Zdeněk Jemelík, Osmý den procesu Nagyová-Babiš

30.09.2022 | Zdeněk Jemelík

První svědek je jednatel společnosti, která se zabývá reklamní činností. Nezná obž. Janu Nagyovou, obž. Andreje Babiše viděl pouze jednou 1. března 2013 v restauraci při prezentaci návrhů propagačních materiálů pro středisko Čapí hnízdo. V rámci přípravy materiálů nafotografoval jednotlivé části střediska. Pak proběhla mediální kampaň. Farma měla sloužit pro individuální turistiku náročných zájemců. Jeho studio řešilo grafickou část materiálů, kolegyně texty. Podle jeho názoru obž. Andrej Babiš měl při schvalování zakázky hlavní slovo. Jednání se zúčastnili také členové jeho rodiny. Cílem propagační kampaně bylo přilákání hotelové klientely. Předsedu senátu velmi zajímala míra aktivity obž. Andreje Babiše při diskusi o schvalování materiálů.

Obhájce Michael Bartončík upozornil, že projednávaná látka přesahuje časové vymezení skutku v obžalobě.

Obž. Jana Nagyová upozornila, že v té době již končila lhůta udržitelnosti projektu dle smlouvy o dotaci. Sama se v té době jednání neúčastnila.

Celé svědkovo vystoupení trvalo přibližně 20 min.

V  odpolední části jako první vystoupil tvůrce projektu střediska Čapí hnízdo. S obžalovanými má jen obchodní vztahy, uspěl ve výběrovém řízení. Obž. Andrej Babiš, resp. společnost Imoba, se pak stal jeho klientem. Na začátku bylo setkání s obž. Andrejem Babišem, s nímž jel na statek Semtín, kde ho pan obžalovaný seznámil se svým záměrem na vybudování víceúčelového střediska. Stav objektu svědek označil slovem „zoufalý“. Název odpovídá skutečnosti, že v usedlosti skutečně hnízdí čápi. Obž. Andrej Babiš jej pak vyzval, aby vypracoval návrh, co by se s objektem dalo dělat. Předložený materiál se mu pak líbil. Svědek pracoval na studii asi půl roku. Pak s ním uzavřela smlouvu společnost Imoba. Svědek se domnívá, že pan obžalovaný tehdy neměl přesnou představu, co by z objektu chtěl udělat, příp. k čemu by měl sloužit. Měl zůstat zachovaný genius loci selské usedlosti. Obž. Andrej Babiš jeho návrhy přijímal velmi ochotně. Pro osobní užívání se mu objekt zdál příliš velký. Dnešní stav ovšem původní představy přesahuje.

Později obž. Andrej Babiš svědka seznámil se svými dalšími spolupracovníky. Smlouvu na vytvoření projektu pro územní rozhodnutí s ním uzavřela společnost Imoba. U dalších smluv pak nastoupila společnost Farma Čapí hnízdo. Do realizace projektu se pak zapojila řada dalších manažerů. Později pro společnost Imoba projektoval i Sokolovnu Průhonice.

Z rodiny zná pí. Moniku Babišovou, s kterou konzultoval interiéry Čapího hnízda, dále jejího bratra pana Herodese, který měl na starosti marketing. Zná také Adrianu Babekovou, ale Andreje Babiše ml. nikdy neviděl.

Uspokojil zájem předsedy senátu o objekt, označovaný jako Vila. Bylo to VIP ubytovací zařízení.

Věděl, že společnost Farma Čapí hnízdo má žádat o dotaci a měl připravit nějaké podklady. V této fázi již jednal s obž. Janou Nagyovou. Tušil, že projekt je financován z úvěru.

Vysvětlil také, co byly kontrolní dny. Tvrdil, že se jich obž. Andrej Babiš nezúčastňoval. Ale vnímal ho jako investora.

