Zdeněk Jemelík, Poprvé ve vězeňském munduru I.

14.10.2019 | Zdeněk Jemelík

Překvapením byl i svědek J.B., jímž se soud zabýval celý den a ohlasy na jeho vystoupení ještě nazítří. Úspěchem byla již sama skutečnost, že se dostavil. Policejním výslechům k této věci se v minulosti úspěšně vyhýbal. Dostat jej před soud bylo obtížné, trvalo hodně dlouho, než se to zdařilo. Doprovázela jej ochranka Vězeňské služby. Překvapil i obsahem svědectví a vystupováním. Jeho výslech se řadí obsahem a významem k vystoupením korunního svědka Petra Pfeifera, jeho manželky Mileny a spolupracovníka, „procesualisty“ Jana Náprstka. Od nich se ale lišil: zatímco zmíněná trojice chvílemi propadala hysterii a poplakávala, svědek J.B. předstoupil před soud s písemnou přípravou, naprosto klidný, soustředěný a výpověď začal dlouhým souvislým vypravováním.

Část jeho výpovědi se týkala nevyslechnutých svědků a obsahovala dosud neznámé skutečnosti, což je důvodem k opatrnosti v reprodukování jejího obsahu, včetně zastření některých informací a jmen osob.

Svědek popsal vývoj své „kariéry“ ve službách korunního svědka Petra Pfeifera. Byl jeho blízkým spolupracovníkem. V určitém období dohled nad jeho prací vykonávala manželka Petra Pfeifera Milena. Vstupem do jeho služeb podstatně zlepšil svou finanční situaci, ale vadilo mu, že nebyl v zaměstnaneckém poměru. Mnoho informací o dění, na kterém se pak podílel, získal, až když bylo po všem. Jeho vztah s Petrem Pfeifrem se vyvinul v kamarádství, ale později se horšil a došlo nakonec na situaci, v které byl vyzván k odevzdání pasu a občanského průkazu.

Z jeho vyprávění a z odpovědí na dotazy vyslýchajících vyplývá, že Petr Pfeifer provozoval vlastní obchody s pohonnými hmotami mimo rámec obchodních aktivit firem P.P.S. a Ecoll Invest a vydělával hodně peněz cestou krácení daní. Řídil a kontroloval svědkovu činnost a určoval čísla účtů, na která měl poslat peníze. Svědek nevěděl, komu a proč se peníze posílají. Na Pfeiferových obchodech se kromě něj podíleli lidé, jejichž jména procházejí nejen touto kauzou, ale i pravomocně ukončeným případem stíhání SAZ & spol. u Městského soudu v Brně kvůli přípravě ovlivňování svědků („malá“ kauza) a zejména trestním případem, popsaným v trestním oznámení Finančně analytického útvaru MF z června r.2013. Někteří účastníci si mezitím vysloužili odsouzení za jinou trestnou činnost a jsou ve vězení, jiní působili v „malé“ kauze jako záškodníci proti SAZ, popř. jako spolupracovníci policie. Skupina, ovládaná Petrem Pfeiferem, tedy provozovala svou činnost napříč strukturami všech tří trestních případů. Toto zjištění oživuje vzpomínky na počátky současného procesu. Tehdy policie považovala Petra Pfeifera za hlavního podezřelého v podvodných obchodech s pohonnými hmotami a takto ho i označilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v žádosti do Rakouska o mezinárodní právní pomoc. Pak ale z dosud neobjasněných důvodů se karta obrátila: policie se přestala zajímat o Petra Pfeifera, dokumentaci o jeho vyšetřování odstranila ze spisu a na jeho místo do puzzle dosadila SAZ, o kterého se do té doby nezajímala.

