Zdeněk Jemelík, Kauza Čapí hnízdo v mezičase

21.10.2022 | Zdeněk Jemelík

Pokud si tento článek přečte obž. Andrej Babiš, bude v mé poznámce o načasování hlavního líčení vidět důkaz pro utkvělou představu, že jde o politický proces. Trestní řízení někdo určitě vyvolal z politických důvodů, ale to, co se během jedenácti dnů v soudní síni odehrávalo, žádné stopy po politickém nasměrování nenese. Projednává se podezření o spáchání reálného ekonomického trestného činu, přičemž usměvavý předseda senátu v ničem nekrátí práva obhajoby. V soudní síni vládne klidná, dělná atmosféra. Strany se k sobě navzájem chovají zdvořile, nenapadají se. Pokud zasáhl předseda senátu do malého sporu mezi obhajobou a žalobcem, bylo to v neprospěch žalobce. Politický proces by vypadal jinak a dodávám, že jsem již několikrát viděl řízení, vedené viditelně od počátku tak, aby obžalovaní byli odsouzeni, i kdyby byli zcela nevinní. Zde se nic takového neděje. Úmysly členů senátu do budoucna se ovšem z jejich chování nedají vyčíst.

Nepříjemný byl počáteční přehnaný zájem sdělovacích prostředků a způsob, jakým média hlavního proudu o procesu informovala. Nepřátelství vůči obžalovaným z něho přímo čišelo. S chutí občas přinesla nepravdivé zprávy a dbala o to, aby Babišovi „fanoušci“ neztratili naději, že přece jen půjde „do tepláků“, byť žalobce navrhuje pro oba obžalované podmíněné tresty. Zábavné byly „hony na svědky“, na které novináři vyráželi po skončení výpovědí některých svědků, aby je mohli ještě dodatečně vyzpovídat. Jedné svědkyni se vstřícnost vůči nim nevyplatila: předsedovi senátu se donesly její zkomolené výroky, z nichž vyplývalo, že před soudem utajila něco strašně závažného a nepříjemného pro obž. Andreje Babiše. Vysloužila si opakované předvolání. Ukázalo se ale, že nezatajila soudu nic, co by obžalovaným škodilo a dokonce se vyjádřila, že při kontrolách nakládání s prostředky z dotace nenašla žádné závady.

Zájem veřejnosti a částečně i novinářů rychle opadl, takže soud upustil od vydávání vstupenek.

V zahajovací den žalobce, obhájce a v poměrně krátkých vystoupeních oba obžalovaní „vyložili karty“. V průběhu dalšího líčení se oba obžalovaní příležitostně vyjadřovali k vystoupením svědků. Obž. Jana Nagyová obvykle jejich vyjádření věcně doplňovala nebo uváděla na pravou míru, vytvářejíc při tom s důraznou gestikulací obraz hodného děvčete, které se nezaslouženě dostalo do maléru. Jako správná oběťní ovečka se přihlásila k autorství nápadu na vyžádání dotace. Velkým překvapením byla její omluva Babišově rodině za nepříjemnosti, které způsobila. Dbaje presumpce neviny považuji omluvu za nedůvodnou. Původcem nepříjemností byl na začátku neznámý udavač, na úplném konci bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Obž. Andrej Babiš vystupoval méně často. Vedl svou o politickém procesu, ale vedle toho zřejmě oprávněně vyvracel nepravdivá tvrzení některých svědků. Kouzelná byla jeho reakce na výpověď svědkyně, která vyprávěla o nesmírně příjemném pracovním jednání s ním a doslova jej „vynášela do nebe“. K tomu si přinesla a soudu předložila pozvánku na rozloučení Andreje Babiše se spolupracovníky při odchodu z funkce ministra financí, jehož se zúčastnilo více než 400 zaměstnanců. Ods. Andrej Babiš se o ní vyjádřil, že má bujnou fantazii, vůbec si na ni nepamatuje nejen on, ale ani jeho manželka, a události, které popisovala, se nestaly, některé se ani stát nemohly. Pozvánkou o blízkosti vztahu nic nedokazuje, protože ji dostaly stovky úředníků.

Jsem nejistý při vyhodnocení obrazu skutkové podstaty, vzešlém z dokazování. Díky informačnímu embargu, uplatňovaného obhajobou, mám k disposici jen pár podkladů, které jsem získal téměř „partyzánsky“. Zejména nemám k disposici základní části žádosti o dotaci.

