Poznámky spolku Chamurappi z.s. k rozpracovanému konceptu nového trestního řádu
1/V textu se opakovaně vyskytuje pojem „soudce pro přípravné řízení“, který nemá oporu v zák.č.6/2002 Sb. o soudech a soudcích, což jistě lze napravit malou novelou. Nicméně je nutné, aby v trestním řádu byla zřetelně upravena dělba moci mezi státním zástupcem a soudcem pro přípravné řízení. Pokud se autoři vsunutí této funkce inspirovali institutem vyšetřujícího soudce, který existuje v některých státech EU a kdysi existoval i u nás, může dojít k velmi zásadnímu zásahu do kompetence státního zástupce. Vsunutí nové funkce mezi přípravné řízení a hlavní líčení by nemělo vyvolat průtahy v řízení jako celku.
Upozorňujeme, že Rakousko, v kterém po desetiletí fungoval institut vyšetřujícího soudce, tuto funkci poměrně nedávno zrušilo s cílem urychlit přípravné řízení, a vyšetřující soudce převedlo do státního zastupitelství.
Disponujeme praktickou zkušeností s fungováním institutu vyšetřujícího soudce, získanou v zahraničí.
2/Doporučujeme, aby vhodnou formulací § e2 „Rozsah dokazování a použitelnost důkazu – odst. 3“ bylo zastaveno používání pachové stopy k identifikaci osob. Odvoláváme se na studii, kterou si nechalo pořídit Ministerstvo vnitra a mimo to upozorňujeme, že známe případy „usvědčení“ s použitím pachové stopy obviněného, který podle výsledku šetření v rámci použití opravných prostředků na daném místě nebyl a nemohl tam tedy stopu zanechat. Kromě nespolehlivosti psa jako svědka připouštíme i možnost úmyslného přenesení pachu za účelem usnadnění usvědčení.
3/Požadujeme, aby poškozený měl ve všech fázích trestního řízení zachováno právo opravného prostředku i do viny a trestu.
4/Nesouhlasíme s prolomením povinnosti zachování mlčenlivosti o svěřeném tajemství, které předpokládá koncept.
5/Domníváme se, že dohoda o vině a trestu by neměla být výhodou, uplatňovanou u jakékoli trestněprávní kvalifikace a u libovolné trestní sazby. Navržená formulace § x29 „Podmínky a postup při sjednání dohody o vině a trestu“ vyvolává dojem, že dohodu o vině a trestu lze uzavřít vždy, bez ohledu na povahu trestného činu.
6/Doporučujeme vymezit právo státního zástupce na odebrání a přikázání věci policejnímu útvaru tak, aby bylo zřejmé, že je nepřípustné odebrat trestní věc příslušníků ozbrojených sborů GIBS a přikázat ji PČR. GIBS není obyčejný policejní útvar, ale orgán státní moci s výlučnou pravomocí vůči příslušníkům ozbrojených sborů, vůči nimž je PČR orgánem věcně nepříslušným. Známe konkrétní případ znemožnění postihu příslušníků PČR, kteří vydírali obviněného a státní zástupce odebral GIBS jejich věc a přikázal ji PČR, kde vyšuměla do ztracena. Státní zástupce má samozřejmě možnost a právo projevit nespokojenost s postupem GIBS a předat věc jinému jednotlivci uvnitř GIBS nebo jiné expozituře, kromě špatných úmyslů jej nic nenutí k předání věci PČR.
7/ Nepovažujeme za důvodné neveřejné vedení výslechů svědků mimo hlavní líčení.
8/ Z neveřejnosti vazebního řízení by měli mít výjimku předkladatelé společenských záruk, ať již jde o jednotlivce nebo zájmové organizace občanů. Naopak předkladatelé společenských záruk by měli být ve vazebním řízení vždy vyslechnutí v režimu svědků. Soud by jim mohl v odůvodněných případech umožnit nahlédnutí do spisu nebo jim aspoň poskytnout informace, potřebné pro rozhodování o záměru nabídnout záruku.
9/ Vzhledem k potížím některých soudů s obsazováním přísedících v senátech doporučujeme, aby přísedící, za které musel nastoupit náhradní přísedící, se po pominutí příčiny jejich odchodu směli do senátu vrátit jako náhradní přísedící.
Žádáme, aby zpřístupňování rozpracovaného návrhu trestního řádu pokračovalo.
Se srdečným pozdravem
Ing. Zdeněk Jemelík
předseda CHAMURAPPI z.s.
_____________________________________________________________________