Zdeněk Jemelík, Mediální mágové ve službách zla
Veledlužník Pavel Buráň udal svého věřitele Jaroslava Novotného, že ho dne 7.října 2014 nechal vydírat s použitím čtveřice „falešných policistů“. Jistě se těšil, že jej dostane za mříže a odvede ho od soudního vymáhání obrovského dluhu. Jeho udání se skutečně ujalo. Občanskoprávní řízení na vymožení dluhu muselo být přerušeno. Policie se udáním začala zabývat a nakonec krajské státní zastupitelství podalo obžalobu na Jaroslava Novotného, jeho manželku Jarmilu a tři údajné „falešné policisty“. O čtvrtého, údajného velitele trojice, se orgány nezajímaly. V r. 2017 se věc dostala před senát předsedy Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu Brno, který postupně vynesl tři rozsudky. V prvním i druhém odsoudil oba manžele k vysokým nepodmíněným trestům. „Falešné policisty“ postupně zprostil pravomocně obžaloby. Přesto druhým rozsudkem obžalované manžele opět odsoudil, ač nebylo jasné, jak mohli zločin spáchat, když na to „neměli lidi“. Vyšel tehdy po vyhlášení rozsudku do předsálí, kde mě oslovil. Prohlásil, že je nešťastný, že musel vynést tento rozsudek. Od té doby stále přemýšlím, proč musel vynést rozsudek, o němž jistě věděl, že nemůže odolat odvolání (skutečně pak neodolal).
Třetí rozsudek byl zprošťující s tím, že se žalovaný skutek nestal. Je průkaznější než zproštění pro nedostatek důkazů. Je pravda, že je podivný, protože jeho odůvodnění působí dojmem, že soudce jednal proti svému vědomí a svědomí a pouze se podřídil právnímu názoru odvolacího soudu. Žalobce Petr Matoušek se proto proti němu odvolal. Případné potvrzení rozsudku odvolacím soudem by pro poškozeného Pavla Buráně bylo pohromou. Odvolat se nemohl, protože zákon to v takových případech neumožňuje. Vyvolal proto mediální kampaň, kterou hledal oporu u veřejnosti a nejspíš doufal, že poskytne odvolacímu senátu poučení, jak se má na případ dívat. Najal si tlupu námezdných psavců, kteří se dali horlivě do díla.
Senát předsedy Vladislava Šlapáka Vrchního soudu v Olomouci dostal případ do rukou již potřetí a ve spisu se perfektně orientoval. Jeho úvahy jsou matematicky přesné. Nenechal se poučit mediálními mágy a odvolání zamítl. Tím páně Buráňova naděje na odeslání manželů Novotných do vězení zhasla. Protože neštěstí nechodí nikdy samo, a nechodí po horách, ale po lidech, stihl jej další malér: Národní centrála proti organizovanému zločinu jej obvinila z podvodu se škodou 140 milionů Kč. Stále platí presumpce neviny, ale je to jistě nepříjemné.
Mediální kampaň ale stále ještě dohřmívá jako vzdalující se bouřka. Jedno zahřmění se ozvalo 19.února 2023 v pořadu RadiaXaver na youtube, kde se nad neuvěřitelnými pochybeními senátu předsedy Vladislava Šlapáka pohoršovali mágové Jan Hrbáček a Luboš Xaver Veselý, zahalení do oblaků cigaretového kouře. Nebudu rozebírat snůšku jimi tvrzených nesmyslů. Musím ale ocenit statečnost Jana Hrbáčka, jenž touto cestou vyzval ministra spravedlnosti, aby podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch manželů Novotných. Zjevně netuší, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o úspěšné stížnosti by mělo pouze akademický účinek, čili pravomocný zprošťující rozsudek by zůstal nadále v platnosti. Moudrost Jana Hrbáčka, jenž upozornil svého partnera, že by se žádný podnikatel nepodepsal dobrovolně pod závazek, přesahující 100 mil. Kč, však není důkazem statečnosti, ale něčeho jiného: mág zřejmě netuší, že obrovský dluh je nedoplatek z kupní ceny, za kterou Pavel Buráň koupil od svého společníka s uplatněním předkupního práva jeho polovinu firmy. Luboš Xaver Veselý nanesl možnost, že vysvětlením neuvěřitelných vad usnesení Vrchního soudu v Olomouci by mohla být korupce. Kdyby slyšel divoké historky, kolující mezi zlínskými policisty, o velkých penězích od Pavla Buráně na posílení jejich pilnosti, které jsem tu a tam slýchal po celou dobu sledování kauzy, asi by mu vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Samozřejmě pověsti nikdo neprověřoval a žádný důkaz o uplácení se během pěti let dosud nevyskytl, takže to jsou třesky-plesky. Pouze se ve spisu nachází důkaz, že myšlenka na motivování policistů nepeněžními prostředky není panu poškozenému cizí.