Nepotěším obhajobu a obžalované sdělením, že na základě vytěžení dotační výzvy Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy z 20.prosince 2007 jsem dospěl k názoru, že společnost Farma Čapí hnízdo (dále jen FČH) získala dotaci neoprávněně, protože dotace byly určeny pro firmy, které nejméně dva roky podnikaly v cestovním ruchu. Této podmínce FČH nevyhovovala. Pokud to platí, pak ROP měl žádost o dotaci odmítnout obratem pošty a mohutné přetahování obhajoby se stranou žalobní o to, zda FČH vyhovovala definici malé nebo střední firmy, je nadbytečné. Dodávám ale, že tvrzení žalobce, že právě kvůli provázanosti s Agrofertem, popř. osobně s obž. Andrejem Babišem nebyla FČH malá ani střední a na dotaci neměla nárok právě z tohoto důvodu, jako laik považuji za sporné. V okamžiku podání žádosti o dotaci byla FČH menší než malá a žádné aktivní vazby na Agrofert či neměla.

Obž. Jana Nagyová tvrdí, že se jí dostalo výkladu, podle něhož podmínku dvouletého působení v cestovním ruchu směl příslušný státní orgán opomenout, pokud žádající firma měla podnikání v cestovním ruchu aspoň zapsané v obchodním rejstříku. Nevím, zda může tvrzení doložit autoritativním rozhodnutím kompetentního orgánu.

Nemohu posoudit důvodnost tvrzení žalobce, že obž. Jana Nagyová v žádosti o dotaci zastřela před příslušným státním úřadem skutečnost, že FČH kvůli provázanosti s Agrofertem, popř. přímo s obž. Andrejem Babišem neměla nárok na dotaci. Předmětnou žádost nemám k disposici. Obž. Jana Nagyová tvrdí, že podala úřadu úplně a pravdivé informace.

Na základě analogie s úvěrovým řízením mám jako laik pochybnosti o důvodnosti obžaloby proti ní. Je běžné, že část žádostí o úvěr banky odmítnou, protože jejich kontrolní systém nalezne v podnikatelském záměru a jeho podkladech nedostatky, jež schválení úvěru vylučují. Neslyšel jsem, že by kvůli předložení neúspěšné žádosti o úvěr byl někdo trestně stíhán. I kdyby bona fide úskočná obž. Jana Nagyová v žádosti o dotaci zastřela provázanost FČH s Agrofertem či osobně s obž. Andrejem Babišem, selhal kontrolní systém státu, který měl její úskok odhalit. Je zarážející, že velkoryse přehlédl dobře viditelné nenaplnění podmínky dvouletého podnikání v cestovním ruchu.

Dodávám, že na obž. Janu Nagyovou musíme pohlížet jako na členku statutárního orgánu, bez jehož souhlasu nemohla jednat, i když se v jednotlivých případech za něj podpisovala. Na lavici obžalovaných ale sedí sama.

Dostávám se tak k zásadní pochybnosti o nestrannosti přípravného řízení, v němž se příslušné orgány snažily usvědčit z nekalostí obž. Andreje Babiše, ale vůbec si nevšimly neodpovědnosti státních úředníků, spravujících finanční prostředky státu a Evropské unie. V dokazování nenacházím ani vysvětlení, jaké magie obž. Jana Nagyová použila, aby příslušné úředníky přiměla k vydání nesprávného rozhodnutí. Podle mého laického názoru vedle obž. Jany Nagyové měli na lavici obžalovaných sedět další obžalovaní. Na základě analogie s úvěrovým řízením vidím obž. Janu Nagyovou jako obdobu úspěšné žadatelky o úvěr, přičemž by bylo věcí v odpovědnosti banky, proč její žádosti vyhověla.

Složitější je obvinění proti obž. Andreji Babišovi. Žalobce jej staví do postavení pomocnika pachatelky obž. Jany Nagyové, jenž činil taková opatření, aby si FČH mohla sáhnout na dotace. Rozhodujícím opatřením mělo být vyčlenění FČH ze svazku holdingu Agrofert. Z dokazování vyplývá velmi plastický obraz rozhodovacího procesu obž. Andreje Babiše, jenž vedl k vybudování víceúčelového střediska Čapí hnízdo. Kráčel ke konečnému rozhodnutí o realizaci projektu velmi dlouho, jeho cesta byla klikatá, vedle kroků vpřed vidíme i kroky vzad. Pokud žalobce věří, že kroky obžalovaného směřovaly k získání dotace, zřejmě věří v jeho věštecké schopnosti. Dotační výzva pochází z prosince r. 2007, ale obž. Andrej Babiš začal svůj sen rozvíjet již v r. 2006, možná i dříve. Z dokazování vyplývá, že k vyčlenění FČH ze svazku Agrofertu byly i jiné důvody, jež se snahou o získání dotace neměly nic společného. Především šlo o nesouhlas spolupracovníků obž. Andreje Babiše s realizací jeho snu v rámci Agrofertu, poněvadž měli pochybnosti o jeho ekonomické únosnosti, dále také nutnost vytvořit pro FČH samostatný účetní systém. Napadá mě kacířská myšlenka, že důvodem pro zřízení samostatné akciové společnosti mimo rámec holdingu by mohla být i starost pana obžalovaného o rodinu v případě jeho smrti: jejich akcie a s nimi související benefity by nebyly předmětem pozůstalostního řízení, které by se týkalo Agrofertu a jistě by bylo dlouhé.

Z dokazování je také zřejmé, že osobní účast pana obžalovaného na realizaci projektu byla mizivá. Nakonec ani řízení o obrovský úvěr pro FČH se osobně nezúčastnil, přenechal to finanční ředitelce Agrofertu. Získání dotace byla bagatelka pod jeho rozlišovací schopností. Nezasahoval do řízení výstavby víceúčelového střediska. FČH měla úplné statutární orgány a provozní ředitele a zcela samostatně řídila budování střediska a jeho provoz.

Jako laik považuji za nesmysl tvrzení žalobce, že obž. Andrej Babiš se rozhodl založit FČH jako akciovou společnost, aby zastřel skutečnost, že je pravým majitelem FČH, což by znemožnilo získání dotace. Ve skutečnosti při založení FČH bylo vydáno 20 ks akcií na majitele. S držením akcie vznikají akcionáři zákonná práva a povinnosti. Obž. Andrej Babiš nebyl akcioniářem a neměl žádnou možnost, jak zasahovat do uplatnění akcionářských práv majitelů akcií. Nebyl tedy ani otevřeným, ani skrytým vlastníkem společnosti FČH. Z dokazování je navíc zřejmé, že část akcionářů se aktivně podílela na rozvoji projektu a řízení provozu FČH, čili využívali práva vlastníků.

Stranou zájmu zatím zůstává otázka poměru společenské škodlivosti neoprávněného získání dotace a společenské prospěšnosti vybudování Čapího hnízda. Sám jsem Čapí hnízdo nenavštívil. K jeho návštěvě mě nic nelákalo. Ale z doslechu od jeho návštěvníků, jejichž úsudku důvěřuji, jsem se dověděl, že to je krásný, přívětivý areál, vhodný pro odpočinek s dětmi, jehož vybudováním se zlepšila kvalita života v oblasti a vznikla pracovní místa pro místní, kteří by jinak byli odkázáni na milosrdenství státu. Kromě toho se zatím neřešila otázka, zda „vylákáním“ dotace vznikla škoda, když Imoba, nástupnická organizace FČH, v r.2018 dotaci státu vrátila.

Hledání pravdy v tomto případě ztěžuje časový odstup od žalovaného skutku. Okolnost, že udavač vytáhl na světlo skutek z r. 2008 až v r.2015 a soud zahajuje hlavní líčení koncem r.2022, je sama o sobě hrůzná. Souvisí s tím obtíže dokazování: téměř všichni svědci si stěžují na slábnutí vzpomínek.

Pro úplnost poznamenávám, že soud neměl možnost odmítnout výslech svědka Andreje Babiše ml., který si přál proti otci vystoupit. Přesto považuji za ztracený čas, který soud věnuje jeho osobě. Jeho výpověď je totiž z hlediska prokazování viny obž. Andreje Babiše zcela bezvýznamná. Domnívám se, že snaha obhajoby o neutralizaci dojmů z jeho vystoupení zkoumáním jeho zdravotního stavu je zbytečná ztráta času. Jeho svědectví je informační balast. Vyšlo možná najevo, že se stal akcionářem FČH (čímž získal prospěch), aniž by si to přál a aniž by to věděl, ale pro posuzování důvodnosti obžaloby to nemá žádný význam.

Výše zmíněné laické přemítání odpovídá současnému stavu mého poznání. Máme před sebou několik dalších jednacích dnů s doplňováním dokazování a závěrečnými řečmi. Nelze vyloučit, že po získání dalších informací budu nucen své závěry opravit.

Dá se předpokládat, že nejpozději v lednovém bloku jednání soud vyhlásí rozsudek. Stejně jako redaktor České televize Jiří Hynek upozorňuji čtenáře, že soud není při vyměřování trestu vázán návrhem žalobce, ale na rozdíl od něj vzkazuji Babišovým nepřátelům, že soud nemůže překročit pravidla ukládání trestu, takže na horní hranici trestní sazby mohou zapomenout. Soud nemůže „ušít vysoký trest na míru“ jen proto, že jde o jimi nenáviděného Andreje Babiše.

==================================================================================