Články členů
Zdeněk Jemelík, Recenze dílčí části nezakázané knihy
Z internetové adresy, jež se tvářila jako nástroj spolku Šalamoun, mi na osobní adresu přišla pozvánka na spolkovou akci „Černé pondělky české justice“ večer 9.října 2023. Pozvání jsem odmítl. Obecně nechci podporovat akce spolku, z něhož jsem byl v r.2017 vyloučen a speciálně jsem se nechtěl zúčastnit akce, na které se dle pozvánky dal očekávat projev pohrdání soudním rozhodnutím, s kterým souhlasím. Spolek Šalamoun se k tomu nevyjádřil.
Zdeněk Jemelík, Tři božstva v justici
K základním lidským vlastnostem patří omylnost. Nevyhýbá se ani činitelům řetězce trestního řízení. Je proto v pořádku, že náš právní řád obsahuje soustavu opravných prostředků moci soudní. Vedle nich ale působí jedinci, vybavení téměř božskou individuální pravomocí, proti jejichž rozhodnutí jsou námitky bezúčelné.
Zdeněk Jemelík, Škodlivý souběh nedbalosti a formalismu
Jako statutár předkladatele nabídky převzetí společenské záruky za žadatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu jsem nedávno navštívil nejmenovaný okresní soud. Byl to šestnáctý případ podpory žadatele o podmíněné propuštění, do něhož jsme se pustili od založení spolku v listopadu r.2017, když v předcházejících třinácti případech jsme byli úspěšní. Čili šlo o rutinní záležitost. Jako vždy jsem z jednání pořizoval zvukový záznam.
Jednání probíhalo v moderní budově, jejíž soudní síně jsem navštívil mnohokrát. Je dokonce možné, že se konalo v soudní síni, v které jsem se zúčastnil nějakého jednání již dříve. Vím proto, že soudní síně jsou vybaveny zařízením pro zvukový záznam.
Zdeněk Jemelík, Bezbrannost odsouzených
V období od července 2022 do ledna 2023 jsem se „na dálku“ zabýval trápením skupiny obžalovaných, jimž státní zástupce Aleš Sosík nabídl nízké tresty, přistoupí-li na dohodu o vině a trestu, ale za nesouhlas je potrestal senát Aleše Novotného u Krajského soudu Brno velmi vysokými tresty. Pohoršil mě v té souvislosti případ mladé ženy, matky dvou malých dětí, které žalobce Aleš Sosík nabídl podmíněný trest, ale odmítnutím si vysloužila trest odnětí svobody v trvání 8,5 roku, „vylepšený“ peněžitým trestem 2,5 milionu Kč. Trestem budou v tomto případě trpět malé děti, odloučené na dlouhou dobu od matky. Křiklavý nepoměr mezi nabídkami na dohodu a výslednými tresty zpochybňuje uvážlivost soudu při ukládání trestů.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených V
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázející žalobce Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
Podle již dříve zmíněného následného právnického přezkumu rozsudku ve věci „fotovoltaického podvodu“ podnikatelského klanu Zemků soudce Aleš Novotný nevěnoval odůvodnění rozsudku přiměřenou péči. Nevypořádal se s okolnostmi zásadními pro posouzení trestní odpovědnosti obžalovaných, a to:
Zdeněk Jemelík, Na okraj Otázek VM ze 17.9.2023
Václav Moravec a jeho „Otázky“ bývá často předmětem kritiky a návrhů na zrušení pořadu a popřípadě i jeho propuštění. Přesto stále zůstává na programu. Jeho sebevědomé úvodní sdělení, že Otázky otvírají témata, o nichž se po jejich odvysílání bude mluvit, je zjevně nesmyslné a oprávněně dráždilo již prezidenta Václava Klause. Mluví se v nich až na výjimky vždy o věcech již otevřených.
Jednou za uherský rok se na pořad dostávají záležitosti resortu spravedlnosti. Poměrně řídký výskyt pořadů tohoto typu je úměrný obecnému nezájmu politické věrchušky a s ní souznícího vedení České televize o poměry v něm.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených IV
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázející žalobce Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
Zdeněk Jemelík, Nevinní loupežníci žalují
Jsem jen bezvýznamný justiční potížista a velcí šéfové, působící v oblasti trestního řízení, až na nepočetné výjimky se mi raději vyhnou. Ale když už se mi podaří s nimi pohovořit, většinou mi dávají za pravdu, že jedno naše krásné krajské město proslulo korupčním prostředím. Ovšem tvrdí to, aniž by měli důkazy. Protože se na rozdíl od nich pohybuji mezi lidem obecným, slýchám různé pověsti, k nimž chybí důkazy. Tak například se v místě vypráví, že jeden z vlivných místních vašnostů rozhodil mezi místní policisty velké peníze ve snaze povzbudit je, aby se snažili dostat za mříže jeho protivníka. Samozřejmě jde o fámu, která nemá podklad ve věcných důkazech. Nikdo ho nepřistihl při předávání úplatku, nikdo nezjistil, že by nějaký policista přijal jeho dar. Vašnosta se pouze komusi přiznal, že policistům nosil balíčky klobásek a slivovici, ale podle státního zastupitelství takové počínání není pohoršlivé. Také je o něm známo, že udržuje společenské styky s vlivnými osobami, působícími v prostoru trestního řízení.
Zdeněk Jemelík, Psychické týrání odsouzených povoleno
Obžalovaný, který se považuje za nevinného, ale dočká se odsouzení s vysokým nepodmíněným trestem, utrpí šok a upíná se s nadějemi k písemnému vyhotovení rozsudku, po jehož obdržení se může bránit odvoláním proti (skutečné nebo domnělé) křivdě. Vydání písemného vyhotovení rozsudku v den jeho vyhlášení je možné jen někdy. Většinou následuje s určitým odstupem. Trestní řád stanoví lhůtu, v které má soudce písemné vyhotovení odevzdat. Překročení lhůty je možné jen se souhlasem předsedy soudu, a to za podmínek, stanovených trestním řádem.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených II
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázejících žalobců Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
K prvnímu mému setkání s ním došlo v r.2014 v kauze, která se týkala údajného podvodu podnikatelského klanu Zemků při získání licencí k provozování dvou fotovoltaických elektráren.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ? část IV.
Jednání s příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS) bývá bezkonfliktní, příjemné. Je na nich znát, že prošli výběrem, a vyšší vzdělanost. Právě proto se zamýšlím nad tím, proč je někdy obtížné, ne-li vůbec nemožné, přimět je k pronásledování nepravostí příslušníků ozbrojených sborů. Mé pochybnosti příslušníci GIBS a státní zástupci obvykle označují za nepodložené spekulace.
Zdeněk Jemelík, Ministr u výslechu
Ministr Pavel Blažek patří k veřejným činitelům, kteří se ke spolku Chamurappi, popř. ke mně osobně, chovají přezíravě až nepřátelsky. Mám výhrady k činnosti jeho podřízených. Mohl bych mít škodolibou radost z jeho pronásledování. Ale netěší mě to, a to z více důvodů, nejen kvůli němu osobně.
Zdeněk Jemelík, Jizvy na duši odsouzených 1
Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Samozřejmě v tom není sám: „vaří“ se surovin, jež mu v obžalobě připraví žalobce, ale postižení si jejich podíl na svém trápení obyčejně neuvědomují. Odsouzení prostě vnímají křivdy – ať skutečné nebo domnělé- úkorně a trápí se jimi mnohdy až do konce života a na jejich původce vzpomínají s pocitem ukřivděnosti.
Zdeněk Jemelík, Ještě naposledy kauza „Fremr“
Kauza „Fremr“ stále víří veřejným prostorem. Vynořují se stále nové a nové informace, zpochybňující způsobilost Roberta Fremra být ústavním soudcem. Udivuje mě, že dosud na něj nikdo nevytáhl výroky o USA a Israeli jako možných pachatelích válečných zločinů. V zemi se svatováclavskou tradicí odvádění tributu císaři by nebylo nic divného na námitce, že jeho jmenování soudcem Ústavního soudu by mohlo kalit skvělé vztahy s významnými spojenci. Byl to ostatně důvod, proč jej nejmenoval ústavním soudcem Miloš Zeman. Nebyl bych překvapen, kdyby právě tato záležitost byla skrytou motivací štvanice. Pozoruhodná je skutečnost, že vystoupení dvou zatvrzelých odpůrců jmenování Roberta Fremra stačilo na znehodnocení usnesení pléna Senátu.
Zdeněk Jemelík, Povinnost sebezničení
Ač nerad, vracím se k případu soudce Roberta Fremra, neboť se obávám, že po prof. Aleši Gerlochovi přijde kvůli nepříčetným fanatikům Ústavní soud o dalšího kvalitního soudce. Fanatismus nemám rád.
Zdeněk Jemelík, Klauniáda v Senátu
Uznávám důležitost úlohy Senátu v obsazování Ústavního soudu. Avšak právě proto na mne schvalování kandidátů na ústavní soudce dne 2.srpna 2023 působilo nepříjemně. Přímo bych řekl, že účastníci sporů kolem jmenování soudce Roberta Fremra neúmyslně klesli až do úlohy klaunů v řízení, jež bylo trapné až do komičnosti.
Zastávám názor, že lidé, kteří zakládali své kariéry před Listopadem 1989 s rudou knížkou v ruce, by neměli mít přístup k vysokým funkcím ve veřejné správě. Pokud jej mají, je to nespravedlivé vůči nekomunistické většině národa, neboť nekomunisté byli z přístupu k nim vyloučeni kádrovou politikou KSČ. Dokonce si myslím, že slušní lidé se špatnou předlistopadovou minulostí by se neměli o vysoké funkce ve veřejné správě ucházet.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ? část III.
Kdysi se parta ziskuchtivých „bílých límečků“ spojila s prohnaným recidivistou k nezákonnému podnikání. Byli „zazobaní“, měli dost, ale chtěli více. Bez potíží dali dohromady několik desítek milionů na pořízení potřebného zařízení a potřeb. Z počátku se jim dobře vedlo. Ilegální výrobna se chovala jako slepice, jež snáší zlatá vejce. Nakonec ale narazili na nenechavé státní orgány. Byli rádi, když se jim včasným zrušením výrobny podařilo uniknout trestnímu stíhání. Drahé zařízení za daných okolností nabylo cenu šrotu a skončilo kdesi na venkově ve stodole. Mnohamilionová investice se vypařila do nicoty. Měli jiné, nezávislé zdroje příjmů, takže hlad jim nehrozil, ale ztráta byla skutečně velká a krutě je bolela. Přemýšleli, čím ji zahladit.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ? část II
V předcházejícím článku jsem se obecně zamyslel o příčinách, které způsobují, že GIBS někdy koná v rozporu se svým zákonným předurčením. Pokusím se přiblížit čtenářům své úvahy poznatky z konkrétního případu, o němž si jako laik myslím, že v něm služba selhala.
Stalo se, že v místě vážený vašnosta s dlouhými prsty obvinil svého věřitele, že si najal bijce, kteří ho měli násilím přinutit k ochotnějšímu plnění závazků. Dostat věřitele do basy by přece byla bezva finta. Vyvolal trestní stíhání věřitele, které nakonec po osmi letech nepříjemností vyústilo ve zprošťující rozsudek. Řízení jsem bedlivě sledoval v soudní síni. Jako laik si dovoluji tvrdit, že věřitel by se nedostal před soud, kdyby policie a státní zastupitelství v předžalobní fázi řízení vašnostovi nenahrávaly. Došlo k různým větším a menším odchylkám od korektního vedení vyšetřování.
Zdeněk Jemelík, Proč někdy zadrhává GIBS ?
Kdysi jsem se spolu s Johnem Bokem, tehdejším předsedou spolku Šalamoun, bůhvíproč dostal na nějakou poradu, na které jsme se ztráceli v davu uniformovaných vysokých policejních důstojníků. Hovořilo se tam o přípravách zrušení „policie nad policisty“ – Inspekce Policie České republiky (IPČR) a o zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Sama Inspekce, podřízená policejnímu prezidentovi, vznikla z dřívější Inspekce ministra vnitra, podřízené ministrovi vnitra. Obě „policie nad policisty“ byly pro své nadřízené přítěží, protože občas plodily nepříjemnosti, jež bylo třeba řešit. Nefungovaly prostě bezzávadově, a do polistopadový poměrů se přenesl komunistický zlozvyk řešit závadovost reorganizací bez odstranění prvotních příčin potíží.
Zdeněk Jemelík, Násilník a laskaví policisté
Nabuzen dlouholetou vynucenou sexuální abstinencí, hned po návratu z vězení počátkem ledna letošního roku se Pepa rozhodl, že musí vyhledat svou dávnou lásku. Neuvážil, že díky styku s ním se dvakrát dostala do vězení, proto měla důvod o vztahu k němu v cele přemýšlet a možná jej už nebude chtít. Díky rozvětvenému příbuzenstvu se rychle dověděl, že jeho bývalá milá nyní žije ve společné domácnosti se starším mužem a vypátral adresu. Dověděl se také, kdo je její nový partner a dokonce získal i fotografie.
Zdeněk Jemelík, Právo veřejnosti na seznamování s bludy
V říjnu r. 2014 obvinil dlužník Pavel Buráň svého věřitele Jaroslava Novotného, že jej nechal unést trojicí násilníků do své vily, kde jej pod hrozbou usmrcení přinutili podepsat listiny, jejichž obsah zhoršil jeho postavení dlužníka. Ve vile se jako čtvrtý k násilníkům připojil jejich velitel. Aby byl důvod obvinit i manželku věřitele, která s jeho obchody neměla nic společného, Pavel Buráň o ní tvrdil, že komunikovala s „velitelem“ a jeho prostřednictvím řídila jednání násilníků. „Velitele“ policie neidentifikovala, takže při hlavním líčení se jím soud nezabýval.
Zdeněk Jemelík, Ústavní soud posvítil na pokrytectví státu ve vztahu k fotovoltaickému byznysu.
Nepříjemnou stránkou činnosti justičního prudiče je nezbytnost pozorovat z bezprostřední blízkosti těžké osudy účastníků trestního řízení, v jejichž případech se lze domnívat, že jejich pronásledování je nedůvodné. Platí to zvláště o víceletých procesech, které nezřídka obviněné psychicky deptají tak, že ani po zprošťujícím rozsudku se hned nezotaví. Vracím se proto k některým kauzám i po letech.
Zdeněk Jemelík, Maličkost, která unikla u kauzy MUS
V pondělí 12. června 2023 vynesl senát předsedkyně Sylvie Slepičkové Městského soudu v Praze prvostupňový rozsudek v kauze „vytunelování“ Mostecké uhelné společnosti. K případu jsem se vyjádřil po hlavním líčení dne 13. března 2023. Nezbývá mnoho, co bych po vyhlášení rozsudku chtěl k věci dodat.
Zdeněk Jemelík, Výbuch ve státním zastupitelství
Dne 9. června 2023 vzrušila veřejnost zpráva o resignaci vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Daňhela, který ve funkci nepobyl ani rok. Vybral jej do ní nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a jmenoval jej ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Jeho předchůdce Ivo Ištvan přitom působil v úřadě s krátkou přestávkou 21 let.
Zdeněk Jemelík, Počteníčko pro senátory
Sdílím údiv prezidenta republiky nad neúspěchem jeho návrhu na jmenování soudce Josefa Baxy ústavním soudcem. Vzpomínám při tom na trapné zacházení senátorů s návrhem na jmenování soudce Jana Sváčka ústavním soudcem. Podlehli tehdy špinavé štvanici proti uchazeči a připravili tak Ústavní soud o báječného soudce. Nabyl jsem tehdy dojem, že projednávání návrhu v senátu může být hra, která umožňuje senátorům nebo jejich „loutkovodičům“ vypořádat si účty s prezidentem nebo s navrhovaným kvůli nějakým sporům, které nemají vliv na způsobilost navrhovaného k výkonu funkce. Uchazeč tak možná je kopacím míčem v zápase dvou mocenských lobby, v nichž zájem o kvalitní obsazení Ústavního soudu je jen zástupnou záminkou.
Zdeněk Jemelík, Z Hradu zadunělo
Když jsem se 6.května 2023 dočetl na České justici, že podle prohlášení paní kancléřky Jany Vohralíkové si prezident Petr Pavel myslí, že převedení agendy milosti prezidenta republiky z Ministerstva spravedlnosti na Hrad by si vyžádalo změnu zákonů, pomyslel jsem si něco o zadunění hlouposti a pocítil jsem chuť obdařit prezidenta jízlivým článkem. Ale uvědomil jsem si, že novináři občas nějakou zprávu zkreslí, proto jsem na Hrad dne 8.května 2023 poslal podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádost o jejím potvrzení.
Předesílám, že agendou milostí prezidenta republiky jsem se zabýval za působení všech tří předcházejících prezidentů, zejména v době mandátu Václava Klause, jehož kancelář a on sám byla k dialogu s občanskými aktivisty svolná.
Zdeněk Jemelík, „Obezlička“ v justici
Slovo „obezlička“ se v projevech politiků a v novinářských vystoupeních za „starého režimu“ vyskytovalo dosti často. Později upadlo v zapomnění. Je ruského původu (lico=osoba) a označuje stav věcí, v němž nelze najít a potrestat osobu, odpovědnou za nepřístojnost. Podle mého laického názoru je ale stále přiléhavým označením pro řadu případů neřešení nemravného jednání státních zástupců, soudců, ministerských úředníků i ministrů (ne)spravedlnosti samých.
Zdeněk Jemelík, Rozpaky soudce R.
Život soudce je občas složitý. Ač každý ví, že je nezávislý, může přesto být vystaven různým tlakům, které jsou pro nezasvěceného diváka nevystopovatelné. Soudcovo jednání se pak může jevit jako nevysvětlitelné.
Soudce R. soudil složitý, ošklivý proces proti vyděračskému páru, který si za účelem násilí na vydíraném dlužníkovi najal trojici statných bijců. Vyděrači i jejich pomocníci se dostali před soud ve společném procesu. Bylo ale velkým překvapením, když hned prvním rozsudkem soudce R. bijce zprostil obžaloby. Nemohl jinak: i když je poškozený při rekognicích poznal, v průběhu dokazování se ukázalo, že v kritickou dobu nemohli být na místě. Soudce ale v odůvodnění rozsudku uvedl, že si přece jen myslí, že se nějakým způsobem na násilí podíleli. Proč si to myslí, na základě jakých skutečností, ale neuvedl. Rozpor mezi rozhodnutím a jeho spekulacemi má lehce schizofrenní povahu.
Zdeněk Jemelík, Zideologizovaný odflinknutý proces
Nepříjemným kritickým znakem naší doby je ideologizace mezilidských vztahů, způsobující rozbíjení mnohaletých přátelství či rušení partnerské spolupráce. Bylo nebezpečné podporovat kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta: jeho odpůrci se najednou k přátelům obraceli zády, na novináře dopadala cenzura. Stoupenci a odpůrci členství České republiky v EU a NATO si u piva nesednou ke společném stolu. Ještě účinnějším katalyzátorem rozpadu tradičních vztahů je postoj k ruské agresi proti Ukrajině.
Zdeněk Jemelík, O zákazu „žluté knihy“.
Vracím se k semináři „(Ne) Spravedlnost v české justici a její excesy“, který pod záštitou Ústavně právního výboru uspořádal spolek Šalamoun dne 13. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně. Navazuji na svůj článek z 16.dubna 2023 „Dezinformace na semináři“ .
Podle původního záměru měla na semináři spisovatelka Marie Formáčková představit 2. díl knihy Zločiny beze zbraní („žlutou knihu“). Ale pořadatelé nakonec od záměru upustili, protože Městský soud v Brně vydal 29. března 2023 předběžné opatření, jímž distribuci knihy zakázal. Její předvádění na semináři by se dalo považovat za pohrdání soudem, a to by Ústavně právnímu výboru neslušelo.
Zdeněk Jemelík, Dezinformace na semináři
V naší zmatené době narážíme na klamné informace na každém kroku. Vyskakují na nás překvapivě i tam, kde bychom je nejméně očekávali. Dokonce i z prostor Poslanecké sněmovny, kde dne 13. dubna 2023 proběhl seminář, pořádaný pod záštitou Ústavně právního výboru proslulým spolkem Šalamoun pod mnohoslibným názvem (Ne)Spravedlnost v české justici a její excesy. Jeho uspořádání samo o sobě je záslužným činem. Zazněla tam pozoruhodná vystoupení, např. přednášky Václava Peričeviče a Miroslava Špadrny či podnětné příspěvky prof. Heleny Válkové a Renáty Vesecké.
Zdeněk Jemelík, Rozhovor pro Parlamentni Listy
Tento rozhovor vyšel na Parlamentních listech 9.4.2023:
Zdeňku Jemelíkovi vyjde v blízké době druhý díl knihy Škůdci v taláru. Píše o kauzách, které sám sledoval v soudní síni a většinou zná alespoň podstatné části spisu z přípravného řízení. „Jde zejména o kauzy, které dospěly k právní moci rozsudku, takže nejde o vzkazy soudcům, jak by měli uzavřít rozpracovaný případ. Některé kauzy patří nenávratně do historie a jejich probírání může pouze sloužit k pochopení různých souvislostí v dění v justici nebo ve veřejném životě,“ uvedl Jemelík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Zdeněk Jemelík, Nejistoty obětí zločinu
V našem právním řádu není ústavněprávně zakotven nárok oběti zločinu na dopadení a potrestání pachatele. Na první pohled se zdá, že je to újma na občanských právech, ale není tomu tak: i kdyby se takové ustanovení v Ústavě nacházelo, nárok by byl nevymahatelný, protože vždy mohou vyvstat objektivní okolnosti, jež by jeho naplnění znemožnily. Když nic jiného, v cestě stojí např. institut promlčení, ztráta způsobilosti pachatele podrobit se trestnímu řízení aj.
Zdeněk Jemelík, Psychické týrání obviněných posvěceno
Dne 24. ledna 2023 jsem formou otevřeného dopisu poslal předsedovi Krajského soudu Brno Milanu Čečotkovi a ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi již třetí podnět ke kárnému řízení se soudcem Alešem Novotným, který stále nechával čekat skupinu odsouzených na písemné vyhotovení rozsudku, vyhlášeného 21. října 2021. Další podnět jsem zaslal pouze předsedovi soudu 27. února 2023, když jsem se dověděl, že soud rozeslal rozsudky 24.února 2023. Otevřený dopis zůstal bez jakékoli odezvy, odpověď předsedy soudu na podání z 27.února dorazila do spolkové datové schránky dne 24. března 2023. 24. den v měsíci se v této kauze tváří jako osudový.
Zdeněk Jemelík, Ohlédnutí za kauzou „vytunelování“ Mostecké uhelné
Hérakleitova poučka „nevkročíš dvakrát do stejné řeky“ má obecnou platnost. V letošním roce jsem shodou okolností dvakrát vstoupil to trestního řízení soudního v soudní síni č.101 Městského soudu v Praze a pokaždé bylo ledacos jinak. V době, kdy probíhalo řízení ve věci „Čapí hnízdo“ se okolí soudní síně hemžilo novináři a zvědavci. V 8:30 se otevřely dveře pro veřejnost a soudní síň se začala plnit. Přesně v 9:00 vplul do soudní síně senát, jehož příchod uctila veřejnost povstáním. Ve dnech 13.-16.března, kdy se soud zabýval „vytunelováním“ Mostecké uhelné společnosti, bylo v okolí soudní síně pusto, prázdno. Dveře pro veřejnost se neotvíraly, takže vstupovala dveřmi pro strany řízení. Líčení pravidelně začínalo se zpožděním.
Zdeněk Jemelík, Opomíjená zvláštnost prezidentské kampaně
Letošní kampaň, provázející volbu prezidenta republiky, má opomíjenou zvláštnost, která se přelila i do mediálních výstupů prezidenta Petra Pavla po jeho zvolení. Odlišuje ji od průběhu dřívějších voleb prezidenta republiky po skončení mandátu Václava Havla.
Zdeněk Jemelík, Sprostý odsouzený si počká, až se dočká
V pátek 24. února 2023 došlo k pamětihodné události: Krajský soud Brno rozeslal obžalovaným písemné vyhotovení rozsudku, vyhlášeného 21.října 2021 předsedou senátu Alešem Novotným. Na rozsudek čekali 16 měsíců bezbranní odsouzení, obdaření tresty odnětí svobody v rozpětí 5-11 let s přídavkem peněžitého trestu až do výše 11 milionů Kč.
Uložení trestu předcházely podivné hrátky státního zástupce Aleše Sosíka s obžalovanými. Snažil se je přesvědčit, aby požádali o dohodu o vině a trestu a nabízel jim ocenění jejich vstřícnosti mírnými tresty. Tak matce dvou malých dětí Elišce O. nabídl trest s podmíněným odkladem, ale v případě nevstřícnosti hrozil navržením trestu odnětí svobody v trvání 9 let. Senát Aleše Novotného jí pak nadělil 8 let a peněžitý trest ve výši 2,5 milionu Kč. V podstatě tím odsoudil její děti k odtržení od matky na dobu 8 let.
Zdeněk Jemelík, Mediální mágové ve službách zla
Veledlužník Pavel Buráň udal svého věřitele Jaroslava Novotného, že ho dne 7.října 2014 nechal vydírat s použitím čtveřice „falešných policistů“. Jistě se těšil, že jej dostane za mříže a odvede ho od soudního vymáhání obrovského dluhu. Jeho udání se skutečně ujalo. Občanskoprávní řízení na vymožení dluhu muselo být přerušeno. Policie se udáním začala zabývat a nakonec krajské státní zastupitelství podalo obžalobu na Jaroslava Novotného, jeho manželku Jarmilu a tři údajné „falešné policisty“. O čtvrtého, údajného velitele trojice, se orgány nezajímaly. V r. 2017 se věc dostala před senát předsedy Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu Brno, který postupně vynesl tři rozsudky. V prvním i druhém odsoudil oba manžele k vysokým nepodmíněným trestům. „Falešné policisty“ postupně zprostil pravomocně obžaloby. Přesto druhým rozsudkem obžalované manžele opět odsoudil, ač nebylo jasné, jak mohli zločin spáchat, když na to „neměli lidi“. Vyšel tehdy po vyhlášení rozsudku do předsálí, kde mě oslovil. Prohlásil, že je nešťastný, že musel vynést tento rozsudek. Od té doby stále přemýšlím, proč musel vynést rozsudek, o němž jistě věděl, že nemůže odolat odvolání (skutečně pak neodolal).
Zdeněk Jemelík, Nátlaková skupina a ministr
Petr Dimun se dne 11.února 2023 rozepsal na serveru Česká justice o výměně nevlídných projevů mezi zájmovým sdružením Unie státních zástupců a ministrem Pavlem Blažkem. Pan ministr se na svém twitterovém účtu kriticky vyjádřil k jakýmsi nepřístojnostem státních zástupců, jež zastavil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž zrušením a obsahovou kritikou usnesení o zahájení trestního stíhání dvou obviněných, které se na něj obrátily se stížností. Petr Dimun zprávu uvedl slovy „Nátlaková skupina uvnitř státního zastupitelství Unie státních zástupců (USZ) se ohradila vůči kritice orgánů činných v trestním řízení ze strany ministra spravedlnosti Pavla Blažka“. Doplnil je citací z výroků pana ministra, jenž napsal, že „k systémové nezákonnosti v práci některých represívních orgánů dochází, a proto se jím zabývají a zabývat budou vrcholné orgány veřejné moci“. Unie ministrovy výroky označila za „odborně nesprávný závěr“, neboť „stížnost je standardním prostředkem, kterým se může každý obviněný domáhat zrušení usnesení o zahájení „svého“ trestního stíhání z důvodu nezákonnosti nebo neodůvodněnosti“.
Zdeněk Jemelík, Vítězství „Rošťáků“ nad „Slušňáky“ s bonusem od justice
Městské státní zastupitelství v Praze poslalo kdysi zmetkovou žalobou před soud tlupu údajných pachatelů výroby padělků cigaret Marlboro. Případem se ale nakonec zabývala zlínská pobočka Krajského soudu Brno, z počátku senátem předsedkyně Ivety Šperlichové, přezdívané „soudkyně OLO“, jenž věc dovedl k prvostupňovému rozsudku. Po zásahu Ústavního soudu kvůli podjatosti soudkyně „OLO“ rozsudek pozbyl platnost a celý proces proběhl znova před senátem předsedy Jiřího Dufka u téhož soudu.
Zdeněk Jemelík, Recenze knihy Zrcadlo politické špatnosti
Díky internetovému vydavatelství Bezvydavatele získali případní zájemci přístup ke knize Zrcadlo politické špatnosti vzdělaného právníka a samorostlého filozofa Oldřicha Heina. Autor vystudoval na Právnické fakultě UK v Praze a působil původně jako prokurátor na okresní úrovni. Byl výkonný, ale pro neortodoxní myšlení měl časté potíže s nadřízenými i s lokálními orgány KSČ. Např. z Okresní prokuratury Plzeň- jih musel odejít na jinou prokuraturu, protože Okresní výbor KSČ si stěžoval, že má snahu kriminalizovat různé činy funkcionářů KSČ, kteří z něj mají strach. Z prokuratury odešel na vlastní žádost v únoru 1989, ale na žádost Občanského fóra se do ní vrátil v lednu r.1990. Po zániku prokuratury ale v právě zřízeném státním zastupitelství o něj nebyl zájem. Na rozdíl od komunistů mu důvody propuštění nikdo nesdělil. Pracoval pak jako právník v bance až do odchodu do důchodu.
Zdeněk Jemelík, Zastíněné poměry v PČR.
Při monitorování trestních řízení se obvykle nedostávám k informacím z útrob policie, byť je prvním článkem řízení, jenž je základem, na němž stojí další jednání. Policie je uzavřená komunita, samovolně vzdorující nahlížení zvenčí.
Občas přece jen něco „vykvete na povrch“...
Zdeněk Jemelík, Fotovoltaické farizejství státu
V rámci opatření k překonání následků energetické krize se součástí obchodní politiky státu stala podpora budování obnovitelných zdrojů energie. Pozornost se mimo jiné obrací k výstavbě fotovoltaických elektráren a četní investoři vycházejí vládě vstříc, vrhajíce se do jejich zřizování.
To vše zde již jednou bylo v letech 2009-2010 a někteří důvěřivci dodnes hořce litují, že podlehli vábení státu, lákajícímu nastavením výhodných pravidel finanční podpory. Noví investoři by se měli poučit z minulosti a zachovávat opatrnost
Zdeněk Jemelík, Prezidenti a justice
Polistopadoví prezidenti republiky se mimo jiné od sebe odlišují svým vztahem k justici a ke specifickým pravomocem prezidenta. Víme, jací byli ti, které jsme zažili. Zvoleného prezidenta Petra Pavla teprve poznáme. Cosi naznačují některé jeho příležitostné výroky. Podotýkám, že mě těší, že nenásledoval vzoru Miloše Zemana a nevzdal se pravomoci udělovat milosti.
Zdeněk Jemelík, Recenze obtížně dostupné knihy
V r. 2021 vyšla kniha Zločiny beze zbraní, vydaná Marií Formáčkovou a kolektivem spoluautorů, jehož jsem byl okrajovým členem. Byl to výstup projektu Nevina, jehož hybatelem je spisovatel Jaroslav Novák Večerníček. V létě r.2022 jsem se dověděl od členů autorského kolektivu, že projekt Nevina pokračuje a připravuje se 2. díl, autorsky opět zaštítěný Marií Formáčkovou. Jeho vydání měl podpořit veledlužník Pavel Buráň, který se cítí poškozen zprošťujícím rozsudkem zlínské pobočky Krajského soudu Brno ve věci jeho věřitele Jaroslava Novotného a jeho manželky Jaroslavy. Nabízenou účast jsem odmítl, protože kauzu sleduji od r. 2017, znám ji do podrobností a zproštění považuji za důvodné. Za Buráňovy peníze bych psát nemohl.
Zdeněk Jemelík, Ohlédnutí za „Čapákem“
V bláznivém ruchu kolem bláznivých prezidentských voleb by se nemělo zapomínat na dění v justici, zvláště v souvislosti s volbami.
Dne 9.ledna 2023 senát předsedy Jana Šotta Městského soudu v Praze nepravomocně uzavřel kauzu Čapí hnízdo“ zproštěním obžaloby obou obžalovaných, tedy Andreje Babiše a Jany Nagyové. Jejich trestní stíhání se hojně využívalo proti Andreji Babišovi v průběhu předvolebních kampaní v komunálních i senátních volbách a posléze před volbou prezidenta republiky. Bylo zde podezření na politické pozadí procesu: není jistě náhoda, že oznamovatel jeho domnělé trestné činnosti přišel s oznámením v době, kdy se Andrej Babiš začal výrazně prosazovat v politickém životě. Přípravné řízení bylo nepřijatelně dlouhé a komentáře, které je provázely, obviněným škodily. Také časový průběh hlavního líčení podezřele souvisel s daty volebních řízení.
Zdeněk Jemelík, Duch dobrého vojáka Švejka v resortu (ne)spravedlnosti
Skončil rozruch kolem kauzy Čapí hnízdo, což mi umožnilo vrátit se k běžným nepřístojnostem různých orgánů v resortu (ne)spravedlnosti, v jejichž postupech se projevují stopy myšlenkových pochodů dobrého vojáka Švejka.
Inspiroval mě článek advokáta Jana Vučky „Skutek utek aneb Právní flexibilita NSZ“ na serveru ePravo, který se zabýval rozporným právním přístupem Nejvyššího státního zastupitelství k dovoláním a dospěl k názoru, že „zobecnění právního názoru NSZ k totožnosti skutku je velmi jednoduché: když nám to vyhovuje, tak něco platí; když nám to nevyhovuje, tak platí pravý opak. Samozřejmě vždy v zájmu náležitě přísného postupu. Trefně to popsal Jaroslav Hašek nesmrtelnými slovy dobrého vojáka Švejka: přísnost musí bejt!“ Odkaz na Švejkovu moudrost mě zaujal, mimo jiné proto, že jsem sám nedávno o „švejkování“ v resortu (ne)spravedlnosti psal v článku „Trapné švejkování v trestním řízení“.
Zdeněk Jemelík, Příznivý rozsudek v kauze Čapí hnízdo
Na ohlášené vynesení rozsudku v kauze Čapí hnízdo v pondělí 9.ledna 2023 jsem čekal s napětím, vystupňovaným nedělní superdebatou kandidátů na úřad prezidenta republiky. Andrej Babiš se jí nezúčastnil a jeho soupeři nelenili: námitka, že republika nepotřebuje trestně stíhaného prezidenta zaznívala znova a znova.
I to byl důvod, proč se očekával velký zájem veřejnosti, ostatně opakovaně upozorňované médii. Je zajímavé, že Česká televize mluvila o soudu s Andrejem Babišem, a opomíjela Janu Nagyovou, která je hlavní obžalovanou. Mimo to zkreslovala obsah jeho obvinění, samozřejmě v jeho neprospěch.
Zdeněk Jemelík,Čapí hnízdo před rozsudkem
V článcích „Předvánoční překvapení v kauze Čapí hnízdo“ a „Osudové lednové události v životě AB“ jsem vyslovil pochybnost o splnění záměru předsedy senátu Jana Šotta v třídenním lednovém bloku hlavního líčení kauzy Čapí hnízdo dospět k rozsudku. Došlo na má slova. K vynesení rozsudku dojde až v pondělí 9.ledna 2023. Bude to svérázné oživení společenské atmosféry před prvním kolem volby prezidenta republiky. Očekává se velký zájem veřejnosti, takže vstup do soudní síně bude opět na vstupenky. Následně budeme moci posoudit, zda trestní stíhání ovlivnilo naději Andreje Babiše na dobytí sídla českých králů.
Zdeněk Jemelík, Osudové lednové události v životě AB
Pro většinu obyčejných lidí praktický význam příchodu nového roku je nulový: život běží dál stejně jako dříve. Jinak to je v případě Andreje Babiše, významného politika, úspěšného podnikatele, obžalovaného a kandidáta na úřad prezidenta republiky. Hned v měsíci lednu jej čekají události, jež mohou zásadně změnit běh jeho života.
Zdeněk Jemelík, Dalekonosný dostřel problematického odsouzení
K zajímavostem těchto dnů patří opožděná bdělost, kterou projevil ministr vnitra Vít Rakušan, když odmítl nominaci právníka Vladimíra Chrásteckého do čela Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) kvůli jeho odsouzení před devíti lety k podmíněnému trestu a pětiletému zákazu působení ve vedoucí funkci v orgánech veřejné moci.
Proces dávno upadl v zapomnění. Dopad starého odsouzení do osudu Vladimíra Chrásteckého je ukázkou vedlejších účinků sporných procesů. Jsem pamětník, znal jsem účastníky osobně a celé řízení jsem sledoval v soudní síni.
Zdeněk Jemelík, Novinářská čest na prodej
Trestní stíhání manželů Novotných, o němž jsem od r.2017 psával jako o „zlínském justičním hororu“, ukončil dne 14. prosince 2022 Vrchní soud v Olomouci zamítnutím odvolání státního zástupce Petr Matouška proti zprošťujícímu rozsudku zlínské pobočky Krajského soudu v Brně z 16.února 2022, podle něhož se žalovaný skutek nestal.
Tento proces je trestněprávní větví sporu mezi bývalými společníky, z nichž pan obžalovaný Jaroslav Novotný je v postavení věřitele a pan poškozený Pavel Buráň v postavení veledlužníka. Jde o ohromnou částku v řádu stamilionů. Podle mého soukromého názoru poslat věřitele do vězení by byla dlužníkova bezva finta, kdyby ovšem vyšla.
Zdeněk Jemelík, Předvánoční překvapení v kauze Čapí hnízdo
V pondělí 19.prosince 2022 proběhlo u Městského soudu v Praze zahajovací jednání bloku hlavního líčení v kauze Čapí hnízdo, původně naplánovaného na čtyři dny. V jeho úvodu předseda senátu Jan Šott podal přehled dosavadního průběhu řízení. Připomněl, že obžalovaní projevili záměr v tomto bloku dokončit své výpovědi. S jejich vystoupením počítal. Dále se měl soud zabývat znaleckými posudky, výslechy znalců a vyhodnocením listinných důkazů. Zmínil se o žádosti o odročení řízení z důvodu podání ústavní stížnosti obž. Andreje Babiše s tím, že to není důvod k odročení. Přikročil pak k výslechům znalců.
Zdeněk Jemelík, Předzvěst konce justiční šikany Zemků ?
Od r.2014 sleduji trestní a správní soudní řízení proti podnikatelskému klanu Zemků, související s jejich podnikáním ve fotovoltaickém byznysu. Podporoval jsem obhajobu předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Aleny Vitáskové a její podřízené Michaely Schneidrové, které zlomyslný státní zástupce Radek Mezlík „přihodil“ k obžalovaným ve věci Zemkových chomutovských fotovoltaických elektráren, ač v době vydání údajně podvodně získaných licenci pro jejich provoz ještě netušily, že někdy budou pracovat v ERÚ. O fotovoltaickém byznysu jsem na počátku téměř nic nevěděl a tu část jednání, která se týkala údajného licenčního podvodu, jsem sledoval téměř jen jako zvukovou kulisu. Ale postupně mě začala související věcná a právní problematika zajímat a zájem mě přivedl k velmi podrobnému seznamování s jejím obsahem.
Zdeněk Jemelík, Justice proti zvolení Andreje Babiše prezidentem
Od 19. prosince bude pokračovat u Městského soudu v Praze hlavní líčení v kauze Čapí hnízdo, původně určené k vypuzení Andreje Babiše z politiky. Současně se blíží volba prezidenta republiky, což se odráží v médiích, která se zabývají jednotlivými kandidáty. Vytahování odpudivých zpráv o nich patří k místnímu „folkloru“. Při troše dobré vůle se na každého nějaká trocha špíny najde a její vyšplíchnutí má umenšit naděje postiženého na zvolení a naopak zvětšit šance novinářova favorita. Specialitou Andreje Babiše jako jediného mezi všemi jsou otevřené nebo skryté projevy nevole proti němu ze strany justice.
Zdeněk Jemelík, Konec zlínského justičního hororu.
Od roku 2017 jsem sledoval a provázel komentáři hororový proces u zlínské pobočky Krajského soudu Brno proti manželům Novotným, kteří měli nechat unést do své vily veledlužníka Pavla Buráně, jehož pak najatí zakuklenci pohrůžkou usmrcení přinutili k podpisu listin, jejichž podpisem se zhoršilo jeho postavení dlužníka. Při prvním seznámení s případem mě zaujalo, že ho údajně ohrožovali současně přiložením hlavně pistole k hlavě a přiložením ke krku jehly injekční stříkačky s neznámou tekutinou, což ve mně vzbudilo pochybnost o reálnosti popsané události.
Motivem Novotných mělo být přinucení Pavla Buráně ke splacení obrovského dluhu, k čemuž se dosud neměl.
