Dívčí válka

Snad každý tuzemský obyvatel našeho státu zná pradávnou pověst o dívčí válce proti mužům, kterou vyvolala zlobou a nenávistí přetlakovaná Vlasta a za pomoci lstivé Šárky připravila o život vůdce mužů Ctirada. Je sice téměř jisté, že událost v této podobě se nikdy nestala, avšak se značnou mírou rezervovanosti lze připustit, že v pradávných dobách skutečně mohly vyostřené spory mezi ženami a muži vyústit až k nějakému místnímu násilnému a krvavému konfliktu, který pak byl v ústním podání ještě náležitě zveličen (ostatně zmiňuje se o tom i níže uvedený římský státník Marcus Porcius Cato).

Od těch dob uplynulo již více jak 1400 let (proti historii jiných národů je to přitom teprve nedávno!), avšak někdy lze nabýt dojmu, že bojovný a nenávistný duch Vlasty stále ještě ovlivňuje řadu více či méně pomatených žen, a to nejen u nás, ale na celém světě. Nejenže se množí zcela iracionální, zlostné, nepřátelské a paranoidní útoky na muže, ale z některých slov zfanatizovaných feministek lze dokonce nabýt dojmu, jako by chtěly do té míry „zmužnět“, aby mohly převzít fanatickou feministickou krutovládu nad celým světem a nařizovat, co se smí anebo nesmí o ženách říkat nebo psát, co je ještě přípustné dvoření (každá žena to přitom vidí jinak) a co je už obtížný sexismus, na jaký podíl na vládě mají morální i zákonný nárok apod. V této souvislosti si nelze nevzpomenout na pohádkový příběh o rybáři a zlaté rybce, kdy věčně nespokojená rybářova žena chtěla být králem, císařem, papežem i bohem – a nakonec skončila opět v rybářské chatrči. Pokud se někdo nepamatuje, jak to v této pohádce bylo, stačí jen připomenout slova rybáře, která volal na zlatou rybku:
„Zlatá rybko, slyš má slova, vypluj z hlubin, zjev se znova,
mám ženu zlou jako šídlo, a pálí ji dobré bydlo.“
 
Úplný text ke stažení v příloze.

Soubory ke stažení