překvapivě i tam, kde bychom je nejméně očekávali. Dokonce i z prostor Poslanecké sněmovny, kde dne 13. dubna 2023 proběhl seminář, pořádaný pod záštitou Ústavně právního výboru proslulým spolkem Šalamoun pod mnohoslibným názvem (Ne)Spravedlnost v české justici a její excesy. Jeho uspořádání samo o sobě je záslužným činem. Zazněla tam pozoruhodná vystoupení, např. přednášky Václava Peričeviče a Miroslava Špadrny či podnětné příspěvky prof. Heleny Válkové a Renáty Vesecké.
Zdeněk Jemelík, Rozhovor pro Parlamentni Listy
Tento rozhovor vyšel na Parlamentních listech 9.4.2023:
Zdeňku Jemelíkovi vyjde v blízké době druhý díl knihy Škůdci v taláru. Píše o kauzách, které sám sledoval v soudní síni a většinou zná alespoň podstatné části spisu z přípravného řízení. „Jde zejména o kauzy, které dospěly k právní moci rozsudku, takže nejde o vzkazy soudcům, jak by měli uzavřít rozpracovaný případ. Některé kauzy patří nenávratně do historie a jejich probírání může pouze sloužit k pochopení různých souvislostí v dění v justici nebo ve veřejném životě,“ uvedl Jemelík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Zdeněk Jemelík, Mediální mágové ve službách zla
Veledlužník Pavel Buráň udal svého věřitele Jaroslava Novotného, že ho dne 7.října 2014 nechal vydírat s použitím čtveřice „falešných policistů“. Jistě se těšil, že jej dostane za mříže a odvede ho od soudního vymáhání obrovského dluhu. Jeho udání se skutečně ujalo. Občanskoprávní řízení na vymožení dluhu muselo být přerušeno. Policie se udáním začala zabývat a nakonec krajské státní zastupitelství podalo obžalobu na Jaroslava Novotného, jeho manželku Jarmilu a tři údajné „falešné policisty“. O čtvrtého, údajného velitele trojice, se orgány nezajímaly. V r. 2017 se věc dostala před senát předsedy Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu Brno, který postupně vynesl tři rozsudky. V prvním i druhém odsoudil oba manžele k vysokým nepodmíněným trestům. „Falešné policisty“ postupně zprostil pravomocně obžaloby. Přesto druhým rozsudkem obžalované manžele opět odsoudil, ač nebylo jasné, jak mohli zločin spáchat, když na to „neměli lidi“. Vyšel tehdy po vyhlášení rozsudku do předsálí, kde mě oslovil. Prohlásil, že je nešťastný, že musel vynést tento rozsudek. Od té doby stále přemýšlím, proč musel vynést rozsudek, o němž jistě věděl, že nemůže odolat odvolání (skutečně pak neodolal).
Zdeněk Jemelík, Novinářská čest na prodej
Trestní stíhání manželů Novotných, o němž jsem od r.2017 psával jako o „zlínském justičním hororu“, ukončil dne 14. prosince 2022 Vrchní soud v Olomouci zamítnutím odvolání státního zástupce Petr Matouška proti zprošťujícímu rozsudku zlínské pobočky Krajského soudu v Brně z 16.února 2022, podle něhož se žalovaný skutek nestal.
Tento proces je trestněprávní větví sporu mezi bývalými společníky, z nichž pan obžalovaný Jaroslav Novotný je v postavení věřitele a pan poškozený Pavel Buráň v postavení veledlužníka. Jde o ohromnou částku v řádu stamilionů. Podle mého soukromého názoru poslat věřitele do vězení by byla dlužníkova bezva finta, kdyby ovšem vyšla.
Zdeněk Jemelík, Konec zlínského justičního hororu.
Od roku 2017 jsem sledoval a provázel komentáři hororový proces u zlínské pobočky Krajského soudu Brno proti manželům Novotným, kteří měli nechat unést do své vily veledlužníka Pavla Buráně, jehož pak najatí zakuklenci pohrůžkou usmrcení přinutili k podpisu listin, jejichž podpisem se zhoršilo jeho postavení dlužníka. Při prvním seznámení s případem mě zaujalo, že ho údajně ohrožovali současně přiložením hlavně pistole k hlavě a přiložením ke krku jehly injekční stříkačky s neznámou tekutinou, což ve mně vzbudilo pochybnost o reálnosti popsané události.
Motivem Novotných mělo být přinucení Pavla Buráně ke splacení obrovského dluhu, k čemuž se dosud neměl.