Svědek slyšel o existenci SAZ jako o boháči, který má pronajatá dvě patra v bratislavském hotelu Kempinski a obchodní partneři o něm mluví jako o „pánovi“. Setkával se s ním jen náhodně a nic podstatného spolu neřešili, byl vedlejším účastníkem porad. Také s majiteli a vedoucími manažery společností P.P.S. a Ecoll Invest měl styky jen sporadické.

Zmínil se o únosu Petra Pfeifera, který měl být důvodem pro odčerpání cca 41 mil. Kč z majetku P.P.S. jako výkupného. Stejně jako někteří svědci z osádky firmy P.P.S. vyslovil pochybnost o tom, zda k únosu skutečně došlo. Podle jeho názoru „výkupné“ mělo být kořistí Petra Pfeifera. Shodou okolností dne 10. října 2019 bylo v budově Krajského soudu v Brně zahájeno obnovené trestní řízení soudní proti pachatelům domnělého únosu. Protože se nedostavili dva obžalovaní, jednání nakonec neproběhlo.

Pozoruhodné je svědkovo sdělení, že Pfeiferova skupina měla pronajaté byty společně se společností Czech Petrol Distribution, ústřední firmou řetězce pachatelů krácení daní, odhaleného v r.2013 Finančním analytickým útvarem MF. Zajímavé to je i proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by se policie zmíněným trestním oznámením zabývala.

Celkové vyznění svědkova vystoupení podporuje domněnku, že seznam obžalovaných v této kauze zůstal podivně neúplný a naopak leckdo se do něj neměl dostat.

Předseda senátu Aleš Novotný podrobil svědka důkladnému výslechu. Kromě podrobností o jeho vztahu k manželům Pfeiferovým, jeho existenčních podmínkách a stycích se zájmovými osobami se hlavně zajímal o obsah jeho pracovních úkolů. Pozornost věnoval jeho vztahu ke společnosti Czech Petrol Distribution, zmiňované v trestním oznámení Finančně analytického útvaru MF, a o jejím postavení v řetězci. Požadoval objasnění jeho vztahu k ods. Michalu Šimákovi. Nechal si vysvětlit účel nahromadění částky 250 mil. Kč na vyhrazeném účtu: byl to „vývar“ několika členů skupiny. Objasňoval si postavení svědkem zmíněných osob, o nichž se v přípravném řízení ani před soudem dosud nemluvilo. Zaujalo ho, že na jaře r.2013 přenesl Petr Pfeifer od něj na sebe proplácení faktur. Zajímal se o finanční vztahy mezi Pfeiferovou skupinu a firmami P.P.S. a Ecoll Invest. Upoutala ho svědkova zmínka o únosu Petra Pfeifera. Zdůraznil, že tato věc není součástí zkoumané skutkové podstaty tohoto procesu, ale přesto byl zvědavý, zda svědek zná více podrobností. Dověděl se pak znova pouze tolik, že asi šlo o fingovaný únos, sloužící k zastření zpronevěry 41 milionů Kč. Vyjasnil si, že svědek měl oprávnění k nakládání s bankovními účty, které užívala Pfeiferova skupina. Zajímal se o porady, jichž se zúčastnil společně se SAZ. Požadoval po svědkovi vysvětlení, co myslel výrokem, že kdyby věděl, o co jde v obchodech, na nichž se podílel, „že by to nedělal“. Svědek vysvětlil, že až po únosu Petra Pfeifera začal chápat, že by mohlo docházet k trestnému jednání a začal se vyptávat. Soudce se ho také ptal, zda zná některé další obžalované a jmenovitě přítomné v soudní síni. Svědek poznal SAZ a obž. Petra Moštěka. Připustil jedno jednání s ním, ostatní jména mu nic neříkala. Uvedl ale, že řadu osob zná jen křestními jmény a nevyloučil, že by poznal některé z vyjmenovaných předsedou senátu, kdyby je viděl. Aleš Novotný nevyužil možnost ukázat mu fotografie. Samozřejmě se zajímal o styky SAZ se zájmovými osobami a dostalo se mu vysvětlení. Rovněž se pídil po svědkových vztazích se svědkem Janem Náprstkem. Chtěl vědět, kdo se zúčastnil oslavy narození syna Pfeiferových. Svědek připustil velmi omezený styk s obž. Danielem Rudzanem jen na začátku jeho působení ve službách Petru Pfeiferovi. Také se několikrát sešel se svědkem Martinem Valentovičem.

