Epidemie zlé vůle i hlouposti

Platí dlouholetý obecný poznatek, že nad úrovní některých našich právních norem zůstává rozum stát. Naši zákonodárci totiž rozhodně neoplývají předvídavostí anebo dokonce důvtipem (invencí). Kolikrát jsme již slyšeli křivolaké zdůvodňování nedostatků právních norem tím, že se něco „nezohlednilo“, s něčím se „nepočítalo“ anebo že nedostatky zákona odstraní až jeho průběžný soudní výklad? Také v tomto případě zákonodárci zjevně „zabloudili do utopických zítřků lidstva“, neboť těmito ustanoveními LZPS ponechali volný průběh volné a veřejné prezentaci hlouposti, zloby, nenávisti, zlé vůle, rasismu, antisemitismu, schvalování terorismu a dokonce výzvám k násilí (např. k věšení, vyhazování z oken apod.). Všechny takové akce totiž probíhají živelně a pokud opravdu v daném okamžiku narušují svobody druhých, veřejný pořádek, mravnost, majetek, zdraví lidí anebo bezpečnost státu, musí být přímo na daném místě připravená veřejná moc k okamžitému zásahu. Nelze tedy čekat, než se rozhádaní zákonodárci dohodnou na omezení takových protidemokratických aktivit zákonem! To zákonodárci do té míry nedůvěřují policii, že jí odepírají právo účinně zasáhnout proti „nepokojné“ demonstraci, v jejímž průběhu dochází k verbální (slovní) anebo skutkové trestné činnosti? Veškeré poukazy na zákon o policii jsou totiž ve světle LZSP bezpředmětné, neboť znění této listiny je kogentní (tuhé) a vždycky lze očekávat, že demonstranti všeho druhu se na toto znění budou odvolávat, čímž způsobí tápající soudní moci nemalé obtíže – zvláště proto, že ani jediný soudce nedokáže přesvědčivě definovat pojem mravnost!

8.4.2020 jsem měl na toto téma přednášku v Poslanecké sněmovně. Poslanci ji sice zdvořile vyslechli, pětkrát mi zatleskali, ale důvodně se obávám, že má rozsévaná slova (viz podobenství o rozsévači – evangelisté Matouš, kap.13/3-7, Marek, kap.4/3-7, Lukáš, kap.8/5-7) zapadla v půdu neúrodnou a skalnatou, takže nemohla vzejít a vydat užitek. Po několikráte tedy opakuji: mravnost je souborem těchto pozitivních povahových vlastností (ctností) - moudrosti, uvážlivosti, spravedlivosti, poctivosti, slušnosti, skromnosti, střídmosti, zdrženlivosti, uměřenosti, uvážlivé odvahy, lidskosti, laskavosti a soucitnosti. Pro kvalifikaci jakéhokoliv momentálně realizovaného práva shromažďovacího tedy platí alespoň tato mravní kritéria – zda je moudré nebo alespoň rozumné, uvážlivé, spravedlivé, poctivé, slušné a přiměřené dané situaci. Z tohoto úhlu pohledu (a ten LZPS přímo vyžaduje!) ani jediná z nedávno proběhlých demonstrací tato kritéria nesplnila.

Demonstranti a demonstrace jsou problémem pouze v demokratických státech, neboť v totalitních režimech jsou vždycky brutálně potlačeny. I ti nejzatvrzelejší obhájci shromažďovacího práva však nemohou popřít, že na každou demonstraci (zejména v extrémně tolerantních západních demokraciích) se vždycky „přisají“ kriminální živly, rasisté, antiglobalisté, antiukrajinci, antisionisté, antiizraelci (není to totéž) anebo mentálně utlumení křiklouni, kteří získávají pocit uspokojení z beztrestného provokování státní moci. Mnohé takové demonstrace proto nejprve začínají křikem a poté přecházejí v pohrůžky násilím, v napadání chodců, ve rvačky a ojediněle i ve vraždy, zapalování aut a rabování obchodů. Tak daleko jsme (naštěstí) ještě nedošli, avšak k této situaci máme velice blízko – a proč? Protože policie, státní zastupitelství i soudy se teprve nyní radí, co by s tímto obecným nebezpečím měli udělat, a jak to bývá u nás zvykem, na ničem se nedohodnou až do té doby, než se stane opravdu pořádný společenský malér.

