Petr Dimun,Místopředseda Krajského soudu v Brně Flídr urážel stěžovatele, dostal pokárání
Místopředseda Krajského soudu v Brně (KS) Aleš Flídr se podle svého nadřízeného dopustil „nevhodné formy“ a „nevhodných výroků“, když svévolně reagoval na podnět ke kárné žalobě od aktivisty Zdeňka Jemelíka, který dostal od předsedy soudu k vyjádření. Nevhodnost Flídrovy reakce konstatoval i ministr spravedlnosti, který postoupil věc předsedovi KS s žádostí o „důrazné upozornění“.
Každý funkcionář soudu se s opakovanými a dlouhými podáními stěžovatelů v různých věcech setkává pravidelně a jistě by si dokázal představit způsob vyřízení, který by mu byl nejmilejší. Avšak jako zástupce státní správy soudu by měl respektovat skutečnost, že vykonává svěřenou pravomoc, a v úředním styku by se neměl snížit k osobní úrovni.
Mezi velice aktivní, až aktivistické a obtížné stěžovatele spadá i Zdeněk Jemelík, který dříve působil ve spolku Šalamoun, nyní ve spolku Chamurappi. Jemelík sleduje i jako občanský aktivista případy, v nichž figuruje u moravských soudů Shahram Abdullah Zadeh, či případ Aleny Vitáskové.
Ve věci, kde došlo k „nevhodné“ reakci místopředsedy Flídra, se domáhal na ministerstvu spravedlnosti zvážení zahájení kárného řízení se soudcem KS Alešem Novotným. K podnětu si vyžádalo ministerstvo stanovisko předsedy soudu, který tím pověřil místopředsedu pro trestní úsek Aleše Flídra. A ten vzal vyřízení do vlastních rukou.
„Pane inženýre, jistě jste mile překvapen, že Váš podnět vyřizuji opět já“, začíná jeho dopis Jemelíkovi. V něm Flídr popisuje i jiné případy, v nichž Jemelík má jako aktivista figurovat a rozebírá důvody, proč jsou podání na některé konkrétní soudce účelové a s ohledem na opakované výroky různých soudů také obsolentní.
Své stanovisko, pro něž lze mít třeba i po věcné stránce pochopení, měl ovšem postoupit předsedovi soudu, popřípadě ministerstvu spravedlnosti, nikoliv jej odeslat stěžovateli samotnému. Navíc se subjektivně hodnotícími soudy typu „při zlomkové inteligenci“, „osoba právně negramotná“ či „evokuje úvahu o Vašem nedostatku přirozené inteligence či nadbytku drzosti“.
Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že „pan ministr se s obsahem výše uvedených dokumentů seznámil a považuje formu a formulace zvolené ve výše označené odpovědi JUDr. Flídra za nevhodné. Obrátil se proto na předsedu Krajského soudu v Brně JUDr. Milana Bořka, aby jako vedoucí funkcionář jeho výhrady k přípisu s JUDr. Flídrem projednal a na nevhodnost odpovědi jej důrazně upozornil“.
Předseda KS v Brně Milan Bořek se Jemelíkovi za Flídra omluvil. „Po prošetření věci jsem zjistil, že JUDr. Aleš Flídr v dopise reagoval na podnět k zahájení kárného řízení s předsedou senátu Krajského soudu v Brně Mgr. Alešem Novotným ze dne 21. 10. 2018, který obdrželo Ministerstvo spravedlnosti a 14. 11. 2018 požádalo o stanovisko předsedu Krajského soudu v Brně. Dožádání bylo k vyhotovení stanoviska přiděleno JUDr. Flídrovi, který Vás krajně nevhodnou formou vyrozuměl o vyřízení podnětu. Z odpovědi ze dne 27. 12. 2018 není dostatečně zřejmé, na které podání odpovídal, a jeho postup byl nesprávný i z toho důvodu, že vyřízení podnětu bylo v kompetenci Ministerstva spravedlnosti,“ konstatoval Bořek. Ten v dopise z konce února uvádí, že věc s Flídrem projednal a vytknul „nesprávný postup a nevhodnou formu“ s tím, že jej vyzval, aby se takového jednání do budoucna zdržel.
Stanovisko samotného Aleše Flídra se České justici získat nepodařilo. Přes poměrně dlouhý čas pro reakci a opakované urgence nechal dotaz, zda nepovažuje za vhodné se za své jednání sám omluvit, bez odpovědi.
Převzato z České justice 22.3.2019 se souhlasem autora