V odpolední části jednání dostali příležitost ke kladení otázek přísedící, kteří jako obvykle zvědavost neprojevili. Ostatně po důkladném výslechu Alešem Novotným bylo obtížné najít ještě nějaké další nejasnosti. Přišla tedy řada na státního zástupce. Zajímal se, zda svědek pracoval přímo pro Petra Pfeifera nebo pro nějakou společnost a jaký byl vztah mezi Petrem Pfeiferem a obž. Danielem Rudzanem. Ptal se i na úlohu některých nevyslechnutých svědků a na pracovní náplň obž.Michala Šimáka, také na svědkova sporadická setkání se SAZ. Chtěl vědět, co se řešilo při setkáních se SAZ a zda připravoval pro Petra Pfeifera nějaké tabulky, popř. k čemu sloužily.

Předseda senátu doplnil otázky státního zástupce požadavkem na vysvětlení tvorby fakturačních cen.

Svědka  se pak postupně ujali čtyři obhájci. Zejména je zajímaly podrobnosti o finančních vztazích uvnitř řetězce, jeho pravomoci a zda mu Petr Pfeifer uložil mlčenlivost. Také zkoumali, zda jejich klienti mohli vědět o nepravostech, k nimž v těchto obchodech docházelo. Dále se vyptávali na jeho dřívější styk s policií a dověděli se, že kdysi podával vysvětlení k únosu Petra Pfeifera bez přítomnosti obhájců. Za nejdůležitější výsledek jeho výslechu obhájci považuji jeho doznání, že od určité doby věděl, že některé společnosti z řetězce krátily daň z přidané hodnoty.