Není zapotřebí podrobně zkoumat, jak takové akce vznikají. Historických zkušeností s tím máme již dost, počínaje 1. přechodným obdobím v Egyptě mezi 22.-20 stol.př.n.l. a poté přes všechny občanské nepokoje a pogromy až k ničivým revolucím, provázenými bezuzdným vražděním, loupením a ničením. Existuje bezpočet psychologických prací, které se tímto jevem zabývají, avšak jen málo naprosto přesných a instruktivních úvah, jak tyto jevy včas podchytit a paralyzovat. Předně si však pamatujme tuto poučku římského státníka a stoického filosofa Lucia Annaea Seneky (4 př.n.l.-65 n.l), která odlišuje represi mravnou (tj. rozumnou, uvážlivou, spravedlivou, slušnou a přiměřenou) od represe nemravné (tj. nerozumné, neuvážené, nespravedlivé, neslušné a nepřiměřené):

„Tytéž činy jsou buď čestné anebo nečestné, záleží na tom, proč nebo jak jsou konány.“

Každá taková akce má svého původce (nebo i několik původců), kteří dovedně manipulují s davem a z jejich křiku, řevu či dokonce násilností získávají kladné emoce, tj. pocit své důležitosti, výjimečnosti a opojné moci nad davem. Úroveň naprosté většiny takto zmanipulovaných demonstrantů přitom přesně vystihuje nedávno promítaný film „Mumie“, ve kterém za svým zmrtvýchvstalým vůdcem pochodují zblblé davy a volají: „Imhotep, Imhotep…!“ Naši současní demonstranti jsou přitom úplně stejní, neboť zdravý rozum nepoužívají a mnohdy vykřikují hesla, kterým ani nerozumějí.

Pokud policie, státní zastupitelství i soudy nejsou schopny tento společensky škodlivý jev okamžitě vyhodnotit a okamžitě na něj represivně reagovat, bude se stále rozšiřovat, neboť nepotrestaná nemravnost svádí nejen k jejímu opakování, ale i napodobování. Přesně to vidíme v současném Německu. Jakou veřejnou osvětu však provádějí naši nejvyšší představitelé státní moci – premiér, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, ministr spravedlnosti, předseda Ústavního soudu, ministr vnitra, nejvyšší státní zástupce a policejní prezident? Slyšel už někdy někdo od nich jasná a přesná slova, popisující současnou situaci i způsob jejího řešení? Vysvětlil snad už někdy někdo z nich občanům, že i shromažďovací právo má své meze, spočívající v občanské kázni, mravnosti a společenské potřebě? To nedokáží vytvořit mezirezortní poradní sbor (včetně prezidenta republiky devítičlenný, který by bylo možno nazvat „prezidentskou radou“) a zaujmout jednoznačné a společnosti srozumitelné výkladové stanovisko k čl.19 odst.1 LZPS, závazné i pro všechny orgány činné v trestním řízení?

Státní moc je povinna sloužit ze všech sil ve prospěch občanů a hájit právní řád, veřejný pořádek i principy spravedlnosti, slušnosti a poctivosti. Pokud to nedokáže a namísto toho se změní ve státní bezmoc, podnítí svévoli a ohrozí samotné základy státu. S hloupostí a zlem je totiž nutno bojovat rychle a s příkladně výchovnou tvrdostí, neboť „lidská přirozenost je ve své podstatě zlá, to dobré v ní je pouze vychované“ (čínský filosof Sün-c´- asi 313-238 př.n.l.). Věděli to moudří vládci již ve starověku a je politováníhodné, že současní „vládci“ to buď nevědí anebo se tvrdých rozhodnutí bojí. Kdo z nich je tak mravně pevný a argumentačně vybavený, aby dokázal potlačit rozmáhající se zhoubnou pseudohumanitu a přesvědčil občany, že i násilí lze použít výhradně v jejich prospěch? Rozkladu společnosti totiž nelze zabránit dobrými slovy ani skutky, neboť nikdy se to nepodařilo a ani nepodaří. Naivní představy „humanistů“ vyvrátil již před 2000 léty Lucius Annaeus Seneca slovy, že „nikomu zlému nemůžete dobrem prospět, neboť i to dobré se v něm špatným užitím zkazí“. Nedospěl snad čas k tomu, aby se zákonodárci, politici, představitelé státní moci i slušní lidé konečně probudili? Jak je vůbec možné, že antiizraelským demonstrantům na Karlově mostě v Praze se postavili pouze zahraniční turisté a nikoli policie? Kde byli všichni ti „hrdinní“ policejní plukovníci a generálové? Kde byly zátarasy, kontroly totožnosti a evidence všech zúčastněných demonstrantů? Jak je možné, že evidentní pachatelé slovní (verbální) trestné činnosti nebyli okamžitě zadrženi a předvedeni před soud k uvalení vazby? K čemu nám bude Listina základních práv a svobod, když bude sloužit lhářům, politickým dobrodruhům, antivaxerům, antiglobalistům, rasistům, antiukrajincům, proruským přisluhovačům, antisemitům, antiizraelcům i prostým blbům? Má se snad naše demokracie propadnout do chaosu a právního nihilismu?

Jen velice nerad opakuji již několikrát použité výroky. Protože však „opakování je matkou moudrosti“ (repetitio mater studiorum est), cituji znovu:

„Štěstí přeje připraveným!“

(Premare Fortuna iuvat!)

„Hloupost je dnes (!) všeobecnou chorobou krajin pod Nebesy.

Je největším neštěstím lidských tvorů.

A převelikou pohromou jejich žití.“ (Sün-c´)

V Plzni dne 7.11.2023