Zdeněk Jemelík, K Otázkám Václava Moravce z 23.9.2018
V Otázkách Václava Moravce ze dne 23.září 2018 připadla celá polovina časového prostoru na problematiku činnosti Policie České republiky a trestního řízení. V podstatné části šla řeč o kyberzločinu a způsobu, jakým se s ním naše policie pustila do křížku. Debatovali policejní prezident Tomáš Tuhý, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a chvíli i eurokomisařka Věra Jourová. Po větší část pořadu vládla ve studiu až selanková pohoda.
Za zapamatování stojí sdělení, že PČR reagovala na novou hrozbu docela pružně zřízením speciálních útvarů, které ovšem nejsou zatím obsazeny dostatečným počtem specialistů. Pro politiky odsud vzešel veledůležitý vzkaz: je nezbytné vyřešit odměňování policejních IT specialistů, protože policie při dodržování podmínek služebního zákona nemůže jako zaměstnavatel konkurovat soukromým firmám. To je vážná věc, protože PČR a snad ještě více Vězeňská služba ČR jsou podfinancované a zdvíhat platy specialistů proti obecně nízkému základu na úroveň soukromého sektoru bude tvrdý oříšek. Ale politici, kteří v předvolební horečce rozdávají na všecky strany dosti lehce, by se jeho rozloupnutí neměli vyhýbat. Je ostatně obecně na čase, aby začali věnovat podstatně větší pozornost všem ozbrojeným sborům, protože není záruka, že budeme do nekonečně tou bezpečnou zemí, v které nedochází k teroristickým útokům.
Zajímavostí bylo sdělení Pavla Zemana o významném poklesu počtu vyšetřovaných trestných činů z více než 300 tis. v r. 2013 o přibližně 90 tis. do r. 2017. Zpráva by zněla ještě lépe na pozadí postupujícího vyprazdňování vězeňských cel. Zatím ale věznice opět praskají ve švech, což zdánlivě nesouhlasí s údaji o vývoji početnosti vyšetřovaných trestných činů.
Televizní diváky mohla zaujmout informace, že pan policejní prezident míří do diplomacie, jmenovitě do funkce velvyslance ve Slovenské republice. Naproti tomu Pavel Zeman se nebude ucházet o úřad evropského žalobce a hodlá se pevně držet svého křesla.
Teprve 13 minut před koncem pořadu atmosféra poněkud ochladla, když Václav Moravec připomněl reorganizaci republikových útvarů PČR, tedy sloučení Útvaru pro boj s organizovaným zločinem a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Zatímco z policejního prezidenta vyzařovala spokojenost, nejvyšší státní zástupce zachoval jistou rozmrzelost. Policejní prezident správně připomněl, že nové organizační uspořádání usnadňuje mezinárodní policejní spolupráci.
To nejhorší ale na Pavla Zemana teprve čekalo: Václav Moravec nastolil problém „nejsledovanější trestní kauzy“. Nakonec mu musel vysvětlit, že míní trestní stíhání Andreje Babiše a spol. A dvakrát snaživě připomněl vyjádření pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové z června r.2017, z něhož odvozoval, že kauza se vyvíjí pomaleji, než je zdrávo. Pavel Zeman mu především vysvětlil, že z pohledu zevnitř státního zastupitelství v žádném případě nejde o nejsledovanější kauzu a odmítl Moravcův náznak podezření, že v ní snad dochází k průtahům. Upozornil na poměrně nedávné vyřízení stížností obviněných, zaručil dozorovému státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi klid na práci a stanovil polovinu r.2019 jako hranici, po jejímž překročení by další protahování trestního stíhání považoval za exces. Odkazem na čas vyřízení stížností obviněných ale mlžil. Procesní lhůta pro podání stížnosti proti sdělení obvinění jsou 3 dny od doručení usnesení. Stížnost ale nemá odkladný účinek a lhůta pro její vyřízení je pouze pořádková, tedy nevynutitelná. Například obv. Shahram Abdullah Zadeh podáním stížnosti proti sdělení obvinění neodvrátil projednání návrhu na uvalení vazby ani o hodinu a dozorový státní zástupce ji zamítl zhruba pět měsíců po jeho uvěznění (ne, nebyl za to kázeňsky potrestán). Pavel Zeman ovšem skutečný stav trestního stíhání nesmí znát a ani není přímým nadřízeným Městského státního zastupitelství v Praze. Jak správně uvedl, může pouze podat podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k vykonání instančního dohledu.
Nicméně Zemanovu vyjádření můžeme rozumět také tak, že ani komunální a senátní volby, ani volby do Evropského parlamentu neovlivní jakékoli vzrušující rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, ať již by to bylo rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nebo podání obžaloby. Je otázka, zda to je skutečně dobře: neprůhledný stav řízení umožňuje Babišovým odpůrcům, aby do nekonečna předhazovali jeho trestní stíhání jako domnělou nepřístojnost jeho politického působení. Při tom se může stát, že nakonec vyjde najevo, že v řízení o získání dotace hrál Andrej Babiš jen okrajovou úlohu a nepodaří se prokázat mu subjektivní stránku trestného činu.
Má-li být postup dozorového státního zástupce a mlžení Pavla Zemana projevem šetrnosti k vnitropolitické situaci, je to současně doklad o zákeřnosti rozhodnutí vyvolat právě před parlamentními volbami trestní řízení kvůli starému správnímu deliktu. Nástroje trestního práva by neměly sloužit k vyvážení slabosti postavení účastníků soutěže o politickou moc. V případě České republiky se k nim ale sahá poměrně často, což snižuje úroveň naší demokracie.