Náročný byl výslech, vedený obž. SAZ. V úvodu žádal po svědkovi, aby se vyjádřil, zda Petr Pfeifer v období od počátku jejich vztahu až do oslavy narození jeho syna působil dojmem člověka, žijícího pod tlakem ustavičného stresu, či zda se jevil jako sebevědomý manažer s ambicemi. Svědek ho popsal jako přátelského, empatického člověka, který si užíval svou úspěšnost. Dále se ptal, zda Petr Pfeifer někdy před ním řekl, že se ho bojí. Svědek to vyloučil. Pokračoval dotazem, zda se pravomoci Petra Pfeifera vyvíjely v závislosti na tom, kdo byl v daném období jeho obchodním partnerem. Svědek připustil, že docházelo ke změnám v závislosti na střídání obchodních partnerů, ale navíc i ve vztahu k němu samotnému. Z počátku byl Pfeiferův vztah k němu vysloveně přátelský, když pak ale došlo k problémům, za které nemohl, začal ho považovat za jejich viníka a zamýšlel „poslat ho na dovolenou na věčnost“. Připomněl svědkovi jejich první setkání v hotelu Kempinski, kde mu měl sdělit, že byl unesen a ujistil ho o svém zájmu zjistit, kdo svědkovi vyhrožoval. Svědek si pamatoval, že viděl opuštěné auto SAZ, telefonoval to Petrovi Pfeiferovi, který ho ujistil, že se nic neděje. Odpověděl kladně na otázku SAZ, zda na něj vyvíjel nátlak, aby doložil pravdivost svých výroků. Svědek měl totiž SAZ sdělit, že jej Petr Pfeifer okrádá a jeho se chce zbavit. SAZ mu z počátku nevěřil. V dalším uvedl, že Petr Pfeifer se vyjadřoval o Martinovi Veselém jako o „Martinu feťákovi“ a varoval jej před SAZ, který prý je nebezpečný a může ho ohrozit na životě. Svědek naopak připustil, že žádal SAZ o pomoc. Dále se vyjádřil, že si byl vědom, že Petr Pfeifer na něj dlouhou dobu hraje nějakou hru a snažil se svést na něj mizení peněz. Svědek také vyloučil, že by SAZ vyhrožoval Pfeiferovi násilím na jeho synovi, popř. komukoli jinému. Dále potvrdil, že ho Pfeifer při oslavě syna seznámil se záměrem na rozšíření obchodů ve spolupráci s novým partnerem, který měl být bohatší než SAZ a sdělil mu, že s ním počítá i v tomto novém projektu. Jména nových lidí, s nimiž chtěl pokračovat v obchodování, Petr Pfeifer utajoval. K dotazu SAZ svědek potvrdil, že v hotelu Kempinski spolu jednali o případu zcizení 45 milionů Kč z účtů společnosti P.P.S. a SAZ mu při té příležitosti oznámil, že je věřitelem P.P.S. SAZ se ale nezajímal o žádné podrobnosti provozu Pfeiferova obchodování. Potvrdil, že SAZ nepodezíral jiné osoby, např. Daniela Rudzana. Doznal častou komunikaci s Milenou Pfeiferovou, což vysvětlil tím, že v nepřítomnosti Petra Pfeifera ho zastupovala. Nedokázal vysvětlit, proč Milena Pfeiferová před soudem zapřela, že se s ním zná. Svědek se také vyznal ze ztráty důvěry k Petru Pfeiferovi a dalším. SAZ připomněl svědkovi, že popsal Petra Pfeifera jako člověka, který hodně utrácel, například nakupoval náušnice za desítky tisíc Kč a chtěl vědět, zda to byl trvalý rys jeho chování. Svědek to potvrdil, ale také uvedl, že podle Petra Pfeifera dostala Milena Pfeiferová drahé hodinky nikoli od něj, ale od SAZ. Pan obžalovaný žádal také svědka o vyjádření, zda kromě něj měl k účtům přístup ještě někdo jiný a zda by mohl bez možnosti přístupu k účtům vědět, že z nich mizí peníze. Svědek nepředpokládal, že by SAZ měl takové informace a tedy přístup k účtům. K dotazu SAZ svědek potvrdil, že jej nikdy nežádal o něco nezákonného, ani neslyšel, že by takové požadavky uplatnil vůči komukoli jinému. Vyjádřil se, že SAZ se vůči němu nikdy nechoval špatně.

Výslech skončil slovní přestřelkou mezi SAZ a Alešem Novotným, když se SAZ ohradil proti zamítnutí otázky. SAZ zvýšil hlas a soudce mu odebral slovo a posadil jej.

Další výslech vedl obž. Petr Moštěk. Především ho zajímaly osoby, které svědkovi vyhrožovaly. J.B. z nich vyloučil všechny přítomné v soudní síni, Petru Pfeiferovi by „nejraději dal pár facek“. Ptal se ho na styky se zaměstnanci P.P.S. a Ecoll Investu, zda byl někdy zaměstnancem některé z těchto firem, či zda se někdy při jednání vydával za jejich představitele. Na vše dostal záporné odpovědi. Svědek nevystavoval za tyto společnosti faktury jejich odběratelům. Petr Moštěk se jej pak vyptával na podrobnosti o nakládání s fakturami od P.P.S. a jejich povaze. Také se zajímal, co se dělo s přeplatky. Svědek vysvětlil, že nebyl v nakládání s přeplatky systém, ale nějakým způsobem se odběratelům vracely. Dále se Petr Moštěk ptal, zda se v obchodování vytvářel zisk, a to jakým způsobem. Zajímalo ho, kam odcházely peníze, které se občas posílaly na jiné účty než obvykle, a kdo mu k tomu dával příkazy. Svědek nevěděl, kam peníze jdou a příkazy dostával pouze od Petra Pfeifera. Nedokázal uspokojit zájem vyslýchajícího o zatřídění jednotlivých společností v řetězci dle jejich povahy.