Luboš Xaver Veselý nakonec podotkl, že o případu píše jakýsi pan Jemelík, který ale vidí věci poněkud jinak, neboť zjevně naslouchá jen jedné straně. Shovívavě podotkl, že jsem starší člověk (oceňuji, že potlačil chuť označit mé postoje za projevy stařecké demence) a poradil mi, abych věnoval větší pozornost i argumentaci Pavla Buráně.
Mágové se nemýlili, dokonce jejich tvrzení o mém vztahu ke kauze patřila k nepatrné troše jejich pravdivých výroků. Zabývám se případem od r. 2017. Z počátku jsem k obžalovaným přistupoval opatrně, s jistou nedůvěrou, proto jsem velmi bedlivě prostudoval podklady z přípravného řízení. Zúčastnil jsem se pak všech soudních jednání s výjimkou zahajovacího stání, kterého se nezúčastnili ani obžalovaní. Naopak jsem byl sám s obhájci u vyhlášení druhého rozsudku, jehož základní rysy jsme znali s předstihem dvou týdnů díky spolupráci jednoho z přísedících s později odsouzenými pachateli, kteří se pokusili parazitovat na potížích manželů Novotných. Pořizoval jsem zvukové záznamy a jednotlivá stání jsem komentoval v článcích, jež jsou stále dostupné na mém blogu, webu spolku Chamurappi a jinde. Vydávám svědectví, že předseda senátu Radomír Koudela vyvinul velké úsilí, aby prolomil alibi trojice „falešných policistů“. Uskutečnil za tím účelem velký počet virtuózně vedených výslechů jejich příbuzných, přátel a známých. Nakonec mu nezbylo, než je zprostit obžaloby. Tím se důkazní situace obžaloby zbortila.
Pokud se mágové vzdají zpochybňování usnesení Vrchního soudu v Olomouci hledáním rozporů v podružnostech, o nichž mají nedostatečné znalosti, možná by se mohli nakonec zamyslet nad tím, jak mohli Novotní spáchat žalované skutky, když „falešní policisté“ neexistovali. Kromě Pavla Buráně je nikdy nikdo neviděl. V existenci jejich velitele dokonce neuvěřili ani policisté. Ti, které mu podstrčili snaživí a údajně správně motivovaní zlínští kriminalisté, to nebyli. Žádní jiní se ale nenašli. A kromě výpovědi nevěrohodného Pavla Buráně neexistuje žádný jednoznačný důkaz, že k trestnému činu došlo.
Samozřejmě jsem sledoval i argumentaci Pavla Buráně a jeho skvěle nebezpečných zmocněnců Petra Dítěte st. a Jiřího Půčka. Oba se snažili ze všech sil, palmare si určitě poctivě zasloužili. Díky tomu vím o skutkové podstatě případu i různé věci, které Pavel Buráň před svými služebníky utajil. Na rozdíl od mágů jsem byl přítomen jeho výslechům před soudem. Asi by se některým jeho vystoupením hodně divili.
Zatím mi nezbývá než tvrdit, že mágové soustavně již dlouhou dobu matou veřejnost. Nemám obavy, že se jimi nechají zmást soudci, nejvyšší státní zástupce či ministr, protože podklady pro jejich pábení jsou vskutku chatrné. Zaráží mě, že jim v jejich aktivitách nepřekáží vědomí, že Novotní mají za sebou mnoho let trápení, způsobeného udáním Pavla Buráně, a proto mají nárok, aby měli konečně klid. Pecunia non olet. Mágové se dali do služeb zla.
==================================================================================
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem nyní uveřejnil druhý díl, který brzy vyjde i v „papírové“ formě.