Zdeněk Jemelík, Střípky ze skomírajícího procesu
Závěrečnou část „velké daňová kauzy“ či „kauzy Zadeh“ u Krajského soudu v Brně, zahájené v r.2015, účastníkům hlavního líčení ztrpčují protipandemická opatření, nemilosrdně uplatňovaná předsedou senátu Alešem Novotným. Ač to nepožaduje žádné obecné nařízení ani opatření předsedy soudu, tento senát se chrání před nákazou respirátory a nutí tím i obhájce, obžalované a svědky, aby během celého jednání vdechovali svůj vydýchaný vzduch. Většina obžalovaných a část obhájců sedí nejméně 20 m od senátu. Nesporným účinkem zakrytí úst je zhoršení srozumitelnosti ústních projevů. Ovšem nařízením o používání respirátorů předseda senátu nic neporušuje, pouze využívá svou pravomoc. Je otázka, zda trápením sebe, senátu a dalších něčemu prospěje. Tímto nerebeluji proti používání respirátoru veřejností, protože to obecně stanovilo vládní nařízení.
Případ se sice blíží k závěru, ale definitivní konec se stále odsouvá do neznáma. Již několikrát jsem vstoupil do soudní síně v očekávání, že předseda senátu vyzve státního zástupce k přednesení závěrečné řeči, ale vždy se objevilo něco, co bylo ještě třeba projednat. Zdržujícím zásahem do rozvrhu jsou žádosti obžalovaných o vyjednání dohody o vině a trestu nebo zájem státního zástupce o výslech dalších svědků. Nebo se nedostaví předvolaný svědek a plánovaný jednací den odpadne. Tak naplánovaný třídenní blok v prvním týdnu března se scvrkl na jediný celodenní opakovaný výslech svědka Jana Doležala a následující blok odpadl vůbec.
Svědek Jan Doležal je zajímavá postava. Před tímto soudem již svědčil v r.2019. Známe jej také z jiného procesu, v němž byl obž. Shahram Zadeh odsouzen jako hlava vykonstruované zločinecké skupiny, připravující ovlivnění svědků v této „velké“ kauze. Jan Doležal a s ním svědek Martin Valentovič v něm působili jako provokatéři, kteří kriminalizovali policistu Šebka a další a vydělané peníze za údajnou službu obž. Shahramu Zadehovi odevzdali policii. Při výslechu vyšlo najevo, že svědek je trestně stíhaný ještě v jiné záležitosti.
Svědkova výpověď se hemžila jmény účastníků podvodných obchodů s minerálními oleji, z nichž podstatnou část dříve policie opomíjela a nanejvýš je předvolala jako svědky. Rozhovořil se o úloze svého bývalého kamaráda ods. Martina Veselého, o společné rodinné dovolené s ním a posléze i o jeho odchodu z firmy. Poskytl cenné informace o společnosti Czech Petrol Distribution (CPD), která již dříve zaujala Finančně analytický útvar, nikoli však policii. Popsal začátky obchodování s firmou Ecoll Invest. Zajímavé je jeho sdělení, že vnímal CPD a pracovníky společnosti Ecoll Invest jako „jeden subjekt“. Doložil důležitost dosavadního „spolupracujícího spolupachatele“ a svědka v této kauze Petra Pfeifera při provádění žalovaných obchodů: byl u všech jednání, jichž se svědek zúčastnil a hrál při nich významnou úlohu. Na druhé straně obžalovaný č.2 Daniel Rudzan z jeho vyprávění vychází jako neurčitá, nepříliš významná figura. Setkal se s ním jen jednou.
Popsal svá setkání s obž. Shahramem Zadehem, zprostředkovaná Petrem Pfeiferem, která se odehrála nejdříve ve Vídni, pak znova v Bratislavě v hotelu Kempinski. V této souvislosti tvrdil, že věděl o jeho únosu a dokonce mu předal jméno únosce. Také potvrdil, že věděl o svědectví Martina Valentoviče o předání velké finanční částky obž. Sahramu Zadehovi a naznačil, že věří v její pravdivost.
Popsal systém obchodování obžalovaných a cenové manipulace, jež měly umožnit krácení odvodů daně z přidané hodnoty. Z obžalovaných kromě již zmíněných se setkal pouze letmo s obž. Ladislavem Mazurou.
Po výslechu státním zástupcem se jej ujal předseda senátu Aleš Novotný. Jemu přiznal, že měl ideovou spoluúčast na založení společnosti CPD. Neměl ale jasno, za kterou společnost vystupovali obž. Daniel Rudzan a Petr Pfeifer, zda to byl Ecoll Invest nebo CPD. Nedokázal ukojit zvědavost předsedy senátu v řadě věcí. Z otázek, které mu kladl usuzuji, že jej podezírá, že jeho účast na nezákonných obchodech byla významnější, než chce přiznat. Hlavně ho zajímala ekonomická stránka obchodů a nesrovnalosti ve výpovědi této i minulé.