V průběhu výslechu Petra Moštěka se rozčilený SAZ otočil k obhájci a šeptal si s ním. Předseda senátu jej za to nechal přesadit na jinou lavici obžalovaných. Když se později chtěl vrátiti na své místo, na kterém v průběhu let seděl od prvního stání, eskorta mu to nepovolila. Cokoli, co lze použít k ponižování SAZ, se hodí.

SAZ se po chvíli hlásil o slovo s tím, že chce promluvit se soudcem, ale dostalo se mu odpovědi, že „otevře-li ještě jednou ústa, bude vyveden ze soudní síně“. Je pravda, že udělením slova by došlo k přerušení výslechu, vedeného obž. Petrem Moštěkem, což Aleš Novotný nemohl připustit.

Po ukončení výslechu, vedeného obž. Petrem Moštěkem, položili svědkovi dodatečné otázky předseda senátu, obhájci Roman Jelínek a Daniel Telecký a jako poslední SAZ. Uplatnění práva obžalovaných na vyjádření k výpovědi svědka předseda senátu přesunul na následující den a jednání prvního dne ukončil.

Den druhý byl zpočátku bohatý na poznatky. Ke svědecké výpovědi svědka J.B. se jako první vyjádřil obž. Daniel Rudzan. Uvedl, že se svědkem ho příležitostně seznámil Petr Pfeifer, ale jejich styky byly naprosto sporadické. Upozornil, že obchody s PHM podléhaly přísnému dohledu celní správy podle mezinárodních předpisů, takže společnosti P.P.S. a Ecoll Invest si nemohly dovolit zapisovat do dokumentace nesprávné údaje. Nepochopil proto, k čemu měly být nějaké tabulky navíc. Petr Pfeifer jako kamarád měl přístup ke všem informacím v obou společnostech.

Jako další se vyjádřil obž. Petr Moštěk. Svědkovu výpověď stejně jako svědectví ods. Martina Veselého označil za popis činnosti organizované zločinecké skupiny. Samozřejmě jde o jinou skupinu než je ta, o které pojednává obžaloba. Jejími členy byli Petr Pfeifer a další jím označené osoby. Měli rozdělené úkoly a zakládali společnosti typu missing trader. Ty pak krátily DPH. Získávali tak 5-6 Kč na litru PHM a o tento tisk se účastníci dělili. Další zisk vytvořili tím, že nižší články řetězce nakoupily takto zlevněné zboží a dále je realizovaly za plnou cenu. Tyto peníze se objevily jako 2x 30 milionů Kč, které svědek každý měsíc posílal na zvláštní účty, jež mu označil Petr Pfeifer. V červenci r.2013 na tyto osoby podal Finančně analytický útvar MF trestní oznámení, ale policie z podezřelých udělala svědky. Petr Moštěk dále poukázal na roli Mileny Pfeiferové, která u soudu nepřiznala vše, co věděla. Měla velmi přesné informace, neboť přebírala podklady od svědka J.B. Byla zcela zapojena do činnosti svého manžela. Za věrohodný přijal svědkův výklad, zpochybňující únos Petra Pfeifera a označující jej za kamufláž zpronevěry 41 milionů Kč. Svědkův výklad měl dále vyvrátit domněnku spolupracujících obviněných, že obžalovaní rozkrádali přeplatky, které vznikaly jako rozdíl mezi zálohou a skutečnou cenou dodaného zboží. Dále pan obžalovaný zdůraznil, že svědek nikdy nebyl zaměstnancem P.P.S. a Ecoll Invest a nikdy tyto firmy nenavštívil. Zaměstnanci těchto firem o jeho existenci vůbec nevěděli a nepodíleli se na nezákonných aktivitách skupiny kolem Petra Pfeifera. Petr Moštěk dále upozornil, že podobných organizací, jako byla skupina Petra Pfeifera, mohlo existovat více a nakupovaly PHM ze zahraničí prostřednictvím více zprostředkujících společností, jež se ale nedostaly do ohniska zájmu policie.

