Zdeněk Jemelík, Soud s překvápky
Další blok „velké daňové kauzy“, vedené senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně proti Shahramu Zadehovi ( dále jen SAZ) & spol., který proběhl ve dnech 4.-6. listopadu 2019, měl vnějškově docela pohodový ráz. Pan obžalovaný SAZ se opět dostavil ve slušivém vězeňském oblečení v doprovodu trojice „obyčejných“ příslušníků Vězeňské služby (tytam jsou časy, kdy jej doprovázelo šest zakuklených těžkooděnců se samopaly) a usedl na své obvyklé místo na lavici obžalovaných před stolem obhájců. Za celé tři dny nikdo nezvedl hlas, byť příležitosti se nabízely. Lavice obžalovaných byla obsazena velmi spoře. Pohoršovalo mě jako obvykle chování příslušníků Vězeňské služby, kteří kontrolovali listiny, jež si pan obžalovaný SAZ vyměňoval s obhájcem. Jako laik si myslím, že to je zřejmé porušení zákonem chráněné nedotknutelnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem. Možná se ale mýlím: v případě obž. SAZ jsou odchylky od normálního zacházení časté a vždy se pro ně najde nějaké vysvětlení. Ostatním obžalovaným se této péče nedostává, ač si s obhájci vyměňují listiny běžně. Jinak se ovšem eskorta chová slušně a její příslušníci nemají možnost neplnit rozkazy.
V pondělí dopoledne ještě doznívaly ohlasy na „demontáž“ odborných částí obžaloby z hlediska daňového práva, do které se pustili po vystoupení znalce Daniela Líbezného obhájci a obžalovaní v minulém bloku hlavního líčení. Že se nedostavil předvolaný svědek, nikoho příliš nevzrušilo, protože nekázeň svědků je trvalým jevem, provázejícím toto řízení již velmi dlouho.
Svědek, který předstoupil před soud v odpolední části jednání, patřil k typu „bílých koní“, kteří propůjčovali svou právní subjektivitu provozovatelům podvodných obchodů s pohonnými hmotami, provázených krácením daně z přidané hodnoty. Jeho výslech nic převratného nepřinesl.
Ve 14 hodin připravil předseda senátu přítomným první „překvápko“. Oznámil jim, že soudu byla doručena žádost jednoho ze složitelů kauce 150 milionů Kč o vrácení jeho podílu 17 milionů Kč, a soud bude muset o žádosti rozhodnout. Nabídl účastníkům příležitost k vyjádření. Využil ji obž. SAZ, jehož vyjádření trvalo přibližně 40 min. Jeho výklad se členil na dva myšlenkové okruhy. V jedné části se pokusil podat právní odůvodnění vyhovění žádosti. Ač sám není účastníkem tohoto řízení, prokázal, že s věcí je dokonale obeznámen a jeho názory v žádném případě by nebylo možné označit za právnické nesmysly. Odvolal se na několik judikátů Evropského soudu pro lidská práva. V druhé části velmi tvrdě zkritizoval předsedu senátu Aleše Novotného za obmyslný způsob, jakým si vedl při jednání o přijetí kauce. Věděl, že státní zástupce Jiří Kadlec připravuje zatčení pana obžalovaného hned při propuštění na svobodu přímo na dvoře věznice a jeho předvedení před soud s návrhem na uvalení časově neomezené předběžné vazby. Kromě toho Aleš Novotný věděl, že běží další trestní řízení kvůli přípravě ovlivňování svědků, které pak dozrálo až do nového uvalení vazby dne 2. prosince 2016. Složená kauce 150 milionů Kč ho před novým uvalením vazby neochránila. Nejen podle obž. SAZ, ale i podle některých složitelů, z poučení, které jim poskytl soudce Aleš Novotný nevyplývalo, že by jim vážně hrozilo propadnutí peněz.
Obž. SAZ také připomněl, že složitelé kauce napadli již dříve rozhodnutí obecných soudů o nevydání kauce ústavní stížností. Jejich případ napadl senátu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který s rozhodnutím nespěchá. Posléze obž. SAZ informoval přítomné, ale zvláště soudce Aleše Novotného, že Evropský soud pro lidská práva přijal k projednání již devět jeho stížností, směřujících primárně proti jeho rozhodnutím. Nakonec se obž. SAZ připojil k žádosti.
