Zdeněk Jemelík, Znalec na grilu

03.11.2019 | Zdeněk Jemelík

Zadání znaleckého posudku se dvakrát měnilo a znalec v několika případech uhýbal otázkám odkazem na dlouhou dobu od jeho vypracování.

Hned na začátku jeho vystoupení přerušily námitky obž. SAZ, který se rozhořčil nad tím, že znalec čte svůj výklad z listu. Předseda senátu jej ale rychle přiměl, aby se posadil.

Obhájci a přítomná pětice obžalovaných č.1-5 sledovali znalcův výklad se vzrušenou pozorností, odrážející se i v jejich mimice: někdy se smáli, jindy kroutili hlavami, ale také souhlasně přikyvovali. Chvilkami se zdálo, že se všichni na účet znalce dobře baví. Po standardním výslechu předsedou senátu, obvyklém mlčení přísedících a jen nepatrném zájmu státního zástupce obhájci a po nich i někteří obžalovaní se pustili do vyslýchání znalce s vehemencí, jež ospravedlňuje označení výslechu za grilování.

Začalo to otázkami obhájce Romana Jelínka, který se přísným hlasem zajímal o vzdělání a odbornou praxi znalce. Předseda senátu již zodpovězené otázky zamítl. Ve zkoumání jeho zkušeností v oblasti mezinárodního zdanění, počtu vypracovaných posudků atd. již ale nebránil. Znalec má přiměřené vysokoškolské vzdělání a pracuje dílem jako osoba samostatně výdělečně činná, díkem jako pracovník znaleckého ústavu. Vykonává tuto činnost od r. 2009 a na otázky na množství posudků atd. nemohl odpovědět, protože takovou evidenci nevede. Obhájce pak pokračoval zkoumáním jeho údajů o metodickém postupu. S otázkami opět narazil u předsedy senátu. Lépe se mu vedlo při kladení otázek k odborným podrobnostem znaleckého posudku.

Zamítáním otázek a komentářům předsedy senátu lze možná rozumět jako výrazu dojmu, že obhájce směřuje k zpochybnění odborné způsobilosti znalce. Pokud o to Roman Jelínek skutečně usiloval, pak jím použité prostředky byly docela šetrné.

Horší chvilky znalci nastaly, když se jeho výslechu ujal další z obhájců SAZ, Ondřej Lichnovský, advokát, specializující se na daňové právo. Začal dotazem po okolnostech zadávání znaleckého posudku, popř. kolikrát se zadání měnilo. Napadl krátkou lhůtu mezi druhým zadáním a datováním znaleckého posudku. Znalec se hájil tvrzením, že pracuje i po nedělích, a podstatné věci řešil na základě prvního zadání. Pokračoval pak otázkami, jež vedly znalce k odpovědím, jež měly zpochybnit správnost jeho závěrů. Obhájce chtěl např. vědět, zda znalec vyhodnotil úplné účetnictví společnosti P.P.S. GmbH, a když se vyslýchaný vymlouval na paměť, neboť na znaleckém posudku pracoval před pěti lety, zeptal se ho, zda se na výslech připravoval. Vyvolal opět námitky předsedy senátu, který chtěl vědět, k čemu otázkami směřuje. Advokát vysvětlil, že znalec opomenul některé důležité podklady, ale soudce zpochybnil jeho právo takové otázky klást.

Dále se advokát tázal, zda znalec navštívil soud za účelem nahlédnutí do spisu, na což dostal kladnou odpověď od znalce a drobný projev nelibosti od předsedy senátu. Znalec pak poměrně obsáhle doznal styky s orgány činnými v trestním řízení, na jejichž obsah se po letech nepamatuje. Připustil, že s nimi vedl odborné debaty, ale nepodílel se na změnách otázek. Debaty vedl u policejní jednotky, o které se v tomto řízení opakovaně mluvilo v souvislosti s „předběžnými“ výslechy svědků. Hned si vysloužil otázku, zda o jeho debatách s policisty byly pořízeny zápisy. To nevěděl, ale vyloučil, že by se rozhovorů zúčastnil nějaký státní zástupce nebo soudce. Přiznal se, že nečetl připomínky k posudku, které obdržel v r.2015. Nepříjemné pro něj muselo být vysvětlování k otázce znalce, proč se při hodnocení dějů z let 2012-2014 odvolává na zákon, zrušený v r.2010.

K dotazu advokáta se znalec dále vyjádřil, že nezkoumal otázku, zda společnosti P.P.S. GmbH vznikla v ČR daňová povinnost, protože mu ji zadavatel nepoložil. Došlo i na to, že znalec musel použít počítač, aby mohl odpovědět na otázku. Advokát mu kladl různé další odborné otázky na různé podrobnosti, na které dostával odpovědi různé: věcné, přímé, kličkující, rozpačité, ale i přiznání k neznalosti odpovědi. Zajímal se o vliv přeprodání zboží od P.P.S. GmbH na Slovensko na daňové nároky ČR. Otázkou „na tělo“ byl dotaz, kdo vydělal na vzniklé daňové povinnosti vůči státu. Předseda senátu ji zamítl. Stejně reagoval na zájem advokáta o povědomost znalce o obchodech s použitím „missing traders“. Také v jiných případech předseda senátu vstupoval do výslechu, někdy v zájmu prohloubení věcné informace, jindy jen s prostým projevem nelibosti, popř. se zamítnutím otázky. Je na místě připustit, že vstupy předsedy senátu svědčí o tom, že rozumí projednávané problematice a využívá toho ve prospěch obžaloby. Sám znalec se nakonec ohradil proti některým otázkám s tím, že úkolem znalce je odpovídat na otázky, nikoli zabývat se spekulacemi obhajoby.