Zdeněk Jemelík, Nákup mediálního obrazu
V nejbližších dnech vyjde druhý díl knihy Zločiny beze zbraně spisovatelky Marie Formáčkové a spolupracovníků. Podílel jsem se na vzniku 1. dílu, ale účast na 2. dílu jsem z etických důvodů odmítl. Vydání knihy předcházejí různé propagační akce. Zaujal mě mimořádný video pořad RadiaXaver z 10.prosince 2022. Knihu představovali novináři Luboš Xaver Veselý a Jan Hrbáček, mezi nimiž trůnil předseda spolku Šalamoun Václav Peričevič (nástupce disidenta Johna Boka). V závěrečné části pořadu Jana Hrbáčka vystřídal podnikatel Pavel Buráň, jehož případem se zabývá spolek Šalamoun. Přišel do pořadu, aby veřejnosti předvedl svůj obraz poškozeného postupem justice. Je totiž veledlužník a zatím se mu vede špatně v trestním řízení, které vyvolal proti svému věřiteli Jaroslavu Novotnému, k němuž „přihodil“ jeho jinak nezúčastněnou manželku. Obvinil je, že jej vydíráním s pomocí „zakuklenců“ přinutili podepsat listiny, jimiž se jeho postavení dlužníka zhoršilo. Soudní řízení se táhne od r. 2017 a zatím dospělo k nepravomocnému zprošťujícímu rozsudku s tím, že se žalovaný skutek nestal. Proti rozsudku se odvolal žalobce Petr Matoušek.
Zdeněk Jemelík, Soudcovská zvůle pod záštitou ministra
Úděl odsouzených k vysokým trestům, o jejichž osudech rozhoduje cynický soudce, jenž protahuje vydání písemného vyhotovení rozsudku, je neradostný. Jsou týráni stresem z hrůzy, že je čeká dlouholetý pobyt ve vězení a z nemožnosti bránit se proti krutému a dle jejich mínění nespravedlivého rozsudku.
Jednoho z pachatelů týrání, brněnského soudce Aleše Novotného, odmítl ministr spravedlnosti Pavel Blažek jmenovat místopředsedou soudu. Vysloužil si tím drsné mediální útoky ze strany stavovských organizací soudců a státních zástupců a s nimi soucítících novinářů. Vřava utichla, až se na veřejnost dostala zpráva, že pokleslého soudce potrestal v r. 2020 předseda soudu Milan Bořek za průtahy při vydání písemného vyhotovení rozsudku.
Zdeněk Jemelík, Trest jako míra závažnosti skutku
Usnesením Ústavního soudu definitivně skončila kauza zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nagyovou, dnes Nečasovou. Rozsudky nad důstojníky Vojenského zpravodajství a zadavatelkou jejich nezákonné činnosti zůstaly v platnosti. Odsouzeným nepomohla ani dovednost slovutných advokátů, kteří se nechali najmout k sepsání ústavních stížností.
Kdysi jsem z úst nějaké soudkyně slyšel výrok, že podmíněný trest není trest, pouze pohrůžka trestem. V této kauze soudy neuložily žádné nepodmíněné tresty, pouze zostřily podmíněné tresty časově omezenými zákazy činnosti.
Zdeněk Jemelík, Šťastný konec mafiánských úkladů
Dnes se vracím k trestnímu řízení soudnímu u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. vedenému senátem předsedkyně Evy Drahotové proti lékaři Jaroslavu Bartákovi, původně nepravomocně odsouzenému k trestu odnětí svobody v trvání 18 let na základě obžaloby pro plánování vražd, vydírání a mučení skupiny jeho nepřátel, čehož se měl dopustit během výkonu trestu ve Vazební věznici Liberec. Spolu s dvanáctiletým trestem od Městského soudu v Praze za – mírně řečeno – špatné nakládání se zaměstnankyněmi vzhledem k jeho věku se souhrn trestů přiblížil doživotí. Odvolací soud jej ale snížil. I tak souhrn trestů přesahoval hranici pro uložení výjimečného trestu.
Zdeněk Jemelík, Občané jako oběti zlé vůle státní moci v trestním řízení
Nevinní občané se v trestním řízení mohou stát obětí zlé vůle státní moci. Mohou se dostat před soud, být odsouzeni a uvězněni. Tak žalobce Radek Mezlík nařkl podnikatelský klan Zemků, že získali licence Energetického regulačního úřadu na provozování chomutovských fotovoltaických elektráren dne 31.prosince 2010 předložením nepravdivé dokumentace, když ve skutečnosti o udělení licencí rozhodli úředníci Energetického regulačního úřadu posouzením skutečného stavu zařízení obhlídkou na místě samém z téhož dne. Elektrárny dodávaly proud do sítě již od 22. prosince 2010 po jejich připojení odborníky z distribuční firmy a k 31.prosinci 2010 byly na investičním díle za 1,3 miliardy Kč nedodělky za pár desítek tisíc, jež neohrožovaly bezpečnost a provozuschopnost zařízení. O prohlídce z 31.prosince 2010 není v obžalobě a v následném rozsudku Aleše Novotného ani slovo: jako by nebyla.
Zdeněk Jemelík, Soukromá listopadová výročí
Za hlučnými veřejnými oslavami zanikají soukromá výročí obyčejných lidí, ač pro jejich životy mohou mít osudový význam. Tak 13.listopadu uplynulo 5 let od registrace spolku Chamurappi, který jsem s hrstkou přátel založil po vyhazovu ze spolku Šalamoun.
Zdeněk Jemelík, Trapné švejkování v trestním řízení
Při zkoumání dokumentace jistého trestního řízení, jehož sledováním se zabývám od r. 2018, jsem se pozastavil nad několika osamělými skutkovými zjištěními, jejichž souvislostí se souzenou skutkovou podstatou se soudy nezabývaly. Uvedeny do souvislostí vytvářely tyto opomenuté skutečnosti ucelený řetězec, který mě vedl k domněnce, že se za nimi možná skrývá závažný trestný čin, na němž se podílelo několik příslušníků bezpečnostních sborů.
Zdeněk Jemelík, Robert Šlachta vs.Pavel Blažek
Pavel Blažek pojal bohulibý záměr malou novelou aspoň trochu zdokonalit pravidla vnitřního řízení státního zastupitelství. Je to nepatrné torzo z komplexních návrhů, na kterých se začalo pracovat v r.2010. Na velkou reformu si zřejmě netroufá, protože nezapomněl, že kdysi musel komplexní návrh zákona stáhnout ze Sněmovny.
Zdeněk Jemelík, Hledá se místopředseda
Krajský soud v Brně má potíže s obsazením funkce místopředsedy soudu pro úsek trestního řízení. Potřeba vznikla odchodem z funkce soudce Aleše Flídra, o jehož kvalitách svědčí mimo jiné skutečnost, že jej usvědčil Nejvyšší soud ČR z porušení zákona v neprospěch nevinně odsouzeného. Bránil mu v obnově procesu, které se domáhal, když se ukázalo, že ve skutečnosti jeho údajný skutek spáchal někdo jiný, kdo za něj byl rovněž odsouzen. S tímto výtečníkem jsem měl pár sporů a za jeden jeho hrubý útok na mne se mi omluvil ministr spravedlnosti i předseda soudu.
Jeho chráněncem a předurčeným nástupcem, jemuž soustavně povoloval překračování různých procesních lhůt, byl soudce Aleš Novotný, jenž je znám sklonem k ukládání drakonických trestů. Proslavil se mimo jiné odsouzením nevinných obžalovaných Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové k trestům odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Obě dosáhly zproštění, ale Michaela Schneidrová neušla sedmiměsíčnímu pobytu ve vězení. Aleš Flídr ho navrhl jako svého důstojného nástupce a pan soudce byl ochoten úřad přijmout. Plán ale narazil na odpor ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který jej odmítl jmenovat. Kvůli tomu se na něj vrhly stavovské organizace, které jeho rozhodnutí považovaly za nebezpečné ohrožení nezávislosti justice. Povyk utichl, až se ukázalo, že bývalý předseda soudu Milan Bořek Flídrova favorita kázeňsky potrestal za průtahy při vypracování písemného vyhotovení rozsudku.
Zdeněk Jemelík, Zase Roman Janoušek
Ctihodný web Česká justice projevuje zvláštní náklonnost k VIP „zákazníkům justice“. Nedávno věnoval pozornost případu obv.Pavla Buráně, stíhaného pro pokus o podvod se škodou 140 milionů Kč, po něm přišel na řadu ods. lobbista Martin Dědic, nepravomocně odsouzený k trestu odnětí svobody v trvání osmi let a k propadnutí majetku. Nejčerstvější je zájem o osud ods. Romana Janouška, jenž již podruhé neuspěl u Obvodního soudu pro Prahu 6 s žádostí o podmíněné propuštění po odpykání poloviny trestu, ač jej v řízení zastupoval zdatný obhájce Martin Sadílek. Článek Petra Dimuna lze považovat za mírný náznak nevole nad rozhodnutím soudu.
Zdeněk Jemelík, Ministra Pavla Blažka pronásleduje smůla
Ministr Pavel Blažek má zvláštní smůlu. V době jeho dřívějšího mandátu se podařilo dovést do konečné podoby návrh nového zákona o státním zastupitelství, vypracovaný v součinnosti legislativců Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva. Ideovými „rodiči“ zákona byli tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Návrh přinášel do podoby státního zastupitelství revoluční změny. V Poslanecké sněmovně narazil na tak silný odpor, že jej Pavel Blažek nakonec stáhl.
Za současného mandátu připravuje k předložení do Poslanecké sněmovny novelu zákona o státním zastupitelství, která má do zásadnosti dřívějšího návrhu velmi daleko, ale opět naráží na mohutný odpor.
Zdeněk Jemelík, Co na to soudce Šott?
Bylo by jistě zajímavé vědět, co si pomyslel a procítil po vyslechnutí zprávy o ohlášení prezidentské kandidatury Andreje Babiše Jan Šott, předseda senátu Městského soudu v Praze, který vede trestní řízení soudní proti obžalovaným Janě Nagyové a Andreji Babišovi. Jeho postavení je jedinečné: bude nějakým způsobem zasahovat do osudu obžalovaného, který se uchází o nejvyšší funkci ve státě.
Zdeněk Jemelík, Malé české „metoo“ před soudem
Při sledování různých případů trestního řízení lze občas narazit na velmi neobvyklé projevy lidského chování. V jedné kauze mě překvapil způsob jejího vyvolání, jenž působí dojmem skupinové psychózy žen, označované jako „kampaň metoo“.
Na obžalovaného podaly trestní oznámení čtyři mladé ženy, jež jsou přesvědčeny, že z jeho strany utrpěly příkoří sexuálního rázu. Jejich zážitky jsou velmi odlišné, odehrály se v různou dobu v rozpětí r.2012-2018 a spojuje je pouze osoba hříšníka. Nedošlo k fyzickému násilí, ani k uskutečnění nebo vynucování pohlavního styku. Všechny stěžovatelky byly v době činu velmi mladé, dvě dokonce mladší patnácti let. Pokud se skutky skutečně staly, pak neodpovídaly jinak bezúhonné pověsti pana obžalovaného.
Zdeněk Jemelík, Kauza Čapí hnízdo v mezičase
Kauzou Čapí hnízdo se zabývám jako odpuzujícím příkladem zneužívání nástrojů trestního práva k vynucení změn v politických poměrech státu. V daném případě ve zmíněné kauze je účelem použití nástrojů trestního práva vytlačení obž. Andreje Babiše z politického života.
Po jedenácti dnech hlavního líčení v trestním řízení soudním u Městského soudu v Praze, vedeném proti obžalovaným Andreji Babišovi a Janě Nagyové kvůli údajnému dotačnímu podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie již víme, že obžalovaní budou mít „veselé vánoce“ a pohnutý vstup do nového roku, neboť hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 19.-22. prosince 2022 a pravděpodobně ještě 4.-6. ledna 2023. Ve spojitosti s načasováním začátku hlavního líčení do předvolebního období a do druhého kola senátních voleb můžeme říci, že se soud postaral, aby si obžalovaní soud řádně vychutnali.
Sledoval a komentoval jsem jednání den po dni. Považuji ale za účelné zpětné ohlédnutí za uzavřeným úsekem procesu.
Zdeněk Jemelík, Jedenáctý den procesu Nagyová-Babiš
Pro případ, že by se nepodařilo v prosincovém termínu vyčerpat plánovaný obsah jednání, v úvodu jedenáctého dne procesu Nagyová-Babiš předseda senátu Jan Šott dohodl se stranami řízení rezervní termín jednání ve dnech 4.-6. ledna 2023. Jinak byl den zasvěcen čtení a projednávání listinných důkazů. Dalo by se očekávat, že jednání bude nudné, ale nakonec tomu tak nebylo. Některé hlasitě čtené listiny byly zajímavé a oživení přinesla vyjádření účastníků řízení.
Zdeněk Jemelík, Desátý den procesu Nagyová-Babiš
Dne 17.října 2022 se k hlavnímu líčení dostavili oba obžalovaní. Jednání pokračovalo výslechem pěti svědků a souvisejícími vyjádřeními obžalovaných a debatami mezi nimi a obhájci na straně jedné a předsedou senátu a státním zástupcem na straně druhé.
Zvláštností způsobu vedení řízení, která stojí za zaznamenání, je vstřícnost předsedy senátu k pořizovatelům zvukových záznamů. Nepožaduje od nich oznámení podle §6 odst.3 zák. o soudech a soudcích, což je vzhledem k počtu zájemců pochopitelné a vzhledem k rozměrům soudní síně příjemné. Připouští umístění diktafonů na obrubu řečniště.
Zdeněk Jemelík, Pohoršení vzbuzující GIBS
Internet zaplavily projevy nevole nad rozhodnutím Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS), že zákrok policistů na volebním shromáždění Andreje Babiše v Borovanech proti chlapci, odnášejícímu reproduktor, byl oprávněný. Z argumentace protestujících jsem vyvodil, že nenáviděný Andrej Babiš nemá nárok na nedotknutelnost majetku, takže policisté neměli zasahovat, a když už puzení k zásahu neodolali, tak měli jednat něžně.
Nejsem voličem ANO, ani nehodlám volit Andreje Babiše prezidentem, a vedu časté spory s GIBS, ale v daném případě se GIBS a zasahujících policistů musím zastat. Policie je nepolitická služba, která se musí chovat nestranně. Vidí-li policisté útok na majetek, musí zasáhnout, ať je majitelem kdokoli. Zásah musí být co nejrychlejší, na dlouhé zkoumání vedlejších okolností není čas. Při zásahu se pak řídí reflexy, které si odnesli z výcviku.
Zdeněk Jemelík, Druhý týden v kauze Nagyová-Babiš
Po druhém týdnu procesu s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem se posunulo mé poznání dál. V mezidobí mezi 5. a 6. dnem jsem stihl prostudovat obžalobu, kterou jsem po dvouměsíčním usilování navzdory bojkotu ze strany obhájců nakonec přece jen získal, byť se zpožděním.
Zdeněk Jemelík, Osmý den procesu Nagyová-Babiš
Dne 29.září 2022 proběhlo hlavní líčení v kauze Nagyová-Babiš za neúčasti obž. Andreje Babiše. Obž. Jana Nagyová požádala na začátku jednání o omluvení odpolední neúčasti. Nedostavily se dvě svědkyně, proto musel předseda senátu jednání krátce po zahájení přerušit do 10:15.
Zdeněk Jemelík, Devátý den procesu Nagyová-Babiš
Dne 30.září 2022 proběhlo hlavní líčení v kauze Nagyová-Babiš za účasti obž. Jany Nagyové. Z počátku byl přítomen i obž. Andrej Babiš, ale po přestávce v 10:15 se do soudní síně nevrátil. Jeho nepřítomnost povolil senát usnesením.
Dostavilo se pět předvolaných svědků, ale hned první z nich využil svého práva k odmítnutí výpovědi a za šest minut od zahájení líčení opustil soudní síň. Důvod měl pochopitelný: je účastníkem jiného živého trestního řízení, které se týká společnosti Farma Čapí hnízdo.
Zdeněk Jemelík, Sedmý den procesu Nagyová-Babiš
Zájem veřejnosti o proces s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem, o němž jsme si mnozí mysleli, že bude přitahovat mimořádnou pozornost veřejnosti, se postupně snižuje. Šestého dne, tedy 26.září 2022, sedělo v lavicích pro veřejnost jen pár zvědavců, ale novinářů, kameramanů a fotografů bylo ještě hodně. Den na to se zájem snížil dále: i počet služebníků čtvrtého sloupu státní moci se scvrkl na pár jedinců. Nedivím se: převážná část obsahu jednání je nezáživná, a obžalovaní, jejich obhájci, senát a žalobce se již ohleděli.
Obž. Andrej Babiš se nedostavil. Zato obžalovaná uchazečka o zvolení senátorkou Jana Nagyová dále mařila čas v soudní síni, místo aby se vydala na hon na voliče. Zjevně ji nezajímají naděje mé a pana prezidenta ( sic!)na porážku páně předsedy Senátu pana Miloše Vystrčila a nehodlá bojovat o jejich naplnění.
Zdeněk Jemelík, Šestý den procesu Nagyová-Babiš
Již dříve jsem se pozastavil nad načasováním hlavního líčení v procesu Nagyová-Babiš. Řízení se týká skutku, který se stal v r.2008. Když už marně uplynulo tolik času, asi by se nic nestalo, kdyby k zahájení došlo až po druhém kole senátních voleb. Nicméně zdá se, že první týden procesu nepoškodil volební výsledky hnutí ANO. Ale problematičnost načasování se projevila při zahájení druhého týdne. Obž. Jana Nagyová se dostala do druhého kola senátních voleb. Kandiduje proti Miloši Vystrčilovi, předsedovi Senátu, který má před ní velký bodový náskok. Vyšachovat „Tajvance“ z jeho postavení by byl heroický výkon, který si zaslouží nejvyšší možné nasazení sil. Obž. Jana Nagyová a s ní i obž. Andrej Babiš mají tedy pádný důvod trávit co nejvíce času ve volebním obvodu a získávat příznivce. Místo toho v pondělí seděli v soudní síni. Oba mají právo požádat soud o souhlas s jednáním v jejich nepřítomnosti. Uplatnili je až na konci jednání.
Na vzniklé situaci se již nedá nic změnit. Jinak ale předseda senátu Šott vede řízení korektně. K účastníkům řízení se chová vlídně, ba dovede se i zasmát.
ZPRÁVA O NÁVRATU ODS. MUDr. J. B. NA SVOBODU
|
dne 22.září 2022Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze |
CHAMURAPPI z.s. Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m |
IČ: 065 89 138 |
VŠEM, KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT
Věc: Praha 23.9.2022
ZPRÁVA O NÁVRATU ODS. MUDr. J. B. NA SVOBODU
Zdeněk Jemelík, Věštírna Václava Moravce
Sleduji soustavně pořad České televize Otázky Václava Moravce v částech, které pojednávají o problematice justice. Po opakovaném zhlédnutí vydání ze dne 18.září 2022 mi nezbývá, než abych touto cestou navrhl generálnímu řediteli České televize, aby změnil název beztak zprofanovaného pořadu na přiléhavější Věštírna Václava Moravce.
Zdeněk Jemelík, První týden v kauze Nagyová-Babiš
Ve dnech 12.-16. září 2022 Městský soud v Praze jednal senátem předsedy Jana Šotta o věci obžalovaných Jany Nagyové a Andreje Babiše. Celé jednání jsem sledoval v soudní síni a doprovázel články. Při ohlédnutí zpět jsem si uvědomil některé obecné problémy tohoto řízení, jimž jsem se v denních článcích nevěnoval dostatečně (pro případné zvědavce: všechny jsou dostupné na mém blogu nebo v sekci novinek na webu spolku Chamurappi).
Především považuji za vhodné vysvětlit čtenářům, že nepíši na objednávku. Případ mě zaujal hned v době vzniku. Popudilo mě zneužívání nástrojů trestního práva k zjevnému splnění politického cíle.
Zdeněk Jemelík, Čtvrtý a pátý den procesu Nagyová-Babiš
Poslední dva dny tohoto týdne v procesu Nagyová-Babiš proběhly v poklidu, ale obsahově jsou bohaté. Trochu vzrušení přineslo páteční ráno, kdy na příchod svědka Andreje Babiše ml. čekala před budovou početná imitace „uvítacího výboru“, na které se kromě novinářů podílelo pár zvědavců. Přítomnost policejní hlídky byla samozřejmostí. Nešlo o žádnou výtržnost.
Obž. Andrej Babiš se zúčastnil pouze ve čtvrtek dopoledne, v pátek chyběli oba obžalovaní, samozřejmě se souhlasem soudu.
Zdeněk Jemelík, Třetí den procesu Nagyová-Babiš
Poslední dva dny tohoto týdne v procesu Nagyová-Babiš proběhly v poklidu, ale obsahově jsou bohaté. Trochu vzrušení přineslo páteční ráno, kdy na příchod svědka Andreje Babiše ml. čekala před budovou početná imitace „uvítacího výboru“, na které se kromě novinářů podílelo pár zvědavců. Přítomnost policejní hlídky byla samozřejmostí. Nešlo o žádnou výtržnost.
Obž. Andrej Babiš se zúčastnil pouze ve čtvrtek dopoledne, v pátek chyběli oba obžalovaní, samozřejmě se souhlasem soudu.
Zdeněk Jemelík, Druhý den procesu Nagyová-Babiš
Druhý den procesu s Janou Nagyovou a Andrejem Babišem probíhal ve vnější atmosféře snah o mimosoudní dehonestaci Andreje Babiše. Tuží se nejen mainstreamová media, ale i „lidová tvořivost“ Sama justice na tom nenese vinu. Na společenských sítích se vynořila „zaručená“ zpráva, že během prvního dne procesu se předseda senátu Jan Šott vyjádřil velmi nezdvořile o úrovni mluvního výkonu obž. Andreje Babiše. Mělo to pana obžalovaného zesměšnit, ale ve skutečnosti se nic takového nestalo. Předseda senátu se chová k panu obžalovanému s profesionální zdvořilostí stejně jako všichni členové senátu. Ostatně Andrej Babiš se v žádném případě neprojevil během hlavního líčení tak, aby si případně vysloužil nějakou výtku tohoto druhu.
Zdeněk Jemelík, Jana Nagyová a Andrej Babiš před soudem
S ohledem na různá mediální vyjádření z předchozích dnů jsem se ráno 12.září 2022 blížil k budově Městského soudu v Praze v očekávání, že u vchodu bude dlouhá fronta zájemců o vstup do soudní síně k procesu s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem a kolem budovy se budou potloukat tlupy křiklounů, kteří se budou snažit vnuknout soudu názor, že Andrej Babiš patří za mříže. Nic takového se ale nedělo, až na nevkusnou „masopustní taškařici“ s klecí pro Andreje Babiše, kterou přivezli „chvilkaři“. Netrvala dlouho, policie se o ni postarala přiměřeným způsobem.
Také vstup do soudní budovy, odbavení vstupujících v recepci a vydávání vstupenek u dveří soudní síně proběhlo v klidu. Obavy, že se dostaví mnohem více zájemců, než pojme soudní síň a dojde ke strkanicím, byly rovněž liché.
Zdeněk Jemelík, Předstižně ke kauze Čapí hnízdo
Od 12. září 2022 se Městský soud v Praze bude po celý týden zabývat obžalobou proti Andreji Babišovi a Janě Nagyové kvůli údajnému dotačnímu podvodu a poškozování finančních zájmů evropské unie. Díky osobě Andreje Babiše se případ těší nezasloužené pozornosti, soustředěné pouze na něho, zatímco osud paní spoluobžalované nikoho nevzrušuje. Je možné, že příslušníci „hnutí Antibabiš“ přijdou před soudní budovu vyřvat si domnělou spravedlnost, ve skutečnosti porušení práva. Soud by ale neměl být vystaven žádnému nátlaku.
Zdeněk Jemelík, Mlčení soudce Aleše Novotného
Drzé vystoupení „mluvící hlavy“ v poledních zprávách ČT 1 dne 29.srpna 2022 mě přimělo, abych se vrátil ke sporu mezi ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a stavovskými nátlakovými organizacemi kvůli jeho rozhodnutí nejmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného. „Mluvící hlava“ přímo zaduněla hloupostí: ministr překročil svou pravomoc, nejmenovat výjimečně kvalitního soudce by směl jen za výjimečných okolností a pro tvrzení o jeho odpovědnosti za škodu, způsobenou státu, nemá důkazy, neboť o jeho odpovědnosti nerozhodl kárný soud. Na rozdíl od dříve naznačeného názoru soudce Libora Vávry neupozornila, že by se pan ministr vyhnul potížím, kdyby podle vzoru pana prezidenta své rozhodnutí neodůvodnil.
Zdeněk Jemelík, Nátlak na ministra spravedlnosti
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek si dovolil moc, když odmítl jmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného, za jehož nezákonné rozsudky musí stát platit milionové odškodné.
Na ministra se kvůli tomu vrhla ústy svého předsedy Libora Vávry nátlaková skupina, zvaná Soudcovská unie. Je to dobrovolná organizace, v současnosti údajně sdružující asi polovinu soudců, přičemž neodhadnutelná část soudcovské komunity s ní nechce mít nic společného.
Zdeněk Jemelík, Česká justice a Roman Janoušek
Nemám osobní vztah k Romanu Janouškovi. Ale opakovaně se zúčastňuji jako navrhovatel nebo podpora na straně žadatele jednání o podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu. Proto jsem nemohl přehlédnout zprávy o jeho žádosti o podmíněné propuštění a následném neúspěchu u Obvodního soudu pro Prahu 6. V té souvislosti mě zaujal článek na České justici, který nadpisem jinak objektivního pojednání může v čtenáři navodit dojem, že soud žadatele potrestal za to, že „ se bránil a žádal o přerušení trestu“ a tím se připravil o nárok na podmíněné propuštění. Článek tak působí dojmem nesmělého pokusu o ovlivnění stížnostního soudu, který bude projednávat stížnost neúspěšného žadatele.
Zdeněk Jemelík, Novátorství ministra Blažka
S pocitem uspokojení jsem přijal zprávu, že ministr Pavel Blažek odmítl jmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného, jenž se kdysi m.j. proslavil odsouzením k drakonickým trestům dvou nevinných žen: Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu a Michaely Schneidrové, bývalé ředitelky licenčního odboru téhož úřadu. Ministrovo rozhodnutí jsem komentoval článkem Kozel zahradnikem v justici. Nyní jsem se dočetl na České justici, že ze strany odpůrců, jež cudná Česká justice raději blíže neoznačila, se zvedla proti ministrovi vlna kritiky. Česká justice tlumočí vysvětlení ministerstva, podle kterého ministr jednal jako hlava státní správy justice. Nemohl jmenovat místopředsedou soudu soudce, kvůli jehož pochybením musel stát zaplatit odškodnění jeho obětem ve výši téměř 4 miliony Kč, když celková suma dosud nevyřízených požadavků poškozených činí 365 milionů Kč. To je odůvodnění jasné, srozumitelné, nezpochybnitelné. Místopředseda soudu je řídící orgán státní správy soudů. Pověřit výkonem takové funkce někoho, kdo státu viditelně škodí, by bylo neodpovědné.
Zdeněk Jemelík, Milost, z které pohoršení pochází
V době, kdy byl prezidentem republiky Václav Klaus, jsem se často věnoval agendě žádostí o milost. V té souvislosti jsem občas navštěvoval Kancelář prezidenta republiky, která byla vůči justičním prudičům docela přátelská. Partnerem pro jednání byl většinou pan Ladislav Jakl, s ním někdy kancléř Jiří Weigl a výjimečně docházelo i na velmi věcné jednání s prezidentem republiky. Vzpomínám, že Ladislav Jakl se jednou o milosti republiky vyjádřil jako o nástroji nespravedlnosti: funguje sice jako pojistný ventil, který napraví selhání státu, jež se jinými prostředky napravit nepodařilo, ale dosáhne na ni jen nepatrná část potřebných.
Zdeněk Jemelík, Kozel zahradníkem v justici
Podle České justice z 27.července 2022 ministr Pavel Blažek váhá s jmenování soudce Aleše Novotného místopředsedou pro trestní úsek Krajského soudu v Brně. Nepřekvapuje mě to. Spíše mě překvapuje, že takový personální návrh vůbec vznikl.
O několik dní dříve pan ministr zkritizoval Vrchní státní zastupitelství v Olomouci kvůli vysokým požadavkům na odškodnění účastníků vadných řízení, vyvolaných obžalobami olomouckých žalobců. Zamlčel, že ke škodám mohlo dojít pouze tehdy, když vadným návrhům vyhověly soudy. Bylo by jistě zajímavé vědět, jak velké jsou požadavky poškozených na odškodnění za vadné rozsudky senátu Aleše Novotného.
Zdeněk Jemelík, Trocha čistého vína o „solárním podvodu“ Zdenka Zemka
Na několika webech vyšla suše věcná zpráva ČTK, podle které Nejvyšší soud ČR přezkoumá dohodu o vině a trestu v kauze Zemkova solárního podvodu. Neobsahuje nic mimořádného. V podstatě sděluje, že šéf holdingu Z Group Zdenek Zemek st. se dovoláním postavil proti způsobu, jakým obecné soudy naložily s dohodou o vině a trestu, kterou uzavřel se státní zástupkyní KSZ Brno. Na doplnění se uvádí pár běžných klišé, která o stíhání podnikatelského klanu Zemků kolují v souvislosti s jejich chomutovskými solárními elektrárnami.
Zdeněk Jemelík, Mračna nad olomouckými žalobci
Ministr Pavel Blažek se obul do olomouckého vrchního státního zastupitelství, na kterém po jeho sprše nezústala nit suchá. Kdo chce znát podrobnosti, nechť navštíví lobbistický server Česká justice.
Bývalý dlouholetý vedoucí tohoto paúřadu Ivo Ištvan panu ministrovi vyčítá, že během svého prvního mandátu v letech 2012-2013 žádné námitky neměl a otočil až po protivládním puči z 13.června 2013. To je sice pravda, ale tehdy byl ještě Pavel Blažek nositelem návrhu na zrušení pozůstatků zemského uspořádání státu rozdělením jeho území mezi dvě vrchní státní zastupitelství. Vydáním nového zákona o státním zastupitelství mělo dojít k scelení území zrušením vrchních státních zastupitelství. Ministr nakonec návrh zákona ze Sněmovny stáhl, protože nebyla naděje, že by jej poslanci schválili.
Zdeněk Jemelík, Skotačení zlínských soudců dle zprávy ČTK
Dlouhodobé sledování trestního řízení soudního u zlínské pobočky Krajského soudu Brno může pozorovateli přinést různá překvapení, nad nimiž zůstává rozum stát. Ruku v ruce s tím jde nedůvěra k jednotlivým soudcům.
Někdy obraz událostí ale zpestřují novináři, včetně vážené České tiskové kanceláře. Na Novinkách a Českých novinách jsem si se zájmem přečetl zprávu o trestním řízení soudním, které se ve Zlíně konalo v úterý 28. června 2022, v němž se mělo dostat spravedlnosti pachatelům únosu dcery podnikatele, po které únosci v r.2014 vymáhali 100 milionů Kč. Soudil to senát předsedy Jiřího Dufka (to ČTK neuvedla). Podle článku třem pachatelům, kteří popírají vinu, soud uložil čtyřleté podmíněné tresty, naopak dva, kteří se k účasti přiznali, se dočkali zproštění. Zpráva je přímo rozkošná: podmíněný odklad nástupu trestu totiž lze uložit pouze u trestů do 3 let odnětí svobody. Zproštění pachatelů, kteří se doznali, je další podivnost, která by vyžadovala bližší vysvětlení. Jeden z nich byl v této věci osouzen již dříve k pětiletému trestu, takže uložení dalšího trestu asi nebylo možné. Obsah zmíněné zprávy je nepochybně značně nepřesný, což u ČTK překvapuje.
Zdeněk Jemelík, Jak protáhnout soudní proces
K hlavním příčinám nespokojenosti veřejnosti se stavem justice patří úmorná délka trestních procesů. Čtenáři, kteří mi píší, většinou její příčiny nechápou a domnívají se, že náprava by byla možná, jen kdyby se všemocnému ministrovi spravedlnosti chtělo: stačilo by upravit právní předpisy, zavést pevné procesní lhůty, v kterých musí být věc vyřízena a začít vyhazovat soudce, kteří se loudají. Netuší, že ministr má do všemocnosti daleko a není ani jisté, že ho jejich starosti zajímají. Poukazují také na to, že obvinění, kteří musejí do nekonečna protahované řízení snášet (a s nimi jejich blízcí) v důsledku průtahů psychicky strádají. Navíc protahování soudních řízení zatěžuje stát vysokými náklady.
Zdeněk Jemelík, Rozsudek viděn různýma očima
Rozsudek je jeden, ale jeho vnímání různými osobami, jichž se týká, může být velmi rozdílné. Uvedu to na příkladu rozsudku senátu zlínské pobočky Krajského soudu Brno předsedy Radomíra Koudely ze dne16. února 2022. Zabýval jsem se jím ve svých článcích z 16.února 2022, z 9.března 2022 a zejména v článku „Když Česká justice lobbuje z 26.května 2022, jímž jsem znectil Petra Dimuna za jeho individuální pohled na tento rozsudek. Napadený autor se ztotožnil s pohledem státního zástupce, jenž se proti rozsudku odvolal. Protože článek vydal v době, kdy všichni napjatě čekáme na stanovisko Vrchního soudu v Olomouci k odvolání, dá se chápat jako vzkaz veřejnosti odvolacímu soudu, jak má rozhodnout.
Zdeněk Jemelík, AB se dočkal
Diskuse ve veřejném prostoru ovládá několik málo nosných témat. Příznačnou vlastností debat je zamlčování některých problémů, které mohou ovlivnit vývoj událostí. Například v debatách o volbě prezidenta republiky se většinově považuje za samozřejmé, že v závěrečném kole budou proti sobě stát Andrej Babiš a generál Petr Pavel. Zmínky o skutečnosti, že Andrej Babiš čelí obžalobě, kterou bude veřejně projednávat Městský soud v Praze, se téměř neozývají, ač informace z probíhajícího soudního jednání budou ovlivňovat veřejné mínění.
Zdeněk Jemelík, Soud soukromé msty pokračuje
Od r.2015 sleduji trestní řízení soudní u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. proti lékaři Jaroslavu Bartákovi, pykajícímu ve Věznici Rýnovice za mírně řečeno špatné chování k zaměstnankyním a napadenému v době výkonu trestu oznámením pro plánování nebezpečné trestné činnosti. Hlavní líčení bylo zahájeno již v r.2014. Důkazem proti panu obžalovanému jsou jednak soukromé zápisky, jež mu ukradl spoluvězeň, recidivista Miloš Levko, ale hlavně videozáznam opileckých blábolů, který zmíněný recidivista pořídil na záznamovém zařízení, instalovaném v náramkových hodinkách. Na dodání hodinek do vězení a doručení záznamu a rukopisných záznamů tehdejšímu šéfovi pražské mordparty plk. Josefu Marešovi se podílela organizovaná skupina, jejíž členové působili ve věznici i mimo ni a mezi sebou volně komunikovali. Někdo měl zřejmě silný zájem vyřídit si s panem obžalovaným účty a zorganizoval vyvolání trestního řízení
Zdeněk Jemelík, Když Česká justice lobbuje
Server Česká justice a Petr Dimun pro mne jedno jsou. Spřátelili jsme se, když byl Petr Dimun mluvčím skvělého ministra Pavla Němce a jeho spojkou s občanskými aktivisty. Často jsme stáli na jedné straně barikády. Získal můj respekt i oblibu. Později se naše cesty rozešly, ale na mém vztahu se nic nezměnilo. Nežádám po přátelích, aby sdíleli mé názory, ale na druhé straně mi nečiní potíže dát jim najevo nevoli.
Kdysi jsem se o České justici v článcích zmiňoval jako o lobbistickém serveru, což Petr Dimun nesl úkorně a dal mi to najevo. Uznal jsem, že kamarád nehřeší tolik, abych mu to musel strkat pod nos při každé příležitosti a přestal jsem s tím.
Zdeněk Jemelík, Kární žalobci nežalují
K vydání tohoto článku mě přivedlo seznámení s korespondencí zlínských podnikatelů Ladislava a Jana Lebánkových s Ministerstvem spravedlnosti. Spolek Chamurappi dlouhodobě podporuje jejich obhajobu proti obvinění, že vyráběli padělky cigaret Marlboro a v té souvislosti se dopustili zločinu neodvedení spotřební daně
Zdeněk Jemelík, Klobásky a slivovice nejsou úplatek
Sleduji od r. 2017 složité trestní řízení v oblasti, do které měl podle nepodložených pověstí poškozený dlužník vyslat několik milionů za účelem posílení zájmu příslušných orgánů na jím vyvolaném trestním řízení, jímž má být jeho věřitel odeslán do státního zaopatření. Neexistuje žádný hmatatelný důkaz o uplácení a ostatně pověsti nikdy nikdo neprověřoval. Dlužník je důvěryhodný vašnosta, který zaměstnává manželku vlivného policisty a s ním se občas stýká společensky. Takže o úplatcích se pouze mluví a někdo by se třeba i rád nechal podplatit, ale nic konkrétního se neví. Avšak v průběhu předsoudní fáze řízení i později docházelo k překvapujícím událostem, jejichž uskutečnění je nepochopitelné bez připuštění zásahu nadpozemských sil.
Zdeněk Jemelík, Úvaha o možnostech obrany proti svévoli vykonavatelů spravedlnosti
Občas se stává, že obvinění či poškození a jejich zázemí se cítí poškozeni svévolným chováním soudců či státních zástupců. Podávají proti nim různé stížnosti. Obvykle se ale dovědí, že okruh činů, na které si lze stěžovat, je velice úzký a právě v případě jejich bolesti se stížností nedá zjednat náprava. Postižení časem objeví institut kárného řízení. Zjistí, že každý předseda soudu nebo vedoucí státního zastupitelství, ministr spravedlnosti a někteří další státní činitelé mají kárnou pravomoc, tedy právo poslat provinilce před kárný soud. Pouštějí se pak cestou podávání podnětů ke kárnému řízení.
Zdeněk Jemelík, Soudy poškozené Aleně Vitáskové nepřejí
Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nositelka státního vyznamenání Za zásluhy, patří mezi nejvýše postavené oběti justičních nešvarů. Její překvapivé jmenování do čela ERÚ vyvolalo nevoli energetické mafie i neuspokojených čekatelů na nástupnictví po bývalém předsedovi ERÚ Josefu Fiřtovi, jemuž se přičítá odpovědnost za nezvládnutí návalu zájemců o budování solárních elektráren. Někteří její nepřátelé hledali cesty, jak ji z úřadu rychle vypudit. Vhodným nástrojem mělo být trestní stíhání, zahájené v r. 2013, které 2.června 2014 přešlo v soudní řízení trestní u Krajského soudu v Brně a skončilo zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v Brně až v listopadu r. 2019. Kromě toho se jí postarali o menší proces, zahájený sdělením obvinění v r.2015, pokračující od 13. února 2017 u Okresního soudu v Jihlavě, ukončený pravomocným zproštěním obžaloby rozsudkem Krajského soudu v Brně v červenci r.2020.
Zdeněk Jemelík, Ministr a panská svévole
Je známo, že v poměru k počtu obyvatel máme mnohem více vězňů než Rakousko, Německo, Švýcarsko a jiné evropské státy. Kdysi platilo přísloví, „co Čech, to muzikant“. Dnes se s trochou přehánění dá spíše říci „co Čech, to kriminálník“. Je to o to horší, že v zahraničí plní věznice hlavně cizinci včetně Čechů. Naše vězeňská populace je převážně česká. Na ostudu si stačíme sami. Současně je ale skutečností, že mezi vězni se ojediněle vyskytují nespravedlivě odsouzení nevinní lidé. Čas od času se dokonce některým podaří dodatečně prokázat nevinu a vrátí se na svobodu.
Ve všech případech nespravedlivých rozsudků, s nimiž jsem se setkal, lze prokázat, že za přehmaty stojí panská svévole vykonavatelů spravedlnosti v nějakých detailech procesu. Většinou jde o nedbalostní jednání, ale občas o zjevný úmysl ukázat obviněnému, „zač je toho loket“.
Zdeněk Jemelík, Vyhlídky obžalovaného AB
Po sedmi letech trestního řízení „kauza Čapí hnízdo“ dospěla k obžalobě proti Andreji Babišovi a jeho „spolupachatelce“ Janě Nagyové (dř. Mayerové), podané u Městského soudu v Praze. Žalobce žádá pro obžalované podmíněné tresty, „vylepšené“ tresty peněžitými. Odpovídá to současné módě, ale soud není názorem žalobce vázán. Trestní sazba v rozpětí 5-10 let odnětí svobody stále hrozivě ční v pozadí všech úvah. Případ napadl předsedovi senátu Janu Šottovi.
Zdeněk Jemelík, Čas na impeachment
Pravomoc prezidenta republiky omilostnit pravomocně odsouzeného provinilce je nesystémové opatření, narušující soustavu kroků k zjišťování viny a ukládání trestů. Ladislav Jakl se kdysi trefně vyjádřil, že je nástrojem nespravedlnosti. Proto se opakovaně objevují návrhy na zrušení tohoto prezidentova privilegia.
Jsem přesvědčen, že stát, který nedokáže spolehlivě ochránit občany před účinky selhávání justice, musí mít milost prezidenta republiky jako pojistný ventil pro případy selhání justice, jež se nepodařilo napravit standardními postupy. Dále je milost prezidenta republiky jediným nástrojem pro řešení nesnesitelných životních situací odsouzených, pro jejichž nápravu nemá trestní právo přiměřený nástroj.
Je ale zcela nezbytné, aby nositel pravomoci ji užíval jen ve veřejném zájmu a nenechal se při rozhodování o žádostech vést vztahem k osobám blízkým.
Zdeněk Jemelík, Pohoršení vzbuzující Andrej Babiš
Čekal jsem napjatě, jak kunktátor Jaroslav Šaroch naloží s obviněním Andreje Babiše teď, kdy již není předsedou vlády, když kdysi dávno jeho trestní stíhání zastavil. Nejistota skončila: 21. března 2022 se národ dověděl, že Andrej Babiš čelí obžalobě, podané k Městskému soudu v Praze, kde napadla senátu předsedy Jana Šotta. K tomuto bodu se státní zastupitelství propracovalo po sedmi letech trestního řízení. Průtahy řízení jsou trestem samy o sobě.
Zdeněk Jemelík, Meze soudcovské nezávislosti
Soudcovská nezávislost patří k hlavním podmínkám spravedlivého soudnictví. Její ochrana je věcí nejvyššího veřejného zájmu. Paradoxně se o ní ale začne mluvit vždy, když se stát v situaci finanční tísně rozhodne krátit nebo zmrazit platy soudců a požadovat po nich solidaritu s ostatními postiženými složkami státní správy. Argumentace odpůrců státního zásahu pak vyvolává dojem, že snížení příjmů soudcovskou nezávislost omezí, patrně v důsledku snížení jejich odolnosti proti úplatkům a jiným zvýhodněním. Je to smutné.
Soudcovská nezávislost přichází ale na přetřes také v debatách o vztahu soudů nižšího a vyššího stupně. Soud vyššího stupně má povinnost a zákonné právo přezkoumat na základě opravného prostředku rozhodnutí nižšího stupně a případně je vrátit k novému projednání, nebo za jistých okolností nahradit vlastním. V případě vrácení má právo uložit nižšímu soudu odstranění zjištěných vad a požadovat po něm, aby se při novém projednání řídil jeho právním názorem. Tuto úpravu oficiálně soudci přijímají, jsou s ní srozuměni. Všichni chápou, že soudcovská nezávislost není vymezena tak široce, aby činila nedotknutelnými špatná rozhodnutí jednotlivců.
Nastávají ale situace, v kterých konkrétní soudce vnímá pokyny vyššího soudu jako zásah do své nezávislosti a někdy se dokonce snaží se vzepřít nebo aspoň dát veřejně nevoli najevo. Vždy je pak na místě otázka, zda měl na odpor právo.
Zdeněk Jemelík, Vládnutí za kouřovou clonou
Díky coronavirové pandemii média soustřeďovala pozornost veřejnosti k jejímu průběhu, k opatřením proti ní a k přešlapům vlády. Václav Klaus se svým institutem a mnozí jiní ovšem právem upozorňovali, že za kouřovou clonou zpráv o pandemii a souvisejících záležitostech se Babišova vláda může dopouštět potlačování občanských svobod. Také se mluvilo o tom, že pandemie je podhoubím pro obrovské kšefty a jen tiše se šeptalo o tom, že při nich možná dochází k okrádání státu, jehož „vývar“ mizí v kapsách bohaté chátry.
Ústup pandemie se odrazil v řídnutí kouře, takže nová vládní koalice by dobrodiní kouřové clony nemohla využívat. Ale vypukla válka na Ukrajině…
Zdeněk Jemelík, O vězeňství u Vymývače
Druhá část Otázek Vymývače mozků, pardon, Václava Moravce, dne 20.ůnora 2022 posloužila k virtuálnímu šachovému utkání vlády a opozice. Tématem bylo vězeňství a některé další problémy resortu spravedlnosti. Strany zastupovali vysoce kvalifikovaní představitelé: vládu staronový ministr spravedlnosti Pavel Blažek, opozici poslanec Radek Vondráček, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Ač oba vzděláním právníci, jako soupeři nebyli zcela rovnocenní: pan ministr měl převahu podstatně větších „provozních“ zkušeností i větší výmluvnosti. Oba se řídili zásadou „ševče drž se svého kopyta“ až na malé vybočení Radka Vondráčka ke kritickému vyjádření o vládní politice ve vztahu k situaci na rusko-ukrajinské hranici. S jeho vyjádřením naprosto souhlasím: v tomto případě je na místě následování vzoru chování německé vlády, dostatečně poučené hrůzami 2. světové války. Naši bojechtiví ministři se nespálili ohněm, proto si lehkovážně hrají se zápalkami a ohrožují národní bezpečnost i ekonomické zájmy státu.
Zdeněk Jemelík, Kdo se nemusí bát božích mlýnů ?
Nadpisem článku „Kdo se má bát božích mlýnů ?“ jsem položil otázku jako předznamenání k pojednání o usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve věci, o které jsem opakovaně psal na svém blogu jako o „hororu od zlínského soudu“. Nadpis dnešního článku uvádí odpovědď na otázku a něco navíc. Skutečně jím odpovídám, že mezi těmi, kdo jsou nedotknutelní, jsou významnou skupinou soudci a státní zástupci.
Zdeněk Jemelík, Pan ministr si počká…
Média povzbudila zájem veřejnosti o dění v justici zprávou o vynuceném přerušení hlavního líčení u Krajského soudu Brno v pobuřující kauze STOKA, údajně způsobeném pochybením dozorového státního zástupce Radka Mezlíka, který nepředal soudu část trestního spisu velikosti 10-12 tis. stran. Informace přikořenila Česká justice článkem Jana Hrbáčka, podle něhož se zmíněný státní zástupce prostřednictvím šifrované aplikace WhatsApp pokusil domluvit si schůzku bez advokáta s jedním z podezřelých. Tato zpráva je doslova pikantní, protože šifrovaná aplikace WhatsApp má být oblíbeným nástrojem komunikace různých kriminálních živlů a jednání s podezřelým bez advokáta je hrubým porušením jeho práva na obhajobu a obecně na spravedlivý proces. Lepší důvod pro kárné stíhání provinilce si ani není třeba přát.
Zdeněk Jemelík, Další zastavení na Zemkově křížové cestě
V úterý 18.ledna 2021 média rozšířila zprávu, že miliardář Zdenek Zemek neuspěl u Vrchního soudu v Olomouci s odvoláním proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který kromě schválení dohody o vině a trestu a uložení peněžitého trestu ve výši 8 milionů Kč rozhodl, že má zaplatit 18 milionů Kč jako náhradu škody, kterou údajně způsobily státu jeho fotovoltaické elektrárny prodejem elektřiny za zvýhodněnou cenu, platnou do 31.prosince 2010, ač podle soudu na to neměly nárok. Obsah zpráv doplňovala ustálená klišé o souvislosti s podvody při výstavbě elektráren.
Sleduji kriminalizaci jeho podnikání v solárním byznysu od 2.června 2014. Opakovaně si při tom vybavuji přísloví „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Jeho životaběh v tomto odvětví podnikání postihují další a další pohromy, takže nabyl povahu křížové cesty. Úterní rozsudek byl zatím posledním zastavením na ní.
Zdeněk Jemelík, Dva staronoví ministři v Partii
Společné vystoupení Pavla Blažka a Marie Benešové v Partii dne 23.ledna 2022 vybočilo z nevlídné atmosféry vztahů mezi vládními a opozičními stranami: v jejich rozhovorech převažovala jednota názorů a profesionální věcnost. Nevadilo ani zabrání větší části prostoru Pavlem Blažkem na úkor Marie Benešové, dané jeho větší výřečností. Nebylo patrné, že každý z nich patří k jiné straně, že je mezi nimi generační rozdíl a jejich profesní historie je velmi rozdílná.
Zdeněk Jemelík, Kdo se má bát božích mlýnů ?
Náhodou se mi dostal do rukou článek Markéty Chaloupské o obvinění 10 osob kvůli krácení daně se škodou 170 milionů Kč. Zaujala mě v něm dvě jména: uherskohradišťského multimilionáře Pavla Buráně, kterého jsem dosud považoval za nedotknutelného, ne-li přímo chráněného orgány státní moci, a jeho „pravé ruky“ Roberta Juřičky.
Reagoval jsem článkem „Boží mlýny asi přece jen melou“. Když jsem jej psal, potlačil jsem chuť podotknout, že odeslání věřitele do vězení může být veledlužníkova „bezva finta“. Ta myšlenka mě nyní pokouší znova, neb se mi do rukou dostalo usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 30. září 2021, jímž odvolací soud zrušil rozsudek senátu předsedy Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu Brno ze 17.prosince 2019 nad věřitelem Pavla Buráně a jeho manželkou, obou již podruhé odsouzených k nepodmíněným trestům. Vrchní soud si dal hezky na čas, čímž odvolatele potýral napětím z očekávání, ale výsledek je za trápení odškodnil: ač jsem již četl spoustu zrušujících rozhodnutí odvolacího soudu, nevybavuje se mi žádné, které by se dalo srovnat s tímto masakrem: odvolací soud se ztotožnil s rozhodující většinou výtek odvolatelů, takže z argumentace nalézacího soudu nezůstal kámen na kameni. Zdá se mi nepochopitelné, že zkušený soudce Radomír Koudela mohl vydat takovou snůšku nesmyslů.
Zdeněk Jemelík, Boží mlýny asi přece jen melou
Během posledních dvaceti let jsem zažil řadu šarvátek s policií, státním zastupitelstvím a soudy, nebo jsem byl svědkem bojů, jež vedli chráněnci spolků, jichž jsem byl nebo jsem členem. V naprosté většině šlo o prohrané zápasy. Zejména v případě pokusů o vyvolání kárného nebo trestního řízení jsem nabyl dojem, že někteří lidé jsou natolik chráněni svým společenským či profesním zázemím, že jsou prakticky nedotknutelní.
Ale před několika dny se mi dostal do rukou rozsudek nad početnou skupinou podvodníků a v něm jsem ke svému překvapení našel jména tří „nedotknutelných“, na které mám špatné vzpomínky z dávné minulosti. A nebyli to lidé z galerky ani bezdomovci. Krátce na to, přesněji 6.ledna 2022, jsem si na serveru iRozhlas přečetl článek Markéty Chaloupské o obvinění z podvodu se škodou 170 milionů deseti lidí, kteří údajně zneužívali ke krácení daní charitativní činnost. Mezi nimi mě zaujalo jméno uherskohradišťského multimilionáře Pavla Buráně, jehož jsem až dosud rovněž považoval za nedotknutelného. Dojem nedotknutelnosti ostatně vyplývá i z informace, obsažené ve zmíněném článku, že policie se činností této skupiny zabývá od r.2019. Vím ale, že již v r.2015 policie a státní zastupitelství měly v rukou kvalifikované upozornění na tuto „charitativní“ činnost pana Buráně. Přičinlivé Městské státní zastupitelství v Praze postoupilo oznámení zlínským orgánům, kde si je Pavel Buráň mohl přečíst, neboť měl legální přístup ke spisu, do něhož je vyšetřovatel Libor Zapletal založil. Bylo by jistě zajímavé se dovědět, proč policie nechala případ několik let ležet, a pak se do něj náhle pustila s dosti velkým hlukem (policejní zásah v sídle Buráňovy firmy upoutal pozornost veřejnosti).
Zdeněk Jemelík, OVM 19.12.2012 k justici
Kdyby ANO nemělo Helenu Válkovou, muselo by si ji vymyslet. Kdykoli je třeba vystoupit v televizi k problematice práva a spravedlnosti a justice, paní profesorka to zvládne věcně, nekonfrontačním způsobem a s ženským šarmem. V neděli ji přizval Václav Moravec jako předsedkyni mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny do Otázek spolu s předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem na debatu o současných problémech justice.
Zdeněk Jemelík, Ohlédnutí za Marií Benešovou
Není úplně obvyklé, že se na ministerstvo spravedlnosti vrací bývalý ministr. Současné vystřídání Marie Benešové Pavlem Blažkem je o to zajímavější, že jejich životní dráhy se proťaly již dříve v obráceném gardu: Pavel Blažek odcházel a Marie Benešová nastupovala. Stejně jako dnes, kdy nastupující vláda bourá opatření předchůdkyně, Marie Benešová chutě zmařila jeho dílo: stáhla ze sněmovny návrh nového zákona o státním zastupitelství, jehož přípravu Pavel Blažek dovedl k závěru. Ostatně jako poslankyně patřila k hlavním odpůrcům jeho přijetí. Předložila pak malou novelu stávajícího zákona, s kterou neuspěla. Ve svém druhém mandátu se k ní vrátila, ale ani ji do sněmovny nedostala a je na Pavlu Blažkovi, aby rozdělaný úkol dokončil.
Zdeněk Jemelík, Donu Pablovi na uvítanou
Pavel Blažek se vrací na ministerstvo spravedlnosti po devítileté přestávce. Jeho včerejší přijetí novináři bylo více než nevlídné. Po návratu ze setkání s prezidentem republiky se hlavně zajímali o jeho údajné vyšetřování policií. Internetové České noviny se o jeho setkání s Milošem Zemanem nezmínily, ačkoli referovaly o návštěvě Jany Černochové.
Zdeněk Jemelík, Středník za kauzou Zadeh
Případem ods. Shahrama Zadeha jsem se začal zabývat na žádost jeho obhájců a se souhlasem Johna Boka v r.2015, kdy ještě probíhalo vazebně vedené přípravné řízení. Opakovaně jsem jej navštívil ve věznici. Shahram Zadeh je vysoce inteligentní charismatický muž s vybraným společenským vystupováním. Uznávají to i někteří jeho protivníci. Např. nedávno se přibližně v tomto smyslu vyjádřil před soudem ods. Daniel Rudzan, nejpřísněji potrestaný Zadehův spoluobžalovaný ve „velké daňové“ kauze.
Zdeněk Jemelík, Nerovnoprávné postavení obětí justičních nešvarů ve sporu se státem
Česká justice uveřejnila článek ČTK o zatímním hubeném výsledku sporu bývalé trestně stíhané předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Aleny Vitáskové se státem o odškodnění za víceleté ničení jejího života svévolí orgánů činných v trestním řízení. Šéfredaktorka zdůraznila jeho důležitost zařazením do svého výběru.
Až na ustálené klišé o získání licence nedokončenými chomutovskými fotovoltaickými elektrárnami podnikatelského klanu Zemků, které má do pravdivosti hodně daleko, bych neměl článku co vytknout. Zaujal mě ale jako ilustrace nerovnoprávného postavení obětí justičních nešvarů mimo jiné ve sporech o odškodnění za nesprávný až zločinný postup orgánů činných v trestním řízení.
Zdeněk Jemelík, Soudy nechaly vyhrát „Rošťáky“ nad „Slušňáky“
Od r. 2015 sleduji trestní stíhání zlínských podnikatelů Ladislava a Jana Lebánků a jejich společnosti Vltava Holding a.s., obviněných z výroby padělků cigaret Marlboro, kterou měli bratři úmyslně zkrátit daně a poškodit práva společnosti Phillip Morris k ochranné známce. Případ napadl Krajskému soudu Brno – pobočka Zlín 15.června 2015 a zatím jej pravomocně uzavřelo usnesení senátu předsedkyně Martiny Kouřilové Vrchního soudu v Olomouci z 25.srpna 2021. Proces jsem komentoval řadou článků, z nichž v „Zahřmění u Olomouckého soudu“ jsem se zabýval závěrečným zasedáním Vrchního soudu v Olomouci.
Zdeněk Jemelík, Schizofrenní superformalistické myšlení státních zástupců
Spolek Chamurappi z.s. a já osobně se zabýváme podporou nespravedlivě stíhaných obviněných, občas podporou žadatelů o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Zcela výjimečně seznámení s vedlejšími ději, jež provázejí svízele nespravedlivě stíhaných, mě inspiruje k pokusům o vyvolání trestního stíhání osob, které se na potížích nespravedlivě stíhaných přiživují. Může se stát, že se v takovém případě ujmu úlohy zmocněnce poškozených.
Zdeněk Jemelík, Ohlédnutí za kauzou Zadeh
Když 11.října 2021 jednal Krajský soud v Brně senátem Aleše Novotného o žádosti obž. Shahrama Zadeha o dohodu o vině a trestu a vrátil návrh k odstranění drobných závad, někteří novináři si to vyložili jako zamítnutí. Nesprávnost jejich domněnky potvrzuje průběh hlavního líčení a rozsudek z 29. října 2021 o schválení dohody o vině a trestu mezi státním zástupcem Alešem Sosíkem a obžalovaným Shahramem Zadehem v rozsahu, jenž jsem uvedl v článku z 11.října 2021 Kajícnici před soudem, tedy se souhrnným trestem 9 let odnětí svobody a „příslušenstvím“. Zprávu ČTK o hlavním líčení krátce po jeho zakončení pohotově přinesla Česká justice.
Zdeněk Jemelík, Justiční pêle-mêle u Moravce 24.října 2021
V druhé části Otázek Václava Moravce dne 24.října 2021 se probíralo pravé pêle-mêle témat a názorů převážně k justiční problematice. Václav Moravec si k tomu přizval výjimečně vyrovnanou trojici diskutujících, nesporně způsobilých vyjadřovat se k daným námětům na úrovni: Pavla Blažka, Jakuba Michálka, Roberta Pelikána, tedy dva bývalé ministry spravedlnosti a předsedu poslaneckého klubu Pirátů.
Zdeněk Jemelík, Odveta za nezájem o dohodu o vině a trestu
Od r.2015 jsem sledoval a od r.2016 jsem provázel pravidelnými komentáři trestní proces, vedený u Krajského soudu v Brně proti skutečným nebo domnělým pachatelům rozsáhlého krácení daně z přidané hodnoty při obchodování s minerálními oleji z dovozu. Kvůli osobě hlavního obžalovaného, Shahrama Zadeha, Iránce s českým státním občanstvím, jsem proces označoval jako „kauzu Zadeh“ nebo „velkou daňovou kauzu“. Pokračoval jsem i poté, co jsem panu obžalovanému odepřel další podporu jeho obhajoby.
Zdeněk Jemelík,Je žadatel o podmínečné propuštění z vězení lidská bytost ?
Během dlouhých let činnosti občanského aktivisty v oblasti trestního řízení jsem měl opakovaně příležitost účastnit se řízení o podmínečné propuštění odsouzených z výkonu trestu, od vzniku spolku Chamurappi z.s. v listopadu 2017 převážně jako statutární představitel navrhovatele. Často prožívám s našimi chráněnci dramata při částečných nebo úplných neúspěších.
Zdeněk Jemelík, Hyeny v pasti
Internetové Novinky přinesly pohodově již v poledne zprávu o závěru soudního stíhání podvodníků Patrika Kalouse, Vojtěcha Nováka a Stanislava Netopila, kteří se pokusili vylákat od nepravomocně odsouzených manželů Jaroslava a Jarmily Novotných 25 milionů Kč pod záminkou zajištění zprošťujícího rozsudku. Podle Novinek měli od Novotných dostat 10 mil. Kč.
Případ sleduji hodně zblízka již od samého začátku. Psal jsem o něm již dříve .Mohu si proto dovolit tvrdit odlišně od Novinek, že podvodníci nezískali od Novotných vůbec nic. Patrik Kalous si sice vyzvedl v jejich vile 10 milionů Kč jako zálohu, ale byly to peníze PČR. Byl šikovný: uklidil je beze stopy, takže PČR má malér.
Zdeněk Jemelík, Kajícníci před soudem
Se zájmem sleduji galimatyáš v slovenských orgánech činných v trestním řízení. Republikoví kriminalisté zatýkají policisty, prokurátory, soudce a pouští se i do policejní inspekce, naproti tomu policejní inspektoři zatýkají republikové kriminalisty, takže zatýkající se náhle stávají zatčenými. A najdou se prokurátoři a soudci, kteří některé zatčené pouštějí na svobodu. Významnou roli v usvědčování zadržených hrají „kajícníci“ – lidé s „máslem na hlavě“, kteří se vyhnou důkladnému vyšetřování a jeho možným důsledkům tím, že něco málo na sebe přiznají, ale navíc „práskají“ na jiné zadržené. Hlavně pomáhají usvědčit takové, které jim někdo vytipuje. Když na ně nic nemají, něco si vymyslí.
Zdeněk Jemelík, Poprask kolem Aleny Vitáskové
Nejen chlebem živ je člověk a nejen volbami se zabývají novináři. Proto se Alena Vitásková dostala znova do ohniska zájmu novinářů, jež zneklidňuje již od r.2012, kdy se překvapivě stala předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Ještě více zaujala v r.2013, kdy ji začala stíhat policie a provázeli ji pak po celé trestní řízení, jež definitivně skončilo v r. 2018. Nyní se zájem obnovil díky tomu, že se opět projevila přiléhavost jejího označení za „drzou holku“: prokázala drzost tím, že se nespokojila s odškodněním ve výši 400 tis. Kč za neoprávněné trestní stíhání a domáhá se milionových částek.
Zdeněk Jemelík, Štvanice na podnikatelský klan Zemků pokračuje
V nejbližších dnech stane před soudem Zdeněk Zemek st., zakladatel a šéf holdingu, jenž podlehl vábení státu a pustil se do výstavby fotovoltaických elektráren. Zatížil holding miliardovým úvěrem a jako mnozí jiní byl přinucen zúčastnit se běhu o závod s časem o získání licencí Energetického regulačního úřadu na provozování tří rozestavěných chomutovských fotovoltaických elektráren. Startovním výstřelem bylo náhlé snížení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren v listopadu r. 2010 s účinností od 1. ledna 2011. Snížení bylo likvidační, neboť ohrožovalo způsobilost holdingu splatit úvěr. Tím stát nepřímo navodil nebezpečí jeho krachu. Pokud by holding nedoběhl do cíle včas a stal se nezpůsobilým splácet úvěr, čtyřem tisícovkám zaměstnanců by hrozilo propouštění.
Zdeněk Jemelík, Kunktátorova moudrost
Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Toto přísloví jsem si vybavil, když jsem se dověděl, že dohled Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen VSZ) vyzněl v neprospěch dozorového státního zástupce kauzy Čapí hnízdo Jaroslava Šarocha: vyvolal v řízení průtahy tím, že vrátil policii případ k došetření až na konci srpna, ačkoli svědectví, jež si přál vyhodnotit, měl k disposici již v červenci. Takové hodnocení se může případně promítnout až do jeho kázeňského postihu.
Zdeněk Jemelík, Hon na hyeny
V článku „Česká justice převzala nepřesnou zprávu ČTK“ z 14.srpna 2021 jsem komentoval zprávu CTK z jednoho dílčího jednání zlínské pobočky Krajského soudu Brno, aniž bych řádně vysvětlil, o co se v procesu jedná. Není to ostatně zřejmé ani ze zmíněné zprávy ČTK. Proto se k příběhu vracím.
Vydělávání peněz zneužitím tísně zámožných obviněných považuji za hyenismus. Dostat se do mlýnských kol trestního řízení je neštěstí samo o sobě. Obvinění psychicky strádají, trápí je zhoršení společenského postavení, opouštějí je (špatní) přátelé, někdy se jim rozpadají rodiny a náklady na obhajobu je ruinují. Obohatit se na jejich účet odčerpáním dalších prostředků nabízením předstírané pomoci je skutek, hodný opovržení. Proto tento v podstatě jednoduchý proces stojí za pozornost.
Zdeněk Jemelík, Zahřmění u olomouckého soudu
V článku „U olomouckého soudu zahřmí“ z 14.srpna 2021 jsem upozornil na blížící se jednání Vrchního soudu v Olomouci o odvolání obž. Ladislava Lebánka, Jana Lebánka, Radka Rajnohy, Ladislava Zupky, společnosti Vltava holding a.s. a státního zástupce proti rozsudku z 2. října 2010 zlínské pobočky Krajského soudu v Brně – senátu předsedy Jiřího Dufka, jímž byli zmínění obžalovaní odsouzeni k podmíněným trestům. Bratrům Lebánkovým a společnosti Vltava Holding a.s soud mimo to uložil peněžité tresty. V rozsudku se nedostalo na původního obžalovaného Romana Šulyoka, otce záměru vyrábět padělky cigaret Marlboro, jehož věc původní soudkyně kauzy Iveta Šperlichová vyloučila do samostatného řízení a pak jeho stíhání zastavila. Jeho mladšího bratra Jana senát Jiřího Dufka zprostil obžaloby, což patří k hlavním neuvěřitelnostem rozsudku.
Zdeněk Jemelík, Česká justice převzala nepřesnou zprávu ČTK
Pod názvem „Zlínský soud přijal prohlášení viny dvou lidí v kauze ovlivňování soudů“ uveřejnila 12. srpna 2021 Česká justice zprávu ČTK o hlavním líčení u zlínského soudu, které proběhlo téhož dne. Netuším, co stočilo zájem právě k tomuto jednání, jež nebylo ani zahajovací, ani konečné, jen jedno z řady, na němž probíhala část dokazování. Pokud sehrála roli módnost institutu dohody o vině a trestu, podotýkám, že v „kauze Zadeh“ u Krajského soudu v Brně se pro tento postup rozhodlo šest obžalovaných včetně Shahrama Zadeha, jenž dosud úporně hájil svou nevinu.
Zdeněk Jemelík, U olomouckého soudu zahřmí
Od října r.2010 čekají zlínští podnikatelé Lebánkovi a jejich souputníci na rozhodnutí olomouckého Vrchního soudu o jejich odvolání proti rozsudku zlínské pobočky Krajského soudu v Brně. Žijí v napětí, podobném tomu, jež pociťují senzibilové v tušení blízkého vypuknutí bouřky. A rozsudek, ať bude jakýkoli, budou vnímat s intenzitou zahřmění hromu.
Zdeněk Jemelík, „Nad Tatrou sa blýska…“ ale u nás je ticho
V těchto dnech slovenská Národna kriminálna agentura zadržela dalšího soudce Nejvyššího soudu. Je to ojedinělý dozvuk mohutných otřesů, kterými od volebního vítězství strany Igora Matoviče procházejí slovenské orgány vynucování práva. Zadržený soudce je již třináctý v řadě. Do vazby se dostali také vysocí činitelé prokuratury a policie. Policejní akce vyvolávají dojem, že postižené orgány jsou nemocné sklonem ke korupci, úplatkářství, zneužívání moci a jejich ochoření bujelo, protože předcházející politická reprezentace se možná s nepoctivými policisty, prokurátory a soudci vezla, anebo aspoň jí chyběla politická vůle proti zlořádům zakročit. Policie nesměla neřádstvo vidět, ale když jí politická moc uvolnila ruce, s chutí vyrazila na hon na otalárované škůdce.
Vzhledem k tomu, že jsme se Slováky žili dlouho ve společném státě, rozdíl mezi současnými poměry u nás a u nich je velmi nápadný. Vlastně až do začátku slovenského „zemětřesení“ se poměry u nás a u nich podstatně nelišily. Obrat ve slovenských poměrech nastolil otázku, zda jsou čeští příslušníci orgánů vynucování práva počestnější než jejich slovenští kolegové, či zda v jejich řadách projevy mravního úpadku také řádí, ale není zde nikdo, kdo by je chtěl vidět, a pak dokonce nedejbože potírat.
Zdeněk Jemelík, O sebechvále Igora Stříže
Některé komentáře ke jmenování Igor Stříže nejvyšším státním zástupcem jsou nesouhlasné. Lidé připomínají jeho minulost vojenského prokurátora a člena KSČ, často s dovětkem, že ve sboru státních zástupců je dost osvědčených jedinců bez předlistopadové zátěže, takže vládou schválený výběr Marie Benešové byl nemístný. Igor Stříž odpovídá věcně, zdá se, že bez hněvu, a zdůrazňuje, že pro své jmenování neudělal vůbec nic. Prostě jen přijal nabídku. Nelze se divit: na sklonku kariéry již s další počítat nemůže. K výhradám k předlistopadové minulosti se staví odmítavě a zdůrazňuje, že při výkonu služby vždy dbal o zákonnost svých rozhodnutí a ostatně trestný čin odmítnutí nástupu vojenské služby znala i Masarykova republika a v zákonících jej měly a stále mají mnohé demokratické státy.
Odkaz na zákonnost rozhodnutí vyvolává otázku spíše filozofickou, zda právo protiprávního režimu je plnohodnotným právem nebo jen institucionalizovaným bezprávím.
Zdeněk Jemelík, Proč jde před soud šéf Z-Group Steel Holdingu. Vyšlo 16.7.2021 na České justici
Jako občanský aktivista se po dvě desetiletí zabývám sledováním patologických úkazů v trestním řízení a snažím se podporovat jejich oběti. Nemám formální právnické vzdělání. Pokud něco z práva umím, platí přísloví „ nouze naučila Dalibora housti“. Přesto v r.2013 jeden soudce Městského soudu Brno uveřejnil na Neviditelném psu článek, v němž uvedl, že chce-li dostat objektivní informaci o nějaké kauze, musí jít do mého článku. Netušil, že budu jednou monitorovat jím vedený proces a mé referáty o jeho činnosti budou kritické.
V r.2013 jsem se začal podporovat obhajobu Ing. Aleny Vitáskové a její podřízené Ing. Michaely Schneidrové v účelovém trestním stíhání, jež po dlouholetém pronásledování nakonec dosáhly pravomocného zproštění obžaloby.
Zdeněk Jemelík, Posedlost Pavlem Zemanem
Podle veřejných zdrojů (např. Seznam Zprávy 15.7.2021) podala Marie Benešová kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, a to kvůli způsobu, jakým zasahoval ve prospěch svého známého do soudního sporu. Neměl bych být udiven, protože jsem sám během jejího mandátu podal několik podnětů k jeho kárnému stíhání a opakovaně jsem upozorňoval na jeho odpovědnost za „puč“ z 12.června 2013. Souhlasím s jejím názorem, že neměl vést v r.2014 jednání v bytě soudce Jana Czernina v zájmu svého známého Petra Habersbergera.
Zdeněk Jemelík, Pomsta státu oklamaným investorům
Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Kdysi stát podnítil zájem investorů o budování fotovoltaických elektráren nastavením přehnaně výhodné výkupní ceny za elektřinu, dodanou do rozvodné sítě. Právní úpravu pravidel budování a provozování elektráren co nejvíce zkomplikoval. Kromě jiných omezujících podmínek pro provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny bylo nezbytné získat licenci, ač v té době to nebylo nutné v Německu a jinde a dnes se nevyžaduje ani u nás. Vydavatelem licencí byl Energetický regulační úřad, který vyřizování přívalu žádostí o licence v letech 2009 a 2010 nezvládl: někteří žadatelé získali licence neoprávněně, na jiné se včas nedostalo.
Zdeněk Jemelík, Stát jako spolupachatel
Stav, do kterého se v závěrečné fázi dostala „velká daňová kauza“ (též „kauza Zadeh“) Krajského soudu v Brně, je jedinečný a překvapující. První ohromující zvláštností je nenadálá kapitulace obž. č.1 Shahrama Zadeha, jenž po dlouhodobé obhajobě své neviny, přenesené až na půdu Evropského soudu pro lidská práva, se doznal i k jednání, o němž policie nevěděla a nebylo obsahem obžaloby. Podal současně bona fide usvědčující svědectví proti obžalovaným č.2-5, kterým aspoň zdánlivě doplnil propastné díry v důkazní situaci. Vysloužil si tím dohodu se státním zástupcem o vině a trestu, o jejímž osudu ovšem teprve rozhodne soud. Jeho příkladu následovaly všechny „malé ryby“, které se místy doznávaly i k hříchům, jichž se nemohly dopustit. Všechny dohody o vině a trestu dostaly své spisové značky. A pod původní spisovou značkou pokračuje pouze dohodami osekaný ostrůvek tvrdošíjných, kteří trvají na své nevině, ač jim žalobce nabízel výhodný obchod výměny doznání za mírné tresty. Nepřijali, budou trpět. „Malé ryby“ je většinou neznají, ale obžalovaní to mají marné, neboť žalobce je jasnovidný: sami sice daň z přidané hodnoty krátit nemohli, ale prostřednictvím dosud neustanovených osob řídili konečné články řetězců, u nichž konečně ke krácení docházelo.
Zdeněk Jemelík, Obrana obžalovaných
Vracím se do soudní síně Krajského soudu v Brně, do okamžiku, kdy 16. června 2021 předseda senátu Aleš Novotný po odmítnutí požadavku obhájců na odročení hlavního líčení vyzval advokáta Petra Schopfa k přednesení závěrečné řeči ve prospěch obž. Petra Dokládala.
Zdeněk Jemelík, Stručně o obraně obžalovaných
Vracím se do soudní síně Krajského soudu v Brně, do okamžiku, kdy 16. června 2021 předseda senátu Aleš Novotný po odmítnutí požadavku obhájců na odročení hlavního líčení vyzval obhájce a obžalované k přednesení závěrečných řečí.
Závěrečné řeči měly vesměs vysokou úroveň a některé byly velmi obsáhlé, a to včetně závěrečných řečí obžalovaných č.2 - 5, kteří mají odbornou kvalifikaci a ovládají i právní stránku obchodování s pohonnými hmotami. Obsahově se závěrečné řeči do značné míry překrývají. Nebudu se zde jimi jednotlivě zabývat do podrobností. Větší pozornost jim věnuji v článku Obrana obžalovaných, zveřejněném pouze na mém blogu, na internetových stránkách spolku Chamurappi z.s. a na sociálních sítích.
Zdeněk Jemelík, Příprava „popravy“ obžalovaných
Dne 16. června 2021 nastal ve „velké daňové kauze“ či „kauze Zadeh“ historický okamžik. Kauza napadla ke Krajskému soudu v Brně kdysi dávno, přesně 18. března 2015 a od té doby se vlekla a zdálo se, že nikdy neskončí. V posledních měsících předseda senátu Aleš Novotný opakovaně vyprávěl, jak si představuje přednes závěrečných řečí, ale nikdy k nim nevyzval: nakonec se stále znova prosadila potřeba doplnění dokazování.
Zdeněk Jemelík, Neobvyklé úkazy v závěru soudního procesu
Zdánlivě neukončitelná „velká daňová kauza“ či „kauza Zadeh“ se přece jen přiblížila k závěru v hlavním líčení, jež u Krajského soudu v Brně proběhlo ve dnech 15.-17. června 2021. Obsahově navazovalo na hlavní líčení z 3.-5. května 2016, během něhož došlo k zveřejnění šokující dohody o vině a trestu, sepsané mezi obž. Shahramem Zadehem a státním zástupcem Alešem Sosíkem, a k navazujícímu ústnímu vyjádření obž. Shahrama Zadeha, jež se v detailech odchyluje od textu dohody.
Zpráva o účasti na oslavě
|
Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze |
CHAMURAPPI z.s. Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m |
IČ: 065 89 138 |
VŠEM, KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT
Věc: Praha 19.6.2021
ZPRÁVA SPOLKU CHAMURAPPI Z.S. PRO VEŘEJNOST
Dne 18.6.2021 jsem se na pozvání zúčastnil oslavy 80. narozenin pana exprezidenta Václava Klause.
Se srdečným pozdravem
Ing. Zdeněk Jemelík
předseda CHAMURAPPI z.s.
_____________________________________________________________________
Tel.+420-606410226,+420-776651095 skype: JemelikZdenek
E-mail: jemelikzdenek@chamurappi.eu; jemelikzdenek@gmail.com
KLIKNĚTE NA OBRÁZEK
Zdeněk Jemelík, Hledání Zemanova nástupce jako řetěz trapasů
Hledání nástupce Pavla Zemana provázejí od počátku menší nebo větší trapasy. Prvním byl požadavek opozičních stran, aby jej vyhledala a jmenovala až vláda, vzešlá z podzimních voleb. Projevily tím nepotlačitelnou chuť podřídit obsazení funkce stranickopolitickým zájmům, jejichž uplatnění je ale v tomto případě absolutně nežádoucí. Prokázaly současně neznalost problematiky řízení soustavy státního zastupitelství, jejíž správa náměstkem-dočasným správcem by mohla způsobit snížení její výkonnosti. Je to další důkaz toho, že předáci opozičních stran až na pár čestných výjimek jsou zaslepeni touhou po moci, ale nemají jasnou představu o úkolech, jež by v případě získání vládní moci museli řešit a ani je to příliš nezajímá: důležité je dostat hračku-stát do rukou, a pak už se ukáže, co s tím. Většina z nich nemůže prokázat na významném díle z minulosti, že nebude vládnout hůře než Andrej Babiš a jeho lidé. Tvrzení, že vládnout hůře než Andrej Babiš ani nejde, a je tedy v podstatě jedno, kdo přijde na jeho místo, je ničím nepodložený volební slogan.
Zdeněk Jemelík, K Otázkám Václava Moravce z 23.5.2021
Protivládní televize provozuje dlouhá léta pořad Otázky Václava Moravce, o němž jsem v minulosti často psával jako o Otázkách Vymývače mozků. Od 5. ledna r.2020 až do 23.května 2021 jsem k němu nevyjadřoval, protože v něm nepřišly na přetřes záležitosti justice. Až dnes v něm vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se snažil sehrál roli zkušeného, uvážlivého muže s rozvinutým právním cítěním. Z pohledu občanského aktivisty, který se dlouhodobě setkává s poškozováním práv občanů justicí a „přifařenými“ úřady, není ale přesvědčivost jeho výstupu dokonalá.
Zdeněk Jemelík, Etická úskalí trestního řízení
Protivládní televize přinesla s týdenním zpožděním zprávu, že jakýsi Abdullah Zadeh učinil po letech plné doznání ve „ velké daňové kauze“. Skutečně se tak stalo, ale jedná se o obžalovaného MUDr. Shahrama Zadeha, kdysi hojně sledovaného Íránce s českým státním občanstvím. Byl jsem přítomen jeho překvapujícímu vystoupení před soudem a 5.května 2021 jsem o něm „ještě za tepla“ referoval článkem, stejně jako dříve o jiných událostech v jeho věci.
Zdeněk Jemelík, Opozice v bublině
Řídím se zásadou „ševče, drž se svého kopyta“ a běžně se nevyjadřuji k obecným politickým problémům. Tímto článkem činím výjimku, z které nehodlám v budoucnosti učinit pravidlo.
Jsem si vědom, že opozice má mimo jiné v „popisu práce“ kritiku činnosti vlády. Její postavení je pohodové: nenese za nic odpovědnost a ve srovnání s vládními politiky pracovní nasazení jejích představitelů je podstatně nižší. Opoziční politici žijí v bublině svých skupinových zájmů, a někdy jim uniká, jak jde život mimo její hranice. V pohodlí poslaneckých lavic mají dost času na to, aby na činnosti vlády našli aspoň vši, pokud se jim právě nepodaří odhalit závažné chyby. Kdyby to nedělali, nemohli by sami věřit ve svou nenahraditelnost.
Zdeněk Jemelík :Zeman, Nevtípil, Čapí hnízdo
Nepředvídaná resignace Pavla Zemana na funkci nejvyššího státního zástupce vyvolala zasloužený poprask. V jejím stínu zůstala zpráva o odchodu do civilu k 31.květnu Pavla Nevtípila, vyšetřovatele kauzy „Čapí hnízdo“. Pozoruhodná je časová souvislost: vyšetřovatel předvolal obviněné Janu Mayerovou a Andreje Babiše k seznámení se spisem na dny 24. a 25. května 2021 a podle zpráv z veřejných zdrojů má v úmyslu znova navrhnout podání obžaloby na oba. Není ovšem zdaleka jisté, zda to do 31. května stihne. Vyhodnocení spisu tak nejspíš zůstane na jeho nástupci. Není zatím známo, jak by na nový návrh na podání obžaloby reagoval dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. Pokud by opět rozhodl o zastavení trestního stíhání, mohl by znova přijít ke slovu nejvyšší státní zástupce. Také v tomto případě by při troše štěstí už nemusel rozhodovat Pavel Zeman, ale jeho nástupce. K dokonalosti hry schází odchod Jaroslava Šarocha ze státního zastupitelství, jemuž ale zatím nic nenasvědčuje.
Zdeněk Jemelík, Peníze nesmrdí, korupce kvete
Navazuji na článek kolegy- člena spolku Chamurappi Oldřich Heina „Peníze nesmrdí (pecunia non olet)“, který vyšel před pár dny na několika serverech a je „zaparkovaný“ na spolkovém webu . Autor v něm uvedl pojem „svaz známých“ jako nástroje k uplatnění korupčních vlivů. Kdo se dlouhodobě zajímá o dění v trestním řízení, pravděpodobně mi přisvědčí, že jím zmiňovaná uskupení občas vznikají. Někdy o nich lidé mluví jako o „místních mafiích“.
Zdeněk Jemelík, Podporoval jsem obhajobu zločince
V zahajovací den prvního třídenního květnového bloku hlavního líčení ve „velké daňové kauze“ Krajského soudu v Brně se účastníci určitě nenudili. Dověděli se, že se nedostaví předvolaný svědek Jan Vaculík, jehož příběh vzbudil pozornost během výslechů z poslední doby. Důvod: zmizel, je nezvěstný. Dodávám ale, že již 5. května přinesly sdělovací prostředky zprávu, že pohřešovaný se našel a je v pořádku. Pak proběhlo jednání s jedním ze složitelů stopadesátimilionové kauce za propuštění obž. Shahrama Zadeha na svobodu, který se opakovaně dožaduje vrácení svého dílu. Kauce totiž nesplnila účel. Státní zástupce Jiří Kadlec nechal pana obžalovaného znova zatknout hned po jejím složení přímo na dvoře věznice s úmyslem poslat jej do předběžné vazby. Když soud uvalení vazby odmítl, policie a státní zastupitelství si našly další důvod na uvalení vazby o půl roku později a z té se již pan obviněný nedostal. Rozhořčení poskytovatele kauce je pochopitelné, nicméně soudce Aleš Novotný žádost o vrácení odmítl. Obž. Shahram Zadeh bude pravděpodobně odsouzen a kauce nejspíš propadne ve prospěch státu jako část náhrady škody. Navíc při jednání o dohodě o vině a trestu ji sám nabízí jako „bolestné“ za uložení nižšího trestu. Soudce se podivil, že tak samozřejmě nakládá s cizími penězi. Jeho námitka, že členy rodiny nepovažuje za cizí lidi, se ovšem týká jen malé části kauce.
Zdeněk Jemelík, Šťastný konec spletitého procesu
Spolek Chamurappi z.s. občas poskytuje podporu žadatelům o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Poslední úspěšný případ skončil dne 30. dubna 2021 propuštěním na svobodu žadatele usnesením Okresního soudu Brno venkov. Avšak předcházely tomu události jinak nebývalé.
Do řízení jsme se pustili jako do experimentu s vědomím, že nemusíme uspět. Náš chráněnec měl dlouhodobě přerušen výkon trestu ze zdravotních důvodů. Zkusili jsme, zda soud započítá přerušení výkonu trestu do doby, rozhodné pro podmíněné propuštění. Je to záležitost judikaturně téměř neprobádaná.
Zdeněk Jemelík, Prostořeká Maruška
Nad Milošem Zemanem se chvíli snášela mračna. Prozradil, že v kauze Vrbětice existují dvě vyšetřovací verze a nudící se darmošlapové mu hrozí ústavní žalobou. Ale už se nemusí bát, protože mu přispěchala na pomoc jeho oddaná fanynka Marie Benešová, z božího dopuštění současná ministryně spravedlnosti, která ví o ještě více vyšetřovacích verzích než on. Možná doufala, že se darmošlapové vrhnou na ni a na Zbožňovaného zapomenou.
Zdeněk Jemelík, Barták se vrací
Když jsem 15.října 2019 opouštěl soudní síň liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.Labem po vyslechnutí rozsudku senátu předsedkyně Evy Drahotové nad obž. Jaroslavem Bartákem, nevěděl jsem, zda se sem ještě někdy vrátím. Ale nakonec k tomu došlo dne 22. dubna 2021 při zahájení dalšího kola řízení, spuštěného rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR o dovolání pana obžalovaného. Po uzavření předchozího kola došlo ke změně v obhajobě. Skvělou a úspěšnou Hanu Riedlovou nahradili pánové Jiří Noha a Martin Goldstein, kteří byli s dovoláním k Nejvyššímu soudu stejně úspěšní jako kdysi jejich předchůdkyně. Došlo tak na mou předpověď z článku „ Soud posloužil zájemcům o vyvolání trestního stíhání“ z 16. října 2019: rozhodování nalézacího a odvolacího soudu opět neobstálo v očích dovolacího soudu.
Proces proti obž. Jaroslavu Bartákovi nabyl podobu pokračujícího sporu mezi obecnými soudy a Nejvyšším soudem ČR, který opakovaně ruší rozsudky ze stále stejných důvodů: pro pochybnost o zákonnosti způsobu usvědčování pana obžalovaného a o proveditelnosti a vážném úmyslu jeho údajných zločinných záměrů.
Zdeněk Jemelík, Neprůstřelné orgány, bezbranní občané
Občas je slyšet nářky na obtížnou vymahatelnost práva, kterou ovšem příslušní představitelé státu popírají. Pravda je taková, že za předpokladu přísného a nestranného dodržování právních předpisů by naplnění práva mělo být samozřejmostí a mocní se tváří, že vše se samozřejmě dodržuje a občané si stěžují bezdůvodně. Obrana proti bezpráví by sice podle nich mohla být někdy zdlouhavá, ale s vysokým stupněm pravděpodobnosti zaručená.
Zdeněk Jemelík, Vidle v procesu
V předchozích článcích o „velké daňové kauze“ či „kauze Zadeh“ u Krajského soudu v Brně jsem popisoval obtížné plížení procesu k závěru. Zmínil jsem se, že před závěrem hlavního líčení dne 23. března státní zástupce Aleš Sosík předložením požadavku na výslech dalších svědků „hodil vidle“ do snahy předsedy senátu Aleše Novotného dovést konečně řízení k závěrečným řečem. Zdržel tím řízení o týden.
Při dalším jednání dne 29. března se ukázalo, že „hození vidlí“ nemělo jiný účinek než ztrátu času: předvolaní svědci se nedostavili. A předseda senátu začal preludovat na motiv zahájení závěrečných řeší. Než jsme se ale dověděli, co chce podniknout, nečekaně povstal obž. Shahram Zadeh a do jeho směřování k závěrečným řečem „vhodil vidle“ obnovením zájmu o dohodu o vině a trestu. Požádal o jednání se státním zástupcem na toto téma.
Zdeněk Jemelík, Střípky ze skomírajícího procesu
Závěrečnou část „velké daňová kauzy“ či „kauzy Zadeh“ u Krajského soudu v Brně, zahájené v r.2015, účastníkům hlavního líčení ztrpčují protipandemická opatření, nemilosrdně uplatňovaná předsedou senátu Alešem Novotným. Ač to nepožaduje žádné obecné nařízení ani opatření předsedy soudu, tento senát se chrání před nákazou respirátory a nutí tím i obhájce, obžalované a svědky, aby během celého jednání vdechovali svůj vydýchaný vzduch. Většina obžalovaných a část obhájců sedí nejméně 20 m od senátu. Nesporným účinkem zakrytí úst je zhoršení srozumitelnosti ústních projevů. Ovšem nařízením o používání respirátorů předseda senátu nic neporušuje, pouze využívá svou pravomoc. Je otázka, zda trápením sebe, senátu a dalších něčemu prospěje. Tímto nerebeluji proti používání respirátoru veřejností, protože to obecně stanovilo vládní nařízení.
Případ se sice blíží k závěru, ale definitivní konec se stále odsouvá do neznáma. Již několikrát jsem vstoupil do soudní síně v očekávání, že předseda senátu vyzve státního zástupce k přednesení závěrečné řeči, ale vždy se objevilo něco, co bylo ještě třeba projednat. Zdržujícím zásahem do rozvrhu jsou žádosti obžalovaných o vyjednání dohody o vině a trestu nebo zájem státního zástupce o výslech dalších svědků. Nebo se nedostaví předvolaný svědek a plánovaný jednací den odpadne. Tak naplánovaný třídenní blok v prvním týdnu března se scvrkl na jediný celodenní opakovaný výslech svědka Jana Doležala a následující blok odpadl vůbec.
Zdeněk Jemelík, Vězení místo vděčnosti
Proti záměrům Evropské unie se Česká republika zpožďuje v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Každý, kdo přispěje k zrychlení vývoje, zasluhuje vděčnost státu. Budování fotovoltaických elektráren zabrzdila náhlá změna ekonomických pravidel koncem roku 2010, jež existenčně ohrozila mnoho investorů. Byl to neomluvitelný podraz ze strany státu, jenž nejdříve rozmařilým nastavením podmínek vylákal investory k budování obnovitelných zdrojů, a pak je bez varování vehnal do situace ohrožení krachem.
Významným investorem v oboru fotovoltaických elektráren je podnikatelský rodinný klan Zemků, který je mimo jiné vlastníkem největší průmyslové střešní elektrárny v zemi. Také zdar jejich podnikání stát hrubě ohrozil změnou podmínek na sklonku r. 2010. Přesto se jim podařilo dokončit výstavbu dvou pozemních a jedné střešní elektrárny a v posledních hodinách 31. prosince 2010 získat licence Energetického regulačního úřadu ještě za platnosti původních výhodných podmínek. Významnou měrou přispěli k plnění zadání, vytýčeného České republice Evropskou unií. Vděčnosti se nedočkali.
Zdeněk Jemelík, Hamáčkovi podřízení rozbíjejí rodinu
Ukoptěná snaha Jana Hamáčka o zabrzdění jízdy ČSSD do politického propadliště je nepřehlédnutelná. Věnuje tomu spoustu umu a energie. Stylizuje se do postavení zachránce národa proti coronavirové pohromě a s velkou pílí využívá kdejakou příležitost k „okopávání kotníků“ koaličního partnera, tedy hnutí ANO a osobně Andreje Babiše. Těžce tím poškozuje důvěryhodnost vlády v očích veřejnosti. Na řízení vnitřního chodu ministerstva vnitra mu kvůli těmto koníčkům zřejmě nezbývá čas. Někteří jeho úředníci pak bezostyšně porušují zákony, upravující jejich činnost, a bezohledně škodí lidem
Zdeněk Jemelík, Rozporné postoje upovídané ministryně
Marie Benešová se v posledních dnech opakovaně kriticky vyjádřila k jednání pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Bezprostředním podnětem jsou úniky informací z vyšetřování případu soudce Zdenka Sováka, dnes již důchodce. V té souvislosti se dožaduje předání věci Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.
K únikům jistě došlo. Je to patrné již ze skutečnosti, že v den Sovákova zadržení se na televizních obrazovkách objevily záběry z jeho eskortování na policejní služebnu. Někdo musel s předstihem upozornit novináře na tuto událost. O chvíli později se v médiích objevily
informace, které mohly mít původ v dokumentaci trestního řízení. Není to ostatně nic nového, toto neřádstvo se opakuje často a nedaří se učinit tomu přítrž.
Zdeněk Jemelík, Zlovolné načasování odebrání dítěte
Sleduji zblízka trápení Bibiany, matky samoživitelky s třemi dětmi, nedávno podmínečně propuštěné z vězení, statečně překonávající těžkosti návratu na svobodu. Jako by nestačilo, že je nepřijatelná pro většinu pronajímatelů bytů a zaměstnavatelé nestojí o nekvalifikovanou Romku, nejvíce nesnází jí způsobily sociální pracovnice Jana Součková a Lucie Čermáková z OSPODu Praha 5. Nakonec s potížemi získala malý byt a práci, ale jejich brutálnímu zásahu do rodinného života neunikla. Znemožnily jí umístit problematického 14letého Romana do vhodného zařízení, z něhož by se na noc vracel domů. Musela jej odvést do Diagnostického ústavu, odkud po pár dnech uprchl. Je již téměř měsíc nezvěstný, i když po něm pátrá policie.
Zdeněk Jemelík, Kauza „Zadeh“ klopýtá k závěru
V zájmu zachování obsahové jednoty jsem v článku „Dohoda o vině a trestu jako brzda“ úmyslně nepojednal o dění ze dne 10. února 2021, ačkoli před soud předstoupil zajímavý svědek Jiří Zeman, dlouholetý kamarád obž. Shahrama Zadeha. Jeho výslech si na poslední chvíli vyžádal státní zástupce. V minulosti se podrobil výslechu v přípravném řízení koncem prosince r. 2014. Jeho tehdejší výpověď soud procesně provedl jako důkaz čtením protokolu při hlavním líčení. Okolnost, že si žalobce vyžádal výslech při hlavním líčení až po skončeném dokazování, je sama o sobě pozoruhodná. Za zmínku stojí i skutečnost, že pan obžalovaný si nepřišel poslechnout jeho výpověď.
Zdeněk Jemelík, Dohoda o vině a trestu jako brzda
Institut dohody o vině a trestu je novinka, převzatá z americké trestněprávní praxe. Myšlenka je na první pohled lákavá: pachatel, jenž pochopil, že trestu neunikne, učiní doznání o vině a vyjde soudu vstříc usvědčujícími údaji. Ušetří se čas na jeho další usvědčování. Obvykle dojde k dohodě s žalobcem o přijetí doznání a navrženém trestu, která podléhá schválení soudem.
Má to ale háček: návrh na schválení dohody o vině a trestu musí soud vypořádat před zahájením závěrečných řečí. Nebyla-li věc žadatele vyčleněna do samostatného řízení, projednání se časově vsune mezi ukončení dokazování a závěrečnou řeč žalobce. Za účelem vytvoření časového prostoru pro jednání mezi žalobcem a obžalovaným se řízení obvykle přeruší a ukončení procesu se přiměřeně oddálí. Hodnotu nástroje zpochybňuje skutečnost, že k jednání dochází po skončení dokazování, takže od výslechu žadatele o dohodu nelze očekávat převratné novinky.
Zdeněk Jemelík, Inženýrky lidských duší bezohledně zvítězily
V článku „Inženýrky lidských duší z OSPODu škodí dětem i matce“ z 24.ledna 2021 jsem psal o boji podmínečně propuštěné odsouzené Bibiany proti svěření jejích dětí Karolínky a Romana do ústavní péče. Sociální pracovnice Jana Součková a kurátorka Lucie Čermáková z OSPODu Praha 5 je začaly prosazovat, když se ukázalo, že pěstounka, ustavená před lety s jejich souhlasem, o ně pečuje nežádoucím způsobem. Dosáhly vydání předběžných opatření soudem. Návrat matky z vězení je nezastavil, ač se okamžitě začala hlásit o práva svá i dětí, fakticky převzala péči o ně. Na předání Romana do ústavní péče dámy bezpodmínečně trvaly, ačkoli v té době nechodil do školy a nedopouštěl se žádných nepravostí, jimiž by se mohl stát nebezpečným pro své okolí. Vynutily si jeho nástup do Diagnostického ústavu dne 26. ledna 2021.
Zdeněk Jemelík, Žalobci na odstřel
Lidé jsou nepoučitelní. Pavel Zeman se nepoučil z potíží své předchůdkyně Renaty Vesecké, která se nechala pozvat dnes již zesnulým místopředsedou Nejvyššího soudu ČR Pavlem Kučerou v den svých narozenin do prosklené kavárny na kávu a zákusek a neúmyslně tím umožnila skandalistům, tedy novináři Daliboru Bártkovi, krajské státní zástupkyni Zlatuši Andělové, jinak exprokurátorce a bývalé člence KSČ, a hlavně bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové vyrobit bajku o údajně utajované konspirační schůzce. Skandalisté rozpoutali štvanici, jejíž první obětí byl na konci své kariéry dosud neposkvrněný Pavel Kučera, nepravomocně zbavený taláru a nakonec i Renata Vesecká, později odvolaná vládou Petra Nečase na návrh Jiřího Pospíšila, capo di tutti capi z kauzy Jiřího Čunka. Pavel Zeman se zachoval podstatně neopatrněji: s neveřejnými rozhovory o věci svého známého se uchýlil do soukromí bytu soudce Jana Czernina, čímž posílil podezření o nekalostí vedených jednání.
Zdeněk Jemelík, Dohoda o vině a trestu v praxi
Vleklému procesu, probíhajícímu u Krajského soudu v Brně, mnou označovanému podle jména hlavního obžalovaného „kauza Zadeh“ nebo „velká daňová kauza“, jsem se naposledy věnoval 1.prosince 2020 v článku Zvrat v kauze Zadeh.
Psal jsem v něm o překvapení při hlavním líčení dne 1.prosince 2020, při kterém obž. Shahram Zadeh projevil zájem o sjednání dohody o vině a trestu. Státní zástupce projevil ochotu k jednání a předseda senátu jednání odročil, aby se strany mohly dohodnout. Tím se odsunulo dosud předpokládané zahájení závěrečných řečí.
Zdeněk Jemelík, Inženýrky dětských osudů z OSPODu škodí dětem i matce
Mezi lidem obecným je hojně rozšířená pověra, že nejdůležitější osobou ve výchově dítěte je matka, jejíž lásku nic nenahradí. Je to ale pouze pověra, kterou vyvracejí úvahy a postupy některých inženýrek dětských osudů z oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Vyvedly mě z mylné víry v platnost pověry, když jsem se zapletl do jejich sporu s matkou samoživitelkou tří kouzelných dětí ve věku 5-9-14 let.
V rámci činnosti ve specializované zájmové organizaci občanů jsem občas pomohl žadatelům o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zatím mám štěstí, že nikdo z našich chráněnců se nevrátil k trestné činnosti. Mou poslední „obětí“ je Romka Bibiana, odsouzená za bagatelní trestnou činnost, jejíž cestu k resocializaci dláždí neuvěřitelné „roztomilosti“ ze strany inženýrek dětských osudů z OSPODu. Dosahují takových rozměrů, že občas uvažuji, zda jsem jí neublížil, když jsem jí pomohl k opuštění vlídného prostředí malé ženské věznice. Tam byla pro svou milou povahu hvězdou, oblíbenou jak kolegyněmi, tak personálem a její život plynul poklidně v kolejích, vymezených vězeňským řádem. K jejím nejlepším vlastnostem panovalo zachování dobrého vztahu s dětmi.
Zdeněk Jemelík, Úředníci rozbíjejí rodinu
Soudím, že místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček by se měl méně věnovat podrývání pozic Andreje Babiše a jeho hnutí ANO a více se rozhlížet po svém ministerstvu, jak funguje. Koaliční strana, fungující jako opozice uvnitř vládní koalice, je zhoubná anomálie, ale asi nejspíš škodí pouze sama sobě. Ministerstvo, které rozbíjí rodinné vztahy, je však veřejným škůdcem.
Zdeněk Jemelík, Beztrestnost justičního zločinu
Pokud státní zástupce vyvolá účelově trestní stíhání nevinné osoby, které tím způsobí dlouhotrvající psychickou trýzeň a značné materiální škody, nepochybně se dopouští zneužití své pravomoci. Soudce, který vědomě převezme výsledky jeho zlovolného počínání, aby umožnil dosažení jeho cíle, se stává spolupachatelem. Oba zasluhují trest, ale toho se jim téměř nikdy nedostane, protože soustava státního zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti zastávají názor, že beztrestně škodit obětem justičního bezpráví bez omezení je svatým právem škůdců v taláru.
Zdeněk Jemelík, Covid se raduje, Ústava pláče
Televizní vystoupení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, v němž vyjádřil nevoli nad protiústavností uzavření hranic v rámci protipandemických opatření vlády, vzbudilo značnou pozornost médií. Pavel Rychetský jím nepřímo vznesl nárok na politiky a vysoké státní úředníky, aby každé své rozhodnutí poměřovali s Ústavou. Jistě jde o oprávněný požadavek. Praxe ale ukazuje, že právní povědomí nositelů státní moci není tak vysoké, aby jej plnili, když v panice, kterou sami a společně s médii vyvolávají, činí zoufalá technická a organizační opatření k zastavení epidemie.
Zdeněk Jemelík, Vykopnutí směrem nahoru
Když jsem se dočetl v několika článcích, např. na České justici, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík uspěl v konkursu a odejde do Úřadu evropského veřejného žalobce, vybavily se mi vzpomínky na některé zvláštní postupy personální práce v době socialistického temna. Bylo-li třeba zbavit se někoho, s kým se muselo manipulovat opatrně, neb příliš mnoho věděl, použil se výkop směrem nahoru. Nevím, zda činitelé, kteří pomohli Radku Mezlíkovi v konkurzu na místo na evropské úrovni, si mysleli, že je skutečně tak dobrý, či zda usoudili, že už je ho dost. V každém případě mi nezbývá, než jejich rozhodnutí kritizovat jako neodpovědné: vždyť tento člověk má být vzorkem úrovně českých státních zástupců na evropské úrovni.
Zdeněk Jemelík, Zvrat v kauze Zadeh
V kauze s více obviněnými, s nepřehlednou důkazní situací a složitou právní problematikou se dají čekat různé zádrhele a překvapení. Platí to i pro „velkou daňovou kauzu“ Krajského soudu v Brně, řešenou senátem Aleše Novotného od r. 2015, v které je dle obžaloby hlavní postavou obž.Shahram Zadeh, Iránec s českým státním občanstvím.
Díky covidu naděje na ukončení procesu ještě v r. 2020 vzala za své. Listopadové pokusy o obnovu projednávání věci byly díky různým náhodám rozpačité. Přece jen došlo na konec seznamování s listinnými důkazy. Dalším přiblížením k zahájení závěrečných řečí mělo být souhrnné vyjádření Shahrama Zadeha k důkazům. Opět ale na ně nedošlo, a to z důvodu, který nikdo nečekal.
Zdeněk Jemelík, Radosti justičního prudiče
Úděl justičního prudiče (oficiálně se tomu říká občanský aktivista) je neveselý. Seznamuje se s osudy lidí, které poznamenala přímá nebo nepřímá účast na trestním řízení: s obviněnými, jejich obětmi, ale i s členy rodin těch i oněch. Stává se tak svědkem utrpení, někdy zcela nezaviněného. S odsouzenými se do neštěstí dostávají jejich ženy, děti, rodiče, kterým se leckdy po uvěznění člena rodiny daří na svobodě hůř než odsouzeným ve věznici. Poznává hněv obětí zločinu, které se jen s potížemi domáhají stíhání pachatelů a téměř nikdy se nedočkají přiměřené finanční náhrady za způsobenou újmu, o společenském uznání nemluvě. Také potkává skutečné zločince a poznává hrůznost jejich myšlení.
Zdeněk Jemelík, Slovenské zemětřesení
Naše sdělovací prostředky zaznamenaly, že slovenská Národna kriminálna agentura (NAKA) zadržela a poslala do vazby několik významných policistů v čele s Tiborem Gašparem, bývalým policejním prezidentem SR a později poradcem ministra vnitra ČR Jana Hamáčka. Nechybí nikoli nevýznamná zmínka, že zásah navazuje na různé razzie, ke kterým došlo po únorových volbách. Podrobností je málo, takže se nezdá, že by šlo o událost „světodějného“ významu.
Ve skutečnosti ve Slovenské republice od března letošního roku probíhá sled policejních zásahů, v nichž se různé významné osobnosti přesvědčují, že jistota beztrestnosti jejich skutků již neplatí.
Zdeněk Jemelík, V pochybnostech proti obviněným, důkazů netřeba
V článku „Urob súsedovi dobře…“ z 3. října 2020 jsem na základě náslechu v soudní síni okomentoval rozsudek (zde) senátu Jiřího Dufka zlínské pobočky Krajského soudu v Brně z 2.října 2020 nad obžalovanými zlínskými podnikateli Ladislavem a Janem Lebánkovými, skupinou spoluobžalovaných a společností Vltava Holding a.s., kteří se měli provinit výrobou padělků cigaret Marlboro v hale, vlastněné společností Vltava Holding a.s. Případ jsem sledoval a provázel články od r.2018. Obvinění proti Lebánkům je pikantní, neboť jsou zapřisáhlí nepřátelé kouření, takže v jejich Lesním hotelu se nesmí kouřit ani na prostorné zahrádce.
Zdeněk Jemelík, Pokáraná ministryně
Před pár dny jsem v článku „Kolik stojí podjatost soudce ?“ upozornil na ekonomické důsledky soudcovské arogance, a již je zde příklad ještě výraznější. Mám na mysli případ chomutovské soudkyně Kateřiny Vltavské a jejího vítězství nad ministryní Marií Benešovou v soudním sporu, o němž referuje například, ale nejen, Česká justice.
Nejsem v žádném případě fanouškem Marie Benešové a její vztah ke mně je prokazatelně nenávistný. Tento článek tedy není v žádném případě přátelskou úsluhou kamarádce.
Zdeněk Jemelík, Covid a věznice
Médiana nás chrlí záplavu deprimujících čísel o řádění coronaviru, část z nich se spornou vypovídací hodnotou. Zastrašují a zpracovávají tak veřejnost, aby bez odporu přijímala omezující opatření, jež vláda postupně zavádí za účelem zastavení šíření nákazy, jež je skutečně děsivé. Působivé jsou zprávy o pronikání coronaviru do domovů důchodců. Protože tempo zamořování obyvatelstva se navzdory chaotickým vládním zásahům stále zrychluje, bezradnost plodí stále další utužování omezení. Až na to, že nebyl zastaven provoz místní hromadné dopravy, vyhlášením zákazu vycházení od 21 hod. jsme se konečně dostali na úroveň, připomínající stanné právo z doby heydrichiády.
K veřejnosti se nedostávají povzbuzující zprávy aspoň o dílčích úspěších v potírání nákazy. Je jich málo, ale mlčí se o nich. Příkladem jsou skvělé výsledky obrany Vězeňské služby ČR proti zamoření věznic.
Zdeněk Jemelík, Kolik stojí podjatost soudce ?
Zlínské soudkyni Ivetě Šperlichové se kdysi přihodila nehoda: na poradě senátu si „pustila pusu na špacír“ a notně pohaněla účastníky řízení včetně obhájců. Někdo její monolog nahrál a nahrávku doručil novináři Lubomíru Xaverovi Veselému, který ji zveřejnil na svém webu. Následně ještě proběhly úkony, potvrzující autentičnost zvukového záznamu. Příhoda vyvolala poprask.
Paní soudkyně se v monologu prohlásila za odklízečku lidského odpadu. Přiřkl jsem jí označení „soudkyně OLO“ a věnoval jsem jí několik článků, z nichž lze získat podrobnější informace.
Zdeněk Jemelík, Ministryně vs. místopředsedkyně EK
Pod nenápadným nadpisem „Benešová jednala s prezidentem Zemanem, s rozpočtem ministerstva je spokojená“ uveřejnila Česká justice dne 14.října 2020 článek, z jehož úvodní a rozsahem nejvýznamnější části se dovídáme o nevoli, kterou v paní ministryni vyvolala jakási zpráva Evropské komise o právním státě v České republice. Chce se kvůli ní sejít s místopředsedkyní EK Věrou Jourovou.
Je to svérázný projev redakční politiky: nadpis článku skrývá nejdůležitější část obsahu. Zejména zde chybí podrobnější informace o tom, o jakou zprávu se jedná a kde se lze s její obsahem seznámit. Česká justice o ní žádnou zprávu nepřinesla, natož aby ji zveřejnila.
Zdeněk Jemelík, Urob súsedovi dobře…
V pátek 2. října 2020 vyhlásil Jiří Dufek, předseda senátu zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, rozsudek nad skupinou obžalovaných, kteří dle tvrzení obžaloby měli připravovat výrobu padělků cigaret Marlboro. Byl to v pořadí druhý prvostupňový rozsudek v tomto řízení s tímto námětem, když ten první, vyhlášený předsedkyní Ivetou Šperlichovou, označované v mých článcích přezdívkou „soudkyně OLO“, byl zrušen jako vydaný podjatou soudkyní.
Zdeněk Jemelík, Nenadálý vývoj ve „velké daňové kauze“
Když jsem ráno kráčel k budově Krajského soudu v Brně, netušil jsem, že již po poledni budu sedět ve vlaku do Prahy. U soudu jsem měl strávit tři dny sledováním pokračování hlavního líčení, táhnoucího se od jara 2015 a naposled přerušeného 3.června 2020 . Tímto případem jsem se začal zabývat v r. 2014 a obvykle o něm píši jako o „kauze Zadeh“ nebo o „velké daňové kauze“.
Začátek jednání proběhl všedně. Nic nenasvědčovalo tomu, že se bude dít něco neobvyklého. Ráz jeho zahajovací části určil viditelný nezájem obžalovaných o přítomnost v soudní síni. Seděli v ní jen čtyři ze čtrnácti obžalovaných. Předseda senátu se musel zhruba půl hodiny zabývat žádostmi o souhlas s nepřítomností při jednání. Když pak oznámil, že bude následovat předložení dosud neprovedených listinných důkazů, odešli dva z přítomných. Samozřejmě v soudní síni zůstali obhájci, byť některé obžalované zastupovali náhradníci jejich stálých advokátů.
Zdeněk Jemelík, Celníci proti spravedlnosti
V pátek 2. října 2020 vyhlásí předseda senátu zlínské pobočky Krajského soudu v Brně Jiří Dufek rozsudek nad skupinou obžalovaných, kteří dle prokazatelně zmetkové obžaloby Městského státního zastupitelství v Praze (vysvětlení „zmetkovitosti“ v článku „Nevstoupíš dvakrát…“ z 26.dubna 2019) měli připravovat výrobu padělků cigaret Marlboro ve skladovém areálu, jehož majiteli jsou obžalovaní bratři Lebánkovi. Strojní zařízení do jejich skladu dodal jeho majitel, ods. Roman Šulyok, který tvrdil, že je chce zprovoznit za účelem předvedení zahraničnímu zájemci o jeho zakoupení. Jiří Dufek přebral případ po soudkyni Ivetě Šperlichové (psal jsem o ní jako o „soudkyni OLO“) , která vyloučila ze skupiny obžalovaných původního hlavního podezřelého Romana Šulyoka a v samostatném řízení jeho stíhání zastavila pro neúčelnost (dva tresty po 7,5 letech odnětí svobody mu stačí). Soud jej pak opakovaně použil jako snaživého svědka obžaloby. „Soudkyně OLO“ dovedla věc až do prvostupňového rozsudku. Než ale Vrchní soud v Olomouci stačil rozhodnout o odvoláních, Ústavní soud ji uznal za podjatou. Tím zneplatnil její rozsudek, o případ přišla a na její místo nastoupil Jiří Dufek, který musel začít znova od začátku (kolik stojí stát podjatost i jinak chybující soudkyně, kterou snad chrání i andělé a všichni svatí ?)
O případu jsem napsal řadu článků, stále dostupných na mém blogu a na webu spolku Chamurappi z.s., z nichž lze získat podrobné informace o kauze.
Zdeněk Jemelík, Soudcovská zvůle lege artis.
V soudcokratickém státě nejsou vyloučena žádná překvapení ze strany soudců, jistých si beztrestností, čehož důkazem je následující příběh:
Žije mezi námi slušný člověk, z dopuštění osudu odsouzený k nepodmíněnému trestu, dočasně propuštěný z vězení soudním rozhodnutím o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů do 30. září letošního roku. Protože lékaři mu rozplánovali léčebné úkony až do listopadu, požádal o prodloužení přerušení.
Předseda senátu přibral znalce, který koncem srpna dodal znalecký posudek, z něhož vyplývá, že pan odsouzený je způsobilý k výkonu trestu za předpokladu dodržování celé řady omezení, z nichž aspoň části nelze ve vězení dbát.
Zdeněk Jemelík, Různé tváře Pavla Zemana
Mediální zprávy o činech nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nejsou příliš časté. Zřejmě o pozornost médií příliš nestojí. Jeho přímí podřízení Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan jej zastiňují. Opakovaně jsem se o něm v článcích zmiňoval jako o „brněnské sfinze“.
Náhodný souběh dvou zpráv o něm v jednom dnu je výjimka, která přitahuje pozornost. Jedna se týká neúspěchu dovolání v neprospěch bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka. Další nás seznamuje s údajným zájmem Pavla Zemana o postavení soudce Evropského soudu pro lidská práva. Není sice úředně potvrzená, ale z profylaktických důvodů zasluhuje pozornost. Přičtěme k tomu skutečnost, že po zprošťujícím rozsudku ve věci bývalého předsedy vlády Petra Nečase & spol. se ozvaly hlasy, označující útok policie a olomouckých státních zástupců na Úřad vlády v noci z 13. na 14. června 2013 za puč a dožadující se jeho vyšetření a potrestání pachatelů. S těmito hlasy se ztotožňuji. I zde zní jméno Pavla Zemana, neboť olomoučtí státní zástupci by se bez jeho pokynu nebo aspoň souhlasu nemohli vydat do Prahy.
Zdeněk Jemelík, Chromý úřední šiml
K příznačným znakům administrativní kultury resortu spravedlnosti patří vynechávání spisové značky přijatého podání v odpovědi na ně. Uvádí se pouze datum. To podstatně ztěžuje orientaci v úřednich sděleních. A dalším, daleko významnějším, jsou tak dlouhé lhůty vyřízení věci, že odpověď na podání postrádá smysl. Odpoví-li úřad občanovi na podání, jím dávno zapomenuté, aniž by je řádně označil, může vyvolat zmatek.
Příkladem může být omyl, za který jsem se čtenářům omluvil v článku Nezastavitelný justiční ping-pong. Upadl jsem do něj, když mě ministerstvo vyrozumělo 9. března 2020 o zamítnutí žádosti o abolici, podané 25.října 2018. Na podanou žádost jsem dávno zapomněl a má reakce tomu odpovídala.
Zdeněk Jemelík, Zvraty mysli Marie Benešové
V prosinci r.2019 jsem zaslal paní ministryni Marii Benešové podnět spolku Chamurappi ke stížnosti pro porušení zákona ve prospěch odsouzeného Shahrama Zadeha proti rozsudku senátu Haliny Černé Krajského soudu v Brně. Tímto rozsudkem byl pan obžalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let jako hlava organizovaného zločineckého uskupení (které ve skutečnosti neexistovalo), a za ovlivňování soudu a svědků pomocí křivých svědeckých prohlášení (která byla nepoužitelná a nikdy je nepoužil). Současně s ním bylo převážně nesmyslně odsouzeno dalších pět obžalovaných.
Zdeněk Jemelík, O puči a pučistech
Dne 20.srpna 2020 senát Heleny Králové Obvodního soudu pro Prahu 1 zprostil nepravomocně Petra a Janu Nečasovy a Romana Bočka obžaloby v tzv. kauze poslaneckých trafik. Jeho rozhodnutí vyvolalo značnou pozornost médií, nepřiměřenou skutečnosti, že se odvolal státní zástupce a rozhodnutí odvolacího soudu je ve hvězdách.
V mediálních ohlasech se objevily úvahy o tom, zda monstrózní policejní zásah na Úřadě vlády v noci z 13.na 14. červen 2013 a na něj navazující opatření byly skutečně nezbytné pro nápravu poměrů v kabinetě předsedy vlády, a zda vůbec skutečným cílem nebylo svržení vlády Petra Nečase, tedy zda nešlo o protivládní puč. Z toho vyplývá požadavek na prověření vzneseného podezření a povolání k odpovědnosti řídících činitelů zásahu. Pozornost se soustředila zejména na tehdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu a vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvana jako na hlavní podezřelé.
Zdeněk Jemelík, Co nedořekl Pavel Zeman
Splynutím do jedněch rukou obrovské hospodářské moci oligarchy s politickou sílou vrcholného představitele výkonné moci vzniká postava, připomínající orientálního vezíra. Vezír může spustit circulus vitiosus beztrestného zneužívání moci : využitím politické a správní moci opatřuje svému impériu neoprávněné výhody, takto zmnoženými finančními prostředky ovlivňuje média a jejich prostřednictvím voliče. Získá-li dostatečnou podporu voličů, prakticky vyřadí ze hry kontrolní moc parlamentu. Vezír tak potenciálně ohrožuje fungování demokratických mechanismů výkonu správy státu.
To vše sice může dělat a dosáhnout, ale nemusí. I zde platí biblická zásada „podle skutků jejich poznáte je“.
Zdeněk Jemelík, Prapodivné rozsudky
Ve veřejnosti probublává pohoršení nad prapodivnými rozsudky nad provinilci z okraje společnosti, kteří se dostali do vazby nebo byli odsouzeni za krádeže se škodou téměř nulovou. V různých článcích na toto téma lze vytušit nevoli nad přehnanou přísností soudů: je pravomocný nepodmíněný trest jeden a půl roku vězení přiměřený krádeži pěti housek ? Kam dali soudci rozum a cit ?
V žádném článku jsem ale nenašel popis struktury uloženého trestu, tedy kolik skutečně připadá na zmíněný zanedbatelný skutek a kolik má původ v předchozím „nedosezeném“ podmíněném trestu. Jsem si jist, že převážná část trestu se vztahuje k dřívější trestné činnosti, takže humbuk kolem těchto rozsudků je celkem zbytečný.
Zdeněk Jemelík, Obžalovaní podruhé před cílem
Ve dnech 22. a 23. července 2020 u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně v procesu proti údajným výrobcům padělků cigaret Marlboro proběhly zbývající výslechy svědků a čtení listin a nakonec zazněly závěrečné řeči. Soud se případem zabývá od 15. června 2015. Začal jsem jej sledovat v r.2018 a zpočátku jsem o něm psal jako o příběhu „Rošťáků“ a „Slušňáků“. Jako „Slušňáky“ jsem označil bratry Lebánkovy, majitele Lesního hotelu ve Zlíně. „Rošták č.1“ je recidivista Roman Šulyok, odsouzený mimo jiné za násilí na bratrech Lebánkových k dlouhému pobytu ve vězení, „Rošťák č.2“ je jeho mladší bratr Jan. „Zvláštní jednotkou“ jsou otec a syn Uhříkovi, kteří hrají nějakou vlastní hru a jsou blízcí Romanu Šulyokovi. Obžalobě čelila také obchodní společnost Vltava holding a.s. bratrů Lebánkových. Proces spustila obžaloba Městského státního zastupitelství v Praze, jež se vyznačuje kvalitou mimořádného zmetku.
Zdeněk Jemelík, Ministryně na válečné stezce
Dočetl jsem se, že paní ministryně Marie Benešová v roli kárné žalobkyně nabádala kárný senát Nejvyššího správního soudu, aby se nenechal ovlivnit falešnou soudcovskou solidaritou. Přiznala tak existenci těžké choroby, řádící v justici a státním zastupitelství, která nahlodává smysl soudců a státních zástupců pro odpovědný přístup k výkonu úřadu: oprávněně počítají s tím, že nadřízení nebudou mít chuť je kárat za nepřístojnosti, a pokud je přece jen pošlou před kárný soud, dostane se jim ze solidarity vstřícného a laskavého zacházení.
Paní ministryně mě překvapila. Na rozdíl od ní, s kterou jsem nikdy nepřišel do osobního styku, jsem míval dobré až velmi dobré vztahy s některými z jejích předchůdců a jejich pohledy na situaci v justici a státním zastupitelství mi byly blízké. Ale nepamatuji si, že by někdo z nich brojil proti falešné solidaritě.
Zdeněk Jemelík, „Kafkiáda“ v solárním byznysu
Říká se, že stát je špatný hospodář. Podíváme-li se na počínání českého státu ve vztahu k solárnímu byznysu, zdá se mi rčení slabé: stát se mi jeví jako chaot. Poznatky jsem postupně nasbíral jako vedlejší produkt při podpoře obhajoby Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové, nyní již definitivně pravomocně zproštěných obžaloby z nezákonného jednání ve prospěch podnikatelské skupiny dr. Zemka.
Aby stát splnil požadavky Evropské unie na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, lákal investory na jejich budování nabídkou rozmařilé podpory. V listopadu r.2010 ale nečekaně snížil výkupní cenu elektřiny pro zařízení, uváděná do provozu od 1.1.2011, z dosud platných 12.250 Kč/MWhod. na 5.500 Kč/MWhod. Ohrozil tím existenci řady investorů: pokud si vzali na financování výstavby fotovoltaických elektráren úvěr, jehož splátkový kalendář stál na předpokládaném příjmu s cenou 12.250 Kč/MWhod., po snížení ceny by jim nevynášely elektrárny dost peněz na splátky a skončili by krachem.
Zdeněk Jemelík, Nezastavitelný justiční ping pong
V článku Sedm rozsudků nestačí z 25. května 2020 jsem se zabýval závěrem sedmého kola zrůdného trestního řízení, v němž státní zástupce a odvolací senát donekonečna pronásledují tři obžalované, podnikatelku E.R. a úředníky Ministerstva zahraničí M.S. a V.M. (oba dlouhodobě v postavení mimo službu). Včetně přípravného řízení jejich stíhání probíhá od března 2011 a nalézací soud dříve vydal šest zprošťujících rozsudků, jejichž osud se opakoval: vždy se odvolalo Státní zastupitelství pro Prahu 1 a odvolací senát Městského soudu v Praze předsedkyně Jaroslavy Liškové mu vyhověl vrácením věci nalézacímu Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Nevadilo, že si v průběhu „boje“ vysloužil napomenutí pro nedostatečnou znalost spisu. Nevadilo ani, že samo ministerstvo se necítí poškozeno, nepřipojilo se s nárokem na náhradu škody a jeho Generální inspekce tvrdí, že se žalovaný skutek nestal. Škoda měla činit 1.450.000 Kč. Kolik už stálo trestní řízení, není známo. Po třetím zprošťujícím rozsudku senátu Heleny Králové odvolací soud při vrácení věci nalézacímu soudu nařídil změnu složení senátu. Další změny v přidělení případu pak proběhly z přirozených důvodů.
