Zdeněk Jemelík, Stát jako spolupachatel

Stav, do kterého se v závěrečné fázi dostala „velká daňová kauza“ (též „kauza Zadeh“) Krajského soudu v Brně, je jedinečný a překvapující. První ohromující zvláštností je nenadálá kapitulace obž. č.1 Shahrama Zadeha, jenž po dlouhodobé obhajobě své neviny, přenesené až na půdu Evropského soudu pro lidská práva, se doznal i k jednání, o němž policie nevěděla a nebylo obsahem obžaloby. Podal současně bona fide usvědčující svědectví proti obžalovaným č.2-5, kterým aspoň zdánlivě doplnil propastné díry v důkazní situaci. Vysloužil si tím dohodu se státním zástupcem o vině a trestu, o jejímž osudu ovšem teprve rozhodne soud. Jeho příkladu následovaly všechny „malé ryby“, které se místy doznávaly i k hříchům, jichž se nemohly dopustit. Všechny dohody o vině a trestu dostaly své spisové značky. A pod původní spisovou značkou pokračuje pouze dohodami osekaný ostrůvek tvrdošíjných, kteří trvají na své nevině, ač jim žalobce nabízel výhodný obchod výměny doznání za mírné tresty. Nepřijali, budou trpět. „Malé ryby“ je většinou neznají, ale obžalovaní to mají marné, neboť žalobce je jasnovidný: sami sice daň z přidané hodnoty krátit nemohli, ale prostřednictvím dosud neustanovených osob řídili konečné články řetězců, u nichž konečně ke krácení docházelo.

30.06.2021 | Zdeněk Jemelík

K popsanému rozpadu kauzy na více dílčích procesů dosud nikdy dříve nedošlo a dojít nemohlo, protože neexistoval institut dohody o vině a trestu. Nevím o jiném podobném procesu, protože případy s více obžalovanými, žádajícími o dohodu, nejsou úplně běžné.

 

Za clonou spekulací o důvodech kapitulace obž. Shahrama Zadeha a za odhadováním způsobu, jakým senát Aleše Novotného naloží s dohodami o vině a trestu, se skrývá skutečnost nezpůsobilosti státu hájit svůj ekonomický zájem. O tom se raději nehovoří. Dovoz pohonných hmot je právně a organizačně zdánlivě skvěle ošetřený. Každá dovezená cisterna se dostane do evidence celní správy dříve než překročí hranici a celní správa a policie sleduje její pohyb až do vyskladnění u konečného spotřebitele. Provedením dovozu se mohou zabývat pouze licencovaní obchodníci. Při cestě do vnitrozemí odvedou spotřební daň oprávněnému příjemci (v našem případě Ecoll Invest), a vydají se hledat odbyt pro zboží. Může se stát, že pak zboží změní několikrát majitele a až ten poslední v řetězci má povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty. Lhůty pro přiznání daně a její zaplacení jsou dané. Nezaplacení přiznané daně není trestným činem, ale finanční zpráva o něm ví a má povinnost vymáhat zaplacení. Zdá se, že v tomto systému sledování pohybu zboží neunikne „ani myš“. Přesto podle obžaloby v případě „velké daňové kauzy“ došlo v relativně krátkém časovém úseku 13 měsíců k nezaplacení 2,5 miliardy Kč. Státní orgány trpně přihlížely a nedokázaly zločinnému jednání učinit přítrž dříve.

 

Je to o to podivnější, že dle výsledků dokazování v této kauze ke krácení daňové povinnosti v obchodování s pohonnými hmotami docházelo dávno před tím, než vznikly společnosti P.P.S. a Ecoll Invest. Pachatelé si vytvořili systém okrádání státu, který zachoval klid, nechal se okrádat, pouze občas postihl některého z pachatelů, preventivní opatření včas nezavedl.

 

Pachatelé tedy v našem případě poškodili stát, který jim v tom nepřímo pomohl nepružností státní správy s tisíci dobře placenými zaměstnanci. Je tak spolupachatelem poškozování svých finančních zájmů. Sám sebe ale před soud nepostaví, ač se nabízí otázka odpovědnosti jednotlivců za dlouhodobé trpění katastrofálního stavu.

 

Dnes by již podvodníci zavedenou „technologii“ okrádání státu použít nemohli, protože oprávněný příjemce nyní vybírá nejen spotřební daň, ale i DPH. Příslušné opatření ale stát zavedl až po vzniku obrovských škod, jež byly předvídatelné, tedy se jim dalo předejít.

 

==================================================================================

Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz