Věčné hledání cesty k radosti a štěstí

V historii lidstva už byla vyřčena tisícerá moudrá slova i ponaučení, jak má člověk správně žít a jak se má správně chovat, aby co nejméně trpěl a naopak aby co nejčastěji užíval pomíjivé chvíle štěstí. „Štěstí a neštěstí (totiž) vzájemně rodí jedno druhé.“ (S´ma Čchien – 145-90 př.n.l.). Nic tedy netrvá věčně a také život všech tvorů (včetně pošetilých tvorů lidských) má své přírodní zákonitosti (včetně pomíjivosti), se kterými žádná smyšlená nadpřirozená bytost nemůže nic učinit a se kterými se každý rozumný člověk musí smířit. Všemohoucí Bůh totiž neexistuje, modlitby, čáry ani léky nepomohou („proti věku není léku!“) a „omlazující“ operativní zákroky pouze prodloužují strasti stáří. Ačkoliv to podle svých praktických životních zkušeností věděli lidé již v nejranějších dobách lidstva, v důsledku tisíciletých náboženských manipulací a věroučných slibů i lží se dodnes vyskytuje bezpočet lidí, kteří se bojí božího hněvu a pekla, naivně věří ve věčný život anebo blaženost na nebesích anebo takovou víru pouze předstírají, aby se před svými souvěrci neznemožnili. Indický filosof Buddha (asi 563-483 př.n.l.) ve své rozpravě s poutníkem Nigrodhem označil takové lidi za zčásti dezorientované bloudy, kteří se z nevědomosti pouze mýlí a snadno se stávají obětí lhářů, manipulátorů a podvodníků, bludaře, kteří z nevědomosti a sebejisté pýchy tyto bludy šíří, a nepodařence, kteří bludy vymýšlejí a ve svůj vlastní prospěch lžou (vždycky se jednalo o vychytralé proroky, věštce, věrozvěsty, kněze všech věrouk, zakladatele církví, náboženské buditele a reformátory a v současnosti i dezinformátory a prohnané populistické politiky, kteří jsou nově označováni slovem „slibotechny“). Pokud si z tohoto upřesněného úhlu pohledu pečlivě přečtete Starý zákon i Nový zákon (Korán na tom není o nic lépe!), s překvapením zjistíte, kolik je i v těchto „svatých knihách“ nereálných věroučných slibů, které nikdy nikdo prakticky neověřil a pro jejich absolutní nesplnitelnost ani ověřit nemohl. Všichni tito prolhaní, prohnaní a záludní nepodařenci totiž s lehkostí slibují všechno možné, avšak své sliby neplní a zejména jsou velice nesnášenliví vůči lidem, kteří jim je připomínají anebo se dokonce odvažují označit je za podvodníky a lháře. Jakou hodnotu lze tedy přiznat těmto údajným slovům Ježíše Krista?

Celý text je k disposici ke stažení v příloze pdf