Den druhý začal dalším, nepříjemným „překvápkem“, jímž bylo upuštění Aleše Novotného od záměru vyslechnout israelského obchodníka Yaishe Ronena Nadava, předchůdce obž. SAZ v postavení investora obchodů společnosti P.P.S. GmbH, a nahrazení výslechu čtením protokolu z přípravného řízení.
Upuštění od výslechu Yaishe Ronena Nadava ostře kritizovali obžalovaní SAZ a Petr Moštěk, kteří si stěžovali na hrubé krácení jejich ústavního práva vyslýchat svědka. O právo přišli již podruhé, když v přípravném řízení před pěti lety policie zorganizovala výslech čtyř svědků, jejichž jména údajně z bezpečnostních důvodů předem neoznámila. Byl mezi nimi i Yaish Ronen Nadav. Protože oba obžalovaní byli tehdy ve vazbě, jeho výslechu se nemohli zúčastnit a ani jejich obhájci si nemohli předem připravit otázky. Je podivné a nepřijatelné, že před pěti lety policie dokázala nějakým záhadným způsobem svědka najít a přimět k účasti na řízení, ale nyní soud vydává jeho předvolání za neřešitelný rébus a ústavních práv obžalovaných prostě nedbá. Rozšiřuje tak četnost nekorektních postupů.
Pánové SAZ i Petr Moštěk se pak k přečtené výpovědi vyjádřili. Obsáhlé bylo zejména vyjádření obž. SAZ, který se dostal se svědkem do styku, když tento se rozhodl ukončit účast na obchodech P.P.S. a nynější korunní svědek obžaloby Petr Pfeifer, tehdy manažer P.P.S., hledal za něj náhradu a našel právě obž. SAZ. Došlo pak k uzavření trojstranné smlouvy, na jejímž základě obž. SAZ vyplatil odcházejícího Yaishe Ronena Nadava. Z jeho čtené výpovědi vyplývají nejméně dvě pro pana obžalovaného důležité informace: že nemůže být pravdivé tvrzení žalobce, že byl původcem záměru na podvodné obchodování s minerálními oleji, neboť v době, kdy vložil finanční prostředky do obchodování P.P.S. GmbH, obchod již nějaký čas běžel, dále je zřetelná důležitá úloha svědka Petra Pfeifera ve vedení P.P.S. i Ecoll Investu. Jeho úlohu potvrzuje i žádost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o právní pomoc rakouských orgánů, v které svědek Petr Pfeifer stojí v seznamu podezřelých na prvním místě.
Specielní výhradu uplatnil obž. Petr Moštěk upozorněním na nepravdivé tvrzení na str.25 obžaloby, že jej svědek usvědčoval z trestné činnosti. Je to v rozporu se skutečným obsahem výpovědi. Ve skutečnosti svědek usvědčoval Petra Pfeifera jako obstaravatele „bílých koní“ a páchání jiných nepravostí. Naopak potvrzoval, že pan obžalovaný se nedopouštěl žádného nezákonného jednání a projevoval se jako svědomitý odborník. Na základě jeho výpovědi obž. Petr Moštěk vyvrátil i tvrzení obžaloby o založení organizované zločinecké skupiny s tím, že pokud by skutečně vznikla, jejím účastníkem by nebyl obž. SAZ, ale svědci Yaish Ronen Nadav, Petr Pfeifer další.
Dalším „překvápkem“ byl dobrovolný příchod svědka K.T., jehož předseda senátu nechal předvést policií, ale k zajištění jeho účasti nakonec stačila „otcovská domluva“ policistů. Tento svědek byl manažerem společnosti Biodiesel, jejímž šéfem byl obž. Petr Moštěk. Byl jeho pomocníkem. V přípravném řízení nebyl vyslýchán. Jeho znalosti obžalovaných byly velmi omezené. Hlásil se hlavně k obž. Petru Moštěkovi a Petrovi Dokládalovi, méně k Danielu Rudzanovi, okrajově se zmínil o Radovanu Chaloupkovi. Neznal obž. SAZ. Upozornil, že od jeho zaměstnání ve firmě Biodiesel uplynulo pět let, takže si nemusí vše o své činnosti pamatovat. Pro oživení paměti mu předseda senátu nechal pustit několik odposlechů s velmi hubeným výsledkem: většinu hlasů nepoznal, obsah nedokázal vysvětlit. Situace se podstatně nezlepšila, ani když mu předseda senátu připomněl povinnost mluvit pravdu a jeden odposlech mu nechal přehrát znova.
