Zdeněk Jemelík, Násilník a laskaví policisté
Nabuzen dlouholetou vynucenou sexuální abstinencí, hned po návratu z vězení počátkem ledna letošního roku se Pepa rozhodl, že musí vyhledat svou dávnou lásku. Neuvážil, že díky styku s ním se dvakrát dostala do vězení, proto měla důvod o vztahu k němu v cele přemýšlet a možná jej už nebude chtít. Díky rozvětvenému příbuzenstvu se rychle dověděl, že jeho bývalá milá nyní žije ve společné domácnosti se starším mužem a vypátral adresu. Dověděl se také, kdo je její nový partner a dokonce získal i fotografie.
Nelenil a vydal se na návštěvu. Shodou okolností dorazil na místo právě ve chvíli, kdy muž, s ním žena bydlela, odcházel do práce. Drze jej na chodníku oslovil. Vysvětlil mu, že je bývalý přítel jeho spolubydlící a tvrdil, že žena je s ním těhotná. Muž nad ním mávl rukou a pokračoval v cestě. Nabuzený milovník tím získal jistotu, že jeho vytoužená je sama doma. Nějak se dostal do domu a nakonec našel byt. Zazvonil, ale bývalá partnerka jej odmítla vpustit a vyzvala ho, aby odešel.
To jej rozlítilo. Začal rozkopávat dveře. Nevadilo mu, že kromě bývalé partnerky začaly za dveřmi strachem křičet dvě děti, které se právě chystaly k odchodu do školy a ze dveří okolních bytů začali vyhlížet sousedé, kteří na rámus u tohoto bytu nebyli zvyklí.
Dveře poničil tak, že bylo nutné je vyměnit, ale dovnitř se nedostal. Přivolaná policejní hlídka jej odvezla včas. Nájemce bytu na něj samozřejmě podal trestní oznámení. Usoudil, že člověk, který se dopustil násilného jednání, sotva opustil věznici, má nárok na pokračování státní péče. Policisté vyslechli jeho spolubydlící, která byla přímou účastnicí incidentu, o něj se nezajímali. Když urgoval zprávu o způsobu vyřízení trestního oznámení, sdělili mu, že mu nepřiznávají postavení poškozeného. Na jeho písemnou námitku pak nereagovali.
Když se pak dlouho nic nedělo, nájemce požádal o dohled státního zastupitelství. Až z jeho zprávy se pak dověděl, že policisté postupovali správně, protože způsobená škoda nedosáhla limitní hranice 10 tis. Kč, takže nešlo o trestný čin, pouze o přestupek. Policie prý věc odeslala k přestupkovému řízení na příslušný městský úřad. Státní zastupitelství se nepohoršilo nad tím, že policie o tom nevydala usnesení, neposlala je poškozeným a krátila je tak v právu na uplatnění opravného prostředku. Nejzábavnější na tom je, že od činu již uplynul půlrok, ale není známo, že by proběhlo přestupkové řízení, natož že by byl znám jeho výsledek.
Jako laik si myslím, že policisté hrubě podcenili závažnost případu, resp. společenskou nebezpečnost jednání pachatele, a proto rozhodli špatně. Je pravda, že nové dveře nestály 10 tis. Kč. Ale škoda přece nezahrnuje jen cenu nových dveří: zahrnuty měly být náklady na jejich obstarání a instalaci. Policie měla samozřejmě přihlížet i k nemajetkové újmě, spočívající ve vyděšení obyvatel bytu. Jednání se dopustil násilník, sotva propuštěný z vězení, což signalizuje náběh na recidivu trestného jednání. I kdyby ho potrestal městský úřad v přestupkovém řízení, uloženému trestu pár set nebo tisíc Kč a povinnosti nahradit škodu se zasměje: nikdo z něj peníze nevyrazí. Povzbuzen laskavostí policie možná zítra přijde útok zopakovat. Policie zapomněla na heslo „pomáhat a chránit“. Místo preventivní ochrany slušných lidí před násilím prokázala laskavost útočníkovi a místně příslušné státní zastupitelství ji za to pochválilo.
==================================================================================
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl, který již vyšel i v „papírové“ formě.
Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Hejna. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.