Po Ondřeji Lichnovském se kratšími dotazy ujali výslechu další obhájci. Roman Jelínek znejistil Daniela Líbezného dotazem, zda zná trestní oznámení, které v r.2013 podal Finančně analytický útvar MF: nemohl si na ně vzpomenout a hájil se rozsáhlostí spisu. Když se ho obhájce zeptal, zda ho nepřekvapuje, že v trestním oznámení není zmínka o společnosti P.P.S. GmbH, Aleš Novotný otázku zamítl.

Jiných podrobností znaleckého posudku se týkaly otázky dalších obhájců. Provokativní otázkou zahájil výslech obhájce Daniel Telecký, jenž chtěl vědět, zda společnosti P.P.S. GmbH vznikla daňová povinnost vůči ČR, a v jaké částce neodvedla státu DPH. Znalec neměl odpověď, protože taková otázka nestála v zadání. U soudce Aleše Novotného obhájce s otázkou narazil na projev nevole. Nicméně stejné otázky se stejným výsledkem položil ve vztahu ke společnostem Ecoll Invest a Biodiesel. Dále se pak dožadoval vysvětlení pravidel činnosti společnosti, která je oprávněným příjemcem pohonných hmot, a vlastností zajišťovacího příkazu správce daně. Odpovědi na otázku se znalec zhostil bez potíží, ale problém měl pak s odpovědí na dotaz, zda správce daně smí vydat zajišťovací příkaz k daňové povinnosti, která ještě nevznikla. Obhájce se také zajímal o poměr vydaných zajišťovacích příkazů k celkové výměře daně, ale zde jej znalec nemohl uspokojit. Dále se pan advokát domáhal celkem úspěšně objasnění různých odborných pojmů jako je souhrnné hlášení nebo nejnižší cena ČEPRO. Zajímal ho vliv výprodejů minerálních olejů ČEPRO na jejich ceny.

Obhájce Pavel Nádeníček byl rovněž velmi zvědavý. Například chtěl vědět, zda znalci pro jeho práci poskytl podklady někdo jiný než policie. Také ho zajímalo, jakým způsobem znalec odhalil v souboru dokladů o provedených přepravách duplicitní záznamy. Rovněž se pídil po zdrojích údajů o datech přeprav a zda znalec kontroloval správnost dat. Jeho pozornost upoutalo tvrzení znalce, že při zkoumání cenových relací volil údaje co nejpříznivější pro obžalované. Tázal se ho, zda tento postup byl součástí zadaní a dostal zápornou odpověď. V této souvislosti se zajímal, zda znalec znal postavení jednotlivých obžalovaných ve vztahu k předmětným obchodním společnostem. Po záporné odpovědi chtěl vědět, na základě jakých zjištění znalec usoudil, že obžalovaní měli co do činění s krácením DPH. Znalec vysvětlil, že se řídil formulací obžaloby, v které stojí na prvním místě obž. SAZ & spol.

Padly dále doplňující otázky obhájců. Z nich nejdůležitější směřovala k vysvětlení, zda na základě údajů znaleckého posudku lze vyčíslit rozsah neodvedené daně.

Po výsleších, vykonaných obhájci, nakonec dostali možnost kladení otázek i obžalovaní. Jako první vystoupil obž. Petr Moštěk, který se především dožadoval upřesnění vlivu dodatečné úpravy zadání na obsah znaleckého posudku a zjišťoval, kdo byl původcem změny zadání. Dožadoval se vyjádření, zda účetnictví společnosti P.P.S. GmbH bylo vedeno průkazně. K této otázce se znalec nemohl vyjádřit, protože nemůže vědět, zda do účetnictví bylo zahrnuto vše, co v něm má být. Pan obžalovaný se dále snažil přimět znalce k jasnému vyjádření, kdy v rámci třístranného obchodu vzniká povinnost odvedení DPH a jak může dojít ke krácení daně. Dověděl se to, co zcela jistě věděl, ale přesto to chtěl slyšet od znalce. Další otázky se týkaly méně důležitých záležitostí.