Zdeněk Jemelík, Konec týrání Aleny Vitáskové
Alena Vitásková je mezi vedoucími představiteli státní správy ojedinělý úkaz: zvládla výkon vysoké funkce předsedkyně Energetického regulačního úřadu, ač byla jako obžalovaná souběžně účastnicí dvou kauz trestního řízení. Nikdo po ní neprojevil chuť dělat dále svou práci a současně hájit svou nevinu ve veřejném procesu, a ne, že by takových nebylo. Oba procesy ji bezohledně zatěžovaly časově a finančně a zejména kladly obrovské nároky na její psychickou odolnost – a podepsaly se na jejím zdravotním stavu. Viníkům nehorázností k její škodě trest nehrozí.
Zdeněk Jemelík, Surovost otalárovaného lháře
Ve středu 24.června 2020 proběhlo u Vrchního soudu v Olomouci řízení, jež snad ukončilo osmiletou kalvárii po policejních služebnách, soudních síních a vězeňských celách, kterou musela podstoupit Michaela Schneidrová, bývalá ředitelka licenčního odboru Energetického regulačního úřadu, dlouholetá spolupracovnice Aleny Vitáskové.
Její trápení souvisí s kauzou vydání licencí fotovoltaickým elektrárnám holdingu Z-Group o silvestrovské noci v r.2010. Bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Antonín Panák dodatečně zjistil, že revizní zprávy, přiložené k žádostem o licence, jsou padělané. Oznámil to policii. Případ se dostal do rukou iniciativního policisty Pavla Pinky, který vyšetřování rozšířil na celou proceduru licenčního řízení.
Mezitím se vyměnilo vedení Energetického regulačního úřadu: odešel dosavadní předseda Josef Fiřt, jehož vedení nezvládlo licenční boom v r.2010. Na jeho místo nastoupila Alena Vitásková, která vypudila zbytek neúspěšného vedení a přivedla Michaelu Schneidrovou, kterou po čase jmenovala ředitelkou licenčního odboru. Tím začalo její neštěstí. Daniel Pinka neomezil svůj zájem na účastníky licenčního řízení ze Silvestra 2010, ale zaujala jej také Michaela Schneidrová, která se v r.2012 postavila do cesty pokusu o odnětí licencí. Dne 12. října 2012 jí sdělil obvinění a 13. března 2013 sáhl také po její nadřízené, Aleně Vitáskové.
Zdeněk Jemelík, Paní ministryně míní, úředníci mění
Ministryně Marie Benešová sklidila kritiku předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance za způsob, jakým se jako kárná žalobkyně postavila k veřejným zasedáním kárného soudu ve věci kárně žalovaného předsedy Krajského soudu v Plzni Miloslava Sedláčka a státních zástupkyň, činných v trestním řízení proti zastupitelům Postoloprt. Nedostavila se a nechala se zastoupit úřednicí v postavení pouhé vedoucí oddělení. Tento krok vzbudil nelibost kárného senátu a pan předseda Nejvyššího správního soudu se hněvá, že při projednávání kárné žaloby na vysokého funkcionáře justice by se měl kárný žalobce nechat zastoupit aspoň činitelem přiměřeně vysoké úrovně, popř. advokátem.
Zdeněk Jemelík, Unavený soud odešel na prázdniny
Po dlouhé „koronavirové“ přestávce se Krajský soud v Brně začal znova zabývat „velkou daňovou kauzou“ proti obž. Shahramovi Zadehovi & spol. Z rozvrhu, sestaveného koncem minulého roku, mu zbývaly do konce pololetí tři neprovedené třídenní bloky jednání. Druhý blok proběhl ve dnech 1.-3. června, ale na třetí již nedojde, protože předseda senátu Aleš Novotný odročil dne 3. června jednání až na 29.-30.9.2020. Zatímco na zlínské pobočce téhož soudu bude předseda senátu Jiří Dufek soudit i v červenci, Aleš Novotný setrvá na zavedeném způsobu vedení procesu, pro který jsou příznačné několikatýdenní přestávky na přelomu roku a o letních prázdninách. Výsledkem daného postupu jsou výslechy svědků k událostem z let 2012-2013 až v r. 2019, přičemž výslechy v přípravném řízení se většinou konaly v r.2014.
Hvězdným bodem programu hlavního líčení dne 1.června 2020 měl být výslech svědka JUDr. Richarda Knoblocha jako mluvčího znaleckého ústavu BDO Appraisal Services -Znalecký ústav a.s. Revizní znalecký posudek ústavu objednala obhajoba s cílem zpochybnit znalecký posudek Daniela Líbezného, obstaraného policií. O jeho vystoupení a „grilování“ specializovaným advokátem Ondřejem Lichnovským jsem psal 3.listopadu 2019.
Zdeněk Jemelík, Celní správa brzdí trestní řízení
Dne 2. června 2020 se senát Jiřího Dufka zlínské pobočky Krajského soudu v Brně vrátil ke zkoumání jednání obžalovaných, kteří měli vyrábět padělky cigaret Marloboro na výrobní lince ve skladu v nedalekých Lůžkovicích. Sklad je majetkem obž. bratrů Lebánkových, stroje do něj nechal narychlo převézt ods. Roman Šulyok z provozovny v Malhosticích, když cítil, že mu jsou v patách celníci a policie. Tvrdil, že má na výrobní linku kupce na Ukrajině, jemuž ji musí před prodejem předvést v chodu. O záměru pokračovat ve výrobě padělků Marlbor se nezmiňoval a dle mého laického úsudku chybí důkaz, že s ní od počátku počítal. Pokusy o zprovoznění linky se ale ani během několik měsíců trvajících pokusů nezdařily.
Zdeněk Jemelík, „Velká daňová kauza“ se vrací
Trestní řízení soudní Krajského soudu v Brně, o němž píši jako o „velké daňové kauze“ nebo o „kauze Zadeh“, napadlo k soudu v r.2015 a po 27. únoru 2020 jeho běh přerušila coronavirová krize. Pokračuje od 25. května 2020 a zřejmě se přelije do druhé poloviny roku. Kdo nesleduje jeho běh soustavně, může se v něm ztrácet a po dlouhé přestávce nechápat souvislosti.
Připomínám proto, že jde o významný případ hospodářské kriminality s obrovskou škodou ve výši 2,5 miliardy Kč, způsobenou krácením daně z přidané hodnoty v obchodech s pohonnými hmotami z dovozu. Základem struktury podvodnické sítě měly být rakouská firma P.P.S. GmbH a česká Ecoll Invest, propojené vlastnickými vztahy. Architektem organizace a autorem postupů podvodných obchodů měl být Shahram Zadeh, Íránec s českým státním občanstvím, který prostřednictvím své firmy Strong Strike půjčil majitelům výše zmíněných firem přibližně 50 milionů Kč a jejich významnému manažerovi Petru Pfeiferovi 6 milionů Kč.
Zdeněk Jemelík, Sedm rozsudků nestačí
V pondělí 25. května 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 1 v senátu předsedy Luboše Svrčka dospělo k závěru řízení, o němž jsem opakovaně psal jako o ping-pongu. Předcházelo mu postupné projednání obžaloby třemi senáty téhož soudu s šesti zprošťujícími rozsudky. Proto jsem psal o ping-pongu: soud vynesl zprošťující rozsudek, státní zástupce se odvolal a Městský soud v Praze senátem Jaroslavy Liškové vrátil věc na 1. stupeň. To se opakovalo šestkrát.
Zdeněk Jemelík, Limity ministryně spravedlnosti
Vládní protipandemická opatření zasáhla mimo jiné do příjmové situace jak firem, tak jednotlivců a jejich domácností. Někteří kritici proto předpokládají, že soudy v brzké budoucnosti zahltí žaloby poškozených o náhradu škody. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se v roztomilém vystoupení v Interview ČT24 dne 5.května (stojí za poslech ze záznamu) vyjádřila k věci s nadneseným sebevědomím sobě vlastním v podstatě v tom smyslu, že stát škodu nezpůsobil, tu způsobil coronavirus a náhradu škody má hradit ten, kdo ji způsobil. Podle ní nelze souhlasit s nároky na náhradu „virtuálních“ škod a musí se dbát zachování dobrých mravů. A podnikatelé mají mít „vatu na přežití“, což asi dle jejího mínění oslabuje jejich nárok na odškodnění. Předpokládá, že žalob nebude mnoho a pokud budou, má pochyby o jejich úspěšnosti. Velký počet žalob prý předpovídají hlavně advokáti, kteří se již těší na tučné palmare. Pokud by ale nápad žalob skutečně přetížil soudy, je připravena reagovat a poradila by si hravě. Novináři přepsali zúženě její představu řešení takto: "Já bych soudce z trestního úseku přesunula na ten úsek, kde to bude potřeba, aby řešili tyto škody, nové bych nenabírala". „Jednoduché“ řešení opřela o upozornění, že máme přes tři tisíce soudců, což je ve srovnání s Německem „na tak malou zemi hodně“ a kriminalita klesá. Přeloženo do „lidštiny“: máme zbytečně moc soudců a část trestních soudců není plně využitá, takže je lze vytížit jinou prací. Je s podivem, že paní ministryně o nevyužití části trestních soudců ví, ale nebýt koronavirové krize by se o ní nikdy nezmínila.
Zdeněk Jemelík, Zločin na vězni není zločinem ?
Dne 17. dubna 2020 se Vrchní soud v Praze v senátu předsedy JUDr. Michala Hodouška, s přísedícími JUDr. Martinem Zelenkou a JUDr. Michaelou Pařízkovou, zabýval odvoláním ods. MUDr. Jaroslava Bartáka proti rozsudku senátu předsedkyně JUDr. Evy Drahotové liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. ze dne 5.října 2019, kterým byl pan obžalovaný za přípravu zvlášť závažného zločinu přípravy vraždy a za přípravu zvlášť závažného zločinu přípravy vydírání odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Soud v podstatné části odvolání zamítl, nicméně snížil trest na 6 let odnětí svobody. Uzavřelo se tak „třetí kolo“ procesu, na jehož začátku liberecký soud uložil trest 18 let odnětí svobody. Vzhledem k tomu výsledek „třetího kola“ není úplně špatný. Ovšem pan obžalovaný jistě spokojen není, takže v brzké budoucnosti ještě o tomto případu uslyšíme.
Na MUDr. Jaroslava Bartáka lze pohlížet jako na padlou hvězdu. Byly časy, kdy jako sekretář elitářského Lions Clubu byl nepřehlédnutelnou hvězdou společenského života, s kterou se rády fotografovaly nejvýznamnější celebrity včetně prezidenta republiky. „Zakopl“ o hanebné nakládání se zaměstnankyněmi, které mu vyneslo odsouzení na 12 let odnětí svobody. Propad ze společenského výsluní a luxusu do vězeňského prostředí byl pro něj šokem. S novými životními podmínkami se vyrovnával s nechutí a špatně a dle mého soudu je dosud úplně nestrávil.
Zdeněk Jemelík, Zločin na zločinci není zločinem ?
Nepřijatelným úkazem v trestním řízení nejsou jen občasné rozsudky nad nevinnými lidmi, ale někdy také znemožnění postihu pachatelů skutečných darebáctví osobitým chováním orgánů činných v trestním řízení, policií počínaje a soudy konče.
Zdeněk Jemelík, Kdy napsal Martin Shabu pravdu ?
V článku z 16. února 2020 „Justiční fakenews z Lidovek“ jsem znectil novináře Martina Shabu za způsob, jakým ve třech článcích z 10.,12. a 14.února 2020 referoval o zahájení trestního řízení proti podezřelým, kteří se pokoušeli z chráněnců spolku Chamurappi vylákat 20 milionů Kč pod záminkou, že jim zařídí zprošťující rozsudek. Martin Shabu neřekl téměř nic o řízení, jež bylo oficiálním předmětem jeho zájmu, a ani nemohl, protože bylo v začátcích a policie na ně uvalila přísné informační embargo. Zato věnoval velkou pozornost poškozeným, nepravomocně odsouzeným manželům Novotným, o jejichž případu podal poměrně obsáhlou, leč neúplnou, a tím silně znevažující zprávu. Jeho zájem měl podle jeho tvrzení v článku z 12.února 2012 tímto směrem stočit předseda senátu Radomír Koudela, jehož rozsudek měl být cílem aktivit pachatelů.
Proces, kolem kterého se zmíněné „fakenews“ točí, není jen tak ledasjaký. Nejde v něm jen o svobodu obžalovaných, ale také o obrovské peníze řádově ve stamilionech Kč. Obžalovaný Jaroslav Novotný a poškozený Pavel Buráň jsou v postavení věřitele a dlužníka. Půjde-li obžalovaný za mříže, vymáhání dluhu bude mít ztíženo a pan poškozený bude mít po starostech.
Zdeněk Jemelík, Prezident a amnestie
Žádostí o vyhlášení amnestie ctihodná advokátní kancelář Toman, Devátý a partneři nastavila zrcadlo úřadům, které z povahy svých pravomocí mimo jiné nesou odpovědnost za zdraví a životy vězňů. Měly to být především ony, kdo měl upozornit na prospěšnost drastického snížení počtu vězňů a dožadovat se amnestie.
Naše věznice jsou opět přeplněné. Stovky odsouzených jsou namačkané v omezeném prostoru. Nedostává se jim plnohodnotná strava bohatá na vitaminy, pohyb na vzduchu mají omezený. Má to neblahý vliv na jejich přirozenou odolnost. Vězeňská služba se může zatím pochlubit, že se nevyskytl žádný případ nakažení vězně nebo pracovníka Vězeňské služby coronavirem. To je ale jen okamžitý stav, který určitě nebude trvalý. Musíme počítat s možností, že postupně se nákaza dostane do všech věznic.
Zdeněk Jemelík, Ping pong pokračuje se souhlasem ministryně
Opakovaně jsem psal o soudním „ping pongu“, který spolu již osm let hrají Obvodní soud pro Prahu 1 s Městským soudem v Praze. Obvodní soud vydal již šest zprošťujících rozsudků, odvolací soud šestkrát vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil věc obvodnímu soudu zpět. Předmětem trestního stíhání je jednání obžalovaných, které proběhlo v r.2008. Na straně nalézacího soudu nastoupil na hřiště již čtvrtý senát s předsedou Lukášem Svrčkem, u odvolacího soudu se hry až dosud zúčastňoval stále jen senát Jaroslavy Liškové, byť při posledním jednání v pozměněné sestavě (o to hůř!).
Trest má následovat co nejrychleji po činu. Tomuto požadavku zmíněný „ping pong“ zjevně nevyhovuje. Víceleté trestní stíhání je pro obžalované trestem svého druhu. Oba soudy trvají dlouhodobě na svém a nic nenasvědčuje tomu, že by měla přijít změna.
Zdeněk Jemelík, Soud proti zdravému selskému rozumu
Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ), je příkladem toho, jak může dopadnout člověk, který se dostane do střetu s mocnými zájmovými skupinami, působícími pod povrchem oficiálních struktur moci ve státě. Kdysi rozhněvala hodně vlivných lidí. Především tím, že jako správná „drzá holka“ přijala nabídku, aby se stala předsedkyní ERÚ, ačkoli na toto místo měli zálusk jiní, kteří lépe vyhovovali zájmům obchodníků s energiemi. Ti „jiní“ se podíleli na odpovědnosti za nezvládnutý „fotovoltaický boom“ a nelibě nesli, když na jejich selhání ukazovala. Nepotěšila několik desítek majitelů fotovoltaických elektráren, jimž ERÚ pod jejím vedením nechal odebrat licence, vystavené jejími předchůdci. Zejména ale vyvolala velké pohoršení tím, že po celou dobu svého působení v úřadě nepovolila zvyšování cen energií a připravila tak obchodníky s energiemi o velké peníze.
Zdeněk Jemelík, Úklid po „soudkyni OLO“ se posouvá k závěru
Proces, který u zlínské pobočky Krajského soudu Brno vede znova od začátku senát Jiřího Dufka poté, kdy jej Vrchní soud v Olomouci odebral „soudkyni OLO“, prohlášené Ústavním soudem za podjatou, se dne 4. března 2020 posunul o krůček blíž k závěru. Účastníci si mohou s trochou dobré vůle myslet, že již vidí na jeho konec.
Zdeněk Jemelík, Soudci soudcům kryjí záda
Prezident republiky trpí utkvělou představou, že hlavní nectností českého soudnictví je zdlouhavost soudního řízení a ani jeho věrná opora, nynější ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ho nedokáže vyvést z omylu, pokud se ovšem o to někdy pokusila.
Daleko významnější jsou jiné prohřešky, a teprve jejich následky vedou k průtahům v řízení. Zkázonosné účinky má jistota beztrestnosti poklesků černých ovcí soudcovského stavu, často se snoubící s pohrdáním účastníky řízení.
Zdeněk Jemelík, Předehra před závěrem vleklého procesu
Ve „velké daňové kauze“ u Krajského soudu v Brně probíhala jako každoročně od 11. prosince 2019 procesní přestávka. Po ní mělo hlavní líčení pokračovat třídenním blokem jednání od 24. února 2020. Na jeho zahájení přizval předseda senátu Aleš Novotný všechny obžalované včetně těch, jimž soud povolil neúčast při jednání. K takovému shromažďování obžalovaných dochází v tomto řízení zřídka. Provázela je proto zvědavost obhájců a veřejnosti na to, co se bude dít.
Obžalovaných se nakonec sešlo dvanáct ze čtrnácti. Čtyři z nich přivedla eskorta z vězení, ať již z vazby nebo z výkonu trestu.
Zdeněk Jemelík, Justiční fakenews z Lidovek
Podle oficiální zprávy mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ze dne 14. února 2020 od ranních hodin pondělka 10.února 2020 zahájila olomoucká expozitura NCOZ pod dozorem Krajského státního zastupitelství v Brně tažení proti skupině osob, podezřelých z pokusu o ovlivňování rozhodování zlínské pobočky Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci. Policie zadržela čtyři osoby, třem z nich sdělila obvinění a ve středu 12.února 2020 vzal Okresní soud v Uherském Hradišti dvě z nich do vazby. Výtečníci měli před obžalovanými předstírat, že mohou ovlivnit rozhodování zmíněných soudů podplácením, ač takovou možnost ve skutečnosti neměli. Mnohamilionové částky na podplacení soudců požadovali po obžalovaných.
Zdeněk Jemelík, Rušné pokračování úklidu po „soudkyni OLO“
Vpodvečer 10.února 2020 se začali sjíždět do Zlína obhájci z kauzy zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, souzené senátem Jiřího Dufka, o které píši na svém blogu jako o „úklidu po soudkyni OLO“. Po dvouměsíční přestávce soud nařídil na dny 11. a 12. února 2020 pokračování hlavního líčení. Shodou okolností ve stejnou dobu se na Lidovkách objevily články Martina Shabu o tažení protimafiánské policie proti „zlínské hydře“, jež se vztahovaly k činnosti jiného senátu téhož soudu. Obohatily soubor témat „volnočasových“ debat advokátů.
Zdeněk Jemelík, Únos bez únosců, vydírání bez vyděračů
Pokud laskavý čtenář z názvu vyvodí, že v tomto článku chci vyprávět o něčem, co se vymyká zdravému selskému rozumu, podezírá mě správně. Budu se zabývat rozsudkem ze 17.prosince 2019, vydaným senátem Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, o němž jsem na základě bezprostředního dojmu ze soudní síně psal v článku „Hororový rozsudek“ z 19.prosince 2019. Pro oživení paměti čtenářům připomínám, že jde o příběh násilného vymáhání stamilionového dluhu, v němž věřitel, ods. Jaroslav Novotný, měl nechat unést dlužníka Pavla Buráně do svého domu najatým komandem „zakuklenců“ a tam jej měl nechat pod hrozbou usmrcení podepsat listiny, jimiž se dlužník zavazoval k splnění svých závazků.
Zdeněk Jemelík, K Otázkám Vymývače mozků (OVM) z 5.1.2020
Převažující část prvních „Otázek“ letošního roku zasvětil Václav Moravec všehochuti problémů vězeňství, justice, státního zastupitelství i legislativní tvorby. Sestava hostů, které si mág mediálního ovlivňování přizval, slibovala hodnotný zážitek: přišla ministryně spravedlnosti Marie Benešová, čestný prezident Soudcovské unie, soudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník, a čestná prezidentka Unie státních zástupců, pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Jednání bylo zajímavé, vzrušující, ale místy to byla docela legrace.
Zdeněk Jemelík, Kauza Čapí hnízdo vstoupila do r.2020
Dne 3. ledna 2020 oznámily sdělovací prostředky, že státní zástupce Jaroslav Šaroch nepožádá znova Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání, protože pouze pokračuje řízení, k němuž jej již jednou vydala. Zpráva, vydaná na přelomu roku, je podnětem k ohlédnutí za dosavadním vývojem případu a k vyhodnocení výpovědí, jež z něj vyplývají o politických poměrech a úrovni právního prostředí státu.
Zdeněk Jemelík, Promluvil pan prezident
Vánoční projev pana prezidenta chválím jednak proto, že jeho přesunutí na den 26.prosince je pokračováním masarykovské tradice, ale zejména jako pečlivě vycizelovaný kousek řečnického umění s bohatým myšlenkovým obsahem, pronesený bezchybnou češtinou. V záplavě blábolení politiků, často neschopných pronést souvislejší projev bez papíru a navíc mluvících pokleslým jazykem, působí jako fata morgana na poutníky vyprahlou pouští. Neúctu k jazyku považuji za neúctu k národu a připomínám, že národ i jazyk neměly daleko k zániku a vděčnost za jejich zachování by nás neměla opouštět, nechceme-li o ně v budoucnosti přijít.
Zdeněk Jemelík, Neklidný soudní advent
Ohlížeje se za posledními dvěma bloky hlavního líčení ve „velké daňové kauze“, vedené senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol., uvědomuji si, jak obtížné je předvídat budoucí vývoj dění v soudní síni. Vše nasvědčovalo tomu, že posledních šest soudních dní před obligátní dvouměsíční „procesní přestávkou“ uplyne nevzrušeně, zaplněno přehráváním odposlechů telekomunikačního provozu a možná občas výslechem nevýznamného svědka (pokud se dostaví).
Zdeněk Jemelík, „Hororový“ rozsudek
Dne 17. prosince 2019 dospěl u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně k druhému prvostupňovému rozsudku proces, vedený senátem Radomíra Koudely, o němž jsem opakovaně psal jako o „hororovém příběhu od zlínského soudu“. Je to příběh věřitele Jaroslava Novotného, který údajně za účelem zajištění úhrady své pohledávky ve výši 376 milionů Kč nechal mohovitého dlužníka Pavla Buráně dopravit násilím do svého domu a tam jej pod hrozbou střelnou zbraní u hlavy a injekční stříkačkou s neznámou kapalinou u krku přinutil k podpisu listin, jimiž si zajistil svůj nárok. Po skončení podpisu listin se dlužník s věřitelem opili a věřitel dovolil, aby hromotluckého dlužníka odvezla domů jeho autem drobná manželka-spolupachatelka. Na pomoc k uskutečnění vydírání si věřitel měl najmout komando čtyř „zakuklenců“, z nichž toliko tři se podíleli na přepadení a převozu dlužníka
Zdeněk Jemelík, Ostudné výročí
Dne 18. prosince si vzpomenou tři obžalovaní z kauzy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod spisovou značkou 3T 91/2011, že přesně před rokem vyslechli šestý zprošťující rozsudek, vynesený v pořadí třetím senátem, který se jejich věcí zabýval. Nebude jim veselo, neboť stejně jako v případě předcházejících pěti rozsudků státní zástupce Jan Lelek pokračuje v díle, započatém jeho předchůdkyní Šárkou Pokornou, a opět podal odvolání, ačkoli ve srovnání s předchozími koly došlo k drobnému doplnění dokazování ve prospěch obžalovaných (vzhledem k dlouhé době trvání procesu se změna důkazní situace nedá očeávat). Případ se táhne již osm let. Dva z obžalovaných byli postaveni mimo službu, což je citelná finanční újma. A při souhře státního zástupce a odvolacího senátu může řízení pokračovat do nekonečna, dokud se čtvrtý zákonný soudce pokorně nepodrobí vůli státního zástupce a předsedkyně odvolacího senátu.
Zdeněk Jemelík, Úklid po „soudkyni OLO“ letos neskončí
Dne 11. prosince 2019 proběhlo u senátu Jiřího Dufka zlínské pobočky Krajského soudu v Brně další kolo hlavního líčení ve věci bratří Lebánků & spol. Případem se původně zabýval senát kárně potrestané „soudkyně OLO“, tedy Ivety Šperlichové, který vyloučil záležitosti obž. Romana a Jana Šulyokových do samostatného řízení, zprostil obžaloby obž. Jozefa Kajabu a rozhodl o vině a trestu ostatních obžalovaných. Ústavní soud uznal „soudkyni OLO“ za podjatou. Následně byla rozhodnutí jejího senátu v této věci zrušena a projednávání obžaloby probíhá znova od začátku před senátem Jiřího Dufka. Předcházející díl hlavního líčení jsem komentoval článkem Našel se „nezvěstný svědek.“
Zdeněk Jemelík, Napětí před bouří v „hororovém“ procesu
Ve středu 12. prosince 2019 pokračovalo u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně před senátem Radomíra Koudely hlavní líčení ve věci proti manželům Novotným & spol., o které jsem opakovaně psal jako o „hororovém příběhu od zlínského soudu“. V předchozím článku jsem se zmínil, že počínaje líčením ze dne 18.listopadu 2019 vyvstaly v řízení zádrhele, které zmařily záměr předsedy senátu ukončit věc vynesením rozsudku nejpozději dne 25.listopadu 2019. Jejich hlavním původcem byl pilný zmocněnec pana poškozeného, advokát Jiří Půček, jenž nabídl soudu k projednání nové listinné důkazy, mezi nimi znalecké posudky obsahu paměti počítače obž. Jaroslava Novotného a komentář k nim. Účelem jejich opatření byl zřejmě pokus o podporu domněnky státního zástupce a předsedy senátu, že pan obžalovaný si sám poslal dopis, jímž měl pošk. Pavel Buráň projevit vůli k urovnání jejich vzájemných vztahů.
Zdeněk Jemelík, K Otázkám Václava Moravce z 8.12.2019
Jako vždy, když se hnutí ANO nebo osobně Andreji Babišovi stane nějaká nehoda právní povahy, přichází do televize neměnně loajální Helena Válková, která se vždy snaží malér zahladit, a není-li to možné, aspoň jej bagatelizovat. Obvykle si vede dosti dobře, protože projednávané problematice rozumí a snaží se nehrotit názorový nesoulad s ostatními účastníky debaty na ostří nože.
Její postavení v druhé části Otázek Václava Moravce dne 8.prosince 2019 se zdálo být choulostivé, protože na pořadu dne byla ožehavá témata a spolu s ní usedli k jednacímu stolu pouze opoziční poslanci, vesměs členové Ústavně právního výboru : Pavel Blažek z ODS, Jan Hrnčíř z SPD a Dominik Feri z Top 09. Pokud by došlo ke konfrontační debatě, čelila by přesile, přičemž zejména vzdělaný bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by byl zvlášť nebezpečný, aniž by další dva účastníci byli bezzubí.
Zdeněk Jemelík, Tragedie hříšného doktora
V rýnovické věznici si odpykává dvanáctiletý trest za -mírně řečeno- nevhodné nakládání s podřízenými ženami lékař Jaroslav Barták, kdysi se pohybující mezi společenskou smetánkou jako pstruh v proudící vodě, předseda Lions Clubu, s nímž se rád nechal vyfotografovat kdekdo, kdo něco ve společnosti znamenal. Pád do hlubin postavení vězně byl pro něj velmi tvrdý a zplodil hněv na všechny, o nichž si myslel, že mu k pádu dopomohli. Sám trest dvanácti let odnětí svobody se v jeho věku mohl snadno přeměnit na doživotí.
Zdeněk Jemelík, Našel se „nezvěstný“ svědek
U zlínské pobočky Krajského soudu v Brně pokračoval ve dnech 3.-4. prosince 2019 senát Jiřího Dufka v „úklidu po soudkyni OLO“, tedy v novém projednání kauzy bratří Lebánků & spol., odebrané kárně potrestané „soudkyni OLO“ po jejím prohlášení Ústavním soudem za podjatou.
Jednou ze zátěží, kterou toto řízení zatížila, bylo přijetí svědectví Františka Ondráčka, jenž nejdříve z vězení poslal bratrům Lebánkovým vyděračský dopis s požadavkem na vyplacení vysoké částky, a když nezaplatili, oznámil státnímu zastupitelství, že zhruba před 20 lety Lebánkovi spolu s ním vyráběli v Babicích u Uherského Hradiště padělky cigaret Marlboro a z výnosu nezákonného obchodu získali prostředky na zakoupení skladového areálu v Lůžkovicích. V původním řízení podal svědeckou výpověď před soudem. V ní se odkázal na svědky, kteří ale jeho tvrzení nepodpořili. V obnoveném řízení dosud nevypovídal, protože nebyl k nalezení.
Zdeněk Jemelík, Postřehy z „velké daňové kauzy“
„Velká daňová kauza“, v které senát Aleše Novotného Krajského soudu v Brně soudí Shahrama Zadeha a skupinu spoluobžalovaných kvůli krácení daně s přidanou hodnotou v objemu přibližně 2,5 miliardy Kč, se plouží k značně vzdálenému rozsudku. Zatím soud počítá s třiceti třemi jednacími dny do konce prvního pololetí r.2020. Zda se přes ně propracuje k rozsudku, popř. zda dojde k nějaké odchylce, je zatím ve hvězdách.
Hlavní líčení pokračovalo ve dnech 25.-27. listopadu 2019. Během prvních dvou dnů byl čas jednání jakž takž využitý, i když ani tentokrát se nedostavili všichni předvolaní svědci. Mezery, vyvolané jejich neúčastí, jako obvykle zaplnilo přehrávání odposlechů, jejichž obsah byl v několika případech dosti významný na to, aby stál za vyjádření obž. Petra Moštěka . Žádný se dle mého laického úsudku nedal vyložit jako důkaz o trestné činnosti.
Zdeněk Jemelík, Zádrhele v „hororovém“ procesu
Ve třech po sobě jdoucích článcích s názvem Ve Zlíně znova o „hororovém příběhu“ jsem se zabýval obnoveným hlavním líčením po zrušení rozsudku odvolacím soudem ve věci, o které jsem dříve psával jako o „hororovém příběhu od zlínského soudu“. Od počátku jsem zaznamenal svižné vedení jednání předsedou senátu Radomírem Koudelou a jeho snahu dovést případ k rozsudku během několika málo stání. Zaznamenal jsem pak, že různé okolnosti se staví jeho snaze do cesty. Podle upravených záměrů se ale stále dalo počítat s vynesením rozsudku dne 25. listopadu 2019.
Zdeněk Jemelík, Výkřik Aleny Vitáskové
V těchto dnech přichází na knižní trh další kniha Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ). Autorka ji nazvala Krvavé slunce pod gilotinou. Kdyby ji nazvala Žaluji, nebylo by to originální, ale daleko srozumitelnější a výstižnější: je to vášnivá obžaloba pokleslých jedinců v řadách policie, státního zastupitelství a justice, kteří ji pronásledují od jara r.2013, a vládnoucího systému, jenž umožňuje bezohledné zneužívání orgánů činných v trestním řízení k ničení životů nevinných lidí, kteří překážejí „mafiánským“ rejdům.
Zdeněk Jemelík, Ve Zlíně znova o „hororovém příběhu“ 3
Dne 18.listopadu 2019 senát Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu v Brně navázal na jednání ze 7. a 12. listopadu 2019, o nichž jsem referoval v příslušných doprovodných článcích, a pokračoval ve vypořádání výhrad z usnesení Vrchního soudu v Olomouci, který zrušil jeho rozsudek ze dne 29.března 2018.
Zdeněk Jemelík, Žalobce proti Nejvyššímu soudu ČR
Kdysi veřejností pozorně sledované trestní stíhání Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu, a její podřízené Michaely Schneidrové časem téměř upadlo v zapomnění. Zatímco v počátcích procesu zvláště na Alenu Vitáskovou dotírali při příležitosti hlavních líčení novináři jako sršni a do soudní síně chodila veřejnost, předsmrtná agonie procesu proběhla u Krajského soudu v Brně ve dnech 12.-13. listopadu 2019 téměř nepozorovaně.
Zdeněk Jemelík, Ve Zlíně znova o „hororovém příběhu“ 2
Dne 7.listopadu 2019 se senát Radmíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu v Brně začala znova zabývat kauzou, o které jsem v minulosti psal jako o „hororovém příběhu od zlínského soudu“ a dne 12. listopadu pokračovalo dokazování.
Očekávání účastníků nenaplnili dva znalci a čas si nenašel také pan poškozený Pavel Buráň. Z obžalovaných zůstal v soudní síni jen Jaroslav Novotný.
Zdeněk Jemelík, Ve Zlíně znova o „hororovém příběhu“
V článku „Soud nad soudem“ jsem uvedl, že dne 7.listopadu 2019 se zlínská pobočka Krajského soudu v Brně začne znova zabývat kauzou, o které jsem v minulosti psal jako o „hororovém příběhu od zlínského soudu“. Tak se i stalo.
V tomto příběhu obžalovaný Jaroslav Novotný jako věřitel dlužníka, poškozeného Pavla Buráně, měl zorganizovat jeho vydírání s použitím násilí a tím ho přinutit, aby podepsal listiny, jimiž se zavázal, že ve lhůtě tří let zaplatí stamilionový dluh, za jehož splacení se zaručí zástavou nemovitostí. Ostatní obžalovaní měli různým způsobem při vydírání pomáhat. K pikanteriím případu patří skutečnost, že žalobce neobžaloval velitele čtyřčlenného komanda zakuklenců ukrajinské národnosti, kteří se podle pana poškozeného na něm dopouštěli násilí. Jeho identitu policie vůbec nezjistila a místo tří Ukrajinců dodala dva Slováky a jednoho Rusa s povolením k pobytu na Slovensku. Jeden příslušník komanda byl již v původním řízení zproštěn obžaloby.
Zdeněk Jemelík, Soud s překvápky
Další blok „velké daňové kauzy“, vedené senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně proti Shahramu Zadehovi ( dále jen SAZ) & spol., který proběhl ve dnech 4.-6. listopadu 2019, měl vnějškově docela pohodový ráz. Pan obžalovaný SAZ se opět dostavil ve slušivém vězeňském oblečení v doprovodu trojice „obyčejných“ příslušníků Vězeňské služby (tytam jsou časy, kdy jej doprovázelo šest zakuklených těžkooděnců se samopaly) a usedl na své obvyklé místo na lavici obžalovaných před stolem obhájců. Za celé tři dny nikdo nezvedl hlas, byť příležitosti se nabízely. Lavice obžalovaných byla obsazena velmi spoře. Pohoršovalo mě jako obvykle chování příslušníků Vězeňské služby, kteří kontrolovali listiny, jež si pan obžalovaný SAZ vyměňoval s obhájcem. Jako laik si myslím, že to je zřejmé porušení zákonem chráněné nedotknutelnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem. Možná se ale mýlím: v případě obž. SAZ jsou odchylky od normálního zacházení časté a vždy se pro ně najde nějaké vysvětlení. Ostatním obžalovaným se této péče nedostává, ač si s obhájci vyměňují listiny běžně. Jinak se ovšem eskorta chová slušně a její příslušníci nemají možnost neplnit rozkazy.
Zdeněk Jemelík, Soud nad soudem
Vše souvisí se vším. Někteří pamětníci si možná vzpomenou, že v nedávné minulosti se 7. listopadu honosně slavilo výročí událostí, k jejichž spuštění byl signálem osudový výstřel z křižníku Aurora. Účastníci procesu, jehož druhé kolo po rozhodnutí odvolacího soudu začne u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně právě v ten den, si na výstřel z Aurory a jeho následky nevzpomenou, ale den 7. listopadu budou vnímat jako mimořádně významný.
Zdeněk Jemelík, Znalec na grilu
Ne, nejde o popis pochoutky pro kanibaly, ale o vyprávění o dalším bloku hlavního líčení ve dnech 29.-31. října 2019 ve „velké daňové kauze“, vedené senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. kvůli krácení DPH při obchodování s minerálními oleji z dovozu. Nejvýznamnější událostí z celého programu bylo vystoupení znalce Daniela Líbezného, přibraného policií, který vypracoval před pěti lety znalecký posudek. Měl za úkol vyhodnotit obchody obžalovaných z hlediska daňových a finančních předpisů, posoudit úroveň vedení účetnictví společností P.P.S. GmbH a Alfa Group Services and Investments, zdokumentovat toky zboží, posoudit správnost výpočtu škody a objasnit mechanismus jejího vzniku. Za tím účelem předložil přehled o počtu provedených přeprav minerálních olejů v rámci sledovaného období a z toho vyvodil, jak velký daňový nárok vznikl státu.
Zdeněk Jemelík, Nekončící příběh stíhání Aleny Vitáskové
Za velkého zájmu novinářů vyhlásil dne 1. listopadu 2019 Zdeněk Chalupa, předseda senátu Okresního soudu v Jihlavě, rozsudek v trestní věci Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ), stíhané za obsazení funkce místopředsedy ERÚ Renatou Veseckou, bývalou nejvyšší státní zástupkyní. Je to již druhý rozsudek, když ten první zrušil pro četné vady odvolací senát Krajského soudu v Brně předsedkyně Haliny Černé.
Zdeněk Jemelík, Soudili soudkyni
Kárný senát Nejvyššího správního soudu pod předsednictvím Miluše Doškové soudil dne 22.října 2019 zlínskou soudkyni Ivetu Šperlichovou, kterou čtenáři mých starších článků mohou znát pod označením „soudkyně OLO“. Nebyl to zřejmě soud ledajaký, protože přilákal pozornost nejen regionálního tisku, ale i serveru Česká justice. Díky tomu veřejnost dostala pohotové informace, byť někdy lehce nepřesné. Dostavila se i veřejnost – malý hlouček obětí podjatosti paní kárně obviněné.
Zdeněk Jemelík, Trápení Aleny Vitáskové pokračuje
Zatímco sdělovací prostředky věnovaly dne 15.října 2010 značnou pozornost vyhlášení rozsudku nad lékařem Jaroslavem Bartákem, umocněnou odvysíláním bohatých obrazových záznamů z hlavního líčení, následující den celkem v tichosti skončilo u Okresního soudu v Jihlavě dokazování a odezněly závěrečné řeči v dalším kroku pronásledování bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.
Zdeněk Jemelík, Po prvé ve vězeňském munduru II.
Zatímco ve středu a čtvrtek se nedostavil žádný z předvolaných svědků, v pátek předstoupila před soud aspoň svědkyně H.C., zatímco s napětím očekávaný Angličan M.W. se neobtěžoval. Zbytek soudních hodin opět vyplnily odposlechy.
Svědkyně patřila k administrativě společnosti P.P.S. Popsala svou pracovní náplň, jejímž základem byla komunikace se zákazníky, přijímání a vyřizování objednávek. Z té doby zná obžalované č.1-5, tedy Shahrama Zadeha, Daniela Rudzana, Elišku Coufalovou, Petra Dokládala a Petra Moštěka, který ale byl zaměstnancem společnosti Biodiesel. K dotazu předsedy senátu uvedla, že vedení společnosti z jejího pohledu tvořili obžalovaní 2-5. Popsala funkční zařazení obžalovaných č. 2-5. Obž. SAZ zná od r.2014, občas s ním konzultovala různé problémy. Častěji měla příležitost jednat s Petrem Pfeiferem. V současnosti nemá spojení s nikým z nich, i když po jejich propuštění vazby se setkala s obž. Danielem Rudzanem a Eliškou Coufalovou. O okolnostech zániku společnosti se s nimi ale tehdy nebavila.
Zdeněk Jemelík, Soud posloužil zájemcům o vyvolání trestního stíhání
Prezident republiky, Andrej Babiš, Marie Benešová a další vyvolali nedávno poprask tvrzením, že v České republice je možné objednat si trestní stíhání. Zejména opoziční politici se na jejich znevažování kvůli těmto výrokům hezky vyřádili.
Z pohledu právnicky nevzdělaného praktika se věci jeví tak, že velmi zřídka, a jen za zvlášť příznivých okolností, lze uvést mašinerii trestního řízení do pohybu cíleným směrem vložením informací, které budou fungovat jako spouštěč. Může tak vzniknout dojem, že iniciátor akce si trestní řízení přímo objednal. O přijaté objednávce by se dalo mluvit v případě, že iniciátor a vykonavatel by byli předem domluveni. Častější je náhoda, kdy semeno zlého býlí padne na úrodnou půdu orgánů činných v trestním řízení, které zaujme, a proto ho nechají vzklíčit.
Zdeněk Jemelík, Poprvé ve vězeňském munduru I.
Hlavní líčení ve „velké daňově kauze“ proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spoluobžalovaným, probíhající od r. 2015 u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného, pokračovalo ve dnech 7.-11. října 2019. Při zahájení jednání dne 7.října 2019 přítomní zažili překvapení: hlavní obžalovaný SAZ se nedostavil jako obvykle v elegantním obleku s vázankou a kapesníčkem, ale v erárním oblečení vězně ve výkonu trestu. Kromě toho jej nepřivedla eskorta šesti těžkooděnců, ale dva řadoví příslušníci Vězeňské služby ČR. Asi mu s ukončením vazby přestalo hrozit blíže neurčené nebezpečí, takže již není třeba jej chránit. Na výrazu pana odsouzeného nebylo patrné, že by mu změny vadily: byl zřejmě v pohodě. V průběhu jednání se ukázalo, že ani jeho výmluvnost neutrpěla. Přece jen to je hrdý, silný muž, kterého hned tak něco nezlomí.
Zrušení eskorty těžkooděnců by mělo být důvodem k zpětnému přezkoumání účelnosti tohoto opatření, za které Vězeňská služba zaplatila spoustu peněz. Jak praxe ukazuje, asi to bylo zbytečné. Zkoumání odpovědnosti za plýtvání je na místě.
Zdeněk Jemelík, Úklid po „soudkyni OLO“ pokračuje
Obnovené trestní řízení soudní, vedené u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně proti obviněným, kteří se měli dopustit krácení spotřební daně z tabáku a poškození autorských práv výrobou padělků cigaret Marlboro, vstoupilo ve dnech 24.-26. září 2019 do dalšího kola. Jedná se o opakované projednání obžaloby po odebrání případu senátu Ivety Šperlichové kvůli její podjatosti, stvrzené ústavním nálezem. O předchozích kolech jsem psal v několika článcích, dostupných na mém bloggu i na webu spolku Chamurappi z.s.
Zdeněk Jemelík, Taková skvělá justiční loupež
Zveřejnění usnesení Ústavního soudu z 30. září 2019, podle něhož se mají vystěhovat členové SBD Svatopluk, žijící v bytovém komplexu v Horoměřicích, vyvolalo skandál. Převážná část reakcí veřejnosti byla odmítavá. Předseda vlády Andrej Babiš se vyjádřil, že došlo k selhání justice. Postižení obyvatelé projevovali zoufalství.
Usnesení je příznačné pro stav justice, z velké části stále ještě ovládané pohrobky normalizace, a proto poplatné předlistopadovému právnímu myšlení. Mimo to mnozí soudci a státní zástupci žijí v přesvědčení, že nezávislost justice je totožná s právem na beztrestné poškozování občanů.
Zdeněk Jemelík, Nesnesitelná lehkost vládnutí III
Nejsem v žádném případě fanouškem Marie Benešové. Nicméně oceňuji ráznost jejího vystupování, kterým nenechává nikoho na pochybách o tom, co si myslí, odolnost vůči tlakům ze strany medií a opozičních poslanců i přísnou profesionalitu, která se např. projevuje ve zdrženlivosti ve vyjadřování k humbuku kolem zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Nicméně v některých jejích rozhodnutích, většinou tlumočených úředníky, spatřuji stopy prokurátorského myšlení z časů nedávno minulých.
Např. jedním z nich je postoj k případu „spícího soudce“, o němž jsem se zmínil již dříve v článcích Nesnesitelná lehkost vládnutí II a Smůla na patách.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh : Rozsudek
Pochybnosti o osudu námitky podjatosti, kterou vznesl obž. Shahram Zadeh (dále jen SAZ) na závěr veřejného zasedání senátu Haliny Černé Krajského soudu v Brně dne 24.září 2019, paní předsedkyně rozptýlila hned na začátku veřejného zasedání dne 26.září 2019: její senát ji v neveřejném zasedání dne 25.září 2019 zamítl. Vysvětlení věnovala přibližně půl hodiny. Pozornost zaměřila na vyvrácení názoru obhajoby, že domněnku o podjatosti lze mimo jiné vyvodit ze skutečnosti, že 27 z 29 soudců trestního oddělení soudu kdysi podepsalo petici na podporu soudce Aleše Novotného. Petice vznikla v souvislosti s trestním řízením soudním proti Aleně Vitáskové & spol. a byla odezvou na napadání pana soudce televizemi Nova a Prima. S projednávanou věcí nemá nic společného a nelze z ní vyvozovat podjatý poměr soudců senátu Haliny Černé k obž. SAZ, jehož se kauza Aleny Vitáskové & spol. netýkala
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Napětí houstne
Navazuji na článek Tři dny se Shahramem Zadehem ze dne 6.září 2019, pojednávající o odvolacím řízení v „malé“ kauze Shahrama Zadeha (dále jen SAZ) & spol., v kterém se dne 4. a 5. září 2019 u Krajského soudu v Brně rozběhlo veřejné zasedání vedené senátem Haliny Černé.
V tomto procesu týrá obž.SAZ vazbou od 2. prosince 2016 brněnsko-olomoucké účelové uskupení příslušníků orgánů činných v trestním řízení. Podle obžaloby měl obž.SAZ v r.2015, tedy v době, kdy byl ve vazbě, založit organizovanou zločineckou skupinu, která mu měla obstarávat falešné důkazy pro vyvinění ve „velké daňové kauze“, probíhající od jara r.2015 u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného.
Zdeněk Jemelík, Probuzený soud
„Velká daňová kauza“, vedená od jara r.2015 u Krajského soudu v Brně senátem Aleše Novotného, se po obvyklé prázdninové přestávce probudila k životu. Účastníci řízení vstoupili 9. září 2019 do soudní síně, kterou opustili 25.června 2019. Pokračování hlavního líčení propuklo s dříve nevídanou intenzitou pětidenním blokem. Předseda senátu se zřejmě rozhodl zrychlit tempo, aby se konečně zbavil neúnosně dlouhého procesu, jehož konec je v tuto chvíli stále ještě v nedohlednu.
Přes dobré úmysly se ale zrychlení příliš nevydařilo. Naplno zapůsobila jako brzda nekázeň předvolaných svědků, z nichž se dostavili jen někteří.
Zdeněk Jemelík, Marie Benešová a destruktoři
Nejsem v žádném případě sympatizantem ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Nicméně nemohu nereagovat na některé prvky útoků na ni, a to nikoli kvůli ní osobně, ale kvůli scestnému myšlení kritiků její novely zákona o trestním zastupitelství. Je na místě nalít bezbranné veřejnosti čistého vína o destruktivní povaze názorů, jimiž ji zahlcuje protibabišovská fronta. Novela si zasluhuje věcné zacházení. Nemůže za to, že ji předkládá ministryně, kterou v okamžiku nouze vytáhl z klobouku jinak nesnesitelně úspěšný Andrej Babiš.
Zdeněk Jemelík, Nezvěstný svědek
Od 6.června 2018 jsem se na svém bloggu opakovaně věnoval svéráznému postupu „soudkyně OLO“, tedy paní Ivety Šperlichové, předsedkyně senátu zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, v řízení proti údajným pachatelům krácení spotřební daně z tabáku, které dovedla k odsuzujícímu rozsudku z 22.června 2018. Ústavní soud ČR uznal paní soudkyni za podjatou. Její rozsudky byly následně zrušeny a případ jí byl odebrán. Čelí nyní také kárné žalobě předsedy Nejvyššího soudu ČR Pavla Šámala.
Řízení probíhá znova od začátku u téhož soudu, ale nyní se jím zabývá senát Jiřího Dufka. Obnovené hlavní líčení bylo zahájeno ve dnech 22.-23. května 2019, o čemž jsem referoval článkem „Stín „Soudkyně Olo“ na obnoveném procesu“. Soud pokračoval v jednání dne 4.září 2019. Mimo vystoupení znalkyně, která posuzovala daňovou povinnost obžalované společnosti Vltava holding a.s., se věnoval záležitosti, o které v obžalobě není vůbec zmínka: prověřování svědectví Františka Ondráčka o údajné účasti obžalovaných bratrů Lebánků na nelegální výrobě cigaret již na počátku století a na jiných místech, než se uvádí v obžalobě.
Zdeněk Jemelík, Podivná akce celníků
V posledních dnech víří ve veřejném prostoru zprávy o soudním řízení trestním proti obchodníkům s padělky značkových cigaret, při jejichž vyšetřování celní správa dle obhajoby postupovala nezákonně, využívajíc k jejich sledování vojáky. Přehlednou zprávu přinesla např. Česká justice dne 8.září 2019.
Není to jediná podivnost v působení Celní správy ČR v trestním řízení. V současné době probíhá u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně proces proti skupině obžalovaných, již měli připravovat výrobu padělků značkových cigaret. Případ původně vedl senát „soudkyně OLO“ Ivety Šperlichové, které byl později odebrán po zásahu Ústavního soudu kvůli její podjatosti a v téže souvislosti na ni podal předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal kárnou žalobu.
Zdeněk Jemelík, Tři dny s Shahramem Zadehem
Po dlouhé prázdninové přestávce nastal pohyb v kauzách obž. Shahrama Zadeha (dále jen SAZ), stíhaného u brněnských soudů ve dvou řízeních: jako hlavní obžalovaný ve „velké daňové kauze“ kvůli krácení daně z přidané hodnoty se škodou ve výši 2,5 miliardy Kč a u Městského soudu v Brně v „malé kauze“ kvůli zřízení organizované zločinecké skupiny, přípravě ovlivňování svědků, podplácení a nadržování. „Malá“ kauza je ve fázi odvolacího řízení u Krajského soudu v Brně.
Zdeněk Jemelík, Pingpong za státní peníze
Dne 17.prosince 2018 jsem v článku „Soudní pingpong nejen v kauze Nečesaný“ psal o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14.prosince 2018, jenž byl šestým v řadě zproštění v kauze podnikatelky a dvou úředníků ministerstva zahraničí. Šťastní obžalovaní obdrželi písemné vyhotovení rozsudku až 19. srpna 2019 a tím mohla skončit nepříjemná část jejich života, odstartovaná sdělením obvinění v březnu r. 2011. Mohla skončit, ale neskončila, protože zatvrzelý státní zástupce Jan Lelek se znova odvolal a věcí se bude muset znova zabývat Městský soud v Praze. Pro obžalované, pro které je mnohaleté soudní řízení finanční pohromou, to je zpráva přímo zdrcující.
Zdeněk Jemelík, Bouře kvůli novele
Sotva skončila žabomyší válka kolem obměny ministra kultury, je na stole nový námět k zpochybňování soudržnosti koalice: novela zákona o státním zastupitelství. V očích pamětníka věc málo významná, neboť o účelnosti těch změn, kvůli nimž se rozdmýchává bouře, se mluví nejméně od r.2012. Zavedení pevného funkčního období obsahoval již návrh nového zákona o státním zastupitelství, napsaný převážně legislativci Nejvyššího státního zastupitelství, který předložil do vlády ministr Jiří Pospíšil. Do Poslanecké sněmovny jej předložil až ministr Pavel Blažek, a na tom, že jeho projednání nedospělo k cíli, má osobní zásluhu Marie Benešová, která jej jako ministryně v Rusnokově vládě stáhla. Pokusila se jej nahradit malou novelou, s kterou neuspěla.
Zdeněk Jemelík, Kruhová leč na Vezíra
Andrej Babiš je ojedinělý úkaz mezi politiky, kteří se od vzniku státu v r.1918 vystřídali v křesle předsedy vlády československé, později české. Ač někteří prvorepublikoví předsedové vlád byli velmi zámožní, žádný oligarcha mezi nimi nebyl a žádný se nemohl pochlubit vybudováním kolosu, jakým je Agrofert. Až do předání Agrofertu do správy svěřenského fondu Andrej Babiš spojoval v jedněch rukou moc politickou s ekonomickou, což se nikomu před ním v daném rozměru nepodařilo. Kromě toho pracovní výkonností a profesionalitou patří k nejzdatnějším mezi nimi. Je to jeden z důvodů, proč jej jedni obdivují, jiní mu závidí nebo jej přímo nenávidí, všichni s plným nasazením. Nelze kolem něj přejít lhostejně.
Zdeněk Jemelík, Soud nástrojem zločinu
Dne 29.července 2019 pokračovalo u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. hlavní líčení ve věci obž. Jaroslava Bartáka, již dříve pravomocně odsouzeného k trestu odnětí svobody v trvání 12 let za nevhodné nakládání se zaměstnankyněmi. Jeho trestní stíhání v současné věci bylo zahájeno 5. listopadu 2013, soudní řízení 30. září 2014.
Případem jsem se zabýval v letech 2015 - 2016 a podstatné informace jsem shrnul v článcích „ Neznalost zákona ani soudkyni neomlouvá“ a „Právo lotra“, které jsou dostupné na mém bloggu a leckde jinde. V nich také vysvětluji, proč se zabývám případem obžalovaného, kterého veřejnost kvůli jeho předchozímu odsouzení často vnímá jako zápornou, až odpuzující postavu.
Zdeněk Jemelík, Zemřel soudce s laskavým srdcem
V pondělí 22.července 2019 sedmdesátidevítiletý Pavel Kučera, bývalý dlouholetý místopředseda Nejvyššího soudu ČR, pracoval ve své advokátní kanceláři poblíž obchodního domu Kotva s obvyklou vitalitou. Domlouval si schůzky na další týden. Ty již ale neuskuteční.
V noci svíce jeho života dohořela. Život miloval a trpělivě snášel bolesti, jež ho v posledních letech trápily. Odešel tiše tam, kde ho již nic bolet nebude.
Zdeněk Jemelík, Smůla na patách
Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti jsem 17. července 2019 zkritizoval paní ministryni Marii Benešovou v článku Nesnesitelná lehkost vládnutí II.
Když se někomu lepí smůla na paty, nebere to někdy konec. V případě stejného odsouzeného se případem „spícího soudce“ jeho smůla nevyčerpala. Pochybný rozsudek Městského soudu v Praze napadl prostřednictvím své obhájkyně dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Neuspěl s ním. Ale při jednání Nejvyššího soudu ČR došlo k pochybení. Soud mu neposlal k vyjádření stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, vůči němuž mohl vznést námitky. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu jde o vážné krácení práva odsouzeného na spravedlivý proces.
Zdeněk Jemelík, Nesnesitelná lehkost vládnutí II
Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o zvláštní nepřístojnosti, ke které došlo u Městského soudu v Praze. Při odvolacím řízení, jež vede tříčlenný senát soudců z povolání, přísedící soudce Petr Braun podstatnou část jednání prospal, jsa postižen zdravotními potížemi. Předseda senátu Dušan Paška i přísedící Hana Hubáčková jej pod stolem kopali do holeně, ale jeho bdělost nedokázali udržet. Na základě stížnosti obžalovaného F.K. proběhlo vyšetřování, při němž soudce Petr Braun své pochybení poctivě doznal. Vysvětlil je tím, že trpěl horečnatým onemocněním a byl pod vlivem léků. Nechtěl působit potíže předsedovi senátu, který by v případě jeho výpadku musel shánět náhradního soudce a myslel si, že působení nevolností překoná, ale přecenil své síly. Panu odsouzenému se omluvil místopředseda soudu Jaroslav Cihlář. Správně usoudil, že soudce Petr Braun se poklesku dopustil veden dobrou vůlí a pouze mu důrazně domluvil. Poučil pak předsedy odvolacích senátů, aby nedopustili opakování podobných situací.
Zdeněk Jemelík, Soudí „jako za bolševika“
Do veřejných debat proniklo hojně přetřásané téma nezávislosti justice. Protože se ho zmocnili zejména lidé, kteří o poměrech v justici nic nevědí, a nejde jim o justici, ale o uchopení moci jinými cestami než nástroji parlamentní demokracie, za clonou jejich žvanění snadno unikají různé nešvary v činnosti státního zastupitelství a justice.
Jedním z nich je prorůstání pozůstatků předlistopadového myšlení do praxe demokraticky se tvářících soudců. Jejich nositeli nejsou jen bývalí členové KSČ, kteří díky nedůsledné polistopadové očistě zůstali na svých místech, ale i jejich horliví polistopadoví učni.
Zdeněk Jemelík, Nesnesitelná snadnost vládnutí I
Snadnost, s jakou ministryně Marie Benešová rozhoduje v některých případech o významných záležitostech svého resortu, mi připadá nesnesitelná. Uplynulo sotva pár dní od jejího oznámení, že poslala do Sněmovny předlohu novely zákona o státním zastupitelství, vzniklou upravením návrhu, připraveného jejím předchůdcem, profesionálním legislativcem. Chlubila se, že novela vstoupí v platnost až v r.2022, takže nehrozí nebezpečí, že by tato vláda, podezíraná z podjatosti ve prospěch trestně stíhaného předsedy vlády, prováděla personální změny na vedoucích místech v soustavě státního zastupitelství. Zejména mělo být vyloučeno, že by rozhodovala o obsazení funkce nejvyššího státního zástupce.
Zdeněk Jemelík, Soud doskomíral k prázdninám
Na Karlovarských právnických dnech vystoupil předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal se zásadní úvahou o potřebě novelizace trestního řádu, směřující k urychlení
trestního procesu. Je to jeho tradiční téma, kterým se zabýval zejména jako duchovní otec dřívějších novelizací trestního řádu. Potěšila mě ta část jeho vystoupení, v které se rozhovořil o významu dobré přípravy předsedy senátu na vedení procesu, na nezbytnost dokonalé znalosti trestního spisu. Mluvil mi z duše, neboť mezi mými poznatky z praxe je i vyhlášení rozsudku, při němž předseda senátu prokázal mezery ve znalosti spisu, ale přesto uložil drakonické tresty.
Zdeněk Jemelík, Co se v televizi nedověděl Benjamin Roll
Česká televize věnovala část pořadu Události, komentáře dne 24.června 2019 komentování nedělní demonstrace na Letné. Nejcennější částí pořadu byl rozhovor Daniely Písařovicové s Benjaminem Rollem, místopředsedou spolku Milion chvilek, úspěšného svolavatele celé řady demonstrací, jejichž cílem je přinucení Andreje Babiše k resignaci na funkci předsedy vlády a Marie Benešové na funkci ministryně spravedlnosti a samozřejmě také – jak jinak ! – ochrana nezávislosti justice.
Zdeněk Jemelík, Novela jako šidítko nebo hozená kost
Davy, svolávané spolkem Milion chvilek, jimi ostrakizovanou Marii Benešovou a část poslanců spojuje posedlost potřebou upevnit nezávislost státního zastupitelství, v té souvislosti odstranit odvolatelnost nejvyššího státního zástupce vládou a zavést pevná funkční období vedoucích státních zástupců. Diskutuje se o nevhodnosti ústavně právního začlenění státního zastupitelství do soustavy moci výkonné. Mesianistickým tužbám Pavla Zemana by vyhovovalo postavení státního zastupitelství na úroveň moci soudní. Lid včetně poslanců prostě dostal novou hračku, které sice nerozumí, ale hraje si s ní s velkou chutí a s pocitem vlastní důležitosti.
Zdeněk Jemelík, Kdo brání Marii Benešovou ?
Česká justice vydala dne 17. června 2019 pod názvem Kdo se bojí Marie Benešové ? laudatio na současnou dočasnou ministryni spravedlnosti z pera Jaroslava Fenyka, místopředsedy Ústavního soudu. Můj pohled na jeho favoritku je zásadně odlišný, což jsem vyjádřil např. článkem Alternativní obraz Marie Benešové. Jsem přesvědčen, že není vybavena vlastnostmi a schopnostmi, odpovídajícími nárokům na důstojného držitele tohoto významného postu. Nicméně nepatřím mezi ty, kteří se jí „bojí“, protože nepovažuji za možné, aby zastavila trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo, i kdyby si to snad přála, a je zřejmé, že už pochopila, že jí nepřísluší provádět zásadní změny v resortu. Z mého hlediska byla pro Andreje Babiše východiskem z nouze ve chvíli, kdy Jan Kněžínek náhle opustil úřad. Hnutí ANO prostě nemá sklad uchazečů o funkci ministra spravedlnosti, a když už kvalitního člověka najde, neumí ho ve funkci podržet. Již jmenování Jana Kněžínka po resignaci Roberta Pelikána bylo východiskem z nouze. Slušný člověk s úřednickými zvyklostmi nebyl trvalým řešením. Demonstranti, zbubnovaní spolkem Milion chvilek, si voláním po její resignaci zbytečně „honí trika“, protože obavy z jejího jednání ve prospěch Andreje Babiše jsou zbytečné. Resignace seniorky Marie Benešové by v tuto chvíli ničemu neprospěla, pouze by vyvolala další ochromení ministerstva a nutnost hledání dalšího náhradníka, bez záruky, že by nevyvolával veřejné pohoršení.
Zdeněk Jemelík, Po krůčcích k vzdálenému rozsudku
Hlavní líčení ve „velké daňové kauze“, vedené proti Shahramu Zadehovi & spol. u Krajského soudu v Brně před senátem předsedy Aleše Novotného, pokračovalo ve dnech 17-19. června 2019 prováděním důkazů v nepřítomnosti většiny obžalovaných, samozřejmě zastoupených obhájci, a za obvyklého nezájmu veřejnosti včetně novinářů.
Zdeněk Jemelík, Krysař Mikuláš a politický aktivismus České televize
Krysař je virtuální postava, která dokáže hlasem své píšťaly svést davy ke skoku do propasti za vidinou věčné blaženosti. Mikuláš Minář vede davy k demonstracím za vidinu života v právním státě bez nenáviděného Andreje Babiše a nebezpečné Marie Benešové a za jeho vábením jde stále více lidí, zmámených jeho výmluvností.
Účinnost jeho vábení zřejmě vydatně posílala Česká televize, která jej pozvala 11. června 2019 do pořadu Události, komentáře a v rámci předstírání vyváženosti pak nechala jeho vystoupení okomentovat dva druhořadé politiky, kteří jeho výmluvnosti nemohli konkurovat. Michal Kubal jako moderátor pořadu nebyl způsobilý jeho výroky podrobit kritickému zkoumání. Česká televize si tím strhla masku předstírání veřejnoprávní politické neutrality: zapojila se aktivně do vytváření nálady veřejnosti ve prospěch odstranění Andreje Babiše z čela vlády mimoparlamentní, popř. mimoprávní cestou.
Zdeněk Jemelík, Řehtání bílých koní
Hlavní líčení ve „velké daňové kauze“, vedené u Krajského soudu v Brně proti obž. Shahramu Zadehovi a jeho 13 spoluobžalovaným, pokračovalo ve dnech 3. a 4. června 2019 výslechy svědků a přehráváním odposlechů.
Zejména obhájci obžalovaných, spjatých se společnostmi P.P.S. GmbH a Ecoll Invest a.s. projevovali často nespokojenost, že se dostali před soud, zatímco podezřelí, seskupení kolem společnosti Czech Petrol Distribution (dále jen CPD), na které ukázal Finančně analytický útvar trestním oznámením z 18.června 2013, zůstávají až dosud mimo zájem orgánů činných v trestním řízení. Soud je nakonec vyslyšel a začal předvolávat některé osoby, zmíněné v trestním oznámení. Jako první to byli hlavní představitelé CPD Bohuš a Milan Némovi, kteří ale neráčili poctít soud svou přítomností. Dne 3. června ale došlo aspoň na „menší ryby“.
Zdeněk Jemelík, Rozpaky nad OVM z 2.6.2019
Ve veřejném prostoru víří spousta dohadů o současném a budoucím dění v resortu spravedlnosti. Od zveřejnění návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo napětí ve společnosti a hlad po informacích postupně rostou, neboť se stále něco děje. Pokračují snahy o zvrácení výsledků voleb, jejichž nositelům se hodí úplně cokoli.
Náhlá změna v čele ministerstva spravedlnosti a neuvážené výroky ministryně Marie Benešové o jejích reformních záměrech vyvolaly obavy z přípravy vnějšího zásahu do kauzy Čapí hnízdo. Debatuje se, zda lze objednat trestní stíhání. Do ulic vyrazili demonstranti, volající po nezávislosti justice, bránící nejvyššího státního zástupce před domnělou hrozbou odvolání a požadující odstoupení Andreje Babiše a Marie Benešové. Nemají sice představu, čím je ohrožena nezávislost justice a jak asi by mohla seniorka Marie Benešová zasáhnout do kauzy Čapí hnízdo, ale spokojeni sami se sebou křičí.
Zdeněk Jemelík, Obživlý soud
V předchozích článcích, pojednávajících o dění ve „velké daňové kauze“ Krajského soudu v Brně, v které čelí obžalobě Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obž. Shahram Zadeh (dále jen „obž.SAZ“) a třináct z původních čtrnácti spoluobžalovaných, jsem popsal skomírání procesu, brzděného nekázní svědků. Další blok hlavního líčení, který proběhl ve dnech 27.- 29. května 2019, přinesl výraznou změnu k lepšímu. Před soud sice předstoupili jen dva svědci, ale jejich výpovědi přinesly spoustu poznatků. Stala se věc dosud nebývalá: jednání dne 29.května 2019 skončilo až těsně před 17. hodinou a jeden z obhájců se přesto dožadoval, aby soud umožnil dokončení výslechu svědka v některém z dalších dnů.
Zdeněk Jemelík, Terorista v soudní síni
Díky „šikovným chlapcům“ ze spolku Milion Chvilek z.s. se na náměstích českých měst možná rodí nové politické hnutí, jemuž by z úcty k mladým otcům nápadu slušel název Milion Hloupostí. Bude-li trojjediný Andrej Babiš vršit chybné kroky jeden na druhý, možná se v příštích parlamentních volbách – samozřejmě pod nějakým decentním názvem –nové hnutí prosadí jako mocná konkurence, jež bude prokazovat, že pod vládou Babišova hnutí se zemi nevede líp, ale naopak stále hůře.
Iniciátoři pouličních shromáždění vkládají demonstrujícím do úst požadavky, z nichž srozumitelné jsou výzvy k odstoupení Marie Benešové a Andreje Babiše. Neschopni porazit jej legitimními prostředky parlamentní demokracie, usilují o jeho svržení oklikou a nezdravě ctižádostivá seniorka se veze s ním, ač zatím nic neprovedla. Demonstranti se zaštiťují voláním po nezávislosti justice. Tento požadavek by ale vyžadoval upřesnění. Není jasné, v čem demonstrující spatřují omezení nezávislosti justice a v jakém směru by ji chtěli rozšiřovat, popř. co vůbec o činnosti orgánů vynucování práva vědí.
Zdeněk Jemelík, Stín „soudkyně OLO“ na obnoveném procesu
Od 6.června 2018 jsem se na svém bloggu opakovaně věnoval svéráznému postupu „soudkyně OLO“, tedy paní Ivety Šperlichové, soudkyně zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, v řízení proti údajným pachatelům krácení spotřební daně z tabáku, který dovedla k odsuzujícímu rozsudku z 22.června 2018. V r.2019 ji ale uznal Ústavní soud za podjatou a následně jí Vrchní soud v Olomouci případ odebral a rozsudek zrušil. Později na ni podal předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal kárnou žalobu. Můj první a nikoli poslední podnět ke kárnému stíhání proti ní nese datum 30. července 2017, ale s touto kauzou nesouvisí.
Zdeněk Jemelík, Znepokojivá zpráva ministryně spravedlnosti
V článku Deformátoři ze 17.května 2019 jsem vyjádřil potěšení nad tím, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová upustila od záměru vrhnout se na změny organizační a řídící struktury soudů a státního zastupitelství. V této souvislosti jsem pak vysvětlil mylnost představy, že v ČR máme čtyřstupňovou soustavu soudů, jejíž „výška“ je příčinou zdlouhavosti soudního řízení.
Zdeněk Jemelík, Mimoproudově o kandidátech do Evropského parlamentu
Politická nálada v zemi před volbami do Evropského parlamentu je příznivá vyznavačům přesvědčení, že je nutná změna chování Evropské unie, zejména Evropské komise a bruselského administrativního aparátu. Za průkopníky změn budou možná voliči uznávat spíše „nově příchozí“ než ty, kteří v Bruselu již zdomácněli.
Má-li mít nepatrná česká delegace v parlamentu slyšitelný vliv, měli by ji tvořit lidé neotřelého myšlení a nadaní sveřepou bojovností. Kvalita osobností je v této souvislosti důležitější než politické programy stran a hnutí.
Zdeněk Jemelík, Deformátoři
Pojem „deformátor“ je zde míněn jako protiklad k označení „reformátor“: označuje nositele nápadů na organizační změny, jejichž uskutečnění by přineslo nenapravitelné škody.
Jistě by k nim patřila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Naštěstí deformátorský zápal, s kterým vítězně vtáhla do úřadu, ji rychle opustil. Již bude pouze sbírat podklady pro reformátorské kroky svého nástupce. Potěšila mě dvakrát: poprvé odtroubením záměru vyvolat zmatky v soudnictví a státním zastupitelství, podruhé, a to ještě více, naznačením skutečnosti, že ozdobou příští vlády již nebude.
Zdeněk Jemelík, Soud poslední naděje
Internetové noviny Česká justice převzaly zprávu ČTK o ústavní stížnosti, kterou podali bratři Alexandr a Zdenek Zemkovi proti odsouzení za údajně neoprávněné vyžádání licencí pro provozování dvou fotovoltaických elektráren. Jejich obhajobou proti krutému rozsudku Krajského soudu v Brně - senátu Aleše Novotného - se již dříve zabýval Vrchní soud v Olomouci a po něm Nejvyšší soud ČR, jež je viny nezprostily. Obracejí se nyní k Ústavnímu soudu jako k poslednímu útočišti.
Při četbě článku jsem si uvědomil, že jejich trestní řízení i novinářské články ovládají shodná myšlenková klišé, která ve svém výsledku vedou k nespravedlivému posouzení jejich viny.
Zdeněk Jemelík, Sám proti „triumvirům“
Trojjediný (viz 1) Andrej Babiš soustavně tvrdí, že v tomto státě je obecně možné objednat trestní stíhání. Důkazem má být kauza Čapí hnízdo. Tvrzení je součástí jeho mediální obhajoby proti sdělení obvinění, právě hrozícímu přerůst v obžalobu. Osobní vztah k věci oslabuje objektivitu jeho názoru. Nicméně přesto s ním nezůstal osamocený. Převzal jej mimo jiné prezident republiky Miloš Zeman a přidala se jeho poradkyně Marie Benešová, nyní ministryně spravedlnosti. Vytvořili tak jakýsi triumvirát činitelů, spojených odmítavým názorem na vznik kauzy Čapí hnízdo a shodným pojmenováním formy jejího vyvolání. Kdyby Miloš Zeman nebyl prezidentem, ale řadovým občanem, jeho výroky by nestály za pozornost, protože o trestním řízení ví tak málo, že by své tvrzení nedokázal ve férové diskusi obhájit. Z té trojice mají punc věrohodnosti pouze výroky Marie Benešové, které přes svůj nesmlouvavě kritický postoj k ní musím přiznat profesionalitu zdatné obhájkyně. Ministryně spravedlnosti v tomto případě ví, o čem mluví. Ale právě proto je s podivem, že přejímá slovník Andreje Babiše.
Proti jejich tvrzením vystoupil dne 10. května 2019 na internetových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Dal průchod svému sklonu k mesiášství a možnost beztrestného objednání trestního stíhání rozhodně odmítl. Důrazem na vyloučení beztrestnosti objednání se jemně odlišil od vyjadřování „triumvirů“.
Zdeněk Jemelík, U soudu pomalu k dalekému cíli
Hlavní líčení ve dnech 29. a 30.4. a 6. a 7.5.2019 ve „velké daňové kauze“, vedené u Krajského soudu v Brně proti obž. Shahramu Zadehovi & spol. před senátem předsedy Aleše Novotného probíhalo právě v době, kdy prezident republiky projevil nespokojenost s pomalostí soudů a nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová se hned na startu ztrapnila nápadem na zrušení vrchních státních zastupitelství a vrchních soudů jako prostředku k zrychlení soudního řízení
Zdeněk Jemelík, Alternativní obraz Marie Benešové
Ještě se Marie Benešová v úřadě ministryně spravedlnosti příliš neohřála a již ve veřejných prohlášeních zaduněla nekompetentností, když vyhlásila své záměry stran „zeštíhlení“ justice a státního zastupitelství. Chce rušit vrchní státní zastupitelství a vrchní soudy. Nesmyslně vypráví o tom, že máme čtyřstupňovou soustavu, kterou chce redukovat na třístupňovou. Na Slovácku by jí možná někdo řekl, že „si plete koše s baňama“, když nedokáže odlišit stupně řízení od článků organizační struktury.
Odhlédneme-li od správního soudnictví, máme dvě vedle sebe fungující dvoustupňové soustavy soudů. Prvním stupněm jedné jsou okresní soudy, druhým odvolací senáty krajských soudů. V druhé soustavě jsou prvním stupněm nalézací senáty krajských soudů, druhým vrchní soudy. Kdysi se všechna soudní jednání zahajovala na okresních soudech. Později se prosadil názor, že o složitých kauzách by měli od začátku rozhodovat odborně zvlášť vyspělí soudci a vznikly prvostupňové senáty na krajských soudech. Vrchní soudy původně vznikly pouze z nouze, když se řešila otázka, kam se soudci z rušeného republikového nejvyššího soudu, ale jejich existence byla zakotvena v ústavě a v podstatě jako odvolací soudy nad krajskými soudy se osvědčily.
Zdeněk Jemelík, Uvítání Marie Benešové
Je definitivně rozhodnuto: Marie Benešová vstoupí do dějin resortu spravedlnosti jako první český ministr spravedlnosti, kvůli jehož jmenování vyšly protestující davy do ulic. Tendenční Česká televize sice hlásá, že lidé protestovali proti Andreji Babišovi a až na druhém místě proti změnám v čele ministerstva spravedlnosti, ale svolavatelé zvali na „pochod za nezávislost justice“ a odpor proti Andreji Babišovi uvedli až na druhém místě (je to jemný náznak, že mediální fronta není Andreji Babišovi a jeho favoritce nakloněna). Do dějin se Marie Benešová možná zapíše také jako nejhorší personální rozhodnutí Andreje Babiše jako předsedy vlády. Osoba méně posedlá ctižádostivostí než ona by po zhlédnutí obrazu protestujících davů rychle funkci odmítla. Spíše ale očekávám, že budou společně s předsedou vlády horlit proti svedeným mladým lidem, jak by to dělala předlistopadová režimní propaganda. Vracíme se před Listopad: strana a vláda ví lépe, co je správné, než pomýlený lid.
Zdeněk Jemelík, Nevstoupíš dvakrát…
Přísloví „nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ vyjadřuje skutečnost, že život je řetěz nepřetržitých změn. O jeho platnosti se od 23. dubna 2019 začali přesvědčovat obžalovaní u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně v trestním řízení soudním, které probíhá znova od začátku po odebrání případu „soudkyni OLO“, tedy Ivetě Šperlichové , uznané Ústavním soudem za podjatou. Původní kauze a paní soudkyni zvlášť jsem v loňském roce věnoval několik článků, z nichž by k základní orientaci nejlépe posloužily dva: „Lidský odpad čeká na rozsudek“ a „Spravedlnost podle soudkyně OLO“, dostupné na mém bloggu.
Zdeněk Jemelík, Provokatér a hysterici
Humor je lék, chránící před zoufalstvím. Proto nepovažuji za svatokrádež, nacházím-li v trapnostech našeho politického života komické prvky. Komickou stránku mají odezvy jinak smrtelně vážných politických představitelů na rozhodnutí Andreje Babiše nevzdáti se funkce předsedy vlády ani v případě, že na něj státní zástupce podá obžalobu. Chápu: cílem vyvolání jeho trestního stíhání bylo napravit jejich politický neúspěch a snažení nevede k žádoucímu úspěchu. Andrej Babiš nehodil ručník do ringu, když mu policie sdělila obvinění. Pro republiku mělo být obrovskou ostudou na mezinárodním poli, že má trestně stíhaného předsedu vlády. Ale nakonec vidíme na obrazovkách, že politici na mezinárodních setkáních ho poplácávají po ramenou a jednají s ním jako s rovným. Proplouvá mezi nimi jako ryba ve vodě. Už to jeho poražené protivníky musí pěkně štvát. Ani toho ale nebylo dost. Právě se dověděli, že ani po podání obžaloby se ho nezbaví, a proto upadají do hysterie.
Zdeněk Jemelík, Kulhavá spravedlnost
Některé servery přinesly v těchto dnech zprávu, že předseda Nejvyššího soudu ČR podal kárnou žalobu na soudkyni zlínské pobočky Krajského soudu v Brně Ivetu Šperlichovou.
Oficiální důvody nejsou známy, podle dohadů mělo její provinění spočívat v tom, že soudila a rozhodla v kauze, v které obžalovaní vznesli námitku podjatosti proti ní .
Zdeněk Jemelík, Zahodil flintu do žita
Ve čtvrtek 18.dubna 2019 překvapila veřejnost zpráva, že ministr spravedlnosti Jan Kněžínek resignoval k 30.dubnu 2019 na svou funkci a prezident republiky jeho demisi přijme. Odstupující ministr vysvětlil své rozhodnutí nechutí snášet dále tlak mediálních spekulací o jeho připraveném odvolání.
Spekulace skutečně v posledních dnech zaznívaly, ale není známo, z čeho vycházely. Andrej Babiš se na televizní obrazovku vyjádřil, že byl s jeho prací spokojený. Myslel-li to vážně, utekl Jan Kněžínek před nepodloženými spekulacemi. Srovnám-li způsob, jakým s ním media zacházela s tím, čemu po nástupu do funkce kdysi čelila Daniela Kovářová či Helena Válková po celou dobu svého působení na ministerstvu, zdá se mi, že prchl příliš rychle. V každém případě si nevzal vzor z Andreje Babiše, který čelí útokům několikrát denně, a přesto stále jede na plný výkon. Je pravda, že je lépe resignovat než být vyhozen. Jde o to, zda Janu Kněžínkovi někdo nepodsunul zneklidňující zprávu o připraveném odvolání s cílem uvést jej do pohybu a připravit tak Andreji Babišovi starosti navíc. Nicméně děj je nevratný, takže nezbývá, než jeho odchod vzít na vědomí.
Zdeněk Jemelík, Svědek z podsvětí
Dne 15. dubna 2019 pokračovalo v soudní síni Krajského soudu v Brně u senátu Aleše Novotného hlavní líčení ve „velké daňové kauze“ proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. Na ten den předseda senátu předvolal jako jediného svědka Jana Doležala. V tlupě čekajících před soudní síní vládla nejistota: svědek působil také v řízení proti SAZ & spol. u Městského soudu v Brně, a tam se dostavil k výslechu až na druhý nebo třetí pokus. Když se tedy objevil před soudní síní, zavládla spokojenost: vyhlídka na další hodiny přehrávání odposlechů nikoho netěšila.
Po obvyklé „kulturní vložce“ těžkooděnců Vězeňské služby, tedy po ověření, že za stolem soudců se skutečně neskrývá terorista s kulometem, po přivedení SAZ, rozmístění ozbrojenců po soudní síni a jejich prověrce listin, jež podal SAZ obhájce, předseda senátu zahájil hlavní líčení a předvolal svědka před soud.
Zdeněk Jemelík, Hon na Zemky
Soudci naložili ošklivě s podnikatelským rodinným klanem Zemků. Jejich chomutovské fotovoltaické elektrárny přišly o licence, vydané o silvestrovské noci v r.2010. Holdingu tím vznikla škoda ve stovkách milionů korun, což samozřejmě nikoho z otalárovaného panstva ze správních soudů nebolí. Dvojčata Alexandr a Zdenek Zemkovi, jednatelé společností, jimž patří dvě pozemní fotovoltaické elektrárny, jsou ve vězení, odsouzeni k vysokým trestům. A přišla řada i na otce-zakladatele Zdeňka Zemka st., hlavního obžalovaného v řízení kvůli údajně podvodnému získání licence pro střešní elektrárnu. Nic na tom nemění skutečnost, že jeho věc byla dočasně vyčleněna do samostatného řízení. V každém případě teoreticky není vyloučeno, že otec bude jednou sdílet celu se syny: vskutku radostná vyhlídka!
Zdeněk Jemelík, Zklamání svědky
Hlavní líčení ve dnech 8.-10. dubna 2019 ve „velké daňové kauze“, vedené Krajským soudem v Brně senátem předsedy Aleše Novotného proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. částečně připomínalo svým průběhem předchozí blok jednání, zachycený v článku „U soudu nuda i vzrušení“: opět se projevily příznaky „docházení dechu“. „Folklorní“ úkaz zacházení s obž. SAZ jako s nebezpečným teroristou vynikl tentokrát více na pozadí způsobu, jakým eskorty přiváděly svědky a obžalované z výkonu trestu: zatím co s nimi šli vždy dva příslušníci ostrahy v běžných služebních uniformách, ozbrojení pouze pistolemi, SAZ měl opět čestný doprovod šesti těžkooděnců se samopaly, a ozbrojenci jej zavlekli do soudní síně teprve poté, co se jeden z nich přesvědčil, že se za zády senátu nekrčí atentátník. Kromě toho, že jej těžkooděnci chránili před nebezpečím všeho druhu, kontrolovali listiny, jež si vyměňoval s obhájcem, a někteří působili dojmem, že rozumí anglicky a snaží se naslouchat jeho hovoru s obhájcem, stojíce v jejich těsné blízkosti. Kontrolu listin musí strpět při každém odchodu z věznice a znova při návratu.
Zdeněk Jemelík, Bavič prezident
Jsouce sami trapně nedokonalí, žádáme od prezidenta božskou dokonalost. Není rozdíl mezi těmi, kteří ho volili a stoupenci jeho konkurentů. Nenapadá nás, že nám prezident nastavuje zrcadlo: jsme stejní jako on a on je stejný jako my, neboť my i on máme své silné i slabé stránky. Když se dopustí nějakého přešlapu, zlobíme se, smějeme se, nadáváme, vyzýváme ho k resignaci, ti s bližším přístupem k moci uvažují o právních prostředcích k odvolání. Rádi při tom přestáváme myslet na vlastní pochybení. Prezident se tak stává naším bavičem. Má proto nárok na naši pobavenou shovívavost.
Zdeněk Jemelík, U soudu nuda i vzrušení
Po skončení hlavního líčení dne 11.prosince 2018 vypukly ve „velké daňové kauze“, vedené u Krajského soudu v Brně senátem předsedy Aleše Novotného proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol., dlouhé prázdniny, neboť až do 27. března 2019 se spisem pracoval Vrchní soud v Olomouci, který řešil různé stížnosti proti rozhodnutím krajského soudu.
Zdeněk Jemelík, Rozsudek s otazníky
V článku Rozsudek v Kabelíkově z 5.března 2019 jsem komentoval rozsudek Městského soudu v Brně nad obž. Shahramem Zadehem (dále jen SAZ) & spol., který téhož dne ústně vyhlásil předseda senátu Michal Kabelík. Zmínil jsem se také, že pan předseda vyhlásil také usnesení o propuštění pana obžalovaného z vazby, proti němuž na místě podal stížnost uhlazený kamarád obhájců, státní zástupce Robert Henzel.
Zdeněk Jemelík, Jak rozpoutat požár v justici
Podle České justice z 27. března 2019 Česká advokátní komora se připojí jako vedlejší účastník k ústavní stížnosti, podané vazebně stíhaným Shahramem Zadehem (dále jen SAZ) prostřednictvím advokáta Zdeňka Koudelky kvůli zásahu soudce Městského soudu v Brně Michala Kabelíka do jeho práva na obhajobu a do soukromí. Soudce nechal přenést data z paměti jeho iPadu a iPhonu na datové nosiče, které rozdal obhájcům a státnímu zástupci. Zpřístupnil jim tak asi 20 tis. stran záznamů o komunikaci pana obžalovaného s obhájci, různých podkladů pro obhajobu a v neposlední řadě galerii rodinných fotografii, některých z nich velmi choulostivých. Posledně zmíněný prvek jeho akce je hrubě ponižující pro pana obžalovaného a jeho rodinu.
Zdeněk Jemelík, Čapí hnízdo a právní stát
Trestní řízení, v němž je mezi obžalovanými oligarcha, stojící v čele nejsilnější politické strany a vlády, je prubířským kamenem odolnosti právního státu proti zneužití moci. Zatím můžeme být všichni, s výjimkou obviněných, spokojeni, že se policie nezastavila ani před majestátem Andreje Babiše. A nakonec svým způsobem může být spokojen i on sám, protože daný stav je významným svědectvím v jeho prospěch o způsobu, jakým řídí stát, jakým dbá o nezávislost orgánů činných v trestním řízení.
Zdeněk Jemelík, Co není kárným proviněním
Napsáno pro Českou justici, kde vyšlo 25.3.2019
Archivováno 25.3.2019 na mém bloggu a na webu spolku Chamurappi z.s
Česká justice přinesla dne 22.března 2019 článek Petra Dimuna o urážlivém dopisu, jímž mě napadl místopředseda Krajského soudu v Brně Aleš Flídr, a o pokárání, jehož se mu dostalo od předsedy soudu. V této souvislosti konstatuji, že se mne nedotkly Flídrovy úvahy o nedostatku mé inteligence a právnické negramotnosti, ale popudilo mě, že v pracovní době, na pracovišti a za peníze daňových poplatníků dělal cosi, co neměl. K obsahu jeho článku podotýkám, že můj podíl na tlaku proti soudcům Aleši Novotnému a Michalu Kabelíkovi značně zveličuje.
Zdeněk Jemelík, Nekončící příběh Aleny Vitáskové
První jarní den přinesl další zastavení na nekonečné křížové cestě pronásledování Aleny Vitáskové orgány trestního řízení. U Krajského soudu v Brně proběhlo odvolací řízení ve věci jejího stíhání kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu. Senátu soudců z povolání předsedala Halina Černá.
Paní obžalovaná se z účasti omluvila, takže jednání mělo povahu souboje obhájce a státní zástupkyně, jejichž duel rozsoudila usnesením předsedkyně senátu. Obhájce doplnil písemné odůvodnění odvolání stručným zdůrazněním jeho hlavních tvrzení. Samozřejmě navrhl zproštění obžaloby. Naproti tomu státní zástupkyně rozpitvala hříchy paní obžalované a navrhla nepodmíněný trest vězení v trvání 42 měsíců.
Zdeněk Jemelík, Jak vyrobit organizovanou zločineckou skupinu
Za trestné činy, spáchané v rámci působení organizované zločinecké skupiny, ukládají soudy citelně zvýšené tresty. Že se zločinci samovolně sdružují a organizují, je známo. Organizovanost zvyšuje nebezpečnost jejich jednání, proto je navýšení trestů důvodné.
Někdy se ale stane, že pachatel se těší „zvláštní oblibě“ orgánů, které pociťují neodolatelnou chuť ho pořádně „skřípnout“ a hledají způsob, jak mu zajistit co nejvyšší trest, popřípadě jej potýrat i jinak. Jednou z možností je začlenění do organizované zločinecké skupiny. Není-li žádná vhodná při ruce, nezbývá, než ji pro něj vytvořit, a to nejlépe tak, že jej z jejího založení obviní. Zákon vymezuje pojem „organizovaná zločinecká skupina“ dosti přesně, takže splnit takový záměr vyžaduje trochu přemýšlení a dá to fušku.
Zdeněk Jemelík, Kauza Vitáskové a Zemků se vrací
Před pár dny rozeslal Nejvyšší soud ČR účastníkům řízení písemné vyhotovení usnesení, kterým senát předsedy Vladimíra Jurky vyřídil v neveřejném zasedání dne 11.prosince 2018 balík dovolání skupiny odsouzených z procesu Krajského soudu v Brně, veřejnosti známého jako „kauza Vitásková“ a k tomu dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v neprospěch Aleny Vitáskové. Je to zvláštní úkaz: předseda senátu, podepsaný pod usnesením, odešel 31.prosince 2018 do důchodu, ale jeho podpis pod pečlivě vypracovaným textem přesto stále platí.
Zdeněk Jemelík, Rozsudek V Kabelíkově
Spravedlivý soud by měl smést absurdní obžalobu. V našich podmínkách ale absurdita obžaloby nevylučuje možnost, že po ní padne neméně absurdní rozsudek. Po vyslechnutí závěrečné řeči žalobce |Roberta Henzla v řízení proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol., vedeném senátem Michala Kabelíka u Městského soudu v Brně ve mně představa vyhovění jeho návrhům budila hrůzu: mimo spolupracujícího obviněného Ondřeje Kučery měli všichni dostat nepodmíněné tresty, z toho nejvyšší – 8 až 8,5 SAZ a advokát Záviš Löffelmann sedm let. I když jsem jako laik považoval žalobcovy návrhy za absurdní, s přihlédnutím ke všemu, čeho jsem byl od r.2013 v dění kolem SAZ postupně svědkem, očekával jsem, že se soud svým výrokem od obžaloby příliš neodvrátí.
Zdeněk Jemelík, Svoboda slova ? Jak pro koho.
V Listině základních práv a svobod, která je nedílnou součástí naší Ústavy, stojí, že „každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu“ ovšem „svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti“. Jak pravil TGM, „demokracie je diskuse“, ale diskuse není možná bez svobody předkládání protikladných názorů a jejich střetů. Vědom si toho všeho, spisovatel a novinář Břetislav Olšer zhruba před rokem převzal na své internetové noviny Rukojmí.cz z webu Aeronet článek „KZ Arbeitslager Lety a jeho pravdivá historie, která se dnes nehodí !“ Kdosi ho udal a v těchto dnech obdržel od pražské policie sdělení obvinění pro přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Zdeněk Jemelík, Poslední křik v Kabelíkově
Trestní řízení soudní, vedené u Městského soudu v Brně senátem předsedy Michala Kabelíka proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. se přiblížilo k rozsudku a to za cenu výrazného krácení práv obhajoby (jakým je např. neprovedení spousty důkazů, požadovaných od července 2018, a připravením obžalovaných s výjimkou SAZ o možnost vyslechnout závěrečnou řeč žalobce ). Způsobem, jakým soudce Michal Kabelík zastavil dokazování, zvýšil počet svých procesních přešlapů.
Dne 31. ledna 2019 skončily závěrečné řeči obhájců a na řadu přišli obžalovaní, jejichž vystoupení pak pokračovala také 13. a 14. února 2019. V článku „Závěrečné řeči v Kabelíkově 4“ jsem se zabýval proslovy spoluobžalovaných Ondřeje Kučery, Martina Veselého a Záviše Löffelmanna. Nejvíce časového prostoru ovšem vyplnil hlavní obžalovaný SAZ.
Zdeněk Jemelík, Závěrečné řeči v Kabelíkově - 4
Trestní řízení soudní, vedené u Městského soudu v Brně senátem předsedy Michala Kabelíka proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. se přiblížilo k rozsudku, a to za cenu výrazného krácení práv obhajoby (jakým je např. neprovedení spousty důkazů, požadovaných od července 2018, a připravením obžalovaných s výjimkou SAZ o možnost vyslechnout závěrečnou řeč žalobce ). Způsob, jakým soudce Michal Kabelík zastavil dokazování, zvýšil počet jeho procesních přešlapů.
V článcích Skandál v Kabelíkově 1-2, Deus ex machina v Kabelíkově, Závěrečné řeči v Kabelíkově 1-3 a Kabelíkov v zapeklitých souvislostech, které jsou zatím dostupné na mém bloggu a na webu Chamurappi z.s., jsem se pokusil přiblížit čtenářům obsah závěrečných řečí žalobce a obhájců obžalovaných a shrnout je do přehledného celku.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: čekání na rozsudek
Tento článek jsem po předběžné dohodě připravil 15.února 2019 pro Českou justici. Nevyšel, protože je příliš dlouhý, rozvláčný a obsahuje osobnostní invektivy. Specifikace pojmu „osobnostní invektivy“ jsem se nedočkal. Dobrovolný závazek exkluzivního práva České justice na zveřejnění článku proto ruším.
Česká justice přinesla dne 14. února 2019 zprávu o posledním jednacím dnu hlavního líčení, vedeného u Městského soudu v Brně proti obž.Shahramu Zadehovi a jeho pěti spoluobžalovaným. Skončilo dokazování, odezněly závěrečné řeči a poslední slova a obžalovaní nyní čekají na vyhlášení rozsudku.
Obžalovaní, jejich obhájci i autor tohoto článku sice nad obžalobou a navrženými tresty kroutí hlavami a považují je za nesmyslné, ale z chování předsedy senátu Michala Kabelíka usuzují, že se zdravým selským rozumem se nekamarádí a nad nikým se nesmiluje.
Zdeněk Jemelík, K otázkám Václava Moravce z 10.2.2019 : Sedlání mrtvých koní
Do druhé části Otázek Václava Moravce dne 10.února 2019 si moderátor pozval trojici rozumných lidí: ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, soudce Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu a předsedu Unie státních zástupců Jana Latu.
V jejich debatě nezaznělo nic revolučního. Neprobírala se žádná témata, jež by byla v současnosti předmětem živých sporů, a účastníci se mezi sebou nepřeli. Celkově v pořadu vládla pohoda „jako na Starém Bělidle“.
Zdeněk Jemelík, Kabelíkov v zapeklitých souvislostech
Trestní řízení soudní, vedené u Městského soudu v Brně senátem předsedy Michala Kabelíka proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. tlačí předseda senátu neúprosně k rozsudku, třeba i za cenu výrazného krácení práv obhajoby (jakým je např. neprovedení spousty důkazů, požadovaných od července 2018).
V článcích Skandál v Kabelíkově 1-2, Deus ex machina v Kabelíkově a Závěrečné řeči v Kabelíkově 1-3, které jsou zatím dostupné na mém bloggu a na webu Chamurappi z.s., jsem se pokusil přiblížit čtenářům obsah závěrečných řečí žalobce a obhájců obžalovaných. V souhrnu obsahují takovou spoustu informací, že se v nich lze snadno ztratit a přehlédnout důležité souvislosti (platí nejen pro veřejnost, ale i pro soud).
Přiznám se, že jako laik vidím některé věci úplně jinak než žalobce a troufám si své pochybnosti zveřejnit.
Svoboda pro chráněnce spolku Chamurappi z.s.
|
Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze |
CHAMURAPPI z.s. Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m |
IČ: 065 89 138 |
=================================================
VŠEM, KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT
ZPRÁVA SPOLKU CHAMURAPPI Z.S. VEŘEJNOSTI
Okresní soud v Karlových Varech při veřejném zasedání senátu předsedkyně JUDr. Jaroslavy Krůškové ve věznici Ostrov n.O.
vyhověl dne 8.února 2019 návrhu spolku Chamurappi z.s.
a propustil podmíněně z výkonu trestu odnětí svobody 22letého Jana Kováče, jemuž současně uložil zkušební lhůtu v trvání šesti let, přikázal mu podrobit se dohledu Probační a mediační služby, uhradit způsobenou škodu a zdržet se požívání psychotropních látek. Soud přijal nabídku společenské záruky spolku Chamurappi z.s. za řádné chování pana odsouzeného v životě na svobodě.
Spolek Chamurappi z.s. děkuje touto cestou senátu, státnímu zástupci a vedení věznice za vstřícnost.
Se srdečným pozdravem
Ing. Zdeněk Jemelík
předseda CHAMURAPPI z.s.
_____________________________________________________________________
Tel.+420-606410226,+420-776651095 ICQ 245-583-151 skype: JemelikZdenek
E-mail: jemelikzdenek@chamurappi.eu; jemelikzdenek@gmail.com
Zdeněk Jemelík, Závěrečné řeči v Kabelíkově - 3
Během hlavního líčení v trestní věci proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka dne 30. ledna 2019 dokončila obhájkyně Alena Kojzarová svou závěrečnou řeč zdůrazněním neúnosnosti dalšího držení jejího klienta ve vazbě a návrhem na jeho zproštění obžaloby. Požádala soud o statečnost, která by mu umožnila správně vyhodnotit důkazní situaci a konečně rozhodnout o propuštění pana obžalovaného z vazby. Připomněla soudu, že rozhoduje o lidských osudech. Na ni pak navázal svým vystoupením David Zahumenský, další z obhájců pana obžalovaného, který ale řeč dokončil až následující den. Zaměřil se zejména na ústavněprávní prohřešky postupu orgánů činných v trestním řízení.
Obhájce zahájil dotazem, zda se soud bude zabývat návrhem na propuštění z vazby, k němuž zaslal soudu dodatek. Předseda senátu jej ale upozornil, že na pořadu jsou závěrečné řeči.
Zdeněk Jemelík, Závěrečné řeči v Kabelíkově - 2
Hlavní líčení proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka pokračovalo dne 30. ledna 2019 přednesem závěrečné řeči Aleny Kojzarové, obhájkyně SAZ.
Advokátka zahájila položením otázky, jaký zájem vede k provádění tohoto řízení. Nelze pochybovat o tom, že je na místě prověřit podezření ze spáchání trestné činnosti, avšak otázku je ale třeba posuzovat v širším kontextu. V současné době probíhá u Ústavního soudu řízení, týkající se složené kauce za propuštění pana obžalovaného z vazby. Po jejím složení byl SAZ propuštěn na svobodu, ale vzápětí došlo k pokusu o jeho nové vzetí do vazby na základě poptávky teheránské prokuratury. Je důležitá časová souvislost mezi rozhodnutím o přijetí kauce na straně jedné a doručením anonymního dopisu do věznice, o němž ve své řeči mluvil obhájce Roman Jelínek, a zahájením vyšetřování údajného pokusu obž. SAZ o podplacení tlumočníka na straně druhé: k oběma událostem došlo před rozhodnutím o přijetí kauce a soudce Aleš Novotný, rozhodující o přijetí kauce a propuštění na svobodu, o nich věděl. Nepřekážely mu v rozhodování o propuštění na svobodu. A složitelé kauce nebyli poučeni, že probíhají nějaká další řízení, která by mohla vést ke změně náhledu na nezbytnost vazby.
Zdeněk Jemelík, Závěrečné řeči v Kabelíkově - 1
Připomínám laskavým čtenářům závěr článku Deus ex machina v Kabelíkově. Je zřejmé, že soudce Michal Kabelík odhrnul obsah vystoupení advokáta Petra Kandalce stranou jako nepotřebnou veteš. Na základě poznatků o myšlenkových postupech příslušníků brněnského účelového policejně-státnězátupcovsko-soudcovského uskupení nebudu překvapen, pokud v rozsudku vyhoví žalobnímu návrhu na propadnutí sporné částky jako výnosu z trestné činnosti. Zbaví se tak nutnosti zabývat se návrhy drzého vetřelce, ale nahraje na smeč možnému budoucímu předkladateli ústavní stížnosti.
Zdeněk Jemelík, Deus ex machina v Kabelíkově
Když se v starořeckém dramatu dějová zápletka vyvinula do naprosté nepřehlednosti a herci nevěděli jak dál, snesl se na jeviště bůh, který zápletku opět rozpletl a hra šla dál, ne vždy v původním směru.
Podobně překvapující událostí u Městského soudu v Brně při hlavním líčení dne 29. ledna 2019 ve věci obž. Shahrama Zadeha (SAZ) a jeho pěti spoluobžalovaných byl příchod do soudní síně advokáta Pavla Kandalce, který se představil předsedovi senátu jako zmocněnec zúčastněné osoby, usadil se vedle žalobce a uplatnil právo na vystoupení.
Zdeněk Jemelík, Skandál v Kabelíkově - 2
Ve dvou předchozích článcích jsem se zabýval průběhem hlavního líčení u Městského soudu v Brně v trestní věci obž. Shahrama Zadeha (dále jen SAZ) a pěti spoluobžalovaných, které dne 15.1.2019 vstoupilo do kritické fáze přibližování k rozsudku. Zaznamenal jsem poslední vystoupení SAZ, odůvodnění zastavení dokazování předsedou senátu a přednes závěrečné řeči žalobce.
Než přejdu k přehledu závěrečných řečí obhájců, upozorním ctěné čtenáře na znění právních předpisů, jež by měl žalobce i soud ctít při vyhodnocování skutkových zjištění.
Podle § 129 zák. č. 40/2009 Sb.- trestního zákoníku organizovaná zločinecká skupina je společenstvím nejméně tří trestně odpovědných osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
Podle § 33 odst. 1 zák.č.141/1961 obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky.
Zdeněk Jemelík, Skandál v Kabelíkově - 1
Než se začnu zabývat tím, co se dělo po přestávce, nařízené soudcem Michalem Kabelíkem v úterý dne 15.ledna 2019 v kauze obž. Shahrama Zadeha (dále jen SAZ) a jeho pěti spoluobžalovaných, považuji za vhodné upozornit na některé okolnosti, jež toto hlavní líčení ozvláštňují.
Zdeněk Jemelík, Drze o kauze „Baxagate“
Nedávno mi bez známé úřední příčiny (jen tak, sám od sebe, v nějakém náhlém pohnutí mysli) poslal Aleš Flídr, místopředseda Krajského soudu v Brně, bývalý člen KSČ, aktivní účastník zatím nepotrestaného „znojemského justičního zločinu“, urážlivý dopis, v němž zpochybnil mou inteligenci a naopak mi přisoudil nadbytek drzosti. Možná má pravdu, neboť můj pohled na některé události v justici a ve veřejném životě bývá nápadně odlišný od mínění soudců, kteří – jak známo – jsou moudří a nestranní, téměř neomylní.
Zdeněk Jemelík, O (ne)ovlivnitelnosti soudců
Prezident republiky je opět jednou terčem nevybíravých útoků ze strany novinářů a politických pidižvíků. Dívám-li se na něj přes jejich podání, vidím pošetilého starce, dopouštějícího se neuvěřitelných pochybení, dělajícího ostudu zemi doma i v zahraničí. Díky vystoupení mnou jinak váženého soudce Josefa Baxy bych jej měl považovat za narušitele veřejného pořádku zásahy do nezávislosti soudců.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba- část 20
V úterý 15. ledna 2019 pokračovalo u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka hlavní líčení proti šesti účastníkům domnělého zločineckého uskupení v čele s obž. Shahramem Zadehem (SAZ). Připomeňme si, že SAZ měl uskupení založit v r.2015 z vazby za účelem obstarání nepravdivých svědeckých výpovědí, jež měly prospět jeho obhajobě ve „velké daňové kauze“, probíhající u Krajského soudu v Brně. Iniciátorem „obchodu se svědectvími“ a hlavním článkem jeho operačního řízení byl spolupracující obžalovaný Ondřej Kučera alias „právník Ondra“. Jako spojka mu pomáhala obž. Eva Halámková, partnerka vazebně stíhaného obž. Martina Veselého, prvního dodavatele svědectví. Uvěřila „právníkovi Ondrovi“, že pomáhá partnerovi, aby se dostal na svobodu. Obžalovaný advokát Záviš Löffelmann na žádost kamaráda Ondřeje Kučery zprostředkoval svědkovi-spolupracovníkovi PČR Janu Doležalovi přijetí trestního oznámení dalším kamarádem, policistou obž. Janem Šebkem. Dva posledně jmenovaní nevěděli, o co jde a jsou smutným příkladem toho, jak se lze ve snaze o vyhovění kamarádovi dostat do neštěstí. SAZ a obž. Martin Veselý jsou stíhání vazebně bez ohledu na to, že Krajský soud v Brně přijal v lednu r. 2016 rekordní kauci 150 milionů Kč za propuštění SAZ na svobodu a zatímco Městský soud v Brně drží beneficienta kauce nadále ve vazbě, Krajský soud v Brně odmítá rozhněvaným složitelům kauce vrátit neúčelně investované peníze. Právo občana na pokojné nakládání s majetkem je pro příslušníky účelového justičního uskupení neznámým pojmem.
Zdeněk Jemelík, Poučení z vystoupení spolku Spravedlnost
Ve čtvrtek 10.ledna 2019 v salonku Obecního domu v Praze představil spolek Spravedlnost knihu Spravedlnost pláče, věnovanou justičnímu martyriu, které podstupuje Z-Group Steel Holding v souvislosti s uvedením do provozu dvou chomutovských fotovoltaických elektráren. Vrcholným představitelem holdingu je „slovácký miliardář“ Zdenek Zemek. Kvůli vydání licencí předmětným elektrárnám o silvestrovské noci r.2010 došlo k trestnímu stíhání deseti osob, mezi nimi bratří Alexandra a Zdeňka Zemkových, titulárních šéfů elektráren a synů generálního ředitele holdingu, Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu a její podřízené Michaely Schneidrové. Z deseti obžalovaných se jeden rozsudku nedožil, úřednice, která vydala licence, jako jediná odešla od soudu sice s uznáním viny, ale bez trestu. Všechny ostatní odsoudil Krajský soud v Brně senátem Aleše Novotného ke krutým nepodmíněným trestům. V odvolacím řízení Vrchní soud v Olomouci senátem Ivo Lajdy jako jedinou zprostil obžaloby Alenu Vitáskovou. Všichni ostatní skončili ve vězení. Dovolali se k Nejvyššímu soudu ČR. Pouze Michaelu Schneidrovou Nejvyšší soud ČR nechal 11. prosince 2018 propustit z vězení s tím, že obecné soudy musí o její věci rozhodnout znova. Dílo zkázy dokončily správní soudy, které rozhodly o odebrání licencí oběma elektrárnám, ačkoli jejich soudci průkazně mechanismu licenčního řízení nerozumí a nad možností, že možná přivedou ke krachu firmu, která zaměstnává několik tisíc lidí, se nezamysleli. Nepomohl ani Ústavní soud, který se s jejich rozhodnutími ztotožnil. První ze dvou zkázonosných rozhodnutí vydal senát bývalého člena KSČ a vojenského prokurátora Jaroslava Fenyka. Vybudování elektráren přišlo investora na 1,3 miliardy Kč, z čehož jednu miliardu uhradil z úvěru. Zásluhou soudů přišel o zdroj příjmů na krytí splátek. Není jisté, zda firma „péči“ justice přežije. Všichni, kdo se na vyvolání katastrofy podíleli, mají jistotu beztrestnosti bez ohledu na strašlivé škody, jež způsobili.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba – část 19
Dne 3.ledna 2019 pokračovalo u Městského soudu v Brně hlavní líčení ve věci, v které Shahram Zadeh (dále jen SAZ) čelí obvinění, že v době pobytu ve vazbě v r. 2015 založil zločinecké uskupení za účelem získávání podkladů pro ovlivnění důkazní situace ve „velké daňové kauze“, vedené Krajským soudem v Brně. Spolu s ním čelí obžalobě dalších pět osob, které mu nějakým způsobem v jeho snahách pomáhaly.
Stíhání obžalovaných bylo z počátku vedeno vazebně, ale v současnosti zůstávají ve vazbě pouze SAZ a obž. Martin Veselý. Soud drží SAZ ve vazbě, přestože Krajský soud v Brně přijal počátkem února r. 2016 od jeho příbuzných a přátel rekordní kauci 150 milionů Kč za propuštění z vazby. Kauce složená v souvislosti s jiným procesem prý v tomto řízení není účinná. Ale podle Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci složitelé kauce nemají ani právo na vrácení svých peněz, které složili za účelem, jehož nedosáhli.
Zdeněk Jemelík, Skomírání „velké daňové kauzy“ II
Ačkoli jsem se v první části článku vyjádřil, že převážnou část poznatků z výslechů svědků, uskutečněných ve dnech 26.-28.listopadu a 3.-5. prosince 2018, považuji za informační balast, nepoužitelný k posouzení viny obžalovaných č.1-5, z nich zejména Shahrama Zadeha (dále jen SAZ) předkládám čtenářům jejich přehled. Defilují zde lidé, kteří v naději na snadný prospěch propůjčili svou právní subjektivitu jako zástěnu, za kterou se podvodným způsobem obohacovali jejich bossové. Některé z výpovědí odhalují úroveň myšlení „bílých koní“ i praktiky jejich bossů. Jsou plné rozporů a některé vzbuzují pochybnosti o pravdivosti.
Zdeněk Jemelík, Skomírání „velké daňové kauzy“ III
V prvém dílu článku, který jsem vydal 25.prosince 2018, jsem se pokusil o obecnou charakteristiku tří bloků hlavního líčení „velké daňové kauzy“ z konce r.2018. V 2. dílu jsem podal přehled svědeckých výpovědí z bloku, který se uskutečnil ve dnech 26.-28.listopadu 2018. Některé z nich mají povahu příběhů až bizarních. V tomto díle navazuji přehledem svědeckých výpovědí stejné povahy z bloku z 3.-5.prosince 2018. Shodou náhod nejpodivnější příběh je na jeho konci.
První ze svědků, předvolaných na den 3.prosince 2018, se omluvil pro neodkladnou cestu, jejíž neodkladnost nedoložil. Protože další předvolaný svědek D.K. byl předveden z výkonu trestu a byl tedy v budově, denní program nebyl příliš narušen.
Zdeněk Jemelík, Skomírání „velké daňové kauzy“ I
Pokračování „velké daňové kauzy“ u Krajského soudu v Brně proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) a spoluobžalovaným ve dnech 26.-28.listopadu 2018 a 4.-6. prosince 2018 působilo dojmem skomírání procesu, který pak ještě zesílilo ztroskotání plánovaného bloku jednání ve dnech 10.-12.prosince 2018. Zrušení jednání dne 10.prosince z důvodu nezajištění svědků oznámil předseda senátu Aleš Novotný již 4. prosince. Ve dnech 11.-12. prosince se měl uskutečnit s napětím očekávaný plánovaný výslech klíčového svědka, israelského obchodníka Yaishe Ronena Nadava, investora, zataženého korunním svědkem Petrem Pfeiferem do obchodů obžalovaných Daniela Rudzana a Elišky Coufalové při jejich rozjezdu. Brzy projevil přání z účasti se stáhnout a nepostradatelný Petr Pfeifer našel jako náhradu Shahrama Zadeha, který Nadava vyplatil. Svědek se ale nedostavil a ani o sobě nedal vědět. Jednání 11.prosince 2018 se proto scvrklo na vyřízení formalit a odročení na únor. Kromě toho všeho přišla zpráva o úmrtí jednoho z obžalovaných.
Zdeněk Jemelík, Soudci hrají pingpong II
Dne 13.října 2018 jsem na svém bloggu a na webu spolku Chamurappi z.s. vydal článek „Soudci hrají pingpong“, který pak vyšel ještě leckde jinde. Vyprávěl jsem v něm o trestním řízení Obvodního soudu pro Prahu 1, které dne 12.října 2018 vstoupilo do fáze šestého projednání obžaloby v pořadí třetím senátem. Je v něm obžalovaná podnikatelka, která měla ministerstvu zahraničních věcí údajně neoprávněně vyúčtovat 1.400.000 Kč za uspořádání propagačních akcí v hodně vzdáleném zahraničí a dva obžalovaní vysocí úředníci ministerstva měli připustit proplacení jejích faktur, ač k akcím ve skutečnosti nedošlo. Podle generální inspekce ministerstva akce proběhly a proplacení bylo v pořádku. Trestní stíhání vyvolal bývalý úředník ministerstva, propuštěný kvůli nezvládání úkolů.
Zdeněk Jemelík, O Babišově střetu zájmů jinak
Nebýt pohoršení nad frackovitým nakládáním Jakuba Železného s Jaroslavem Faltýnkem a Ivanem Bartošem v Událostech, komentářích ČT dne 3. prosince 2018 (neuctivě jim skákal do řeči, kdykoli hrozilo, že řeknou něco, co nechtěl slyšet ), asi bych se po vydání článků „Úder na solár“ a „Úlety opozice“ už nikdy nevrátil k námětu údajného střetu zájmů Andreje Babiše. Tato problematika není mou parketou. Ostatně po skvělém vystoupení poslankyně prof. Heleny Válkové v programu DVTV dne 4.prosince 2018 k té věci již není mnoho co říci.
Zdeněk Jemelík, Strážní andělé opustili „soudkyni OLO“
Od června r. 2018 jsem se opakovaně věnoval zvláštnostem výkonu soudcovské funkce Ivetou Šperlichovou, soudkyní zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, kdysi aktivní členkou KSČ. Z počátku jsem její totožnost skrýval za označením „soudkyně OLO“ a odkryl jsem ji poprvé až 24. června 2018, když její jednání vyhodnotil v její neprospěch Ústavní soud ústavním nálezem. Do této doby jsem také skrýval antagonistické sourozenecké dvojice obžalovaných za označení „Slušňáci“ a „Rošťáci“.
Můj zájem vyvolala nejdříve její nepřiměřená reakce na odchod matky obžalovaného ze soudní síně, ale hlavně pak zvukový záznam jejího monologu při poradě senátu, v němž se vyjadřovala hanlivě o obviněných a jejich obhájcích a chválila si, jak dobře se soudilo v předlistopadovém režimu. Záznam někdo vynesl a zveřejnil jej prostřednictvím internetových stránek novináře Luboše Xavera Veselého.
Zdeněk Jemelík, Vězeňský advent
Advent je čas sváteční, čas radostného očekávání. Pro české vězně spíše časem stesku po domově. Ani ti, kterým zbývá do vypršení trestu jen pár dní nebo týdnů, nejsou výjimkou. Lépe jsou na tom jejich „kolegové“ v Německu a Rakousku, kteří se mohou kojit nadějí, že se na ně usměje štěstí v podobě „Weinachtsgnade“ (vánoční milosti), udělované ministrem spravedlnosti těm, kteří „to mají za pár“ a vysloužili si vstřícnost vedení věznice.
V jiných případech je advent časem čekání na osudová soudní rozhodnutí. Letos jsou mezi čekajícími dvě ženy, jejichž osudy jsem se opakovaně zabýval. Je to bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“)Alena Vitásková, která se po pěti letech týrání trestním stíháním sice dočkala pravomocného zprošťujícího rozsudku, ale nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jej napadl dovoláním v její neprospěch: dožaduje se revize zprošťujícího rozsudku a uložení aspoň podmíněného trestu. Vzhledem k tomu, že ji jihlavský okresní soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu, Zemanova zlomyslnost by ji mohla „přivést do tepláků“.
Zdeněk Jemelík, Úlety opozice
Opoziční strany, jež jsou trvale nezpůsobilé smířit se s volebním neúspěchem a s ustavením koaliční vlády s důvěrou, využily nechutné reportáže Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka o rozhovoru s Andrejem Babišem ml. k vyvolání pokusu o svržení vlády, popř. o vytlačení Andreje Babiše z politického života. Přestože vláda přežila, není od věci všimnout si, že některé zdánlivě nezpochybnitelné argumenty opozice mají povahu následků vládnutí opozičních stran v minulosti, demagogie nebo pokusu o úskok, hodný vlka z pohádky o Červené Karkulce. V některých případech politici tradičních stran spoléhají na to, že občané už zapomněli na různé jejich prohřešky z doby, kdy byli u moci.
Zdeněk Jemelík, Štvanice na Alenu Vitáskovou nekončí
Okresní soud v Jihlavě senátem Zdeňka Chalupy uzavřel dne 21.listopadu 2018 nepravomocným rozsudkem jednu etapu trestního stíhání bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní úřadu. Uložil jí trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 30 měsíců. Vyhrotil tak do krajnosti rozpor mezi oceněním její práce v úřadě udělením státního vyznamenání a hodnocením jejího jednání ve prospěch svěřeného úřadu žalobcem.
Jednání se konalo v nepřítomnosti paní obžalované, která požádala soud předem, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Obhájce a žalobce za sebe poslali substituty. Všichni tři tím nic nepokazili, pouze novináře nepotěšili.
Zdeněk Jemelík, Alena Vitásková vystrčila růžky
Když se Alena Vitásková v r.2016 jako nepravomocně odsouzená ucházela o přízeň voličů ve volbách do Senátu, představovala se jako „dáma, která se nikdy nevzdá“. Zřejmě to nebyla jen laciná póza. Ještě se jí zcela nezhojily rány po (zatím úspěšné ) šarvátce s justicí a již vystrkuje růžky k odvetě za pětileté týrání, která má směřovat k nápravě poměrů ve státě, v odvětví spravedlnosti zvlášť. Dne 20.listopadu 2018, v předvečer vyhlášení nepravomocného rozsudku Okresního soudu v Jihlavě nad ní v procesu, vedenému kvůli dosazení bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do funkce místopředsedy ERÚ, uspořádala Alena Vitásková v Praze seminář svého spolku Institut Aleny Vitáskové, jímž vyhlásila válku nešvarům justice i jiných státních orgánů a podporu obětem jejich nepřístojností.
Zdeněk Jemelík, Alena Vitásková na skřipci
To, co se v naší milé vlasti v současnosti děje, odpovídá citátu z klasika: „vymknuta z kloubů doba šílí“. Tanec, rozpoutaný kvůli reportáži Sabiny Slomkové a Jiřího Kubíka o setkání s Andrejem Babišem ml., vyvolává pochybnosti o duševním zdraví politiků, kteří v něm tančí. Podivnosti se ale dějí i mimo svět nadutých pseudoelit.
Odpuzujícím příkladem je soudní řízení trestní proti Aleně Vitáskové kvůli jejímu rozhodnutí jmenovat do postavení místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu Renatu Veseckou, bývalou nejvyšší státní zástupkyni. To je záležitost, opravňující k označení České Republiky za „Švejkoland“ : nedávno ocenil prezident republiky její práci v Energetickém regulačním úřadě (dále jen ERÚ) udělením státního vyznamenání, současně ji chce kvůli jednání ve prospěch provozuschopnosti úřadu dostat do vězení státní zástupce z nejnižšího stupně soustavy. Panu prezidentovi vyčítám, že v odůvodnění vyznamenání zmínil jen potírání „solárních baronů“, ačkoli zmínku by zasloužily i jiné její významné zásluhy o stát, zejména úspěšná privatizace plynárenského průmyslu, či zastavení zvyšování cen energií v době jejího mandátu.
Zdeněk Jemelík, Úder na solár
V posledních týdnech Andrej Babiš vychutnával plnými doušky svůj politický úspěch. Přecházel z jedné diplomatické akce na druhou, a když už byl ve vlasti, bylo jej vidět na nejrůznějších veřejných shromážděních. Ustalo otravné připomínání jeho postavení obviněného. Působilo to dojmem, že se na jeho stíhání snad zapomnělo.
Ale ukázalo se, že jeho protivníci neusnuli a nehodlají se vzdát naděje, že jej dostanou aspoň před soud, ne-li přímo „do tepláků“, a v každém případě z politiky. Pokud mu nedokáží konkurovat v politickém boji, musí to jít jinak. Vůle voličů je nezajímá: výsledky voleb chtějí zvrátit. Útočí ze zálohy prostřednictvím nastrčených figur: jen policisty a státní zástupce pro tuto chvíli nahradili novináři.
Zdeněk Jemelík, Velká „daňová“ kauza - 2
Proti předchozímu bloku „velké daňové kauzy“, o němž jsem psal v prvním článku seriálu, se ve dnech 29. – 31.října, ani pak 5. a 7.listopadu 2018 nic dramatického neodehrálo. Velkou část jednání vyplňovalo přehrávání prostorových odposlechů, dále pokračovaly výslechy svědků.
Výslechy svědků se vztahovaly k činnosti některých obžalovaných, uvedených v obžalobě pod čísly 6-15. Mezi svědky byli také „bílí koně“ a poskytovatelé různých služeb, jejichž výpovědi odhalovaly metody, používané při rozkrádání daně z přidané hodnoty. Bylo to docela jednoduché: bylo nutné nalézt někoho, kdo by za slib odměny nebo i z jiných důvodů poskytl právní subjektivitu své nebo aspoň jím řízené obchodní společnosti jako clonu, za kterou probíhaly podvodné operace. Mohlo jít o zapůjčení již existující firmy nebo o účelově založené nebo formálně zakoupené společnosti s ručením omezeným, které neměly žádnou historii. Jednatelé těchto společností vydávali generální plné moci k rozhodování ve firmě, podpisovali listiny, o jejichž pravém smyslu neměli tušení, zakládali bankovní účty, s nimiž pak disponoval někdo další, někdy také chodili do banky inkasovat hotovost. Jen někdy dostali aspoň pár korun a kupodivu se nedostali mezi obžalované, ač svérázným přístupem k oprávnění a povinnostem jednatele společnosti si o to přímo říkali.
Zdeněk Jemelík, I nevinní se doznávají
Laskavý čtenář se nemusí obávat, že budu psát o vynucování doznání při výslechu brutálním násilím. Předmětem mého zájmu je lámání lidských duší v řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, které sice nepůsobí fyzickou bolest, ale je svým způsobem rovněž kruté.
K tomuto námětu mě přivedl překvapivý čtenářský zájem o zprávu spolku Chamurappi z.s. ze 4.listopadu 2018 o podmíněném propuštění odsouzeného. O překvapivosti se zmiňuji proto, poněvadž dvě předchozí zprávy téhož druhu prošly bez povšimnutí.
Zdeněk Jemelík, Konečně jsme se dočkali
Shodou náhod v předvečer výročí legendárního výstřelu z Aurory zazněla ve zpravodajství České televize zpráva o předpokládaném ukončení vyšetřování kauzy Čapí hnízdo do konce letošního roku, která přiměřeně malým českým poměrům může také mít vliv na dějiny. Česká televize se odvolala na obsáhlý článek, uveřejněný na serveru iRozhlas.cz.
Soukromě jsem přesvědčen, že vyvolání trestního řízení proti šéfovi nejsilnější politické formace v předvečer parlamentních voleb bylo účelové, a že tedy došlo k dalšímu zneužití nástrojů trestního práva k politickým účelům, jež je bohužel již po řadu let součástí českého politického „folkloru“. Nicméně, jsme-li právním státem, orgány vynucování práva se nemohou zastavit ani před majestátem nejmocnějšího muže státu. Vyvolané řízení musí doběhnout až do konce, nechť bude výsledek jakýkoli. Dobrým vysvědčením pro stát je skutečnost, že vyšetřovatel a dozorující státní zástupci vykonávají svou úlohu bez obav z postihu. Pokud mluvím o výsledku, mám na mysli nejen pravomocný rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání, ale i dopad na politický život země, jenž se určitě dostaví.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba- část 18
Ve dnech 24.-25. října 2018 pokračovalo u Městského soudu v Brně vazební stíhání obž. Shahrama Zadeha (dále jen SAZ), obžalovaného z přípravy ovlivňování svědků ve „velké daňové kauz“ probíhající u Krajského soudu v Brně, a dehonestace orgánů činných v trestním řízení, které vedly přípravné řízení k ní. Ve spojitosti s ní strávil ve vazbě 22 měsíců. Soud jej propustil na svobodu 1.února 2016 po složení rekordní kauce 150 milionů Kč. V řízení u Městského soudu v Brně je ve vazbě od 2.prosince 2016. Při vazebním řízení dne 10.října 2018 senát předsedy Michala Kabelíka rozhodl o dalším pokračování jeho týrání vazbou. Spis se stížnostmi proti jeho rozhodnutí dosud ke stížnostnímu soudu neodešel. Ani na tom příliš nezáleží, protože od jeho soudců nelze očekávat, že by se rozpomněli na dobré mravy a že by napravili rozhodnutí Kabelíkova senátu, jež jako laik považuji za nestydaté.
Oba dny této části hlavního líčení byly vyhrazeny pokračování vyjádření pana obžalovaného k důkazům. Nicméně na začátku je odlehčilo jeho vysvětlování, že přišel o slovo „Abdullah“ ve svém příjmení a jak k tomu došlo. Dověděli jsme se, že při vystavení rodného listu Zadeha juniora podle dokumentu, který si přivezl z U.S.A., se matriční úřady pozastavily nad tím, že slovo „Abdullah“ má v příjmení pouze jeho otec a usoudily, že to tak nemůže být. SAZ horlivě zdůrazňoval, že se skutečně nejedná o trik, který by měl působit těžkosti administrativního rázu: ať se jeho příjmení uvádí se slovem „Abdullah“ nebo bez něj, je to stále on.
Zdeněk Jemelík, Příběh soudkyně OLO: „Rošťáci“ jsou za vodou
Počínání „soudkyně OLO“, tedy Ivety Šperlichové ze zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, jsem věnoval již tři články. Můj zájem původně vzbudila přehnanou reakcí na odchod matky odsouzeného ze soudní síně, a později svérázným monologem ze zasedání senátu, v němž „perlila“ vulgárními výrazy, urážkami na adresu obhájců a výše zmíněné matky odsouzeného (dle ní „mladé krávy“), označováním obžalovaných obecně za lidský hnůj a chválou předlistopadových poměrů v justici. Zvukový záznam se dostal do rukou novináře Luboše Xavera Veselého, který jej zveřejnil na svých internetových stránkách. Příznačná pro stav české justice je skutečnost, že odpudivé výroky ji nedostaly před kárný senát: kární žalobci jako obvykle zaujali postavení kruhové obrany hradu.
Podstatná část monologu měla souviset s příběhem trestního stíhání kvůli pokusu o zprovoznění linky na balení cigaret za účelem jejího prodeje, dle jiné verze za účelem nezákonné výroby a prodeje cigaret. Hlavními účastníky skutkového děje jsou dvě sourozenecké dvojice, které jsem z počátku označoval krycími jmény: „Rošťáci“ – Roman a Jan Šulyokovi – a „Slušňáci“ – Ladislav a Jan Lebánkovi. Zatímco „Slušňáci“ jsou dosud netrestaní zlínští podnikatelé s dlouholetou tradicí, oba „Rošťáci“ mají trestní rejstřík ušpiněný a způsobem obživy se chlubit nemohou. Platí to zvláště o Romanovi, který si již stačil „nastřádat“ tresty v úhrnné výši 22 let. Mimo jiné právě vykonává trest odnětí svobody za vydírání „Slušňáků“ s použitím hrubého násilí.
Zdeněk Jemelík, Velká „daňová“ kauza - 1
Soudy drží rekordní kauci i obviněného za mřížemi
Tímto článkem navazuji na řadu „Kauza Zadeh – konečně svědci !“ jejíž 13. díl vyšel 22. června 2010. Protože řada je hodně dlouhá a od posledního článku uplynulo hodně času, považuji za vhodné stručně zopakovat, o co se v případu jedná.
V procesu, vedeném u Krajského soudu v Brně před senátem předsedy Aleše Novotného pod sp.zn. 46 T 5/2015 stojí před soudem 15 obžalovaných, kterým žalobce klade za vinu, že krácením daně z přidané hodnoty při obchodování s pohonnými hmotami poškodili stát o 2,5 miliardy Kč. Použili k tomu rozsáhlou síť „bílých koní“, kteří nejsou mezi obžalovanými. Někteří vystupují jako svědci obžaloby. Jádrem sítě byly dvě obchodní společnosti: rakouská P.P.S. GmbH a česká Ecoll Invest a.s., propojené vlastnickými vztahy, které nakupovaly v zahraničí pohonné hmoty a rozprodávaly je v ČR. Majitelé Ecoll |Invest nakonec prodali anglickým zájemcům, jimž museli poskytnout velkou kauci, aby si zajistili poskytování služby daňového skladu. Noví majitelé prudce navýšili objem obchodů, ale posléze vyprázdnili firemní účty a bez rozloučení se zaměstnanci opustili Českou republiku. Kupní cenu nedoplatili.
Zdeněk Jemelík, Soudci hrají pingpong
V pátek dne 12.října 2018 zahájil Obvodní soud pro Prahu 1 hlavní líčení ve věci, v které obvinění převzali sdělení o zahájení úkonů trestního stíhání v březnu r. 2011 a k soudu pak napadla již 21.prosince 2011. První stání hlavního líčení proběhlo 14.června 2012, ale po více než sedmi letech od sdělení obvinění je ukončení řízení zatím ještě dosti vzdálené. Přitom z hlediska povahy skutkové podstaty a domněle způsobené škody jde o bagatelní kauzu.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 17
Po minulém dílu hlavního líčení, ozvláštněném vystoupením pí. Jany Zadeh, manželky obžalovaného Shahrama Zadeha (dále jen SAZ), jsem očekával průběh hlavního líčení ve dnech 9. a 10. října 2018 s napětím. Z časových údajů o průběhu řízení se dalo očekávat, že součástí dvoudenního programu bude vazební řízení.
Zdeněk Jemelík : Myšlenkové „vývrtky“ NSZ
Od 13. června 2013, kdy Nejvyšší státní zastupitelství připustilo nebo možná přímo vyvolalo nasazení státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci mimo obvod jejich místní příslušnosti při přepadení proti Úřadu vlády ČR, Jany Nečasové dř.Nagyové a tří poslanců Šlachtovými muži, jsem si myslel, že mě tento úřad pod vedením nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana již nemá čím překvapit. Ale mýlil jsem se.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh:Nová obžaloba – část 16
Dítě v soudní síni
V pondělí dne 24.září 2018 došlo při hlavním líčení řízení, vedeného u Městského soudu v Brně senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému organizovanému zločineckému uskupení v čele se Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen SAZ), k neobvyklé události. Do soudní síně vstoupil v náručí své matky bezmála roční Zadeh junior. Ustrojen byl v modrém obleku stejně jako jeho otec, jehož jako obvykle přivedla eskorta těžkooděnců. Syn svým zjevem otce skutečně nezapře. Byl příležitostným účastníkem předstoupení před soud své matky, manželky SAZ. O její osobnost projevil zájem předseda senátu, neboť se opět nabízí jako ručitelka v manželově vazebním řízení. Soudce s ní nenakládal jako se svědkyní, prostě ji nechal mluvit. SAZ a obhájci ji pak otázkami přivedli k doplnění obrazu. Slušný člověk v soudcovském taláru by pod vlivem pohledu na důstojně vystupující půvabnou ženu a krásného chlapce mohl pochopil, že prodlužování nesmyslné vazby je skutečně krutým týráním celé rodiny
Zdeněk Jemelík, K Otázkám Václava Moravce z 23.9.2018
V Otázkách Václava Moravce ze dne 23.září 2018 připadla celá polovina časového prostoru na problematiku činnosti Policie České republiky a trestního řízení. V podstatné části šla řeč o kyberzločinu a způsobu, jakým se s ním naše policie pustila do křížku. Debatovali policejní prezident Tomáš Tuhý, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a chvíli i eurokomisařka Věra Jourová. Po větší část pořadu vládla ve studiu až selanková pohoda.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 15
Podjatost je sprosté slovo
Dne 19.září 2018 pokračovalo u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka hlavní líčení proti domnělému zločineckému organizovanému uskupení, v jehož čele má stát vazebně stíhaný Shahram Abdullah Zadeh (SAZ), Íránec s českým občanstvím. Ve vazbě je ještě obž. Martin Veselý, ostatní „zločinci“ jsou na svobodě a dostavují se k jednání jen výjimečně. Brněnské policejně-státnězástupcovsko-soudcovské účelové uskupení věnuje SAZ mimořádnou „péči“ : ač jeho rodina a přátelé složili za jeho propuštění na svobodu rekordní kauci ve výši 150 mil.Kč a Krajský soud v Brně jej počátkem února r.2016 po 22 měsících vazby propustil na svobodu, dne 2. prosince 2016 byl znova zatčen, Městský soud v Brně na něj uvalil vazbu a senát Michala Kabelíka nadále považuje jeho týrání vazbou za opodstatněné. Krajský soud v Brně jako soud odvolací jej v tomto počínání podporuje a je ochoten sáhnout i k jednoznačné lži, aby názor na nezbytnost pokračování vazby podepřel.
Zdeněk Jemelík : Kauza Zadeh – mýty a pravda
Napsáno 16.9.2018 pro Security Magazin, kde vyšlo 18.9.2018, šířeno dál se souhlasem redakce.
V pondělí 17.září 2018 se měl po obvyklé čtvrtroční přestávce vrátit do soudní síně Krajského soudu v Brně senát předsedy Aleše Novotného, aby pokračoval v rozplétání kauzy Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných. Na poslední chvíli bylo ale jednání odročeno na 25.-26.září 2018. Případ napadl zdejšímu soudu již v březnu r. 2015, hlavní líčení začalo v lednu r.2016 a zdaleka není jisté, že proces letos dospěje k rozsudku, ač do konce roku má proběhnout 27 stání. Je otázka, zda se tak stane, když pololetí začíná odročením. O tomto řízení se v dalším budu zmiňovat jako o „velké daňové kauze“.
Jméno Zadeh veřejnosti mnoho neříká a novináři se o případ téměř nezajímají, ač objemem škody 2,5 mlrd.Kč a složitostí dokazování patří k mimořádně závažným procesům v oblasti hospodářské kriminality. V souvislosti s jeho jménem kolují mýty, které se skutečností nemají mnoho společného.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 14
Na pořad přišla podjatost soudců
Hlavní líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen SAZ.) pokračovalo podle plánu ve dnech 30. a 31. srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Ostatní obžalovaní se nezúčastnili. Druhý den se i zastoupení obhájci scvrklo na tři vytrvalé jedince.
S ohledem na průběh předchozího jednání se dalo očekávat, že obž. SAZ se bude vyjadřovat k výpovědím spoluobžalovaných. Nakonec bylo ale vše úplně jinak.
Zdeněk Jemelík, Trampoty soudkyně OLO
Pojem „soudkyně OLO“ nemusí být pro mé čtenáře neznámý, protože jsem se již dříve věnoval jí a obžalovaným „Rošťákům“ a „Slušňákům“ v článcích „Lidský odpad čeká na rozsudek“ a „Spravedlnost podle soudkyně OLO“. Dnes, tedy dne 29.srpna 2018, je již mohu označit plnými jmény, protože jejich příběhu se již od časného rána věnovala Česká televize a následně vyhlásil Ústavní soud nález, jímž rozhodl o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jenž rozhodl, že ve věci stěžovatelů paní soudkyně není podjatá a hlasový záznam jejího pohoršlivého monologu, který použili jako důkaz podjatosti, nelze připustit, protože byl pořízen nelegálně. Jedná se tedy o soudkyni zlínské pobočky Krajského soudu v Brně Ivetu Šperlichovou, známou sklonem ukládat vysoké tresty, bývalou členku KSČ. „Rošťáci“ jsou bratři Roman a Jan Šulyokovi, „Slušňáci“ bratři Ladislav a Jan Lebánkovi. Lebánkovi jsou podnikatelé s dlouhodobou tradicí, jejichž firmy za celou dobu podnikání odvedly státu na daních přibližně 90 milionů Kč. Způsob obživy bratrů Šulyokových není úplně jasný a má temná místa. Jisté je, že Roman Šulyok si až dosud „naspořil“ tresty ve výši celkem 22 let odnětí svobody, z toho osm a půl roku za brutální vydírání bratrů Lebánkových. Posledně zmíněné odsouzení má významný vliv na jeho vztah k nim a promítá se do jeho svědectví. Při cca čtyřhodinovém výslechu, jemuž jsem byl přítomen, dal jasně najevo, co si o nich myslí.
Zdeněk Jemelík, Alena Vitásková obětí štvavých Reportérů ČT
Ve večerním zpravodajství České televize dne 8. ledna 2018, tedy v době, kdy u Vrchního soudu v Olomouci probíhalo odvolací řízení ve věci devíti obžalovaných, mezi nimiž byla bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Alena Vitásková, Jakub Železný sdělil urbi et orbi, že paní obžalovaná „měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny“. Byla to lež, protože v době vydání licencí Alena Vitásková ještě nevěděla, že bude v ERÚ působit. Výrok ji znevažoval a mohl proti ní popudit veřejnost právě v citlivém období čekání na rozhodnutí odvolacího soudu. Alena Vitásková se jim cítila dotčena a podala na Českou televizi trestní oznámení podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
Zřejmě si dovolila víc než dle České televize směla a pomsta na sebe nedala dlouho čekat. Reportéři ČT vyjeli k hlavnímu líčení v jejím dalším trestním řízení u Okresního soudu v Jihlavě, kde v předsálí soudní síně na ni bezohledně dotírali nepřátelskými otázkami. Nedbali, že mají před sebou dámu, vystresovanou pětiletým trestním stíháním, připravující se na vstup do soudní síně k dalšímu nepříjemnému jednání, která má samozřejmý nárok na klid. Chovali se k ní drze. Alena Vitásková jim nakonec přestala odpovídat.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 13
Dusno v soudní síni
Plánované červencové hlavní líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen SAZ.) se pro náhlé onemocnění jednoho z obhájců nekonalo. Jednání pokračovalo až ve dnech 21. a 23.srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Tentokrát soud nerozhodoval o vazbě.
Oba jednací dny vyplnilo vyjádření obž. SAZ k obžalobě a k dokazování. Dopoledne 21. seděl mezi obhájci spolupracující obžalovaný Ondřej Kučera (řečený „právník Ondra“), ale jinak se obžalovaní spolehli na zastoupení obhájci. Možná předjímají výsledek procesu, vzdali se naděje na možnost jej ovlivnit a spoléhají se plně na své obhájce.
Zdeněk Jemelík, Co nám zanechaly tanky v justici
Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa dne 21.srpna 1968 je tak strašná událost, že nestačí pronést pár slavnostních projevů ve výroční den, a pak už ji vytěsnit z myslí. Naopak vědomí o ní by mělo být trvalým mementem, k němuž bychom se měli stále vracet.
Byla to větší podlost než nacistická okupace, protože přišla ze strany spojenců. Vzpomínajíce na ni mluvíme o popření naší suverenity, národním ponížení, ztrátách na životě, uzavření cesty k reformám. Stranou pozornosti zůstává skutečnost, že výsledkem intervence bylo nastolení vlastizrádné kolaborantské vlády, čistky v KSČ i v různých společenských organizacích, vyhazování lidí z práce, někdy i nucené přestěhování.
Zdeněk Jemelík, Štvanice na Alenu Vitáskovou pokračuje
Orgány činné v trestním řízení věnují Aleně Vitáskové, bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ), „péči“, přiměřenou těžkým zločincům. Začaly ji stíhat v r.2013 na základě obžaloby, jejíž výroková věta má jednoznačně povahu křivého obvinění. Dne 22. února 2016 ji senát Aleše Novotného Krajského soudu v Brně odsoudil k osmi a půl letům vězení. V nejistotě a obavách pak čekala až do 17. ledna 2018 na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci o jejím odvolání. Čekání bylo trestem svého druhu. Naštěstí se dočkala zprošťujícího rozsudku. Tím se jí však trvalého klidu nedostalo, neboť nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman není s jejím zproštěním srozuměn a podal v její neprospěch dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Pokud s dovoláním uspěje, může vláčení po soudech pokračovat i další rok nebo dva.
Zdeněk Jemelík, Ministrovy první kroky
Pro začátky nového ministra spravedlnosti Jana Kněžínka je příznačný překvapivý nezájem skandalistů. Netuším, zda Babišovo bleskové „vytažení z klobouku“ veřejnosti neznámého úředníka překvapilo natolik pochybné snaživce, že ani nerozcupovali jeho diplomovou práci, ani nenašli jinou záminku ke kamenování, či zda se za jeho zjevovou nenápadností skutečně skrývá trapný nedostatek slabin, použitelných k pohanění (tato alternativa by byla skvělá). Nebo má snad malou přitažlivost pro presstituty, nejsa žena ?
Zdeněk Jemelík, Samospasitelnost rekodifikace procesních předpisů
Poprask kolem rozhodnutí Nejvyššího soudu CR o vystěhování členů SBD Svatopluk z jejich domů rozvířil širší diskusi o stavu justice. Strhla se kritika na zdlouhavost soudního řízení a mnoho lidí si začalo myslet, že to je jeho hlavní nectnost. Do vřavy zasáhl předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal názorem, že „politici se diví rychlosti řízení, ale od roku 1989 nevytvořili procesní předpisy“, uplatněným např. v článku na České justici. Se svou troškou do mlýna přispěchal i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se domnívá, že by zrychlení trestního řízení prospěl ještě výraznější přesun dokazování z přípravného řízení přímo před soud – s upřímným podotekem, že trestnímu řízení příliš nerozumí.
Zdeněk Jemelík, A co trojky z chování ?
Když sociální demokraté překonali odpor k vládnutí s trestně stíhaným předsedou vlády, političtí pidižvíci, kteří stále ještě nedokáží unést volební neúspěch, přišli o potěšení z překážení ustavení koaliční vlády. Museli si najít jinou hračku, a tou se stalo zkoumání diplomových prací členů vlády. Jejich záměr je jasný: když už vláda vznikla, ať se aspoň nedaří její konzolidace. To zde ještě nebylo, aby pár dní po ustavení vlády museli dva ministři opustit svá křesla a třetímu by to hrozilo. Snad je každému jasné, že vláda, kterou škodiči takto na pokračování rozkládají, nebude moci plnit své úkoly bezvadně, a budou vznikat škody, proti nimž údajně neoprávněně přijatá dotace na Čapí hnízdo má rozměr pár drobných. Jistě to vědí i škodiči, ale nevadí jim to: z cizího krev neteče, daňoví poplatníci jejich hrátky rádi zaplatí.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zemci: Všecko je jinak
U Krajského soudu v Brně práchniví hromada dovolání odsouzených z kauzy sp.zn. 46 T 7/2013, veřejnosti známé jako „kauza Vitásková“. Dovolatelé jsou ve vězení a upínají naděje k Nejvyššímu soudu ČR, že napraví rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze 17.ledna 2018, nebo jim možná přeruší výkon trestu do svého meritorního rozhodnutí. S napětím čeká na jednání Nejvyššího soudu ČR také Alena Vitásková, jediná ze všech obviněných zproštěná obžaloby : zprošťující rozsudek napadl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který si přeje, aby ji soud odsoudil aspoň k podmíněnému trestu.
Zdeněk Jemelík, Justiční fake news České televize
V článku „Rozsudek jménem České televize“ z 20.července 2018 jsem se mimo jiné zmínil o očernění obž. Aleny Vitáskové moderátorem Jakubem Železným, který ji dne 8.ledna 2018 v hlavním večerním zpravodajství nařkl, že jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) „měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny“. Byla to kolosální lež, neboť v době vydání předmětných licencí jeho oběť ještě netušila, že bude pracovat v ERÚ. Zdá se neuvěřitelné, že by redakce zpravodajství neměla správnou informaci, neboť soudní jednání s Alenou Vitáskovou a devíti dalšími obžalovanými média sledovala od zahájení hlavního líčení dne 2. června 2014 s velkou pozorností. Vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2018 začínalo u Vrchního soudu v Olomouci odvolací řízení v dané věci, je na místě podezření, že odvysílání lži mělo paní obžalovanou pohanět v očích veřejnosti a možná i proti ní popudit soudce. Úmysl ale nevyšel, neboť soud ji rozsudkem ze 17. ledna 2018 jako jedinou zprostil obžaloby. Česká televize se jí dosud neomluvila.
Případ není ojedinělý a zdá se, že Česká televize má očerňování a lhaní zakotveno ve svém genetickém kodu.
Zdeněk Jemelík, Rozsudek jménem České televize
Omlouvám se České televizi, že si beru její jméno do úst, ačkoli v páchání nešvarů není osamocená: jistě by se stejné daly vytknout i jiným. Ale je nejmocnějším hromadným sdělovacím prostředkem v zemi: šíří zprávy, moudra i bludy obrazem, čímž působí na mysli a city diváků silněji než rozhlas či noviny. Vnucuje se do všech domácností, které za její nevyžádané služby musí platit, i když její vysílání nesledují. Za těchto okolností mají občané právo na slušné služby a zejména na přání, aby Česká televize svým vzorem kultivovala české mediální prostředí. ČT se ale raději občas předhání s jinými televizními společnostmi v bulvárnosti.
Zdeněk Jemelík, Proč se bát Taťany Malé a proč ji chránit
Dámám, jejichž nástup do úřadu ministryně spravedlnosti jsem mohl sledovat, snad s výjimkou Marie Benešové věnovali novináři zvláštní, převážně nepřátelskou pozornost. Psychologové nechť posoudí, zda se jedná o projev vnímání světa, označený španělským výrazem „el machismo“. Nyní se jejich „lovnou zvěří“ stala Taťana Malá. Její výrok o možnosti odročení trestního stíhání Andreje Babiše má účinek roznětky, překonávající vyznání Daniely Kovářové ze záliby v sexu „před jídlem i po jídle“. Obviňují ji z plagiátorství a pomáhají opozičním politikům tlačit na ni, aby se vzdala funkce.
Nemylme se: cílem není Taťana Malá, ale Andrej Babiš a jeho záměr konečně dát zemi vládu s důvěrou. Podlehne-li paní ministryně mediálním surovostem a odstoupí, bude mít předseda vlády o těžkou starost víc. Na této taškařici se podílí i veřejnoprávní Česká televize, která místo objektivity a nestrannosti funguje jako nástroj opozice. Škody, které protibabišovská koalice způsobila zemi překážením Babišovým snahám o ustavení vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny, zcela jistě převyšují těch 50 mil. Kč, které patrně neoprávněně přijala společnost Čapí hnízdo (a nástupnická společnost je již vrátila).
Zdeněk Jemelík, Národní sport: „okopávání kotníků“ ministryně spravedlnosti.
Zdá se, že k tradicím současné novinařiny patří „okopávání kotníků“ ministryně spravedlnosti. Daniela Kovářová jistě nezapomněla, jak ji od počátku do konce jejího ministerského působení a ještě i nějaký čas po něm ostouzeli novináři, a to pod nejrůznějšími záminkami: nejdříve kvůli dávnému žertovnému vyjádření o vztahu k sexu a k okolnostem jejího vstupu do KSČ, pak kvůli téměř každému jejímu kroku. Byla vítanou „kořistí“ pro Václava Moravce, který ji s chutí „vypral“ v její nepřítomnosti v Otázkách Václava Moravce, nebo i pro nekompetentního všeználka Karla Hvížďalu.
Pod velkým tlakem novinářů byla od počátku ministerského působení Helena Válková, vyslaná na ministerstvo Hnutím ANO, výjimečná tím, že do úřadu nastupovala s ucelenou koncepcí rozvoje resortu. Paradoxně ji pronásledovaly hlavně noviny, vlastněné Andrejem Babišem. Útoky byly z větší části nespravedlivé a někdy hodně skandální. Zvláštní péči jí věnoval Martin Shabu.
Zdeněk Jemelík : Spravedlnost podle soudkyně OLO
V článku „Lidský odpad čeká na rozsudek“ z 6. června t.r., který je stále zaparkovaný na mém bloggu, na webu spolku Chamurappi z.s. a patrně i leckde jinde, jsem pojednával o zajímavé trestní kauze, vedené u nejmenovaného soudu svérázným způsobem předsedkyní senátu Odklízečkou Lidského Odpadu (dále jen OLO).
Obžalovaní a žalobce se skutečně v pátek 22. června 2018 dočkali. Předcházelo tomu pár dní nejistoty, neboť paní předsedkyně onemocněla a nebylo jisté, zda se včas uzdraví. Nakonec se dostavila, s příjemnou intonací hlasu přečetla z obrazovky počítače rozsudek a krátce po ukončení jednání opět autem odjela. Netuším, co na její odskok do soudní síně a řízení automobilu říká její ošetřující lékař.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 13
Justiční loupež za bílého dne
Zdeněk Jemelík, Žalobci a policisté nevidí, co nechtějí
Věnováno Aleně Vitáskové, ohrožené dovoláním nejvyššího státního zástupce, a nevinné Michaele Schneidrové, strádající ve Věznici Světlá n.S.
Skutečnost, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání proti zprošťujícímu rozsudku Aleny Vitáskové, dodává jeho rozhodnutí příchuť jedinečnosti, neboť je učinil nedlouho po zveřejnění záměru prezidenta republiky udělit jí 28.října státní vyznamenání. Spojení pokusu o zneuctění z jedné strany a vysokého ocenění druhou stranou určitě není časté. Je svébytným vyjádřením nezávislosti nejvyššího žalobce, nebo možná jeho náklonnosti ke kruhům, jež Alenu Vitáskovou nenávidí, protože oklestila jejich příjmy. V každém případě právě pro tyto zvláštní okolnosti jeho dílko přitahuje pozornost.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 12.
Na pokračování hlavního líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného ve dnech 1.,13.,14.,15 června 2018 se naplno projevily problémy procesů s velkým počtem obžalovaných a svědků. Zpráva ze závěru 11. dílu seriálu, že hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 30.5.- 1.6.2018, se nenaplnila: pro neúčast klíčového svědka se jednání konalo jen 1. června 2018. Plánované jednání ve dnech 13.-15.června 2018 se sice konalo, ale nadpis „Konečně svědci!“ nabyl nechtěný význam: když se výjimečně objevil některý z 25 předvolaných svědků, byla to radostná událost.
Zdeněk Jemelík : Vliv státních zástupců na politické dění
Nadpis je zdánlivě nesmyslný, neboť státní zastupitelství stojí ze zákona mimo politickou hru, je nadstranické, profesionální a nestranné. Ale Česká televize mi připomněla, že všecko může být jinak, když do pořadu Události, komentáře dne 13.června 2018 přizvala bývalého ředitele Útvaru pro boj proti organizovanému zločinu PČR Roberta Šlachtu. Chtěla oživit vzpomínky na historickou noc z 12. na 13. června 2013, kdy jím řízení policisté vpadli na Úřad vlády ČR a „přilehlá loviště“ a spustili řetěz dějů, který skončil pádem Nečasovy vlády a zásadním přepsáním vnitropolitických poměrů naší vlasti. Soukromě si myslím, že následky jejich vystoupení měly účinky nekrvavého puče a jejich vliv dosud nedozněl.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 12
Týrání vazbou pokračuje
V mezidobí od vydání 11. dílu seriálu dne 4. května 2018 se dočkaly neobvyklého ohlasu mimo soudní síň některé události, popsané v 10. dílu. Bezohlednost, s kterou soud nakládal se soukromými daty obž. Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ), uloženými v paměti jeho iPadu a iPhonu, vyvolala pobouření. Jako první reagoval již 1.dubna 2018 spolek Chamurappi z.s. předložením návrhu na kárné stíhání předsedy senátu. Předseda soudu na něj vůbec nereagoval, čímž si rovněž přivodil návrh na kárné stíhání a současně vyvolal přenesení návrhu proti soudci Michalu Kabelíkovi na vyšší stupeň. Teprve pak se probudil ze snění o nedotknutelnosti soudců a nechal návrh z 1. dubna vyřídit místopředsedou soudu jako pouhou stížnost na chování soudce a zamítnout jej. Jeho úkon je ovšem nulitní, protože přišel až po procesní lhůtě a po přenesení návrhu k vyšší instanci. Mezitím již ale také zájem o potrestání soudce Michala Kabelíka projevila Česká advokátní komora a ozval se i poslanec Marek Benda podáním kárného podnětu ministrovi spravedlnosti. Budoucnost ukáže, zda předseda soudu arogancí vůči spolku Chamurappi z.s. soudci Michalu Kabelíkovi skutečně prospěl.
Zdeněk Jemelík : Lidský odpad čeká na rozsudek
U nejmenovaného soudu před senátem předsedkyně Odklízečky Lidského Odpadu (dále jen OLO) dozněly před nedávnem závěrečné řeči ve velmi zajímavé trestní kauze. Paní předsedkyně proslula neuctivým postojem k obhájcům a názorem, že obžalovaní obecně jsou lidský odpad, takže nadpis článku je přiměřený poměrům.
Případ je zajímavý mnoha nezvyklými záležitostmi. Hned první je obžaloba, kterou dodalo místně nepříslušné státní zastupitelství, které si jinak činí nárok na vysoké mínění o úrovni práce svých státních zástupců. Prošly mi rukama desítky obžalob, ale něco tak nedbale zpracovaného jsem dosud neviděl. Autorka vložila od úst jednoho z obžalovaných úplný přepis výpovědi spoluobžalovaného v přípravném řízení, vedeném v zahraničí. Oznámením jejího výkonu nadřízeným bych jí ale neublížil, protože objektivní lhůta pro zahájení kárného řízení dávno vypršela.
Zdeněk Jemelík, Před branou vězení
V těchto dnech se připravuje k nástupu výkonu trestu nebo hledá cestu k jeho oddálení sedm z původních deseti obžalovaných v trestním řízení soudním, veřejnosti známém jako „kauza Vitásková“,vedeném v 1.stupni u Krajského soudu v Brně senátem Aleše Novotného a pravomocně ukončeném rozsudkem senátu předsedy Ivo Lajdy Vrchního soudu v Olomouci.
Základní příčinou jeho zahájení bylo údajně nezákonné vydání Energetickým regulačním úřadem (dále jen ERÚ) licencí na provoz fotovoltaických elektráren společností Saša Sun s.r.o. a Zdeněk Sun s.r.o. o silvestrovské noci r.2010. Obě elektrárny byly vlastnictvím holdingu Ferromet a.s. „Silvestrovské“ licenční řízení proběhlo v době, kdy v čele ERÚ stál předseda Josef Fiřt a místopředseda Blahoslav Němeček a ve významném postavení také oznamovatel trestného činu Antonín Panák, kteří za podezřelý způsob provedení licenčního řízení nebyli nikdy voláni k odpovědnosti a naopak v trestním řízení působili jako svědci na straně obžaloby.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 11
Ve dnech 18.-19. dubna 2018 pokračovalo u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného hlavní líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných. Složení přítomných obžalovaných se tentokrát lišilo od předchozích jednání: eskorta přivedla obž.Jiřího Turtáka a dostavili se obž. Radovan Chaloupka a Josef Schmid. Od počátku se tentokrát nezúčastnili SAZ a Eliška Coufalová, zato v druhém jednacím dnu z „vedoucí pětky“ zůstal na lavici obžalovaných pouze Petr Dokládal. Z toho se dalo usuzovat na posun v povaze skutečností, jimiž se bude soud zabývat.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 10.
Ve dnech 11.-13. dubna 2018 pokračovalo u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného hlavní líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných. Na lavici obžalovaných seděli tentokrát pouze obžalovaní č.1-5, z nich SAZ jako obvykle pod ochranou eskorty samopalníků, která jej spolehlivě chrání před napadením nejspíš ze strany ostatních přítomných.
Zdeněk Jemelík, Hororový příběh od zlínského soudu XI
Kdo z laskavých čtenářů četl desátý díl tohoto seriálu a srovná jeho obsah se zprávou, že senát Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu v Brně odsoudil 29. března 2018 všechny obžalované vyjma Matěje Janečky (jehož zproštění navrhl žalobce), bude si jistě myslet, že jsem se zbláznil. Trest osmi let odnětí svobody pro obž. Jaroslava Novotného, vylepšený peněžitým trestem, by neměl soud uložit bez pádných důvodů. Totéž platí pro surový trest pěti let pro obž. Jarmilu Novotnou, kterou ve svém vystoupení před soudem hájil sám pošk. Pavel Buráň. Sedmileté tresty pro zbylé dva z původních čtyř „únosců“ jsou nepochybným důkazem o tom, že zásada in dubio pro reo ve Zlíně neplatí, stejně jako zásada, že vina musí být prokázána bez důvodných pochybností a tíha dokazování leží na žalobci.
Mám jistotu, že všichni odsouzení se odvolají. Proto k rozsudku přistupuji s vědomím, že až do potvrzení jeho závěrů odvolacím soudem je přípustné k němu přistupovat s pochybnostmi.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 10
U senátu Městského soudu v Brně předsedy Michala Kabelíka pokračovalo ve dnech 27.-28.3.2018 hlavní líčení v trestní věci obž. Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) & spol. Konalo se po dlouhé přestávce, způsobené ztroskotáním původně plánovaného jednání z 28.února a 1.března 2018. Tehdy první den narušilo onemocnění SAZ, jemuž vězeňský lékař předepsal klid na lůžku. Soudce Michal Kabelík se ale nechtěl vzdát možnosti vyslechnout významného svědka Martina Valentoviče, když už se konečně dostavil. Jednáním s jiným lékařem dosáhl souhlasu s provedením výslechu cestou videokonference. SAZ se musel bez ohledu na bolesti podrobit. Jeho trápení ale netrvalo dlouho, neboť přenos z vězeňské nemocnice do soudní budovy měl nízkou kvalitu, proto soudce od něj nakonec upustil. Následující den došlo v celé soudní budově k výpadku rozvodů, takže jednání muselo být odročeno.
Zdeněk Jemelík, Nebohá justice
Veřejnost nezřídka projevuje nespokojenost se stavem justice (včetně státního zastupitelství). Část nářků je skutečně oprávněná. Důvodů neutěšeného stavu je více. Za hlavní považuji dlouhodobou bezkoncepčnost jejího řízení, ke které přispívá krátká životnost ministrů spravedlnosti. Ti se střídají jako apoštolové na orloji a každý z nich chce dělat vše jinak a lépe než jeho předchůdce. Výdobytky usilování předchůdce někdy zničí. Když pak přijde čas jeho odchodu, obvykle odchází od nedokončeného díla.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 9.
Ve dnech 21.-23. března 2018 pokračovalo u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného hlavní líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných.
Všichni obžalovaní číslo 1-5 byli tentokrát přítomni. SAZ přivádí eskorta vždy, z obžalovaných č.2-5 se občas někdo z účasti omluví. Z ostatních se nezúčastnil nikdo, ani žádný ze čtyř spoluobžalovaných, kteří jsou ve výkonu trestu z jiné příčiny a občas je přivádí eskorta.
Zdeněk Jemelík, Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 8.
Ve dnech 14.-16. března 2018 pokračovalo u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného hlavní líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných.
Jednací dny začínají stereotypně. Nejdříve vstoupí dva zakuklení ozbrojenci, z nichž jeden se postaví k pravé stěně soudní síně, takže vzdálenost jeho samopalu od mé hlavy je přibližně 3 metry. Druhý se mezitím jde podívat, zda se za zády senátu neskrývá ozbrojený terorista a pokynem hlavy od dveří dá souhlas ke vstupu eskorty, přivádějící SAZ, a zůstane u nich stát. Díky přítomnosti ozbrojenců je SAZ spolehlivě chráněn před napadením ze strany obhájců a senátu (veřejnost a novináři jej neohrožují, protože dávno přestali do soudní síně chodit).
Kauza Zadeh :Konečně svědci! – Část 7
Ve dnech 7.-9. března 2018 pokračovalo u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného hlavní líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných.
Zdeněk Jemelík, Hororový příběh od zlínského soudu X
JAKO KDYBY DO SOUDNÍ SÍNĚ VSTOUPIL KOUZELNÍK
Od posledního pokračování hlavního líčení ze dne 29.ledna 2018 v trestní věci proti manželům Novotným & spol. u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, před senátem předsedy Radomíra Koudely, šel život dál jinak než podle rozvrhu jednání, stanoveného předsedou senátu. Obž. Jarmila Novotná patrně přežila vynucené zkrácení léčby (viz díl IX) bez viditelné újmy na zdraví, ale pro změnu onemocněl její manžel, obž. Jaroslav Novotný. Podobně jako před ním jeho manželka, i on tím překážel chvályhodnému záměru předsedy senátu ukončit proces co nejrychleji. Podobně jako v případě její nemoci, i teď sáhl pan soudce po telefonu a pohovořil s ošetřujícím lékařem. Nevím, co si pánové povídali, nicméně lékař poslal místopředsedovi soudu, pověřenému řízením pobočky, stížnost na pana soudce. V řízení jde o velké peníze mocného podnikatele v herním byznysu, jenž je zaměstnavatelem místopředsedovy manželky. Ať pan místopředseda rozhodne o stížnosti jakkoli, budou jí dotčení lidé vnímat jeho rozhodnutí pod zorným úhlem jeho zprostředkovaného propojení s panem poškozeným.
Zdeněk Jemelík : Záhada uprchlého svědka
Ve středu 21.února 2018 propustil Okresní soud v Třebíči na svobodu za dobré chování a po odpykání dvou třetin trestu odsouzeného, který se před lety dostal do vězení jako řidič vozidla při zvláštní dopravní nehodě. Soud přijal společenskou záruku spolku Chamurappi za jeho další řádný život.
K nehodě došlo, když se pan odsouzený pokusil pomoci mladíkovi, napadanému dvěma útočníky. Dodatečně se zjistilo, že byli opilí. Zastavil u nich vozidlo a dotázal se, co se děje. Odpověď zněla, že nic. Napadený využil odpoutání pozornosti útočníků a utekl. Od té doby se po něm slehla zem.
Kauza Zadeh: Konečně svědci! – Část 6.
V projednávání obžaloby proti Shahramu Abdullahovi Zadehovi (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaným u Krajského soudu v Brně vznikla po provedení hlavního líčení dne 5.prosince 2017 (nepočítám 2 hodiny z 6.prosince 2017 za účelem odročení) velmi dlouhá přestávka. Pokračování nařídil soud až na dny 21.-23.února 2018. K „folkloru“ tohoto řízení patří neočekávané odročování, které postihlo i tento blok jednání: až na konci prvního dne oznámil předseda senátu, že další jednání odročuje na pozítří.
Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 9
Nekončící cynismus justice
U senátu Městského soudu v Brně předsedy Michala Kabelíka pokračovalo dne 12.února 2018 hlavní líčení v trestní věci obž. Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) & spol. Jako první bod programu bylo na řadě vystoupení spoluobžalovaného Martina Veselého, který je rovněž stíhán vazebně. V nedávné minulosti byl vazebně stíhán v řízení proti domnělým pachatelům domnělého únosu Petra Pfeifera, korunního svědka v souběžné „daňové kauze“vedené u Krajského soudu v Brně. Soud vrátil obžalobu státnímu zástupci k dopracování. Následkem toho byli obžalovaní propuštěni z vazby. Martin Veselý ale nebyl zbaven péče Vězeňské služby: sotva vyšel z věznice a nadechl se venkovního vzduchu, zadržela jej policie a po vyřízení obvyklých formalit se vrátil za mříže.
Král Justice je nahý! - 2. část
Stržení závoje z excesů orgánů činných v trestním řízení „výtržníky“ Andrejem Babišem a Milošem Zemanem pohoršilo mnohé opoziční politiky a také nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Vyvodili z jejich nešťastných výroků pozoruhodný politický závěr: pokud se skutečně dějí takové nepravosti, pak je to důkaz, že hnutí ANO a jmenovitě jeho ministr Robert Pelikán nezvládá řízení resortu spravedlnosti. Ti nejžhavější kritici mluví i o nezbytnosti resignace ministra spravedlnosti. Houfně se snaží vytloukat ze zpochybnění orgánů činných v trestním řízení politický kapitál a nasadit psí hlavu hnutí ANO a jeho čelným představitelům. „Výtržníkům“ by samozřejmě slušela větší zdrženlivost, ale reakce politického prostředí je přehnaná. Je to jeden z případů, kdy okrajový úkaz nabývá v ústech politiků olbřímích rozměrů. Platí to jak pro ojedinělá selhání justice, tak pro nevhodné výroky.
Král Justice je nahý!
Předseda vlády v demisi Andrej Babiš a prezident republiky Miloš Zeman vyvolali pozdvižení, když veřejně připustili, že u nás lze objednat trestní stíhání. Podobná jsou tvrzení Aleny Vitáskové, dne 17.ledna 2018 zproštěné olomouckým vrchním soudem obžaloby. Všichni tři společně mi připomínají dítě z Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty, které se neostýchalo vykřičet do světa pravdu, že král je nahý.