Zdeněk Jemelík, Psychické týrání odsouzených povoleno
Obžalovaný, který se považuje za nevinného, ale dočká se odsouzení s vysokým nepodmíněným trestem, utrpí šok a upíná se s nadějemi k písemnému vyhotovení rozsudku, po jehož obdržení se může bránit odvoláním proti (skutečné nebo domnělé) křivdě. Vydání písemného vyhotovení rozsudku v den jeho vyhlášení je možné jen někdy. Většinou následuje s určitým odstupem. Trestní řád stanoví lhůtu, v které má soudce písemné vyhotovení odevzdat. Překročení lhůty je možné jen se souhlasem předsedy soudu, a to za podmínek, stanovených trestním řádem.
Během čekání na písemné vyhotovení odsouzený žije v hrůze. Nadměrné prodlužování zpracování písemného vyhotovení rozsudku proto jako laik považuji za psychické týrání čekajících. Opakované překračování lhůt soudcem jednak zpochybňuje dle mého názoru jeho intelektovou způsobilost zpracovat složitý spis, ale kromě toho je projevem necitelnosti a neodpovědnosti k čekajícím odsouzeným. Soudce by si měl být vědom, že jeho prvostupňový rozsudek nemusí v odvolacím řízení obstát, a právě proto by se měl snažit, aby čekající odsouzené netrápil nadměrně dlouho.
V nedávné minulosti mě zaujalo mimořádně dlouhé čekání malé skupiny odsouzených na dodání písemného vyhotovení rozsudku soudcem Krajského soudu Brno Alešem Novotným. Dočkali se až po 16 měsících od vyhlášení rozsudku. Pikantní na případu je skutečnost, že se jednalo o obviněné, kteří odmítli nabídku státního zástupce Aleše Sosíka na uzavření dohody o vině a trestu, provázené hrozbou vysokého trestu, nepřistoupí-li na dohodu. Všichni si za zatvrzelost vysloužili vysoké tresty od senátu Aleše Novotného. Křiklavý je případ matky dvou malých dětí, které Aleš Sosík nabízel podmíněný trest. Senát Aleše Novotného ji za zatvrzelost odměnil uložením trestu 8 let odnětí svobody, vylepšeného peněžitým trestem ve výši 2,5 milionu Kč. Trest postihne dvě nevinné děti, které budou po dlouhou dobu připraveny o mateřskou lásku a péči.
O případu jsem psal opakovaně, naposledy v červenci r. 2022. Kromě toho jsem se opakovaně obrátil s podněty ke kárnému řízení nejdříve na předsedu soudu Milana Čečotku a později i na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Oba mé návrhy odmítali. Milan Čečotka dokonce v té době pověřil Aleše Novotného zastupováním funkce místopředsedy soudu pro trestní řízení a průtahy omlouval i jeho pracovním zatížením výkonem této funkce. V té době ministr spravedlnosti odmítl jmenovat Aleše Novotného místopředsedou soudu, čímž si vysloužil nevoli stavovských organizací a části médií. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí bylo zjištění, že bývalý předseda Krajského soudu Brno Milan Bořek jej potrestal právě za průtahy při vypracování písemného vyhotovení rozsudku.
Ale v návaznosti na můj podnět z 27.února 2023 ministerstvo aspoň provedlo důkladný přezkum zákonnosti jednání soudce Aleše Novotného. Ukázalo se, že na každý měsíc průtahů měl písemný souhlas nejdříve místopředsedy soudu Aleše Flídra, po jeho odchodu z funkce a po pověřením funkcí zastupujícího místopředsedy od předsedy soudu Milana Čečotky. Tím má zajištěnu beztrestnost.
Z výsledku ministerského šetření vystupuje do popředí otázka po mravní odpovědnosti předsedy soudu za soulad chování podřízených soudců s dobrými mravy a za jejich odpovědný přístup k obviněným. Nepřekvapuje mě, že Aleši Novotnému kryl záda bývalý místopředseda Aleš Flídr. Sledoval jsem jeho působení ve funkci místopředsedy soudu řadu let. Porušování lhůt, vymezených procesními předpisy, omlouval Aleši Novotnému opakovaně. Poprvé jsem na něj narazil, když znemožnil obnovu procesu dvojice mladíků, které znojemský soud odsoudil za trestné činy, spáchané jinou osobou. Před trestním řízením za zneužití pravomoci jej tehdy zachránili olomoučtí žalobci. Později jsem s ním měl více konfliktů, na které jsem reagoval bezvýslednými podněty ke kárnému řízení. Po jednom sporu se mi za jeho chování omluvil předseda soudu a ministerstvo.
Ovšem od července 2022 až do ledna 2023 povoloval překračování procesní lhůty osobně předseda soudu Milan Čečotka. Nemám k němu žádný negativní poznatek až na způsob, jakým se postavil k mým podnětům k vyvolání kárného řízení se soudcem Alešem Novotným. V každém případě se choval k odsouzeným, v hrůze čekajícím na písemné vyhotovení rozsudku, stejně necitelně jako Aleš Flídr. Jsem přesvědčen, že bylo v jeho silách, aby po obdržení prvního kárného podnětu na pana soudce rázně zatlačil a přiměl jej k dokončení práce na rozsudku.
Z popsané události vyplývá nepříjemný poznatek, že „zákazníci české justice“ jsou bezbranní proti nepřístojnostem soudců, protože kární žalobci je většinou zaštítí. A ministra spravedlnosti samozřejmě vůbec nenapadne, že by se měl předsedy soudu zeptat, zda se cítí odpovědný za nemravné chování soudce svého soudu. Nebudu se ptát, zda se ministr cítí mravně odpovědný ze špatné nakládání některých soudců s účastníky trestního řízení, popř. zda mu vadí netečnost předsedů soudů k výstřelkům „jejich“ soudců.
==================================================================================
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě.
Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.