Po něm přišel na řadu obž. SAZ, který chtěl vědět, zda z posudku vyplývá velikost způsobené škody. Předseda senátu otázku zamítl. Dále se tázal, zda mívá znalec vždy potíže s pamětí, ale tázaný o potížích nevěděl. Pak chtěl vědět, zda znalec bere nějaké léky, ale Aleš Novotný opět otázku zamítl. Pan obžalovaný se pokusil s ním polemizovat, ale neuspěl. Vyčítal soudci, že znalce chrání. Následně se otázal, zda byl znalec někdy na kávě nebo na obědě se státním zástupcem Alešem Sosíkem. To již bylo pro soudce příliš. Využil své mocenské převahy, pana obžalovaného opět zastavil. Jeho další pokus o polemiku, vedený zvýšeným hlasem, měl za následek, že mu odebral slovo a přikázal mu, aby se posadil. Pohrozil mu různými tresty, pokud se příště bude opět nevhodně chovat. Jeho jednání později označil za teatrální výstup. Taková je rovnost stran: obžalovaný může být za nevhodné chování k soudci trestán, a je to tak v pořádku. Na druhé straně obmyslné chování pana soudce při jednání o složení kauce 150 milionů Kč a její zadržování, i když přestala sloužit svému účelu, je beztrestné.

K vystoupení znalce se vyjádřili obžalovaní Daniel Rudzan, Petr Dokládal a Petr Moštěk. Daniel Rudzan kritizoval vystoupení znalce jako zmatené. Zadání bylo poměrně jednoduché, proto práci znalce považuje za nedostatečnou. Ohradil se proti srovnávání prodejních cen P.P.S. GmbH s cenami ČEPRO. Upozornil, že ČEPRO není zařízením pro obchodování v malém a navíc má za sebou sílu státu, proto si může dovolit provádět prodeje za sníženou cenu. Kryje ale pouze 25-30 % trhu, takže zbytek potřeby státu musí uspokojit jiné firmy. Jeho ceny jsou ale obvykle nižší než burzovní a ceny P.P.S. GmbH se od nich liší jen o pár haléřů. Vyvracel tím tvrzení obžaloby, že zboží za ceny P.P.S. GmbH by bylo neprodejné. Pochlubil se, že účetnictví společnosti, které se nachází ve spisu, je v naprostém pořádku. Kritizoval znalcův výrok, že výpočty DPH snížil ve prospěch obžalovaných.

Obž. Petr Dokládal rovněž uplatnil výhrady k práci znalce. Mimo jiné mu vyčetl, že neprovedl průzkum trhu a dospěl pak k nesprávným názorům na ceny společnosti P.P.S. GmbH. K tvrzení znalce, že záměrně snížil vypočítané hodnoty DPH ve prospěch obviněných podotkl, že znalec není oprávněn provést takové hodnocení.

Nejvýznamnější vyjádření přednesl obž. Petr Moštěk. Posudek ostře zkritizoval. Odmítl znalcovy úvahy, vycházející ze srovnání prodejních cen společnosti P.P.S. GmbH s cenami státního podniku ČEPRO. Odmítl také způsob, jakým znalec dospěl k vyčíslení škody, způsobené krácením DPH, na 2.509.922.017 Kč, uvedené v obžalobě. Upozornil, že do základu pro výpočet škody byly použity údaje o obchodování i některých společností, s nimiž P.P.S. GmbH neměla nic společného. Vyčetl znalci, že nepochopil, že firma, která plní službu oprávněného příjemce, není v žádném okamžiku vlastníkem zboží a nevzniká jí proto daňová povinnost. Stejně tak P.P.S. GmbH nemá v ČR daňovou povinnost.Namítl, že znalec nehodnotil celý průběh obchodů přes celý řetězec, zabýval se pouze výchozími obchody. Výsledek pak označil za přesný součet nepřesných čísel. Upozornil, že znalec neměl k disposici trestní oznámení Finančního a analytického útvaru MF z června r.2013, nemohl proto zohlednit skutečnost, že část škody byla způsobena jinými než žalovanými společnostmi. Podle jeho názoru provedením změny zadání posudku došlo k poškození obžalovaných a mimo to je posudek pro účely trestního řízení nepoužitelný. Dožadoval se proto jeho přepracování podle původního zadání.

Zvláštností tohoto řízení je malý zájem obžalovaných o účast při hlavním líčení. Nejpilnější jsou obžalovaní č.1-5, tedy obž. SAZ a majitelé a manažeři společností P.P.S. GmbH a Ecoll Invest, ale i ti často žádají o jednání v jejich nepřítomnosti. Nechávají stále v soudní síni obž. Petra Dokládala. Tak se stalo i po výslechu znalce. K jeho vystoupení se vyjádřili obž. Daniel Rudzan, Petr Dokládal a Petr Moštěk. Po jejich výstupech zůstal v soudní síni pouze Petr Dokládal. Pokračovalo pak přehrávání odposlechů, z něhož soud plynule přešel do čtení listinných důkazů. Nakonec ale odešel i obž. Petr Dokládal. To bylo pro soudce Aleše Novotného podnětem, aby v nepřítomnosti obžalovaných pronesl k obhájcům „mravokárnou“ řeč, v které je upozornil, že jejich mandanti by neměli být kráceni v právu na vyjádření k listinným důkazům. Uložil proto obhájcům, aby zjistili, ke kterým listinám se budou jejich svěřenci chtít vyjádřit, a aby zajistili jejich účast v soudní síni.

Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 4.—6. listopadu.

==================================================================================

Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.

Kniha je dostupná na http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1389