Po Petru Moštěkovi se k řečništi postavil obž. SAZ. Také on ocenil svědkovo vystoupení jako vnesení světla do případu. Na jeho příkladu poukázal na způsob, jakým pracuje policie: nejdříve vyslechne svědka v nepřítomnosti obhájců, a teprve pak dojde k standardnímu výslechu. Obhajoba nemá dodnes přístup k záznamům svědkových vyjádření v přípravném řízení. V průběhu hlavního líčení i jiní svědci vypovídali o „zkušebních výsleších“. Došlo zřejmě k soustavnému porušování práv obhajoby. Policie takto dostává vyšetřování tam, kde ho chce mít.

V dalším výkladu pak SAZ probral chronologii svých setkání se svědkem a upozornil na podstatné části jeho svědectví o nezákonném jednání Petra Pfeifera. Zdůraznil také ty části jeho výpovědi, které vyvracejí nepřátelské výroky Petra Pfeifera o něm a jeho počínání. Např. svědek potvrdil, že celý systém obchodování skupiny Petra Pfeifera byl již dávno funkční v době, kdy se SAZ objevil na scéně. SAZ také připomněl, že podle svědkova tvrzení Petr Pfeifer již od července r.2012 vykrádal účty P.P.S., a to údajně proto, aby mohl zaplatit výkupné. Všiml si svědkových poznatků o utrácivém způsobu života Petra Pfeifera. Pozastavil se nad skutečností, že Milena Pfeiferová jako svědkyně před soudem tvrdila, že svědka nezná, ačkoli s ním byla v pracovním styku. Svědectví také ocenil jako důkaz toho, že nebyl organizátorem podvodných obchodů s PHM a řídící osobou v nich.

Na závěr SAZ prohlásil, že je připraven přijmout trest za to, co skutečně spáchal, ale nehodlá vzít na sebe vinu pachatelů trestné činnosti, kterou popsal svědek. Nemá ovšem prostředky, aby čelil manipulaci s trestním řízením, vykonávané orgány státu, takže je proti nim v nevýhodě.

Svědkova výpověď a na ni navazující vyjádření obžalovaných Daniela Rudzana, Petra Moštěka a SAZ vážně nabourávají konstrukci obžaloby. Z jejich vystoupení vyplývá silné podezření, že korunní svědek obžaloby Petr Pfeifer páchal se svými společníky závažnou hospodářskou trestnou činnost. Informace podobného druhu ale ostatně zaznívaly v různých svědectvích již dříve.

Výslechu svědka byl přítomen státní zástupce Aleš Sosík, jenž má jednat z úřední povinnosti a stíhat každý trestný čin, o němž se doví. Jeho postavení je ovšem prekérní, protože kdysi sice Petra Pfeifera za podezřelého považoval, ale pak z něj raději udělal spolupracujícího podezřelého, což je postavení, jež trestní právo nezná. Od té doby jej používá jako korunního svědka proti obž. SAZ. Výpovědi svědka J.B. jsou ale tak závažné, že by je měl nechat prověřit, čili měl by dát pokyn k obnovení trestního řízení proti Petru Pfeiferovi. Tím by ovšem oslabil konstrukci obžaloby v této „velké daňové kauze“. Bude velmi zajímavé sledovat, jak z této nemilé situace vyklouzne.

http://www.jemelikzdenek.cz/2019/10/po-prve-ve-vezenskem-munduru-i.html

 

 

==================================================================================

Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu ŠKUDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků , postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.

 

Kniha je dostupná na http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1389