Jeho výklad včetně odpovědí na otázky trval přibližně tři čtvrtě hodiny. Vystřídal jej zástupce investora , jenž současně vykonával technický dozor. Pracoval přímo pro obž. Andreje Babiše, i když smlouvu měl se společností Imoba. Pracoval pro něj na více investičních akcích. Zná obž. Andreje Babiše od r.2000 a pracoval pro něj až do cca r.2012. Po kolaudaci Čapího hnízda v r. 2010 již pouze dojížděl řešit reklamace. S obž. Janou Nagyovou se seznámil o něco později než s obž. Andrejem Babišem. Tehdy zařizovala pro Agrofert dotace, včetně dotace pro Farmu Čapí hnízdo. S oběma měl pouze „pracovní“ vztahy. Zná také pí. Moniku Babišovou, s kterou měl co do činění při stavbě jejich domu v Průhonicích i na Čapím hnízdě. Zná i obě děti. Uvedl, že Vila sloužila výlučně pro rekreaci rodiny obž. Andreje Babiše. Záměr vybudovat středisko Čapí hnízdo podle něj vznikl tak, že obž. Andrej Babiš se vrátil z návštěvy zoologické zahrady, kde stál frontu. Tehdy pojal záměr zřídit zemědělskou usedlost, kde by choval králíky a slepice, aby děti viděly, jak zvířata vypadají, aby „věděly, že krávy nejsou fialové“. Jenže pak si přivedl projektanta (předchozího svědka), který projekt rozvinul a obž. Andrej Babiš se nadchl pro jeho představy. Protože uskutečnění záměru bylo příliš nákladné, obž. Andrej Babiš v určitém období uvažoval na prodeji objektu nebo jeho pronájmu, ale později se rozhodl rozšířit zařízení tak, aby mělo ekonomické výkony. Koupil zemědělské družstvo, aby je přiměl zajistit zemědělský provoz na farmě. Svědek upozornil obž. Andreje Babiše na ztrátovost projektu. Nápad na oddělení farmy od Agrofertu pocházel od finanční ředitelky Agrofertu kvůli nekompabilitě účetnictví. Svědek měl celých 12 let pocit, že manažeři Agrofertu projekt nechtěli, ale báli se to panu obžalovanému říci. Proti prodeji se stavěla pí. Monika Babišová, která chtěla dělat interiéry, a dcera Adriana, která chtěla zkusit podnikat. Obž. Andrej Babiš se pak rozhodl, že farmu daruje členům rodiny a umožní jim, aby se pokusili podnikat. Počítal s tím, že případné finanční ztráty sám uhradí.

Svědek se věnoval také výkladu o problémech dotačního řízení, spočívající v nutnosti předělat rozpočet a vyloučit z něho neuznatelné náklady na Vilu, která měla sloužit výlučně pro rodinu Babišových. Byly také potíže kvůli kontrolám čerpání dotace.

Záměr darovat farmu rodině se realizoval vyčleněním z Imoby. Zřízení akciové společnosti bylo výhodné z toho hlediska, že nebylo třeba zapisovat děti jako vlastníky podílů ve společnosti s ručením omezeným. Zájem rodiny podpořila obž. Jana Nagyová, která toužila stát se ředitelkou samostatné firmy. Přišla i s nápadem na vyžádání dotace, aby se vylepšila ekonomika projektu. Svědek ji ale varoval, že podmínkou pro získání dotace je dvouleté působení žadatele v cestovním ruchu. Předpokládal, že Farma Čapí hnízdo dotaci nedostane, protože nevyhovovala podmínkám. Nabídl obž. Andreji Babišovi, aby koupil firmu, působící v cestovním ruchu. Ale neuspěl: pan obžalovaný nechtěl vyhazovat peníze. Svědek se domníval, že obž. Jana Nagyová vylobbovala pro Farmu Čapí hnízdo výjimku z požadavku na dvouleté podnikání v cestovním ruchu. Vyjádřil se o ní jako o autoritě, která pro Agrofert vyřídila řadu dotací. Podle jeho názoru byla úspěšná lobbistka. Obž. Andrej Babiš použil pro zřízení společnosti Farma Čapí hnízdo firmu ZZN Prostějov, kterou by jinak musel zrušit, protože byla prázdná. V té době byl předsedou představenstva Imoby, která vlastnila pozemky, na nichž stály objekty Farmy Čapí hnízdo. Řada změn v projektu byla podmíněna souhlasem obž. Andreje Babiše jako představitele Imoby. Jen občas jej zval na kontrolní dny.

Svědek zodpověděl různé otázky předsedy senátu, týkající se postavení různých vedoucích pracovníků Agrofertu či Farmy Čapí hnízdo.

Od obž. Andreje Babiše svědek věděl, že hodlá zajistit financování společnosti Farma Čapí hnízdo úvěrem. Počítal s jistotou s jeho získáním, pokud bude ručit holding Agrofert. A banka jej skutečně poskytla.

Svědek se dožil jistého zklamání. Během stavby prováděl výběrová řízení dodavatelů, jimiž ušetřil asi 45 mil. Kč z rozpočtových nákladů. Očekával za to provizi. Žádal o ni obž. Andreje Babiše, protože pracoval fakticky pro něho, ale ten jej poslal za předsedou představenstva Farmy Čapí hnízdo, který jeho nároky odmítl. Shodou okolností obž. Andrej Babiš se v té době vrhl do politiky a zastavil investiční projekty, na kterých s ním svědek pracoval. Jejich spolupráce tak skončila. Ale pokud obž. Andrej Babiš skončí s politikou a vrátí se k podnikání, bude s ním rád znova spolupracovat.

Tento výslech byl obsahově „šťavnatý“ a trval hodinu a půl. Obhajobě ale nestačil. Vyžádala si doplňující výslech svědka. Soud ho předvolá, pokud shledá potřebnost po posouzení otázek, které má obhajoba předložit..

==================================================================================