Obžalovaní na jeho vystoupení reagovali otázkami a následně vyjádřením. Dominantní byl obž. Shahram Zadeh, který z jeho výpovědi vytěžil potvrzení klíčového významu „spolupracujícího spolupachatele“ Petra Pfeifera v žalované trestné činnosti. Poukázal na to, že svědek v podstatě zpochybňuje argumentaci obžaloby. Dokazuje, že pan obžalovaný nezaložil společnost P.P.S. GmbH, a podvodné obchody s pohonnými hmotami běžely dávno před jeho vstupem na scénu. Obchody neřídil, nerozhodoval o nich a pouze se jako investor zajímal o okolnosti zmizení obrovských peněžních částek.
Obž. Daniel Rudzan se snažil svědkovu výpověď zlehčit. Tvrdil, že při prvním setkání se svědkem se nehovořilo o plánované trestné činnosti, ale o obchodech s řepkovým olejem.
Také obž. Petr Moštěk vyjádřením k svědkově výpovědi zpochybnil věrohodnost obžaloby. Uvedl, že se nikdy nesetkal se svědkem ani s Martinem Veselým. Kritizoval využívání svědků policií k ovlivňování řízení. Přirovnal je k jednání, za které jiný soud v jiném řízení odsoudil obž. Shahrama Zadeha a spoluobžalované. Poukázal na nesmyslnost některých svědkových tvrzení o vytváření cen a jiných ekonomických záležitostech a shodně s Martinem Veselým uvedl, že si svědek na podvodných obchodech vydělal několik desítek milionů Kč.
Hlavní líčení pak pokračovalo až 22.března vystoupením obž. Ladislava Mazury, dalšího žadatele o dohodu o vině a trestu, přivedeného z vězení. Pan obžalovaný učinil doznání. V něm uvedl základní skutečnosti o svém podnikání. Aleš Novotný jej otázkami přivedl k podrobnému popisu činnosti a profesní a podnikatelské minulosti. Následně projevil nedůvěru k reálnosti jeho projektu výrokem: „šel něco dělat, nic o tom nevěděl, nevěděl, kolik mu to vynese…“ Pan obžalovaný pokorně potvrdil správnost soudcovy úvahy. Aleš Novotný pak zkoumal i plnění jeho povinností plátce daní. Odtud se jeho zájem přenesl k navázání jednání se společností Ecoll Invest a zajímal se, koho ze spoluobžalovaných znal na počátku zahájení podnikání.
Posléze se předseda senátu pustil do prověřování výpovědí obž. Jiřího Eliáše prostřednictvím Ladislava Mazury. Zvláště jej mimo jiné zaujalo jeho tvrzení o placení obž. Petru Moštěkovi desetiprocentního podílu na přeplatcích, o němž ale Ladislav Mazura nevěděl. Většinou se neznal k jménům osob, na která se ptal předseda senátu.
Následující den předstoupil opakovaně před soud na popud státního zástupce svědek Marcel Juřica, přivedený eskortou z vězení.
Svědek se v úvodu přihlásil k odpovědnosti za svou trestnou činnost, z čehož vyvodil rozhodnutí vyjadřovat se k věci nestranně a nic neutajovat. Překvapil tím předsedu senátu natolik, že považoval za nutné ho upozornit, že v tomto procesu není obžalovaný.
Svědek pak vypověděl, že v letech 2011-2012 působil v obchodní společnosti, jejímž jednatelem byl Jiří Dvouletý. Původně se zabývali obchodováním s řepkovým olejem. K navázání kontaktu s Ecoll Investem došlo z jejich strany. Uvedl, že při první schůzce vedle Daniela Rudzana, nepostradatelného Petra Pfeifera a neidentifikované ženy se jednání zúčastnil jako investor israelský obchodník Yaish Ronen Nadav. Svědek se snažil získat jej jako investora pro svou firmu, ale neuspěl. Ze strany Ecoll Investu byl zájem o zajištění odbytu pohonných hmot. Významnou roli při jednáních s Ecoll Investem hrál Petr Pfeifer. Později navázal spojení s obž. Vladimírem Malinou, který souhlasil s krácením DPH. Hlásil se k odpovědnosti za vypracování systému obchodování s pohonnými hmotami, jenž vedl ke krácení daně z přidané hodnoty.
Předseda senátu vyslýchal svědka ve dvou etapách. Na základě jeho otázek svědek nejdříve doplnil informace z úvodního volného výkladu na výše uvedenou úroveň. Rozšířil je pak ještě o sdělení, že první kontakt s obž. Shahramem Zadehem zprostředkoval Yaish Ronen Nadav, který mu jej představil jako investora. Jeho prostřednictvím se snažil získat půjčku, což se mu zdařilo. Shahram Zadeh ale uvedl jaho informaci na pravou míru: pouze jej seznámil s lidmi, s nimiž se pak na půjčce domluvil.