Zdeněk Jemelík, Nákup mediálního obrazu
V nejbližších dnech vyjde druhý díl knihy Zločiny beze zbraně spisovatelky Marie Formáčkové a spolupracovníků. Podílel jsem se na vzniku 1. dílu, ale účast na 2. dílu jsem z etických důvodů odmítl. Vydání knihy předcházejí různé propagační akce. Zaujal mě mimořádný video pořad RadiaXaver z 10.prosince 2022. Knihu představovali novináři Luboš Xaver Veselý a Jan Hrbáček, mezi nimiž trůnil předseda spolku Šalamoun Václav Peričevič (nástupce disidenta Johna Boka). V závěrečné části pořadu Jana Hrbáčka vystřídal podnikatel Pavel Buráň, jehož případem se zabývá spolek Šalamoun. Přišel do pořadu, aby veřejnosti předvedl svůj obraz poškozeného postupem justice. Je totiž veledlužník a zatím se mu vede špatně v trestním řízení, které vyvolal proti svému věřiteli Jaroslavu Novotnému, k němuž „přihodil“ jeho jinak nezúčastněnou manželku. Obvinil je, že jej vydíráním s pomocí „zakuklenců“ přinutili podepsat listiny, jimiž se jeho postavení dlužníka zhoršilo. Soudní řízení se táhne od r. 2017 a zatím dospělo k nepravomocnému zprošťujícímu rozsudku s tím, že se žalovaný skutek nestal. Proti rozsudku se odvolal žalobce Petr Matoušek.
Zdeněk Jemelík, Pohoršení vzbuzující GIBS
Internet zaplavily projevy nevole nad rozhodnutím Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS), že zákrok policistů na volebním shromáždění Andreje Babiše v Borovanech proti chlapci, odnášejícímu reproduktor, byl oprávněný. Z argumentace protestujících jsem vyvodil, že nenáviděný Andrej Babiš nemá nárok na nedotknutelnost majetku, takže policisté neměli zasahovat, a když už puzení k zásahu neodolali, tak měli jednat něžně.
Nejsem voličem ANO, ani nehodlám volit Andreje Babiše prezidentem, a vedu časté spory s GIBS, ale v daném případě se GIBS a zasahujících policistů musím zastat. Policie je nepolitická služba, která se musí chovat nestranně. Vidí-li policisté útok na majetek, musí zasáhnout, ať je majitelem kdokoli. Zásah musí být co nejrychlejší, na dlouhé zkoumání vedlejších okolností není čas. Při zásahu se pak řídí reflexy, které si odnesli z výcviku.
Zdeněk Jemelík, Mlčení soudce Aleše Novotného
Drzé vystoupení „mluvící hlavy“ v poledních zprávách ČT 1 dne 29.srpna 2022 mě přimělo, abych se vrátil ke sporu mezi ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a stavovskými nátlakovými organizacemi kvůli jeho rozhodnutí nejmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného. „Mluvící hlava“ přímo zaduněla hloupostí: ministr překročil svou pravomoc, nejmenovat výjimečně kvalitního soudce by směl jen za výjimečných okolností a pro tvrzení o jeho odpovědnosti za škodu, způsobenou státu, nemá důkazy, neboť o jeho odpovědnosti nerozhodl kárný soud. Na rozdíl od dříve naznačeného názoru soudce Libora Vávry neupozornila, že by se pan ministr vyhnul potížím, kdyby podle vzoru pana prezidenta své rozhodnutí neodůvodnil.
Zdeněk Jemelík, Trocha čistého vína o „solárním podvodu“ Zdenka Zemka
Na několika webech vyšla suše věcná zpráva ČTK, podle které Nejvyšší soud ČR přezkoumá dohodu o vině a trestu v kauze Zemkova solárního podvodu. Neobsahuje nic mimořádného. V podstatě sděluje, že šéf holdingu Z Group Zdenek Zemek st. se dovoláním postavil proti způsobu, jakým obecné soudy naložily s dohodou o vině a trestu, kterou uzavřel se státní zástupkyní KSZ Brno. Na doplnění se uvádí pár běžných klišé, která o stíhání podnikatelského klanu Zemků kolují v souvislosti s jejich chomutovskými solárními elektrárnami.
Zdeněk Jemelík, Když Česká justice lobbuje
Server Česká justice a Petr Dimun pro mne jedno jsou. Spřátelili jsme se, když byl Petr Dimun mluvčím skvělého ministra Pavla Němce a jeho spojkou s občanskými aktivisty. Často jsme stáli na jedné straně barikády. Získal můj respekt i oblibu. Později se naše cesty rozešly, ale na mém vztahu se nic nezměnilo. Nežádám po přátelích, aby sdíleli mé názory, ale na druhé straně mi nečiní potíže dát jim najevo nevoli.
Kdysi jsem se o České justici v článcích zmiňoval jako o lobbistickém serveru, což Petr Dimun nesl úkorně a dal mi to najevo. Uznal jsem, že kamarád nehřeší tolik, abych mu to musel strkat pod nos při každé příležitosti a přestal jsem s tím.
Zdeněk Jemelík, Klobásky a slivovice nejsou úplatek
Sleduji od r. 2017 složité trestní řízení v oblasti, do které měl podle nepodložených pověstí poškozený dlužník vyslat několik milionů za účelem posílení zájmu příslušných orgánů na jím vyvolaném trestním řízení, jímž má být jeho věřitel odeslán do státního zaopatření. Neexistuje žádný hmatatelný důkaz o uplácení a ostatně pověsti nikdy nikdo neprověřoval. Dlužník je důvěryhodný vašnosta, který zaměstnává manželku vlivného policisty a s ním se občas stýká společensky. Takže o úplatcích se pouze mluví a někdo by se třeba i rád nechal podplatit, ale nic konkrétního se neví. Avšak v průběhu předsoudní fáze řízení i později docházelo k překvapujícím událostem, jejichž uskutečnění je nepochopitelné bez připuštění zásahu nadpozemských sil.