K jeho výpovědi neměli jako obvykle otázky přísedící, ani státní zástupce necítil potřebu se ptát. Přihlásil se pouze obhájce obž. Daniela Rudzana Daniel Telecký, který se vyptával na podrobnosti přidávání biosložky do pohonných hmot.
K výpovědi svědka a odposlechům se vyjádřil obž. Petr Moštěk. Vysvětlil svědkovu činnost i soustavu obchodování s biosložkou. Komentoval také odposlechy. Poukázal na to, že některé odposlechy jdou časově za rámec obžaloby.
Po krátké přestávce došlo na „překvápko“ zásadního významu. Předseda senátu vyhlásil usnesení, jímž senát při neveřejném zasedání zamítl žádost některých složitelů kauce a obž. SAZ o změnu stanovení její výše a o vrácení části 17 milionů Kč samostatnému žadateli. O tom, že se u soudu nachází žádost složitelů o změnu výše kauce, Aleš Novotný dříve nemluvil. Podle názoru soudu nedošlo ke změně podmínek proti předchozímu rozhodnutí o nevrácení kauce. Současné rozhodnutí souvisí s odsouzením pana obžalovaného v tzv. „malé kauze“. Nepřihlíží ke skutečnosti, že u Ústavního soudu leží nevyřízená ústavní stížnost složitelů. Státní zástupce se vzdal stížnosti, naproti tomu obž. SAZ podal stížnost, kterou doplní obhájci po doručení písemného vyhotovení. Ostatní dotčení reagovat nemohli, protože jim nebyla umožněna účast při vyhlášení usnesení. Stejně jako v minulosti předseda senátu na jejich práva nebral ohled.
Ze tří předvolaných svědků na třetí den bloku dva se omluvili, třetí se nedostavil bez omluvy. Uvolněného času využil obž. Petr Moštěk k vyjádření k části písemných důkazů. Věnoval se postupu správce daně při vyměřování daňové povinnosti a souvislostem s výpočtem škody, uplatněným jak v posudku znalce Daniela Líbezného, tak státním zástupcem v obžalobě. Jeho výklad byl velmi složitý a pro laika obtížně srozumitelný. „Přeloženo do lidštiny“ z něj vyplývá, že ke krácení daně mohlo dojít, nikoli však u společností P.P.S. a Ecoll Invest, ale až u posledního článku řetězce, jemuž daňovou povinnost stanovil správce daně. Za jeho počínání pak zmíněné „řídící“ firmy nemohou nést odpovědnost. Podstatné je, že správce daně stanovil daňovou povinnost jiným subjektům než žalobce. Orgány činné v trestním řízení vycházely při výpočtu škody ze záznamů Ecoll Investu jako oprávněného příjemce, evidujícího povinnost ke spotřební dani, ačkoli ta nemá návaznost na daň z přidané hodnoty. Nezkoumaly celý řetězec a nezajímaly se, kdo skutečně měl povinnost uhradit daň z přidaného hodnoty a zda ji přiznal a zaplatil. Přitom je třeba vzít v úvahu, že daňovým trestným činem je nepřiznání a neuhrazení daňové povinnosti, nikoli nezaplacení přiznané daně. Ve výsledku lze výpočet škody ve znaleckém posudku a v obžalobě považovat za „přesný součet“ nepřesných čísel (což ovšem nelze vykládat tak, že k trestnému činu vůbec nedošlo), stojící na fiktivních základech.
Výklad Petra Moštěka byl tedy významným pokračováním těžko zpochybnitelné „demontáže“ odborné části obžaloby z hlediska daňového práva, jež sice nevede k popření trestné činnosti, ale zpochybňuje její kvantifikaci a přiřčení jejího páchání jiným než skutečným pachatelům.
Hlavní líčení bude pokračovat dalším třídenním blokem od 25.listopadu 2019.
=========================================================
Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků , postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Kniha je dostupná na http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1389