Vyjádřil se pak k osobě Daniela Rudzana, kterého poznal jako představitele společnosti Ecoll Invest. Ovšem spojkou k Ecoll Investu byl v jeho očích hlavně Petr Pfeifer. Z ostatních si vzpomněl pouze na Vladimíra Malinu a Michala Šimáka. Obž. Petr Moštěk uvedl jeho pohled na svědka Petra Pfeifera na pravou míru vysvětlením, že ve společnosti Ecoll Invest neměl oficiální postavení a nebyl oprávněn za ni jednat. Měl ale neoficiální vliv, založený na tom, že ke společnosti Ecoll Invest přivedl postupně dva investory: Yaishe Ronena Nadava a Shahrama Zadeha. Nic to nemění na tom, že se velmi intenzivně zúčastňoval jednání kolem podvodných obchodů s pohonnými hmotami.
Po ukojení zvědavosti předsedy senátu převzal výslech státní zástupce. Zajímal se nejdříve o právního poradce, který měl svědkovi radit při zakládání jeho obchodu. Nechal si znova vysvětlit mechanismus krácení daně z přidané hodnoty a pravidla komunikace mezi účastníky obchodů. Svědek mu potvrdil, že Petr Pfeifer se projevoval jako součást společností Ecoll Invest a byl příjemcem podstatné část zisků z nezákonných obchodů. O svém vztahu s obž. Shahramem Zadehem se vyjádřil, že byl čistě formální.
Po druhém výslechu soudcem nastoupili s dotazy obhájci s nepodstatnými otázkami. Pak dostali prostor obžalovaní k otázkám a následnému vyjádření. Především toho využil obž. Shahram Zadeh. Zajímal se o osoby, které se podílely na přípravě a organizování daňového úniku. Svědek označil Yaishira Ronena Nadeva a Petra Pfeifera jako hlavní činitele, obž. Michala Šimáka a Vladimíra Malinu jako méně významné. Ze svědkových informací vyvodil pan obžalovaný potvrzení, že se založením firem, jež se zapojily do podvodných obchodů s pohonnými hmotami, neměl nic společného. Hlavním činitelem v této oblasti obchodování byl Petr Pfeifer, kterého státní zástupce neobžaloval. Při jednáních o poskytnutí investice do obchodování Ecoll Investu byla řeč o obchodu s řepkovým olejem a v žádném případě nebyl obeznámen se záměrem postavit ekonomiku skupiny na krácení daně z přidané hodnoty.
Ověřil si, že svědek jej v přípravné fázi podvodných obchodů neznal a zdůraznil, že neměl s děním nic společného. Svědek upřesnil, že jeho existenci blíže zaznamenal až v březnu 2012, ale v jiné souvislosti, a vnímal jej jako investora. Dále potvrdil, že obž. Shahram Zadah neměl o obchodu s řepkou ponětí a neslyšel nic o krácení daní v obchodu s pohonnými hmotami. Investorem obchodů s pohonnými hmotami byl v té době Yaish Ronen Nadav, řídící osobou byl Petr Pfeifer.
Obž.Petr Moštěk vyvrátil ve svých vystoupeních některé detaily svědkovy výpovědi. Upřesnil informace o vztahu Petra Pfeifera ke společnosti Ecoll Invest. Upozornil, že se nikdy nesetkal s lidmi, o nichž se svědek zmiňoval a popřel pravdivost tvrzení, že dostával v hotovosti 10% z přeplatků. Zejména se nepodílel na provozování nezákonných obchodů a nevěděl o krácení daně z přidané hodnoty.
Také obž. Daniel Rudzan vytěžil svědkovu výpověď k prospěchu své obhajoby. Souhlasně s ním tvrdil, že mezi nimi došlo k rozhovorům pouze o obchodování s řepkovým olejem. A jeho sdělení, že nikdy nenavštívil nové kanceláře Ecoll Investu, podle něj vyvrací nařčení, že právě tento svědek mu měl nosit finanční hotovost.
V závěru svědkova vystoupení se předseda senátu zajímal o jeho vysvětlení k různým tvrzením Vladimíra Maliny a Michala Šimáka, která jsou pro něj nepříznivá. Svědek je vesměs odmítl jako nesmysly.
Celkovým výsledkem popsaných tří jednacích dnů je oslabení věrohodnosti obžaloby. Kritika použití Petra Pfeifera policií a žalobcem jako „spolupracujícího pachatele“ se v jejich světle jeví jako oprávněná a také se prokázalo, že podvodné obchody běžely dávno před tím, než na scénu vstoupil obž. Shahram Zadeh. Vyslýchaní zpochybnili rovněž různá tvrzení o finančním prospěchu obž. Petra Moštěka a Daniela Rudzana z podvodných obchodů. Vztahuje se to i na obž. Petra Dokládala, který je „souputníkem v řízení“ obž. Petra Moštěka, ale vůbec se o něm nemluví a vystupuje jen velmi zřídka.
Po skončení svědkova vystoupení dal předseda senátu najevo, že by byl rád, kdyby na příštím jednání mohl vyzvat k zahájení závěrečných řečí. Ale státní zástupce „hodil vidle“ do jeho záměru požadavkem na výslech několika další svědků. V každém případě je zjevné, že zahájení závěrečných řečí je již za dveřmi.
==================================================================================
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Obsah knihy je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz