Kořeny závisti, zloby a nenávisti.

Živnou půdou závisti, zloby a nenávisti je deset tvořivých představ o pravé skutečnosti, vlastním bytí a neuspokojená žízeň po rozvoji v životě (xx). Kterých deset? Nerozumní a nevědomí lidé říkají:

„Jiní lidé mi uškodili, škodí anebo by mi mohli škodit.“

„Jiní lidé uškodili, škodí anebo by mohli škodit mně blízkým lidem.“

„Jiní lidé pomáhali, pomáhají anebo by mohli pomáhat mým nepřátelům.“

„Jiní lidé se spolčili, spolčují anebo by se mohli spolčit k mně nepřátelským činům.“

„Mohl bych být tím anebo oním, a nejsem.“

„Mohl bych mít to anebo ono, a nemám.“

„Jiný je tím anebo oním, a nezaslouží si to.“

„Jiný má to anebo ono, a nezaslouží si to.“

„Nedosáhl jsem toho, po čem jsem toužil.“

„Jiný dosáhl toho, po čem toužil, aniž se přičinil,

i když se málo přičinil,

i když se přičinil zlým činem.

A tak se v představách svých trápí, jiným závidí, na jiné se zlobí a jiné nenávidí. Z jejich nerozumnosti, nevědomosti (xxx) a tvořivých představ o pravé skutečnosti, o svém bezútěšném bytí a nedosažení touženého pak závist, zloba a nenávist kořeny své mají, jejich myslí prorůstají a celý svět svírají a obtáčejí.

Je deset tvořivých představ, kterými lze vykořenit závist, zlobu a nenávist. Kterých deset? Rozumní a vědomí lidé říkají:

„Neprospěje mi pomyšlení na moji minulou, současnou anebo budoucí škodu.“

„Neprospěje mi pomyšlení na minulou, současnou anebo budoucí škodu mých

blízkých.“

„Neprospěje mi pomyšlení na minulý, současný anebo budoucí prospěch mých

nepřátel.“

„Neprospěje mi pomyšlení na spolčení mých nepřátel k mně nepřátelským činům.“

„Netoužím být jiným, než jakým jsem.“

„Netoužím mít to anebo ono.“

„Činy z minulých životů i současného žití určují to, čím se člověk stává.“

„Činy z minulých životů i současného žití určují to, co člověk má.“

„Dosáhl jsem toho, co mi pro mé minulé i současné činy bylo vyměřeno.“

„Každý dosáhne jen toho, co mu bylo pro jeho minulé i současné činy vyměřeno.“

Každý vezme odplatu za své činy v tomto životě, v příštím životě anebo v některém z příštích životů. Kdo je moudrý, pozoruje své nepřátele bez závisti, zloby a nenávisti a vždy je připraven k odvrácení hrozícího nebezpečí. Kdo je pokojný, smířlivý, nic nemá, po ničem netouží a zbavil se veškerého lpění, zbavil se i kořenů závisti, zloby a nenávisti.“

Tak pravil Vznešený. Spokojeni, těšili se mniši ze slov Vznešeného.
17.5.2019

Oldřich H e i n

_______________________________________________________________________

(x) Zloba a nenávist – vyapada.

(xx) Žízeň (touha) po bytí a rozvoji v životě – vibhava-tanhá.

(xxx) Nerozumnost, nevědomost, hloupost – avidždžá.