Slovo zakladatele
Odsouzení ať k podmíněnému nebo nepodmíněnému trestu nedopadá jen na odsouzeného, ale na celé jeho společenské okolí, v němž vznikají bolestné škody materiální i nemateriální povahy. Byť případů asi není mnoho, společnost by se s jejich opakováním neměla smiřovat a neměla by trpět poměry, jež k němu vedou. Nespravedlivé rozsudky by neměly být jen věcí orgánů činných v trestním řízení, ale věcí veřejnou, která by měla znepokojovat občanskou společnost.
Náprava vadných rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je obtížná. Stížnostní či odvolací orgány se podvolují nezbytnosti nápravy spíše nerady a někdy vůbec. Vnitřní nápravné mechanismy jsou nespolehlivé, často selhávají nebo nefungují vůbec. Přesto ale k nápravě někdy dojde a stát pak vyplácí obětem odškodnění, jež v posledních letech dosahuje desítky milionů Kč ročně. Za takto vzniklou škodu ale stát nevymáhá po jejích původcích regresní náhradu, protože nebyli odsouzeni kárným soudem. Kární žalobci nežalují. Advokáti jsou stavovsky zdrženliví, proto podněty ke kárnému řízení podávají neradi. Občanští aktivisté jsou svobodnější.
Obvinění mají nárok na profesionální pomoc advokátů. Někdy ji musí použít ze zákona, ale prakticky se bez ní dobře neobejdou ani tam, kde není povinná. Advokáti se jeden od druhého liší vzdělaností, nadáním, schopností jednat s lidmi, svědomitostí, snaživostí. Jsou omezeni stavovskými pravidly, proto se někdy zdráhají sáhnout při obhajobě ke krajním prostředkům.
Je otázka, zda za výše uvedených okolností je v soustavě trestního řízení prostor pro působení laických občanských iniciativ. Trestní řád s nimi počítá ve velmi malém rozsahu, menším než v době těsně předlistopadové. Domnívám se ale, že v praxi je prostor ve skutečnosti širší. Občanští aktivisté vnímají bezprostředněji než obhájci dopady odsouzení na společenské okolí nespravedlivě odsouzeného a mohou proto odsouzenému prospět tlakem na ty, kteří mají reálnou možnost mu pomoci. Sami nejsou svázáni stavovskými ohledy a nebrzdí je obavy ze ztráty profesní pověsti. Mohou proto upozorňovat na problémy, kolem kterých kontrolní orgány resortu či obhájci z důvodu stavovské korektnosti raději potichu obcházejí.
Občanští aktivisté nemají v ruce žádné zvláštní procesní prostředky: mohou činit jen úkony, které smí činit každý občan, čili nezmohou o moc více než neorganizovaný jedinec. Jsou nicméně jednotlivosti, které mohou činit jen jako členové spolku, neboť to tak stanoví právní předpisy. Např. trestní řád nepočítá s možností, že by společenskou záruku za žadatele o podmíněné propuštění podal neorganizovaný jedinec a soud by ji přijal. Není také možné, aby neorganizovaný jedinec, podporující obhajobu vězně nebo vazebně stíhaného, se vydal za svým chráněncem do věznice mimo rámec jeho nároku na soukromé návštěvy.
V podstatě téměř všechny úkony, které jsem činil jako člen spolku Šalamoun, bych mohl konat i jako neorganizovaný občan. Nicméně kvůli tomu málu, co bych nemohl, jsem byl nucen založit tento spolek, abych mohl plnohodnotně sloužit těm klientům, o které jsem se dosud staral.
Je samozřejmě také prospěšné mít kolem sebe pár lidí, které zajímá stejná problematika, lze se s nimi poradit a podělit o konkrétní úkony. Vybíral jsem společníky pečlivě z lidí, ke kterým mám důvěru.
Zakládání čehokoli v mém věku je protismyslná aktivita. Musel jsem ji podstoupit hlavně proto, abych vyhověl potřebám klientů, kterým jsem sloužil dosud a kteří si přejí pokračování. Všichni současní klienti spolku Chamurappi z.s. se do jeho péče svěřili ze svobodné vůle. Všichni měli možnost setrvat v péči spolku Šalamoun.
Zdeněk Jemelík